Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 11 Červen 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Pište nám, ale…
STALO SE: Poslankyně Sehnalová ocenila vítěze stipendia pro studenty s postižením
Seminář s Českou spořitelnou
Beseda o Jeseníkách
Světový den asistivních technologií také v Praze
Kouzelný večer Barevná tma
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Dědina – obnova keramické dílny a nákup materiálů
Šumperk – kroužek vaření
Havlíčkův Brod – přednáška o četnictvu
Jičín – podmořský svět
Vokál Klub na festivalu Porozumění v Mariánských Lázních
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 06/2017
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O životě se zrakovým postižením ve školách
Mapy pro nevidomé nově ve třech velikostech
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ: Ve stopách Homérových – Dafydd Jones
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK: NEŠŤASTNÝ OSUD KRÁLE OIDIPA – (II. Nejnešťastnější z mužů)
KULTURA: Pozvánka: Výstava v NTM Člověk v náhradách
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Fotbal? Sen o postupu rozmetal liják
INZERCE

ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK: NEŠŤASTNÝ OSUD KRÁLE OIDIPA – (II. Nejnešťastnější z mužů)

Krále Oidipa jsme opustili ve chvíli, kdy se triumfálně ujal vlády nad Thébami, městem, jež jej oslavovalo coby hrdinu... Triumfálně? Tedy alespoň zdánlivě... Ve skutečnosti právě naplnil neblahou věštbu, jež provázela jeho zrození – nevědomky zabil svého otce, krále Láia, nevědomky si vzal za ženu svou vlastní matku – královnu-vdovu Iokasté. Ale hrozný osud se nemůže naplnit, dokud Oidipus neprohlédne... Otevíráme stránky nejslavnějšího ze starých řeckých dramat – Sofokleova Krále Oidipa...

Už staří antičtí teoretikové umění Krále Oidipa (řecky Oidipus tyrannos) označovali za jedno z vrcholných Sofokleových děl. Doporučoval jej ve své slavné Poetice již Aristotelés jako tragédii s perfektně vystaěnou zápletkou, a téměř o pět set let později neznámý autor spisu O vznešenu prohlásil, že za jediného Krále Oidipa by rád vyměnil celou řadu tragédií své současnosti. Dílo bylo slavné tak, že k napodobení svedlo již antické autory, tak, že se k němu básníci i dramatikové vraceli po celou dobu od jeho napsání, a vrací se vlastně dodnes... O tom snad ale více jindy, teď se do Sofoklea zkusme začíst a povědět si, v čem ta velikost vlastně tkví.

Opona se zvedá a na jevišti stojí král Oidipus a před ním zástup prosebníků. Jeden z kněží pak na králův dotaz odpovídá, proč se celé město seběhlo s nářkem ke králi o pomoc:

Bůh ohněnosný, hrozný, hrozný mor
pad‘ na město a štve je v záhubu!
Tak pustne starobylá thébská vlast
a sténáním a nářky žalnými
jen černá říše smrti bohatne...

Oidipus zástup uklidňuje: vždyť svého švagra Kreonta vyslal již před časem do delfské věštírny, aby se boha Apollóna zeptal, proč je město hroznou nemocí sužováno. Právě dnes se má Kreón vrátit.
Když se tak stane, oznámí švagr nic netušícímu Oidipovi, že příčina božího hněvu spočívá v tom, že nebyla pomstěna krev zavražděného thébského krále Láia. Oidipus – aniž by tušil, že on sám se nevědomky stal vrahem -, přísahá, že vraha odhalí a potrestá vyhnanstvím, aby svou milovanou zemi zbavil všeho neštěstí. Jedná tak jako vzor vlády, jako ten nejsprávnější z králů... Aby k tomu učinil první krok, posílá Oidipus pro slepého věštce Teiresia, aby se dověděl pravdu. Slepý stařec na královo vyzvání skutečně do města přichází, on ale ví, jak hrozná je skutečná pravda, a proto se zdráhá ji zjevit, aby neuvrhl do neštěstí Oidipa i sebe:

Ni tebe ani sebe nechci rmoutit.
Nač pátráš marně? Nepovím ti nic!

Následující scéna pak zahajuje ono mistrovství dialogu, které nemůže žádné převyprávění napodobit. Oidipus se v ní rozhněvá na Teiresiu, že nechce zjevit pravdu, a vmete mu do tváře urážku, že krále Láia snad zabil sám. Tehdy vzplane i věštec a opáčí, že něco takového mohl král říci jen z nevědomosti:

TEIRESIÁS: Ty sám jsi hříšnou skvrnou otčiny!
OIDIPUS: Jak nestoudně’s mi vmetl do tváře
ta slova? Myslíš, že mi unikneš?
TEIRESIÁS: Již jsem ti unikl – jsem silný pravdou!

Oidipús ale věštci samozřejmě nevěří a Teiresiás odchází s proroctvím, že se jeho věštba naplní...
Jak ale vypsat to, co před námi Sofoklés ukazuje potom? Aby Oidipa upokojila, vypráví mu Iokasté o věštbě, podle níž měl Láia zabít jeho vlastní syn. To se ale jistě nestalo – jednak proto, že Láiův synek byl jako nemluvně zmrzačen na kotnících a pohozen kdesi v horách, jednak proto, že Láia zabil na rozcestí nějaký lupič... Oidipus však již začíná tušit... Vždyť právě on je zraněn na kotnících, vždyť právě on zabil na rozcestí neznámého starce... Proto ihned pošle pro jednoho muže z králova doprovodu, který dosud žije nedaleko za městem – pozná-li jej, je ztracen...? Není, tak mu alespoň odpovídá Iokasté, není a nemůže být – podle věštby měl přece Láios zemřít rukou svého syna – tento syn ale dávno zemřel... Vždyť Oidipovým otcem je král Polybos, který dosud žije a poklidně vládne v Korinthu, čeho se tedy bát...

Tu náhle přichází posel právě z Korinthu, aby Oidipovi oznámil, že král Polybos právě pokojně zemřel a že se má Oidipus po něm ujmout vlády... Ten to ale odmítá – vždyť přece v Korinthu žije „jeho matka“, co kdyby se tedy hrozná věštba nějak vyplnila? Nato se posel rozzáří a prozradí Oidipovi, že se nemusí ničeho bát, on přece není vlastním Polybovým synem, byl přece nalezen – a to právě jím samým – kdesi v horách, měl zraněné kotníky... Oidipus začíná tušit, Iokasté teď ale již vše ví – hrozná věštba se splnila! Marná je však naděje zoufalé matky-manželky, odvrátit Oidipa od mučivé touhy poznat hrozný osud:

OIDIPUS: Ne, neposlechnu, musím zvědět pravdu!
IOKASTÉ: Já radím dobře, chci tvé blaho jen!
OIDIPUS: Už dávno mrzí mě to blaho tvé –
IOKASTÉ: Kéž nepoznáš kdy, ubohý, kdo jsi!

Osud se ale nezadržitelně dovršuje – na scénu přichází starý pastýř; je to ten, který kdysi Oidipa odnesl na příkaz jeho rodičů do hor... Jeho výpovědí se všechna hrozná podezření potvrzují a Oidipus je zdrcen – neboť hroznou jistotu již nelze nijak odvrátit:

OIDIPUS: Ó hrůza, hrůza! Vše je jasno již!
Kéž zřím tě, světlo, naposled, když vím
už vše: že jsem se v hříchu narodil
a hříšně plodil, hříšně zabíjel!

A co se děje dál? O hrozné scéně nás – jak to bylo v řeckém divadle zvykem – informuje pouze posel, který vypráví o tom, co se sběhlo v paláci. Iokasté nesnesla hrozné utrpení a sama se oběsila ve své ložnici. Když to pološílený Oidipus spatřil,

on strhl zlaté sponky z jejích rouch
a vzav je vrazil si je do očí
a přitom volal: „Nebudete zřít
to, co jsem spáchal, co jsem strpět musel!“
[…]
Tak naříkal a stále pod víčka
se bodal, zřítelnice krvavé
mu tekly po lících, a kapkami
jich neskrápěly – prudkým přívalem
se snášel černé krve lijavec...

A Oidipus? Je vskutku teď „nejnešťastnějším z lidí“, jak je záhy poté nazván; vychází z paláce, již slepý a zoufalý; v doprovodu své věrné dcery Antigoné opouští město a vydává se pykat svůj trest, na onu hroznou pouť věčnou nocí a temnotou, protože už nemá pro co žít...

OIDIPUS: Co radostného mohl bych tu zřít?
Kteréže slovo laskavé
by těšiti mě mohlo, přátelé?
Ó veďte mě odtud již pryč, co nejrychleji z těch míst,
ó veďte mě, přátelé: jsem zkázy nesmírné zdroj,
jsem prokletím největším klet a bohům protivný tak,
jak žádný smrtelný tvor!
[…]
Občané mé vlasti thébské,
leďte, zde je Oidipus,
který hádanky znal luštit,
nejmocnějším mužem byl,
k jehož štěstí kdekdo v obci
vzhlížel zrakem závistným:
ejhle, v jakou propast hrůzy
srazila jej sudba zlá!

Tak se končí Sofokleova tragédie, nikoli ale Oidipův osud... Na to, co bylo dále, se ale podíváme příště. Dnes jsme mohli jen letmo být svědky onoho hrůzného odhalení (anagnórise), které na jevišti uchvacuje diváky již přes dva a půl tisíce let. Těžko říct, co je tu úchvatnějšího: neodvratnost tragického osudu, Oidipova touha poznat zničující pravdu, nedostižný spád dialogu...? Ostatně, ať čtenář posoudí sám: pokud jej totiž osud thébského krále zaujal, nelze doporučit nic tolik, jako zkusit si Sofokleovo drama přečíst a prožít celé...

Jiří Hubáček

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 11 Červen 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Poslankyně Sehnalová ocenila vítěze stipendia pro studenty s postižením
Seminář s Českou spořitelnou
Beseda o Jeseníkách
Světový den asistivních technologií také v Praze
Kouzelný večer Barevná tma
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Dědina – obnova keramické dílny a nákup materiálů
Šumperk – kroužek vaření
Havlíčkův Brod – přednáška o četnictvu
Jičín – podmořský svět
Vokál Klub na festivalu Porozumění v Mariánských Lázních
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 06/2017
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O životě se zrakovým postižením ve školách
Mapy pro nevidomé nově ve třech velikostech
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Ve stopách Homérových – Dafydd Jones
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK: NEŠŤASTNÝ OSUD KRÁLE OIDIPA, pokračování (II.) Nejnešťastnější z mužů
KULTURA
Pozvánka: Výstava v NTM Člověk v náhradách
SPORT
Černobílé problémy
Fotbal? Sen o postupu rozmetal liják
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.