Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 20, říjen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE: Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO: Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ: Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT: XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí
Tiráž:


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi

Michal Komárek

Přivezl k egyptským pyramidám první skupinu „moderních turistů“, založil jednu z prvních moderních cestovních kanceláří, vymyslel principy, které cestovky využívají dodnes. Thomas Cook. V létě to bylo 129 let, co ve svých 84 letech zemřel. Bylo to v červenci 1892 a před 180 lety – shodou okolností rovněž v červenci, 1. 7. 1841, uspořádal první masový výlet, a to hned pro 500 lidí.
Jedna z posledních šancí, jak se podívat na pyramidy! Jeďte tam, dokud není pozdě! Média v posledních letech přinášejí více či méně seriózní žebříčky míst, která jsou kriticky ohrožena masovým turismem v kombinaci s klimatickou změnou nebo válkami a migrací. Žebříčky jsou různě dlouhé a propracované, mívají od 7 do třeba 30 položek a objevují se na nich některé stálice – Benátky, Tádž Mahal, Machu Picchu, Velká čínská zeď, egyptské pyramidy, skalní město Petra…
Dnes samozřejmě globální turismus řeší jiné, mimo jiné i „kovidové“ problémy a prostřednictvím OSN, Evropského parlamentu nebo odborných asociací ohlašuje, že jeho restart bude jiný – udržitelný, ohleduplnější, rozumnější. Zda to je naplnitelná vize nebo jsou to jen neudržitelné proklamace, teprve uvidíme.
Počátky toho opulentního plýtvání a hýření, v něž se světový turismus v posledních desítkách let proměnil, byly každopádně velmi skromné. A z dnešního pohledu obsahují i zajímavou dávku ironie. Mezi prvními, kdo startovali moderní podobu turismu, byl totiž i Angličan Thomas Cook. Velmi přísný, zbožný muž z baptistické rodiny, který svoji kariéru „cestovního agenta“ zahájil jako propagátor boje proti alkoholismu. Pak vozil první turisty k pyramidám.
Cestovka jako pobočka kampaně za střídmost
Thomas Cook (1808-1892) strávil většinu svého mládí na cestách po anglickém venkově, kde rozdával pamflety varující před alkoholismem a mluvil o té pekelné hrozbě s kýmkoli, kdo byl ochoten naslouchat. Sám ale tušil, že to je velice neefektivní způsob, jak někoho přesvědčit. Že výdej jeho času a energie neodpovídá výsledkům.
To, že až fanatický asketismus některých protestantských náboženských skupin není v rozporu s podnikavostí a úspěchem na trhu, je dobře známo. Sociolog Max Weber dokonce ve svém slavném díle Protestantská etika a duch kapitalismu dokládá, že kapitalismus z protestantského přístupu k životu přímo vyrůstá. Dokladem je i Thomas Cook.
Cook rychle pochopil, jaké možnosti mu nabízí železniční doprava, která se začala v Británii rychle rozvíjet. Kampaň proti alkoholismu a za střídmost začal organizovat jako výlety vlakem. Dokázal tak na venkov dopravit mnohem víc svých stoupenců než dřív. A když navíc začal využívat i telegrafickou síť, která v 50. letech dosáhla v Británii délky už přes 2000 mil, mohl „výlety“ organizovat i na dálku.
Nynější vedení společnosti připomnělo letos v létě – 5. července 2021 – 180. výročí prvního výletu, který Thomas Cook zorganizoval. Pronajal parní vlak, kterým z Leicesteru do Loughborough dovezl 500 lidí. Pro mnohé z nich šlo o první cestu vlakem v životě. To byl první krok – Cook zaplavil anglický venkov přesvědčenými baptisty. A další krok následuje zcela podle logiky „ducha kapitalismu“: pověsil baptistickou kampaň na hřebík a věnoval se turistice. Nejprve provázel turisty po Anglii, ale už v roce 1855 vedl první zahraniční zájezd do Francie a o tři roky později do Švýcarska. Ale za první předvoj skutečně moderních turistů je považována skupina, kterou Cook přivezl v roce 1869 do Egypta.
Je to stále stejné: Slunce, moře, sex a umění
Až kolem poloviny 19. století začínají cestovat i jiní než nejurozenější a nejbohatší lidé. Tedy cestovat kvůli cestování samotnému, kvůli radosti z cestování a poznávání. Teprve s průmyslovou revolucí vzniká střední vrstva, lidé, kteří sice nemají zdaleka tolik peněz a času, jako ti opravdu bohatí, ale přece jen se jim už otevírá alespoň omezená možnost někam vyrazit, poznat kus světa.
V 17. a 18. století se turismus omezoval v podstatě na „Grand Tour“. Tradiční okružní cestu po Evropě pro urozené a bohaté, která byla v určitých kruzích považována téměř za povinnou součást vzdělání a výchovy. A v mnohém připomínala dnešní turistické destinace – Paříž, Ženeva, Alpy, Florencie…
Zajímavý komentář k tomu přináší Google Arts and Culture s titulkem Slunce, moře, sex a umění. Tvrdí, že podstata, smysl cestování se od dob Grand Tour vlastně nezměnily. Lidé stále jezdí na podobná místa. Chtějí, aby ostatní věděli, že tam byli – dnes selfie, tehdy portréty. Chtějí zažít vzrušení, dobrodružství, romantickou aféru; něco, co přesahuje každodennost…
Byli takoví i Cookovi turisté? Rozvážní měšťané, kteří sotva získali trochu pevné půdy pod nohama, chtěli váhavě a opatrně prozkoumávat svět? Turisté vedení strohým baptistou, který ze všeho nejvíc nenáviděl nestřídmost? Byli to už opravdu moderní turisté? Běžní normální občané, snad nepříliš bohatí, ale liberálně rozhodnutí navázat na způsoby bývalého nejurozenějšího stavu? Pravděpodobně ano. Jen ještě nevěděli, že jsou součástí obřího procesí, které putuje za sluncem, mořem, sexem a uměním.
První moderní turisté
V roce 1869 končily práce na Suezském průplavu. Do Egypta proudilo mnohem víc lidí, než byla ta skromná Cookova skupina turistů. Proč právě oni by měli být těmi prvními moderními turisty? Cook předznamenal kvality cestovní kanceláře v době masové turistiky. Objednal služby pro celou skupinu a za to získal slevy – all inclusive.
Byl ochranitelský průvodce, který vše zařídil. Dokonce se s ním na cesty vydávaly samotné ženy – Cook byl „společník“, na kterého je možné se spolehnout za jakýchkoli okolností. Více než nějaký turistický agent. Důvěryhodný partner s baptistickou minulostí. A navíc a především to byl podnikatel se skvělou intuicí. Takže když pochopil, jaký je zájem turistů o Egypt, najal a později i vybudoval flotilu, která turisty vozila po Nilu. A pustil se dokonce i do stavebních prací, aby se turisté cítili pohodlně. Z trosek Karnaku – největšího chrámového komplexu – začal budovat město, které dnes turisté navštěvují jako Luxor.
Pyramidy? Přijeďte co nejdříve! Ostatní už je viděli. A možná tu už dlouho nebudou…
Podle výpočtů OSN je cestovní ruch třetím nejvýznamnějším celosvětovým exportním odvětvím. Jeho podíl na exportu činil podle posledních odhadů před kovidovou krizí 7 %. V roce 2019 vyjelo na cesty do zahraničí 1,5 miliardy turistů. Na cestovním ruchu je závislých celosvětově 10 % pracovních míst. Jen v Evropě je to 27 milionů pracovních míst. Podle odhadů OECD poklesl mezinárodní turistický ruch v důsledku pandemie kovidu v roce 2020 o 80 %. V rámci Evropské unie poklesl mezinárodní turistický ruch ve druhé polovině roku 2020 o 97 %!
EU, OSN a další mezinárodní organizace vidí v kovidové krizi i příležitost – restart turismu by měl být udržitelnější, ekologičtější, vyváženější… Mnoho měst bojovalo před kovidovou krizí se zahlcením historických center turisty. Příkladem je Barcelona. Alespoň jednu noc tu před kovidem strávilo více než 30 milionů turistů. Nakolik jde především o byznys, dokládá výrok prezidenta sdružení Přátelé Rambly, které reprezentuje zájmy podnikatelů na nejrušnějším barcelonském bulváru La Rambla: „Každý rok po této ulici projde víc než 100 milionů lidí. Představte si, že by každý utratil alespoň jedno euro…“
Starostka Barcelony Ada Colau vyhlásila neřízenému turismu boj. Město pod jejím vedením omezilo vjezd velkých výletních lodí do barcelonského přístavu, nepodpořilo rozšíření letiště, omezuje možnosti ubytování turistů v centru města.
Podobně to vidí pražský primátor Zdeněk Hřib. Nedávno v České televizi vysvětloval, že Praha by se ideálně měla dostat někam mezi přesycenost turisty před kovidem a nedostatek turistů v rámci krize. v roce 2019 navštívilo Prahu 8 milionů turistů, což je číslo srovnatelné s Římem, který je ale dvakrát větší. V minulém roce přijely jen o málo více než 2 miliony turistů.
Cestovní kancelář Thomas Cook zkrachovala v roce 2019 po více než 150 letech. Nikoli nadlouho. Jako online cestovní agenturu a „zážitkovou platformu“ ji obnovuje její nový čínský majitel.
Redakčně upraveno


Obsah

ÚVODEM: Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE: Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO: Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ: Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT: XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí
Tiráž:


Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 20, říjen 2021
Obsah:
ÚVODEM
Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE
Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO
Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ
Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT
XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR