Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 20 říjen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Zprávy ze SZdP v ČR
Vodicí psi soutěžili
FOND PETRA KAVKY PODRUHÉ
Právník vám radí - Péče o rodinu a děti
Genová terapie je nadějí
Letní vzpomínka na Chomutov
Rekondiční pobyt v Petrovicích
ACH, TY BARIÉRY!
Už zase jezdím
Pro příjemné a bezpečné cestování v Brně
Novinky z Velké Británie
Strážníci myslí na nevidomé
Město tisíců ocelových patníků
Rozhovor s Pavlou Šuranskou
Odškodnění a slepecká hůl
Kuželkářský turnaj

Vodicí psi soutěžili

Majitelé vodicích psů si v sobotu 15. září mohli ověřit
schopnosti svého čtyřnohého pomocníka. Opět se v Praze na
Karlově náměstí konalo už 18. mistrovství České republiky ve
výkonu vodicích psů.
Na zahájení soutěže mimo vedoucích pracovníků SONS
promluvila také paní hraběnka Mathilda Nosticová. Paní
hraběnka - předsedkyně Čestné rady SONS, předala vedoucím
pracovníkům drobné dárky a poté řekla:
"Mnoho již bylo napsáno o psí věrnosti, ale nikdo snad
ještě neřekl, že věrnost je zároveň rozkoš. Kdo slouží tomu,
koho má rád, ten si přijde na své."
Dopoledne probíhala frekvence, což spočívalo v chůzi se
psem po ulici, kde byly nastraženy překážky. Pes se musel
postarat o bezpečnost chůze svého pána. V odpoledních hodinách
si páníčkové mohli ověřit poslušnost svého věrně sloužícího
miláčka.
Na otázku, co se od soutěže očekává, odpověděla ředitelka
Střediska výcviku vodicích psů, paní Humhalová, těmito slovy:
"Aby nás bylo co nejvíce vidět, je potřeba vidět nevidomé,
kteří užívají vodicí psy, co nejvíce. Veřejnost většinou
zajímá něco, co se děje formou soutěže a pro účastníky je to
příležitost, aby se sešli a také si samozřejmě prověřili své
psy. Já však můžu zodpovědně říct, že ti lidé co jsou dnes
tady se svými psy, fungují přesně tak, jak mají."
Zatím co čekala většina psů se svými pány na start, skočila
mladá fenka labradorského retrievra do kašny s vodou uprostřed
parku. Zeptala jsem se majitelky Miloslavy Moreové z
Vlaštoviček, dělá-li to často. Řekla mi:
"Ona se strašně bála vody. Byly jsme spolu v Chomutově na
soustředění, kde se ostatní pejskové koupali a Konvalinka se
bála. Pak jsem s ní chodila já a tak si zvykla."
V celkovém hodnocení 39 účastníků získala první místo Ilona
Vobrová z Chomutova s fenkou zlatého retrievra Carmen. Na
druhém místě je ing.Petr Šabas z Ostravy s fenkou německého
ovčáka Cilkou. Jako třetí byla Marie Kudzielková z Ostravy s
fenou labradorského retrievra Ysi.
Poprvé se letos také vyhlašoval služebně nejstarší a
nejmladší pes. Nejstarším psem byla fenka německého ovčáka
Otava, která již slouží desátým rokem svému pánovi Stanislavu
Gaňovi z Prahy. Jako služebně nejmladší se zúčastnila teprve
čtrnáct dní sloužící fenka zlatého retrievra Iris paní Viltové
ze Vsetína.
Na letošním mistrovství byla vyhlášena nová disciplína a to
miss sympatie. Zvítězila Jana Škařupová z Olomouce, s pejskem
curly coated retrievr Velinka.

Ilona
Fryčová

Co řekly o svých psech
Na 18. mistrovství ve výkonu vodicích psů, které se konalo
v Praze 15.září, jsem se zeptala paní Marty Doupovcové na to,
jak je spokojená, že se rozhodla pro vodicího psa. Marta
Doupovcová by neměnila.
Je to váš první pes?
"Vodicí je můj první."

Jste spokojená s pejskem?
"Velice, už bych neměnila ani náhodou," říká paní
Doupovcová.

Kdy jste se rozhodla pro psa?
"Když jsem měla ještě zbytky zraku, pořídila jsem si dva
psy. První byl špic a pak voříšek. Toho jsem však bohužel
musela dát do útulku, protože jsem šla na léčení. Pak jsem
přišla o zrak a octla se v ústavu v Chrlicích.
Nebyla jsem tam však šťastná," říká paní Marta, "toužila
jsem po domově a tak jsem se vrátila zpět do Prahy. Museli mě
učit tři a půl měsíce chodit po ulicích, protože jsem mezi tím
ztratila úplně zrak. Potom jsem si dala žádost na vodicího
pejska a šla na školení do střediska vodicích psů v
Jinonicích. Loni v prosinci jsem dostala moji Bedřišku, zlatou
labradorku. Béďa mi strašně pomáhá, jak fyzicky, tak i
psychicky, protože se se ztrátou zraku ještě nemůžu srovnat."

Chcete se ještě podělit o nějaké zkušenosti, které máte s
vaším pejskem?
"Řekla bych jen to, že spousta lidí neví, že vůbec existují
vodicí psi. Také to, že je Béďa v našem domě ze všech psů
nejhodnější, že vůbec neštěká a je ze sídliště nejoblíbenější.
Jsem ráda, že je taková, jaká je."

Ilona Vobrová (34let), vítězka v soutěži mistrovství ve
výkonu vodicích psů, která je předsedkyní Klubu držitelů
vodicích psů, se zúčastnila soutěže s fenkou retrievra
"Carmen". Již po čtvrté se umístily na prvním místě, z toho
jednou na Slovensku.
Carmen je Ilonin první vodicí pes. Prozradila mi, že když
ještě viděla, zabývala se kynologií.
Ilona má vrozený šedý zákal a prodělala třináct operací.
Pak se jí bohužel přidružil ještě glaukom a následkem toho se
dá říct, že má Ilona jen světlocit.
"Občas něco málo ještě ukoukám a zaplať pán bůh za to,"
říká Ilona. Bez svého pejska nevyjde ani na krok. "I před dům
do trafiky ji beru s sebou. Strašně moc mi pomáhá." Ilona má
svou Carmen čtyři roky, zažádala si o psa krátce nato, když,
jak říká, dokoukala.
Je vdaná, stará se o domácnost, vychovává syna a chodí za
kulturou. Často si také vyjdou se synem, jeho morčetem a
věrnou Carmen do přírody na vycházky.

Zatímco čekala většina účastníků mezinárodní soutěže ve
výkonu psů na svůj start, zeptala jsem se Jitky Vendrové na
jejího psa.
"To je černý labradorský retriever a jmenuje se Alfa," říká
Jitka.

Je to tvůj první pes?
"Ano, vodicí první."

Měnila bys?
"Je to velmi těžké, ale v některých chvílích ano."

Už bys nechtěla žádného psa, nebo bys jen vyměnila plemeno?
"I když vím, že každé plemeno má nějaké plus a mínus, už
bych labradora nechtěla."

Za jaké plemeno bys tedy labradora vyměnila?
"Za takové, které si víc hlídá pána a nežere zbytky, které
se válejí po ulicích."

A jaké plemeno máš na mysli?
"Například německý ovčák. Já vím, že labradoři jsou výborní
pro začátečníky, kteří to ještě se psy neumí. O ovčákovi však
vím, že si svého pána hlídá víc a je poslušnější. A co se týká
sbírání zbytků na ulici, o ovčákovi vím, že se to dá odnaučit.
Labradora to prostě odnaučit nejde. Řeším to jedině tím, že jí
dám na čumák košík. Jenže lidi se pak hodně diví, že dobrák
labrador má košík. Myslím si, že když jde s košíkem ovčák, tak
to nikoho nezaráží. Co mi taky na labradorovi vadí je to, že
ho stále někdo hladí. Všeobecně se o tomto plemenu ví, že je
dobrácké a nikomu neublíží. Kdykoliv jedu v metru, mám kolem
sebe děti, kteří si jej chtějí pohladit. Někdy mě to už
obtěžuje. Z ovčáka mají všichni většinou respekt."

Nela Pešanová má v předvýchově druhého pejska a brzy bude
mít třetího. Zeptala jsem se Nely, jak k tomu došlo, že se
rozhodla vzít si psa do předvýchovy.
"Protože mám velmi kladný vztah ke psům a mám postiženého
tatínka, i když ne zrakově, rozhodla jsem se po výzvě v roce
1997 a vzala si pejska do předvýchovy. Od té doby spolupracuji
s výcvikovým střediskem v Jinonicích. Tohle je pejsek Eninka,
příští týden by měla odejít do střediska na výcvik," říká Nela
Pešanová.

A ten první pes?
"Jmenoval se Albert, byl to také kříženec labradora a
golden retrievra a teď slouží u pána v Roudnici nad Labem."

Jak jste to citově zvládla, když jste musela pejska předat na
výcvik?
"Musím přiznat, že velice těžko. Odjela jsem tehdy na
nějaký čas do USA, abych změnila prostředí a vyrovnala se s
tím. Protože to pouto tam je, ať už si to člověk připouští
nebo ne. Nicméně já jsem do toho šla s tím, že pejsek není můj
a že ho mám jen vypůjčeného."

Také si pohrávám s myšlenkou pořídit si vodicího psa. Moje
děti by si moc přály zlatého retrievra. Můžete mi říct, jak se
vypořádat s problémem zvířecí srsti, která se vám nachytá
všude a zvlášť pak světlé chlupy na černé šatstvo, které mám
oblíbené?
"Pracovala jsem v ústavu hygienické služby a myslím si, že
na hygienu dost dbám. Já si však říkám, že je to něco za něco.
Ten pocit, že někoho máte, kdo vás je ochoten poslouchat,
kdykoli vy potřebujete, nikoli kdy na vás někdo jiný dvounohý
má zrovna čas, tak určitě stojí za to, že holt někdy máte doma
i na sobě těch chlupů trochu víc. Předpokládám, že existují
prostředky, kterými by se to dalo ze šatů odstranit, například
takové gumové válečky, kterými po šatech jezdíte a i když na
to nevidíte, válečky vše zachytí. Veškeré chlupy pak z válečku
umyjete."

Kde se zmíněné válečky dají koupit?
"Většinou v drogerii a v prodejnách s domácími potřebami.
To je moje jediná rada pro ty, kteří chtějí nosit černé
oblečení a mít světlého vodicího psa." IF

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 20 říjen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Zprávy ze SZdP v ČR
Vodicí psi soutěžili
Co řekli o svých psech
FOND PETRA KAVKY PODRUHÉ
Péče o rodinu a děti
Genová terapie je nadějí
Letní vzpomínka na Chomutov
Rekondiční pobyt v Petrovicích
ACH, TY BARIÉRY!
Už zase jezdím
Pro příjemné a bezpečné cestování v Brně
Novinky z Velké Británie
Strážníci myslí na nevidomé
Město tisíců ocelových patníků
Rozhovor s Pavlou Šuranskou
Odškodnění a slepecká hůl
Kuželkářský turnaj

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.