Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 23 Prosinec 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM - Nápady a nenápady kolem NEJ
Pozornost pro vás
STALO SE: Oslava SVVP? Omluva a tisková oprava
Poděkování nejlepším za Bílou pastelku
Osvobození od EET pro nevidomé a hluchoslepé
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
Orlová-Havířov – Rekondiční pobyt Luhačovice
LIDÉ KOLEM NÁS: Devatero řemesel – Petr Adamec
Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás – SONS Třebíč a Příbram
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12 2017
Máte chuť studovat na VŠ? UHK zajistí podporu při studiu
Nad zlato – Hlava rodiny nebo oběť?
ZDRAVÍ: Nepodceňujte preventivní lékařské prohlídky
Objevování chytré houby připomíná příběh celebrity
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Memoriál Luboše Slavíka

Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás – SONS Třebíč a Příbram

Ač se to jeví nepravděpodobné, značná část členů SONS opravdu neví, že v každém kraji, ale i v řadě větších měst, kde jsou oblastní odbočky, bývá i poradce, který dokáže poradit v právních záležitostech stejně jako v oblasti sociální a i v dalších zašmodrchanostech života. Představujeme tedy čtenářům postupně jednotlivé poradce, aby pro vás bylo snazší obracet se na ně přímo, kdykoli je to potřeba.

OO SONS TŘEBÍČ
Jmenuji se Ludmila Bouzková, pocházím z okresního města Třebíč v kraji Vysočina.
Po ukončení povinné školní docházky jsem vystudovala gymnázium ukončené úspěšně maturitní zkouškou. První moje zaměstnání bylo v kanceláři jako administrativní pracovnice.
Když jsem se provdala, následovala jsem manžela do pohraničí, konkrétně do Vejprt, kde jsem učila tři roky na základní škole. S manželem jsme vychovali tři děti.
Po odchodu manžela od pohraniční stráže jsme se vrátili zpět do Třebíče a po nějaké době jsme se přestěhovali do Brna, kde jsem pracovala ve FNsP Bohunice. V té době jsem se seznámila s rodinou, která měla nevidomého chlapce. Tehdy jsem poznala, co znamená život bez možnosti vidět. Velmi jsme se skamarádili, což přetrvává i dnes, když už je dospělý a má vlastní rodinu, je členem SONS a pracuje v Praze.
V roce 1995 jsem se po smrti manžela vrátila do rodného města. Při jednom maturitním srazu jsem se setkala se spolužákem, který byl v té době už nevidomý a pracoval na ústředí SONS v Praze. V Třebíči má příbuzné, takže když přijel, pozvala ho odbočka na jejich setkání. Šla jsem s ním jako doprovod a tam jsem se seznámila s odbočkou a začala jsem doprovázet jednu jejich členku, až jsem se v roce 1998 sama stala členkou odbočky a po prvním volebním období členem rady, následně místopředsedkyní a dále pak předsedkyní až do roku 2008. Po absolvování několika kurzů v oblasti sociálně právní jsem pracovala na odbočce jako poradce. Kurzy byly pořádány pravidelně každý rok právním odd. SONS a vždy ukončeny zkouškou. Po registraci sociálních služeb a následně zřízených sociálních poraden SONS pracuji ve funkci sociálního pracovníka a vedoucího pracoviště.
Mezi moje záliby patří setkávání s dobrými přáteli, četba, ruční práce a pobyt v přírodě.
Práce s lidmi se mi líbí. Vždy nás potěší, když se k nám lidé, kterým jsme službu poskytli, rádi vrací. Někteří z nich se pak stanou i členy odbočky.
Ludmila Bouzková

OO SONS Příbram
Jmenuji se Andrea Hlaváčková. Narodila jsem se v Příbrami, ale vyrůstala jsem v Rožmitále pod Třemšínem. Oční vadu mi diagnostikovali lékaři v Příbrami asi ve třech letech. Do devíti let jsem jezdila k místnímu očnímu lékaři, ale ten posléze konstatoval, že jsem již nad jeho síly i vybavení a doporučil mě do nemocnice Motol v Praze, kam jezdím dodnes. Celý život jsem viděla o několik stupňů hůře než ostatní děti, ale od deseti let se mi začal zrak postupně zhoršovat. Chvíli jsem neviděla na jedno oko, tak jsem absolvovala operaci, to mi na chvíli pomohlo, pak se mi zase začalo zhoršovat druhé oko, následovala opět operace. Takto jsem absolvovala tři operace a trvalo to do mých dvaceti let.
Mezi tím jsem vychodila základní školu J. J. Ryby v Rožmitále pod Třemšínem. Na tuto dobu nemám příliš pozitivní vzpomínky. Díky tomu, že jsem byla kvůli očím odlišná, byla jsem vyčleněná z kolektivu a tak pro mě základní docházka nebyla příliš pozitivní zkušeností. Na střední školu jsem chodila v Březnici. Absolvovala jsem zde čtyřletý obor s maturitou. Studovala jsem sociálně správní obor, a jelikož mě toto odvětví studia zaujalo, pokračovala jsem v něm i po střední. Středoškolské vzdělání bylo již o něco lepší, a to ve více směrech. Na základní škole tehdy neexistovaly žádné postupy, jak pracovat se slabozrakými dětmi, a nikdo mi v podstatě nevěřil, že na tu tabuli opravdu nevidím. Na střední se toto zlepšilo alespoň v tom, že se snažili přihlížet k lékařské zprávě, přestože mnoho učitelů mělo stejný názor jako ti na základní škole, tedy že simuluji a chtěla bych situace využívat. Všechno se zlepšilo až na začátku čtvrtého roku studia, kdy mě paradoxně učitelka angličtiny doporučila do pedagogické poradny v Příbrami. Tam ale také nevěděli co s mou vadou, a tak jsem byla opět doporučena do Prahy tentokrát do specializované poradny při škole Jaroslava Ježka. Tady mi byli schopni konečně pomoci. Díky tomu jsem dostala konečně papír, ke kterému se přihlédlo u maturity, a tak jsem ji mohla mít přizpůsobenou mým potřebám. Snad i díky tomu, že na středních školách už jsou lidé dospělejší než na základní škole, jsem do kolektivu sice nezapadla, ale pár přátel už jsem měla. V červnu 2013 jsem tedy zakončila střední vzdělání maturitou.
V září téhož roku jsem nastupovala na VOŠ v Praze, tentokrát sociálně právního zaměření. Sem jsem chodila přesně dva týdny. V třetím týdnu jsem se již ze školy odhlásila a stěhovala jsem se z koleje zpět do Rožmitálu. Během tří dnů jsem přišla o zrak úplně. Avšak i v takové životní situaci mi bylo jasné, že jakmile zůstanu doma, bude to konec. Povedlo se mi tedy vyřídit přihlášku a přestup na VOŠ opět v Březnici. Vyšší odborná škola byla zřízena ve stejné budově, kam jsem chodila na střední, takže jsem měla alespoň výhodu známého prostředí a učitelů. A až tehdy asi většina učitelů pochopila, že na střední jsem opravdu nesimulovala a teprve až na VOŠ jsem opravdu měla takový přístup, jaký by asi měl být po celou dobu mého studia.
Ve druhém a třetím roce studia na VOŠ jsem si musela najít praxi, abych měla splněný zápočet a mohla dokončit studium. Již z dřívější doby jsem věděla o TyfloCentru Příbram. Později jsem zjistila, že TyfloCentrum již zaniklo a namísto toho vznikla odbočka SONS. Zajistila jsem si zde praxi. Již během studia mi díky tomu bylo nabídnuto placené místo. Od roku 2015 tedy pracuji na chráněném místě nejprve na pozici administrativního pracovníka a od letošního roku také jako sociální pracovnice zajišťující poradenství pro Příbram a přilehlé okolí.
V současné době jsem prakticky nevidomá, vnímám pouze světlo, a to jen na jedno oko. Již více jak tři roky mám svého prvního vodicího psa jménem Kanto, je to černý labradorský retriever. Pracuji na odbočce SONS v Příbrami.
Andrea Hlaváčková

S čím se můžete na naše poradce obracet:
? dotazy k příspěvku na péči či na zvláštní pomůcku (pomohou vám vyřídit žádost a v případě nespokojenosti také odvolání),
? dotazy související se zaměstnáváním (pracovní smlouvy na dobu určitou/neurčitou, dohody o provedení práce a pracovní činnosti, výpovědi),
? dotazy z oblasti důchodového pojištění (invalidní důchody, starobní důchody, přechod z invalidního do starobního důchodu),
? dotazy související s průkazem ZTP a ZTP/P – výhody a povinnosti držitele, pomoc při zařízení průkazu.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 23 Prosinec 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Nápady a nenápady kolem NEJ
Pozornost pro vás
STALO SE
Oslava SVVP? Omluva a tisková oprava
Poděkování nejlepším za Bílou pastelku
Osvobození od EET pro nevidomé a hluchoslepé
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Orlová-Havířov – Rekondiční pobyt Luhačovice
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2017
Máte chuť studovat na VŠ? UHK zajistí podporu při studiu
Nad zlato – Hlava rodiny nebo oběť?
ZDRAVÍ
Nepodceňujte preventivní lékařské prohlídky
Objevování chytré houby připomíná příběh celebrity
SPORT
Černobílé problémy
Memoriál Luboše Slavíka

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.