Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 22, listopad 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Muži, ženy – a co hádky?
STALO SE: Přehledně
Bílá pastelka – za letošek OK
POZVÁNKY: Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS: Než otec vypil kávu, měl dceru na světě
Nahlédnutí do tyfloservisí rodiny
NAPSALI JSTE NÁM: Návštěva vily Stiassni
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Češi pomohli ukrajinskému chlapci získat kamerovou lupu
Oči vidí, přesto je nevidomá
Vědci doporučují číst a poslouchat příběhy
POVÍDKA: Stejně do něho čučí hned, jak si protřou oči!
ZDRAVÍ: Co je a k čemu slouží diagnostický test CRP?
Mezi návykové léky patří i projímadla
SPORT: NSA vyhrožuje nevidomým sportovcům a neposílá jim peníze
Střelci soutěžili v TJ Zora Praha
# Tiráž


Nahlédnutí do tyfloservisí rodiny


Již 30 let pomáháme nevidomým a slabozrakým na cestě k samostatnosti a nezávislosti. Za 30 let existence Tyfloservisu využilo našich služeb přes 68 000 klientů s těžkou zrakovou vadou.
V rámci sociální rehabilitace naši klienti absolvovali přes 11 000 dlouhodobých kurzů (kurzy prostorové orientace a samostatného pohybu, kurzy čtení a psaní Braillova bodového písma, kurzy sebeobsluhy apod.). V průběhu 30 let jsme vystavili přes 36 000 doporučení na pomůcku. Kdo stojí za těmito čísly? Kdo jsou ti, kteří naplňují poslání Tyfloservisu?
Je to tyfloservisí rodina, čítající aktuálně 42 pracovníků, nadšenců a velkých fanoušků nevidomých a těžce slabozrakých lidí, kteří se rozhodli probojovat i přes svůj velký zrakový hendikep k co možná nejběžnějšímu způsobu života a někdy i dál než mnozí vidící. Je mi ctí, že jsem součástí tyfloservisí rodiny již 16 let a pokusím se vám umožnit kapánek nahlédnout do jejího fungování.
Zakladatel Tyfloservisu, náš bývalý, skvělý a nezapomenutelný šéf, PhDr. Josef Cerha, měl cit a talent pro výběr pracovníků, kterým je svěřena krásná, ale i zodpovědná a mnohdy těžká práce – sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých. Byl laskavý, ale zároveň náročný. Říkával, že instruktor musí umět zvládnout téměř vše. Věřím, že si na jeho slova většina z nás často vzpomene. Obsah práce instruktorů Tyfloservisu je totiž velmi široký a pestrý.
Pracovníci Tyfloservisu jsou většinou vysokoškoláci speciální pedagogiky nebo sociální práce, ale najdete mezi nimi i psychologa, teologa, fyzioterapeuta či učitelku hudby. Pracovnímu kolektivu dominují ženy, o to více si vážíme i přítomnosti 3 kolegů z řad mužů. Součástí tyfloservisí rodiny jsou i těžce zrakově postižení konzultanti ve 2 střediscích, kteří naši práci s klienty mohou obohatit svojí osobní zkušeností, názory a životní praxí. Příchozí klienti vítají spolupráci s nevidomým konzultantem, který je na stejné lodi jako oni. Pracovníci Tyfloservisu jsou vyškoleni ve všech dovednostech, které klienty učí. Absolvují např. náročný akreditovaný kurz instruktorů prostorové orientace a samostatného pohybu, v rámci kterého sami v klapkách, tedy bez kontroly zraku, nacvičují chůzi s bílou holí, jízdu po eskalátorech, nástup do metra apod. Mají tedy alespoň určitou představu, jak se nevidomý člověk cítí ve spletitém dopravním provozu, co může prožívat na ulici a v interiérech, které navštěvuje, či jaká „dobrodružství“ prožívá při cestování dopravními prostředky. Mohou alespoň částečně poznat tu bezmoc, když se ztratí a neví, jak dál, a žádná pomoc nablízku, nebo také tu radost, když se jim podaří poslepu samostatně poprvé dojít s bílou holí třeba jen k popelnici nebo k nejbližší lavičce od domu.
Hlavní částí naší práce je ubezpečit zrakově postiženého klienta, že je schopen zvládnout samostatně to či ono, že ho v tom podpoříme a ukážeme mu možnosti a způsoby, jak na to. Záleží na něm, jaké má priority a co je pro něj v životě právě nejdůležitější. Pro někoho uvařit si kávu a namazat chleba, pro někoho komunikovat se světem a někdo touží po samostatnosti při pohybu venku. Krásné a zajímavé na naší práci je i to, že s některými našimi klienty prožijeme společně kus jejich i svého života. Někdy mám pocit, že naše práce je vlastně obrázek života samotného. Vstupujeme do domovů a soukromí našich klientů, setkáváme se s jejich rodinnými příslušníky a prožíváme s nimi jejich smutky a starosti, ale i radosti. Poznáváme městečka a obce, kam bychom jinak nikdy nezavítali. Stávají se z nás stále zkušenější řidiči a hledači v mapách. Klientům si můžeme dovolit dopřát čas a klid na práci, vyslechnout je, nespěchat a nestresovat. Ne vždy je prostředí, do kterého vstupujeme, vlídné a příjemné. Někteří instruktoři pracují i s nevidomými ve výkonu trestu a přinášejí jim možnost, jak být ve spojení se světem a jak se něčemu novému naučit.
Tyfloservis si troufám nazvat rodinou, protože se v něm jako v rodině snad většina z nás cítí. Jsme podobně naladěni, máme společný cíl a poslání, cítíme vzájemný respekt, podporu, lidskost, přijetí, entuziasmus, vzájemně se inspirujeme a máme se prostě rádi takoví, jací jsme. Velkou oporou je nám Organizační a metodické centrum v Praze v čele s naší novou ředitelkou dr. Evou Machovou, které se stará o zajištění chodu organizace. S důvěrou se na naše kolegy můžeme kdykoliv obrátit.
Ptala jsem se svých kolegů, proč se jim líbí práce v Tyfloservisu. Nejčastější odpovědí byla smysluplnost. Vidět posun u člověka, který si na začátku zoufal, a teď si sám dojde, kam potřebuje, dokáže si uvařit čaj, pracovat s pomůckami, psát emaily a vést domácnost. Starý pán, který se od své ženy nechal oblékat i svlékat a myslel si, že už to nedokáže, to najednou umí udělat sám a je za to rád. Náhle osleplý muž odmítal používat bílou hůl, ale s naší podporou se mu podařilo absolvovat kurz prostorové orientace a stal se skvělým masérem. Díky naší práci jsme poznali, že i bez zraku se dá žít, ne jen přežívat. Že i lidé, kteří nevidí, jsou veselí, radují se, zajímají o řadu věcí, sportují a věnují se tomu, co mají rádi. Mnohokrát jsme poznali, že slepota nemusí znamenat jen totální hrůzu, beznaděj a čekání na někoho, kdo se slituje a pomůže.
I naše práce však má své limity. Do jejího repertoáru patří i případy, kdy se klientovi ani s naším velikým úsilím, zkušenostmi, profesionalitou nedaří přijmout ztrátu zraku a jít dál. Setkala jsem se s klientem, který přišel o zrak už před 20 lety, a stále sedí doma na sedačce a čeká, že začne zase vidět. Má dojem, že nic nemůže, a ani to nechce zkusit změnit.
V naší práci musíme denně uplatnit kreativitu, umění hledat cestu. Každý klient je jedinečný a setkání s ním neopakovatelné. Každému vyhovuje jiný postup při učení se dovednostem a my ho společně hledáme. Stále se zdokonalujeme v komunikaci, naslouchání a empatii. Stále se vzděláváme a rozvíjíme.
Když mě v životě něco trápí nebo se nedaří, velmi často si vzpomenu na naše klienty, kteří to mají těžké, a přesto se nevzdávají. Vždy mě to nakopne a povzbudí. Občas dělám doma něco potmě a představuji si, že naši klienti to tak mají pořád.
Práce v Tyfloservisu obnáší nejen přímou práci s klienty, ale i osvětovou činnost směrem k odborné i laické veřejnosti. V této souvislosti poznáváme spoustu zajímavých lidí z nejrůznější oborů a profesí. Obohacující je pro nás práce se studenty a dobrovolníky.
Malé nahlédnutí do tyfloservisí rodiny končím větou jedné naší kolegyně: „Když se večer ohlédnu za svým dnem, mám dobrý pocit.“ Věřím, že tak to má většina mých kolegů.

Veronika Haiclová


Obsah

ÚVODEM: Muži, ženy – a co hádky?
STALO SE: Přehledně
Bílá pastelka – za letošek OK
POZVÁNKY: Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS: Než otec vypil kávu, měl dceru na světě
Nahlédnutí do tyfloservisí rodiny
NAPSALI JSTE NÁM: Návštěva vily Stiassni
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Češi pomohli ukrajinskému chlapci získat kamerovou lupu
Oči vidí, přesto je nevidomá
Vědci doporučují číst a poslouchat příběhy
POVÍDKA: Stejně do něho čučí hned, jak si protřou oči!
ZDRAVÍ: Co je a k čemu slouží diagnostický test CRP?
Mezi návykové léky patří i projímadla
SPORT: NSA vyhrožuje nevidomým sportovcům a neposílá jim peníze
Střelci soutěžili v TJ Zora Praha
# Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 22, listopad 2021
OBSAH:
ÚVODEM
Muži, ženy – a co hádky?
STALO SE
Přehledně
Bílá pastelka – za letošek OK
POZVÁNKY
Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS
Než otec vypil kávu, měl dceru na světě
Nahlédnutí do tyfloservisí rodiny
NAPSALI JSTE NÁM
Návštěva vily Stiasni
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Češi pomohli ukrajinskému chlapci získat kamerovou lupu
Oči vidí, přesto je nevidomá
Vědci doporučují číst a poslouchat příběhy
POVÍDKA
Stejně do něho čučí hned, jak si protřou oči!
ZDRAVÍ
Co je a k čemu slouží diagnostický test CRP?
Mezi návykové léky patří i projímadla
SPORT
NSA vyhrožuje nevidomým sportovcům a neposílá jim peníze
Střelci soutěžili v TJ Zora Praha



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR