Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 7 duben 2001 Číslo 7 duben 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Účast lyžařů běžců na světových pohárech@LH 4
Malé měsíční zauvažování - ještě trochu smutná krása dubna
Nadace profesora Vejdovského
Umělé oči a myš pro nevidomé
Poslepu (2. část)
O pražské tísňové lince
Nemáme šanci?
Novinky v pražské dopravě
Počítačová rekondice počtvrté v Poděbradech
Internet pro nevidomé
Výzva
Naše oči jsou ruce
Cestička
Vážení spolunevidící,
Ze zahraničního tisku
Lyžařská sezona Kateřiny Teplé
Účast lyžařů běžců na světových soutěžích

Nemáme šanci?

Bouře z manifestací slepých a hluchých z počátku roku
končícího na tři nuly, které zaplňovaly obrazovky všech
televizních zpravodajství stejně jako rozhlasu i tisku,
vyšuměly do ztracena. Mnozí z těch, kteří se těšili na
přátelská setkání při rekondici se nedočkali, nebo se
nepřihlásili proto, že se jim požadovaná částka jevila
přemrštěná pro jejich rozpočet.
Koncem června jsme obdrželi od přátel z Teplic nabídku na
"ozdravný pobyt". Podařilo se jim jej zorganizovat díky
pochopení Okresního úřadu v Teplicích. Konal se - dá se říci
už tradičně - v podhůří Krkonoš v Dolním Dvoře.
Už sám název napovídal, že hlavní náplní budou toulky
přírodou a začátek září toho podivného roku s těmi třemi
nulami na konci k tomu dával opravdu ty nejlepší příležitosti.
Sešlo se nás tam přes dvacet a byl s námi i vodicí pes Pepana
Loudy, přátelé z Bíliny i Brna, Kladna i Vrchlabí a samozřejmě
Tepličtí.
Počasí nám opravdu přálo a tak vycházky po pěšinkách, kde
mantinely tvořil mech nebo lesní tráva byly balzámem na duši.
Malé pětičlenné skupinky vychutnávaly i zvukovou kulisu
zurčících potůčků a potoků, nebo ptačí zpěv tam, kde jsme
opustili potok a vydali se po úbočí vzhůru strání. Pokud byla
nějaká vycházka obtížnější, mohli starší účastníci a ti, kteří
měli obtíže při chůzi, použít mikrobus. Díky spolupráci s
pracovníky KRNAP (Krkonošského národního parku) jsme tak měli
možnost podívat se i tam, kam se normální turisté nedostanou.
Měli jsme možnost ohmatat si řadu letitých stromů, z nichž
některé byly v minulosti zasažené bleskem a přece rostly dál.
Každý den byl naplněný řadou neopakovatelných zážitků, na
které budeme dlouho vzpomínat.
Chceme se zmínit i o jiném. Každý večer byla beseda s někým
zajímavým, anebo o něčem, co nás tlačí. Přišel za námi, jako
už každoročně, pracovník Národního parku a vyprávěl nám o své
práci, o práci ochránců tohoto našeho přírodního skvostu a o
zalesňování holin vzniklých v minulosti. Výsledky jejich práce
ocení až budoucí generace. Hovořil rovněž o nekázni turistů,
necitlivém přístupu k práci ochranářů i členů Horské služby a
přeceňování vlastních schopností, důsledkem čehož jsou pak
úrazy a mnohdy i smrt. Z jeho slov byla slyšet láska k práci v
horách, k přírodě a všemu živému kolem nás. Přinesl nám na
ukázku schematické obrázky několika ptáků a hmyzu, vyfrézované
do dřevěných destiček. Pochválili jsme mu jeho snahu a
vysvětlili, že hmatnější je, když tvar vystupuje nad povrch.
Slíbil, že na příští naše setkání přinese vzorek takto
upravený.
Jedno z témat besed znělo: Jak se nám dnes nakupuje? Měli
jsme štěstí, protože mezi námi byl i Viktor Sedlář, průkopník
řady nezvyklých novot, který zavedl na Kladně v tamější
velkoprodejně dobrý zvyk, že mu stačí, aby se přihlásil u
informací a některý z pracovníků je mu v krátké době k
dispozici. Projde s ním prodejnu a podle seznamu sepsaného
doma manželkou, která je málo pohyblivá, pomůže vybrat zboží,
poradí a zajde s ním až k pokladně. Rozloučí se s ním pak až u
východu z prodejny.
Tenhle příklad z dnes odbarveného, dříve černého Kladna
zůstal jediný a podle zkušeností nejen z naší diskuse, ale i z
běžného života nejen vedení těchto velkoprodejen, jak se
moderně říká supermarketům, ale ani představitelům měst, která
jim pozemky prodávají neleží na srdci ani v patě to, že jsou i
zdravotně postižení a starší lidé, kteří sice nedělají tržby
jednorázově za několik tisíc, ale přesto jsou zákazníky.
Nepotřebují prostorná parkoviště a cesta bludištěm od sítě
stanice městské hromadné dopravy i uvnitř supermarketu s
návratem zpět je pro ně stresující. Na průvodce v těchto
prodejnách prý nemají, jak tvrdí jejich ředitelé, plán práce -
Červený kříž také ne. Mnohde to řeší sousedskou výpomocí. Lze
to ale považovat za společenské řešení? Sjednocené organizaci
nevidomých a slabozrakých, stejně jako ostatním organizacím
Sdružení to na celostátní úrovni jaksi uniklo, přestože je to
jedna ze základních služeb, na kterou má mít každý občan
právo.
Jistěže se nepodaří všude vyřešit všechno při prvních
jednáních s vedoucími těchto velkoprodejen. Ta by měla být
spíše informativní. Nebylo by špatné mít při jednání novináře.
Je možné dohodnout nákupy v čase menšího počtu kupujících po
předběžném seznámení s námi, oboustranném ujasnění představ a
možností.
Protože prostředků na pečovatelky se také jaksi nedostává,
dohodli jsme se na naší besedě, z níž jsou tyto úvahy, na
podobném postupu i na obecních i městských úřadech. Sousedská
výpomoc stárne a chřadne a právě na tyto nákupy by nám stačila
v určitém, předem dojednaném čase osoba, která by s námi do
podobného zařízení zašla a pomohla nám nákup vybrat a zanést
domů. Věříme, že při dobré vůli se dají podobné situace
vyřešit a budeme schopni klidněji žít ve světě, který se nám
občas jeví jako nepřátelský.
Budeme rádi, když nám popíšete vlastní zkušenosti a hlavně
- jak se vám podařilo úspěšně situaci vyřešit.

Borek Böhm a Jaromír
Kavka

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 7 duben 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer a Markéta Švehlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Z O R A
časopis pro zrakově postižené
Ročník 85 Číslo 7 duben 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer a Markéta Švehlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail: zora@braillnet.cz
Vydává: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České
republiky
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce
zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 78,- Kč
Kazetu, prosíme, vraťte do deseti dnů po obdržení na
přiloženou
adresu
Nahrávku vyrobilo zvukové studio Knihovny a tiskárny pro
nevidomé v Praze
Obsah
Oscar-cena za občanskou statečnost 2001
Malé měsíční zauvažování
Nadace profesora Vejdovského
Umělé oči a myš pro nevidomé
Poslepu
O pražské tísňové lince
Nemáme šanci?
Novinky v pražské dopravě
Počítačová rekondice počtvrté v Poděbradech
Internet pro nevidomé
Výzva
Naše oči jsou ruce
Cestička
Vážení spolunevidící
Ze zahraničního tisku
Lyžařská sezóna Kateřiny Teplé

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.