Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 20, říjen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE: Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO: Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ: Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT: XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí
Tiráž:


ZORA RADÍ a INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část

Jaroslava Novotná

Každý vztah mezi dvěma nebo více lidmi je více nebo méně vykoupen nějakým konfliktem. Ano, často si říkáme – bylo by krásné žít bez konfliktu! Anebo si sami o sobě myslíme, že my konflikty nevyvoláváme, a proto jsme předurčeni pro trvalý a hluboký vztah, ať v partnerském nebo jiném seskupení. Dokonce ani nechceme zažít konflikt s nějakou obecně významnou institucí, což může být manželství, sousedství, Úřad práce nebo třeba náboženský či kulturní spolek.
Moudrý a zkušený člověk dochází dříve nebo později k poznání, že konflikt je hybnou silou nejen pokroku, ale i plnoprávného soužití příslušníků lidské, ale třeba i zvířecí smečky. Na konfliktu se sami o sobě dozvíme, jaké jsou naše schopnosti, možnosti, ale i smysl pro fair play. Jen v konfliktu najdeme svou přirozenou roli, ať nám dříve říkali cokoliv nebo jsme třeba podlehli i vlastním představám. V konfliktu ukazujeme, na čem nám doopravdy záleží i jaké nástroje k prosazení svého názoru lze nebo nelze použít.
5. Mám právo stanovit a chránit své hodnoty
Epizoda
Jaroslav a Markéta pochází oba ze stabilních rodin. Naučili si vážit jeden druhého, protože to viděli u rodičů. Nikdy mezi sebou nehráli na „kdo s koho“, ani podobné hry, ve kterých je jeden submisivní a druhý dominantní. Všechno fungovalo, nebylo zapotřebí plýtvat silami na řešení konfliktu.
Po několika letech v paneláku se jim poštěstilo najít si ideální bydlení. Následovalo zařizování domku, přestavování a úpravy. A tehdy Jaroslav oznámil, že si v polovině půdního prostoru splní svůj dávný sen, zařídí si zde modelářský koutek. Jaroslav miluje modely letadel, což je hezký a ušlechtilý koníček, ale zabírá dost místa. Máte-li za manželku skoro nevidomou mladou ženu, může vzniknout konflikt. Modely jsou křehká věc, dlouho trvá, než je sestrojíte. Je potřeba mít se na pozoru, aby hospodyňka nebyla moc rasantní při uklízení a smejčení. Je-li hospodyňka skoro nevidomá, je to trochu o nervy. A pokud jde konkrétně o Markétu – nemá k rozpracovaným modelům pražádný vztah. Ano, nadšeně zkoumá hotový model, zajímá ji všechno o konkrétním typu letadla. Jaroslav rád na toto téma předá informace a má radost, že jeho Markétka sdílí tuto zálibu s ním. V paneláku to bylo o nervy, pouštěl Markétu do ložnice až tehdy, kdy měl všechny nástroje i materiál bezpečně uložen. Ochránit svého koníčka zabralo dost času a energie, a tak byl moc rád, že se vše vyřeší skromnou dílničkou v podkroví nového domku. Vůbec nechápal, že Markéta odmítla dát souhlas k relativně malé úpravě. Jaroslav vysvětloval, počítal ušetřený čas, poskytl výklad o důležitosti svých potřeb. Markéta neustoupila, doporučila, aby si tedy dělal, co chce a bouchla dveřmi. Následujících několik dnů trávila u kamarádky. A Jaroslav nelenil, svou dílničku zařídil, byl hrdý, že to nestálo moc peněz ani času. Věděl, že až se Markéta vytrucuje, že přijde a užasne nad jeho šikovností a konečně sama uzná, že tohle řešení je ideální.
Markéta se vrátila. Jaroslav předvedl modelárnu, jak sám pro sebe nazval svou dílnu. Markéta si všechno vyslechla, tu a tam si ohmatala věci v policích i na stole, to vše bez komentáře. Potom se vrátila dolů a začala vybalovat a uklízet. Ticho nevěstilo nic dobrého. A Jaroslav znovu zahájil svou obhajovací řeč. Avšak konečnou tečku učinila Markéta dvěma větami: „Než abys mě do smrti rozčiloval, dám se s tebou raději rozvést. Neumíš si vážit manželství a místo, aby ses přizpůsobil, nemáš ani ohled na to, že jsem oproti tobě v nevýhodě!“
Supervize
Žádná práva instituce nebo pomyslných autorit nemohou být manipulativně povýšena nad právo jednotlivce, který chce realizovat své oprávněné potřeby nebo životní směřování. Znovu upozorňujeme na to, že nic se nesmí dít na úkor druhého.
Markéta, aniž by Jaroslavovi sdělila jediný rozumný důvod, proč si nesmí zařídit svou dílnu, využila pomyslného institučního práva na uchování nebo rozvedení manželství, které může využít. Epizoda se dá přeložit nebo interpretovat přibližně takto:
Já, nevidomá manželka, jsem si tě vzala z lásky a pořád doufám, že spolu budeme ve starostech i radostech. Jenže ty sis udělal dílnu, kterou s tebou nemohu a ani nechci sdílet, protože mě letadla až tak moc nezajímají. Mně postačí, když letadlo létá a může mě někam dopravit. Štve mě, že si děláš, co chceš a já dobře chápu, že sis naschvál našel něco, co slepý člověk nemůže dělat, a tak se vlastně nade mě povyšuješ. Možná na ty všechny špejle a lepidla žárlím, ale to je mi fuk. Buď to celé zrušíš a najdeš něco, co můžeme dělat spolu, nebo na tebe i na tvoje letadla kašlu.
Z toho, co jde Markétě hlavou, lze usoudit, že nemyslí na Jaroslava a jeho právo na vyvážené, spokojené a smysluplné trávení volného času. Chce manipulovat nejen prostor, ale i čas a způsob kreativního konání, které Jaroslav potřebuje, aby se cítil šťastný. Jaroslav ji nepochybně o nic nešidí, nechová se k ní bezohledně, ani ji nepřesvědčuje, že s ním musí jeho hobby sdílet. Markéta si stěžuje jen na to, že Jaroslav chce dělat něco jiného, než co ona schvaluje.
Co nejhoršího se může stát?
Nabízí se volba, že Jaroslav vyklidí modelárnu a uzná Markétin nárok na jeho volný čas i na jeho zájmovou sféru. Podle svých práv však nemusí prožívat pocity viny, nemusí obětovat své vlastní hodnoty, ani se přizpůsobovat Markétiným rozmarům. Manželství je nezpochybnitelný závazek, ale nikoliv klec nebo polepšovna. Mít právo na vězení není nic, o co bychom měli stát.
6. Mám právo změnit svůj názor
Epizoda
Tomáš vždycky miloval spravedlnost a rovnoprávnost všech lidí. Když mu bylo patnáct let, vstoupil nadšeně do tehdejšího Socialistického svazu mládeže. Věřil, že tak bude možné hájit práva zneužívaných a znevýhodněných lidí ve společnosti.
Počáteční nadšení z příležitosti měnit svět k lepšímu však vystřídalo rozčarování. Jenže to už ho do svých řad přijala tehdy vedoucí strana. Následně přišly události, které zavdaly mnohým příčinu nebo důvod k opuštění strany i vlasti. Tomáš se na druhé straně železné opony protloukal všelijak, ale našel si povolání a založil rodinu. Za ženu si vzal Němku, zrakově postiženou učitelku hudby. Když jejich tři děti dorůstaly a rodiče uvažovali o návratu do Česka, Tomáš jako by se znovu narodil. Hranice byly oboustranně otevřené, on mohl představit svou rodinu rodičům a poohlédnout se po zaměstnání pro Hedu i pro sebe. Jazykové bariéry nebyly nijak fatální, manželka i děti obstojně mluvily česky, protože Tomáš žil v naději, že se jednou všichni do Čech přistěhují. Těšil se na společné bydlení s rodiči, kterým se v restituci vrátil pětipokojový byt.
Něco se ale pokazilo. Hned na začátku byli „přistěhovalci“, jak jim otec rodu říkal, podrobeni velké lustraci. Zásadním kamenem úrazu byl dosud nedořešený konflikt s otcem, který jako věrný člen komunistické strany nikdy neschválil synovo odpadlictví.
Tomáš se od otce velmi rychle dozvěděl, že nemá páteř, že se nechal unést předpotopními ideály o spravedlnosti a lásce k bližnímu místo toho, aby pomáhal budovat a chránit svou vlast a stranu. Dozvěděl se, že on i jeho žena patří na periférii slušné společnosti, protože si žili v kapitalistickém blahobytu a teď se vrátili do zmatku, který následkem sametové revoluce povede zase jen ke kapitalismu. Vnoučata vyrůstají v jakési tmářské církvi, a raději ani nepomyslet, co z nich jednou bude. Nevidomá učitelka hudby hledá uplatnění tady, protože tu máme už z minulosti dobře vybudovanou sociální záchrannou síť.
Tomáš i jeho rodina odešli spát do hotelu, protože všechno si budou muset znovu a pořádně promyslet. Tomáš prvně v životě brečel, protože se o sobě dozvěděl, jaký je podrazák a vykořisťovatel, když v Německu mnoho let vedl středisko pro drogově závislé a živil se na úkor pracujících v kapitalistické společnosti, která feťáky chrání, místo aby je poslala do práce.
Z komunisty se stal věřícím dobrodincem. Měnit názor, a k tomu ještě světový, je prostě neodpustitelné!
Supervize
Povrchně smýšlející člověk, jako je třeba Tomášův otec, nepřipouští, že někdo může změnit názor, protože se mýlil. Kdo se mýlí, je slaboch, nezodpovědný hlupák, který je bolákem na tváři společnosti. Takový prevít by se měl omluvit za svou nezodpovědnost a bezzásadovost.
Tento postoj potlačuje právo jedince na svobodné vyjádření názoru nebo jeho změnu. Potlačuje i právo přizpůsobit se v situaci, kdy nám náš dosavadní názor ztěžuje seberealizaci nebo nás tvrdě omezuje v normálním životě. Nejde přece o profanaci nějakých ideálů nebo kariéristické převlékání kabátu. Neztrácíme důvěru přátel, rodiny ani okolí jen proto, že si přiznáme, kde jsme udělali chybu. Tím neztrácíme ani zodpovědnost, ani čest, dokonce ani vlastní hrdost.
Co se může stát nejhoršího?
Nejsmutnější situace nastává tehdy, není-li projevena ochota k pochopení a odpuštění někomu, kdo se mýlil a změnil postoj ke svým bývalým hodnotám. Tomáš se mýlil, když myslel, že stranická příslušnost umožní mladému člověku realizaci v pomáhajícím sektoru. Když poznal svůj omyl, změnil názor a nebál se začít znovu. Zaplatil dosavadním komfortem a ztrátou rodiny a přátel doma. Jeho otec naopak úzkostlivě a rigidně stojí na svém jen proto, že takhle je to prostě správné. Výsledek je, že místo sblížení nastoupilo tvrdé odmítnutí synovy nabídnuté ruky. To může trvat až do konce života v osamění a zatrpklosti starého člověka.
(pokračování)


Obsah

ÚVODEM: Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE: Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO: Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ: Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT: XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí
Tiráž:


Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 20, říjen 2021
Obsah:
ÚVODEM
Kde to žijeme, aneb Volby moc nevyřeší
STALO SE
Přehledně
TyfloCentrum v Brně má nový dům
Valašská olympiáda 2021 – děti byly nadšené!
RETRO
Stoletý svazek opět na scéně
ZORA RADÍ a INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? III. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Slunce, moře, sex a umění: Obří procesí putuje po Zemi
Blog: Proč jsem jí nevěřil zamčené dveře? Mozek skrývá realitu druhých
ZDRAVÍ
Pokud vás třes rukou omezuje, navštivte lékaře
SPORT
XVI. letní paralympijské hry jsou minulostí



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR