Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 1 leden 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Umět být svobodný
STALO SE: Přehledně
Zpráva z třetího mimořádného zasedání Republikové rady SONS
Pár dat o Bílé pastelce
LIDÉ KOLEM NÁS: S Michalem Sudíkem o přípravě a výrobě braillských publikací
RETRO: Ještě to lze číst? aneb Nad stoletým ročníkem Zory
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2021
Rozjímání pro koukavé – 2. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Hluchoslepý chilli maniak z Radošova překonal bolestivý rekord
ZDRAVÍ: Čím se při výzkumu očí inspirujeme?
Slzy, střeva i brzlík chrání tělo před viry. Jak funguje imunita?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
# Tiráž

LIDÉ KOLEM NÁS: S Michalem Sudíkem o přípravě a výrobě braillských publikací

Písmo nám umožňuje poznávat svět. Audioknihy a řečové syntézy můžeme poslouchat celé hodiny, ale základy větné struktury, gramatiku nebo systém interpunkce se naučíme jen poctivým čtením a psaním. Proto je pro nás Braillovo písmo nepostradatelné. Jednou z hlavních institucí, která se v tomto smyslu o naše vzdělávací a kulturní potřeby stará, je pražská Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Jak se tu připravují a vyrábějí braillské publikace? Na to jsme se zeptali vedoucího výrobně technického úseku Michala Sudíka.

Jakým způsobem upravujete text pro braillský tisk?
Všechny texty převádíme do programu T602, kde je dále upravujeme. To je starší program, který se dnes už ani neprodává. Pro nás je však cenný tím, že pracuje s neproporcionálním písmem. Pokud píšete písmem proporcionálním, znak „m“ je širší než znak „i.“ Neproporcionální písmo je charakteristické naopak tím, že pro každý znak je vyhrazena stejná šířka. To samé platí pro braillský šestibod. Počet znaků na jednom řádku v T602 tedy odpovídá počtu znaků na jednom řádku v bodech.
Rukopisy časopisů získáváme ve Wordu. V případě knih pracujeme dvěma způsoby. Pokud jsou jen s černým textem na bílém podkladě, skenujeme je a následně upravujeme. V jakémkoliv jiném případě je nutné texty ručně přepisovat. Více než polovinu přepisů dnes tvoří učebnice. Nepoptávají je ale speciální školy ani speciálně pedagogická centra, nýbrž hlavně školy, které žáky s postižením zraku integrují. Kvůli individuálním vzdělávacím plánům děláme řadu učebnic jako prvotisky, často pro jediného žáka. Málokdy nějakou dotiskujeme. Když je za dva roky učebnice s malou úpravou nově vydána, musíme se do ní pustit znovu. V tomto směru práce přibývá, snažíme se však žákům i školám vyhovět.
Učebnice jsou často doplněny obrázky. Snažíme se je naznačit nebo popsat. Například pro geometrii dokážeme v T602 vytvořit bodový obrázek trojúhelníku, čtverce i trojrozměrných těles. U mnohých obrázků to ale nelze. Tehdy přepisovatel vlastními slovy a na základě svých zkušeností popisuje krajinu, zvíře apod. Vynecháváme jen obrázky, které se přímo nevztahují k textu. Takových ale v učebnicích mnoho není. Pro představu, šedesátistránková černotisková učebnice odpovídá jednomu dvousetstránkovému svazku v bodovém písmu. Připravujeme ho zhruba 6 týdnů.

Kolik titulů ročně připravíte a vytisknete v bodovém písmu?
Dlouhodobě okolo padesáti knih ročně. Jde nám hlavně o růst gramotnosti a zájem o bodové písmo. V tom žáky a studenty podporují i školy, proto jsou i naším důležitým partnerem. Jedna z hlavních činností je proto zajišťovat braillským tiskem poptávku po knihách jejich povinné a doporučené četby. Kromě nich vydáváme také propagované a žádané tituly. Přitom přihlížíme i k rozsahu díla. Pokud má černotisková kniha 300 stránek, bude jich mít v bodovém písmu 960 až 980. To je 10 svazků, které se nevejdou do batohu. Produkce takových knih představuje proto jen zhruba pětinu objemu našich vyráběných tiskovin.
Společně s knihami dále vydáváme 14 titulů časopisů a mnoho účelových tisků jako letáky, popisky do výtahů a vlaků, popisky muzejních exponátů a turistické informace, katalogy, kalendáře apod. V řadě případů jde o kombinaci bodů a černotisku. V poslední době mám hezký pocit ze zvýšeného zájmu o noty. Člověk, který je přepisuje z černotisku do braillské notace, musí vidět, znát noty i Braillovo písmo. A takový je pro nás velice cenný.

Dnes vychází mnoho literatury v digitální podobě. Je možné ji použít jako předlohu pro braillský tisk?
Této možnosti nevyužíváme. Je velmi komplikovaná z hlediska proporcionality písma, zalamování řádků, označování velkých písmen atd. Přepis je zkrátka rychlejší.

Jakým způsobem tisknete bodové publikace?
Čistě bodové knihy (nikoliv kombinace černotisku nebo barevného tisku a bodů) tiskneme na norském stroji Braillo 400. Papír je srolován v dlouhém pásu, tedy v roli, a na obou stranách perforován. Vchází do stroje, kde probíhá oboustranný tisk. Z vytištěného oddílu, jednoho listu, je odříznuta část spodní a pravé strany. Levá strana zůstává perforovaná a slouží k ručnímu prostrčení spirály kroužkové vazby.
Časopisy tiskneme na stroji Braillo 440 z role slepeckého papíru, který je v tomto případě neperforovaný. Vchází do stroje a v něm se oboustranně vytiskne jeden dvojlist se čtyřmi stranami. První je prázdný, druhý obsahuje strany 1, 2, 39 a 40. Následuje dvojlist se stranami 3, 4, 37 a 38. Hotový dvojlist je odříznut a posunut. Postupně vyjíždějící dvojlisty se skládají na sebe. Když stroj vytiskne celý časopis, posune ho pásovým dopravníkem dále a tiskne další. Hotový výtisk sklepneme, ve hřbetu ho pomocí rýhy přehneme a na drátošičce ho sešijeme drátovou vazbou.
Barevný tisk často kombinujeme s body. Příprava těchto tiskovin je mnohem složitější. Jde tu o synchronizaci rozsahu černotisku a bodů, přizpůsobení velikosti textu atd. Černotisk a obrázky tiskneme jako první. Jednotlivý list, arch, prochází laserovou tiskárnou a vytisknutý ho ořezáváme na potřebný formát. Poté na stroji Puma připravíme matrice a lisováním přitiskneme body. V závěru list perforujeme pro kroužkovou vazbu. Finální výroba probíhá ručně, neexistuje automat, který by dokázal nést papír s vystouplým bodovým písmem.
Na stejných strojích tiskneme třeba i slabikáře pro dospělé nevidomé. Ty obsahují sice jen bílé stránky a text ve standardní velikosti, ale v jejich záhlaví bývá zvětšený znak Braillova písma. Proto i zde každá stránka zvlášť. Když potřebujeme publikaci proložit obrázkem, použijeme nožně ovládaný stroj pro perforování a bigování. Bigování je vytváření lomu na papíře. Pokud je potřeba vytvořit obrázek reliéfní, lisujeme ho z ručně a za tepla vyrobené matrice. To je ale už jiná disciplína.

A jakým způsobem děláte korektury textu?
Každá tiskovina prochází po digitalizaci nebo přepisu rukama korektorů. Pracují s počítačem s hlasovým výstupem a k dispozici mají rovněž tištěnou předlohu v bodech. Porovnávají, zda jsou texty stejné a správně napsané. Korekturou znovu procházejí i kontrolní nátisky hotové publikace a některé namátkově vybrané výtisky. Například na každém listu časopisu Kontakty, přílohy časopisu Zora, je 27 řádků po 36 znacích. Korektoři dostávají výtisk v bodovém písmu i text v T602. Oba jsou obsahově i formálně identické. Hlídají kvalitu tisku, návaznost stránek, gramatiku, řádky i odstavce.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 1 leden 2021
OBSAH
ÚVODEM
Umět být svobodný
STALO SE
Přehledně
Zpráva z třetího mimořádného zasedání Republikové rady SONS
Pár dat o Bílé pastelce
LIDÉ KOLEM NÁS
S Michalem Sudíkem o přípravě a výrobě braillských publikací
RETRO
Ještě to lze číst? aneb Nad stoletým ročníkem Zory
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2021
Rozjímání pro koukavé – 2. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Hluchoslepý chilli maniak z Radošova překonal bolestivý rekord
ZDRAVÍ
Čím se při výzkumu očí inspirujeme?
Slzy, střeva i brzlík chrání tělo před viry. Jak funguje imunita?
SPORT
Černobílé problémy

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.