Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 3 Únor 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE: Názory osobností nevidomé scény na obsahovou náplň časopisu (Mašková,…)
Sto let časopisu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Vsetín – Černá je barva
Slabozrací a nevidomí nesejdou z cesty. V Třinci mají novou odbočku
LIDÉ KOLEM NÁS: Nad zlato – Lenost nebo handicap?
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 02/2017
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK II.: Princ plný slitování
SPORT: Černobílé problémy
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Přídavné sondy k Mluvíku
Čtvrtý druh čípků v sítnici
INZERCE


Sto let časopisu


Vážený pane šéfredaktore, zpracoval jsem tablo všech redaktorů ZORY. Je to soubor jejich portrétů a jiné. Myslím, že by se to hodilo jako obrázek na titulní stranu obálky černotiskové Zory. … K tomu jsem zpracoval krátké jejich životopisné medailonky.
S pozdravem, Josef Smýkal

Redakce sice otiskla tablo na straně 3 obálky černotiskové ZORY, i tak díky za něj. A z textu dr. Smýkala otiskujeme v tomto čísle první část – medailon zakladatele a prvního šéfa Zory K. E. Macana. Jelikož v autorově textu chybělo přesnější určení doby působení Macana v čele Zory, poslední odstavec je doplněný redakcí. A nyní již Josef Smýkal:

Sto let časopisu ZORA

Před sto lety vznikl první český časopis pro nevidomé čtenáře. To mělo a má nezastupitelný význam pro rozvoj hnutí českých nevidomých a jejich kulturu. Na tehdejších výchovně-vzdělávacích ústavech pro děti a mládež se mimo Deylova ústavu v Praze hovořilo a myslelo převážně německy. Český časopis měl proto zásadní vliv na znalost a rozvoj českého jazyka tehdejších žáků, učňů i studentů těchto ústavů. Toho si byli dřívější, a měli by být i současní redaktoři vědomi při grafické úpravě, koncepci časopisu i při tematickém výběru autorských příspěvků.
ZORA prošla několika vzájemně se zásadně lišícími společenskými obdobími a nikdy se díky svým redaktorům svému poslání nezpronevěřila. Byl to těžký úkol všech, kteří ji vedli s plným vědomím jedinečné odpovědnosti vůči svým nevidomým čtenářům. Za to jim patří uznání a dík. A tak jsme i na těchto stránkách uveřejnili jejich jména s krátkými textovými medailonky či spíše popisky k jejich portrétům. Čtenářům může nabídnout širší vhled do problematiky publikace Sto let časopisu ZORA od autora tohoto příspěvku. K dispozici je též digitálně u autora www.smykal.ecn.cz/aktuality.

Ten první
Karel Emanuel MACAN (1858–1925), hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny v Praze a časopisu pro nevidomé ZORA. Pro svou kulturní činnost je považován za buditele české slepecké kultury.
U Macanů se pěstoval čilý hudební život. S pomocí přátel si vybudovali domácí divadlo, kde herci se stali všichni členové rodiny a Žanynka Kvapilová, později slavná herečka; a Emilova hudba! Tyto radostné chvíle dětství mu drsně – pro celý další život – změnila zápalná kapsle rozbušky pro odstřelování skal, která ho připravila o jedno oko.
Ke studiu hudby na pražské Varhanické škole se dostává až v době svých vysokoškolských studií chemie. Životní dráhu mu však vážně změnil další dramatický okamžik. Jedno oko již neměl, druhé si v době svých vysokoškolských studií vážně s dramatickými důsledky poranil o vyčnívající hrot nešikovně postaveného sestřina počitadla.
Nastal problém, jak se dále bude Emil realizovat a jak se bude živit. Svou budoucnost již od dětství spatřoval ve studiu hudby a v hudební tvořivosti. Začal ji studovat na Varhanické škole. Hudbou se však uživit nemohl. Ale je zde Klarův ústav. Jestliže v něm chtěl vyučovat, musel souhlasit s podmínkou ředitele Ústavu Rudolfa Klara, který si nepřál, aby se zabýval skladatelskou činností. Z toho důvodu skládání hudby zanechal a absolvoval v roce 1890 ve Vídni kurz pro učitele nevidomých žáků. V následujícím roce nastupuje v Klarově ústavu jako učitel.
Jedním z jeho prvních činů bylo, že navrhl uspořádání typů Kleinova psacího stroje pro český jazyk. Ředitel trval na německém uspořádání. Podobné to bylo i se čtením a psaním. Klar nebyl pro to, aby bylo jeho chovancům umožněno více číst a psát s odůvodněním, že zde těžce pracují a pro upracované ruce nemají potřebně citlivý hmat.
V roce 1919 je Macan jmenován pedagogickým správcem školy při Klarově ústavu. Z žáků zakládá esperantský kroužek. V roce 1922 zakládá Spolek českých nevidomých esperantistů SOČNE. Plně se věnuje osleplým vojákům z první světové války. Současně je činný i ve spolku Český slepecký tisk, který začíná vydávat přílohy k časopisu ZORA. Jedna z prvních byla hudební. Málo je známá Macanova práce Klíč k Brailleovu notopisu.
Skladatelsky se Macan uplatnil zvláště v písňovém oboru, i když neopomíjí tvorbu komorní a symfonickou. Jeho skladby byly málem zapomenuty. V poslední době se však na koncertech objevuje i jeho dílo. Na K. E. Macana v jedné kapitole své knihy Poutník vzpomíná i hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Hudební skladatel, odborný publicista a interpret Macanova díla Antonín Srba píše o jeho osudech v knížce Karel Emanuel Macan, slepý Palestrina.
K. E. Macan řídil nejprve redakční komisi Odboru pro slepecký tisk český (od prosince 1915) a poté český almanach Jitřenka, který v roce 1917 přechází k periodické, tedy časopisecké podobě. Časopis Zora řídil – bez titulu šéfredaktora – do roku 1924.
Další jména vedoucích redaktorů a šéfredaktorů včetně jejich představení přineseme v následujících číslech Zory.
Josef Smýkal (redakčně upraveno)


Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Názory osobností nevidomé scény na obsahovou náplň časopisu (Mašková,…)
Sto let časopisu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Vsetín – Černá je barva
Slabozrací a nevidomí nesejdou z cesty. V Třinci mají novou odbočku
LIDÉ KOLEM NÁS: Nad zlato – Lenost nebo handicap?
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 02/2017
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK II.: Princ plný slitování
SPORT: Černobílé problémy
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Přídavné sondy k Mluvíku
Čtvrtý druh čípků v sítnici
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 3 Únor 2017
Zastupující šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Bc. Jiří Hubáček, Mgr. Jarmila Hanková, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Názory osobností nevidomé scény na obsahovou náplň časopisu
(Mašková,…)
NAPSALI JSTE
Zoře ke stovce Josef Smýkal
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Vsetín – Černá je barva
Třinec – Cesta nevidomých a slabozrakých…
LIDÉ KOLEM NÁS
Nad zlato – Lenost nebo handicap?
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 2/2017
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK II.
Princ plný slitování
FEJETON
Není snadné být porotcem
SPORT
Černobílé problémy
Náboženští horlivci a šílenci
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Přídavné sondy k Mluvíku
Čtvrtý druh čípků v sítnici
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR