Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 24, prosinec 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
Ozdravný pobyt v Poděbradech
UDÁLOSTI: První místa letos putují do Blanska
LIDÉ KOLEM NÁS: Některá přání se mi skutečně vyplnila
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Industriální areál v Dolních Vítkovicích i pro nás
TÉMA: Bez bílé hole
POZVÁNKA: Novinka: Odpoledne se Zorou
Pozvánka na lednové Odpoledne se Zorou
PŘÁNÍ

STALO SE: Kalendárium

Dnešní kalendárium věnujme dvěma významným prosincovým svátkům. Jméno Lucie je odvozeno od slova "Lux" (světlo). Podle kalendáře před rokem 1582 slavili lidé její svátek 24. 12., tedy 3 dny po zimním slunovratu, kdy se zvolna začíná prodlužovat den. Odtud „Lucie noci upije“. Ve Švédsku, kde je v zimě denního světla opravdu málo, je svátek Lucie spojen právě se světlem. Bíle oděné ženy tu jezdí na koních do vesnic s pochodněmi a rozsvěcují světla v oknech. V jižních Čechách chodily skupiny Lucií v bílém rouchu s dlouhými bílými zobany jako mohutní tajemní ptáci. Vcházely tiše do světnic a husím brkem symbolicky vymetaly loňský nepořádek. Ve svátku svaté Lucie hledejme ovšem i prvky lásky, erotiky a ženské svrchovanosti. V Pošumaví dodnes ženy převlečené za Lucie navštěvují domácnosti a žertovnými poznámkami útočí na mužské pokolení.

Na svatou Lucii roku 1958 zemřel Harald Thylander, švédský průkopník esperanta mezi nevidomými. Zrak i část sluchu ztratil po spále. Navíc ho otec přihlásil jen do azylu pro nevidomé s opožděným vývojem. Nedostalo se mu tedy ani školního vzdělání. Přesto se rozhodl číst. Knih bylo ale málo a on si uvědomil, že více čtení by mu umožnila znalost cizích jazyků. Ředitelka azylu ho přiměla k tomu naučit se švédskou gramatiku. On se k tomu naučil anglicky, francouzsky a německy. A stále v sobě živil myšlenku, že by se obzor nevidomých rozšířil, kdyby znali více jazyků. Nebo kdyby měli svůj mezinárodní jazyk. A pak poznal a naučil se esperanto. Začal přispívat do časopisu „Esperanta ligilo“. V roce 1913 převzal jeho redakci a vedl ji 46 let. Je rovněž zakladatelem tiskárny, ve které časopis později tiskl.

Pokračujme ale ve slavení. Nebo až za chvilku? Dny mezi Lucií a Vánocemi lidé totiž využívají k uklízení, pečení a výzdobě příbytku. A tady hrál významnou roli betlém. Zahrnoval jesličky, jeskyni nebo přístřešek chléva se svatou rodinou, Pannou Marií, svatým Josefem a Ježíškem, a za nimi volek a oslík. Nad jesličkami byla zavěšena kometa a anděl se stuhou, na níž byl citát „Gloria in excelsis Deo“ (Sláva na výsostech Bohu). U jesliček jsou shromážděni i svědci Božího narození, pastýři s ovečkami. Další postavy jsou darující: s vánočkou, košíkem vajec nebo jablek, zajícem či srncem na tyči i s nádobami na mléko a med. Mnohé betlémy zobrazují tematiku vesnického života. Najdeme na nich pumpujícího muže, muže řezající dříví, lenocha pod stromem, poustevníka zvonícího na zvonek kapličky a další. Součástí českého betléma jsou i muzikanti. Někde je nad betlémem i muzika andělská. Betlém býval hotov do Štědrého večera, kdy se u jesliček rozsvítilo světlo a na místě stával až do Hromnic (2. února).
První betlém na našem území postavili roku 1560 jezuité v kostele svatého Klimenta na Starém Městě pražském. Věřili byste tomu, že v roce 1792 císař Josef II. stavění betlémů v kostelích zakázal? V té době byly ale už natolik oblíbené, že se z kostelů přestěhovaly do bytů a chalup. Tam vznikaly i další, například v malých zasklených skříňkách nebo přenosné, které se prodávaly na vánočních trzích. A jaké nejznámější betlémy u nás najdete? Třeba třebechovický nebo Metelkův, uložený v Krkonošském muzeu v Jilemnici.

Na Štědrý den roku 1889 se narodil Jaroslav Pozdník, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, později ředitel školy v témže ústavu. Sem nastoupil v roce 1919, po návratu z nemocnice, kde se léčil po zranění na frontě. V roce 1942 odešel ředitel ústavu Rudolf Vejmělek do penze a Pozdník byl jmenován ředitelem školy. Její vedení v době fašistické okupace nebylo ale vůbec jednoduché. Ústav sídlil nejprve v provizorních prostorách a on se musel spokojit s ředitelnou umístěnou v koupelně, později i mimo budovu ústavu. Nakonec bylo zakázáno v budově ústavu i vyučovat. Naštěstí jim byly propůjčeny dvě učebny v místní škole. A tak se jejímu řediteli podařilo udržet jednu třídu pokračovací školy. To umožňovalo i v době války organizovat učňovské a tovaryšské zkoušky.

A co vánoční strom? Ten k nám přišel z Německa. V Porýní byl znám už v 17. století jako "zimní máj". U nás je poprvé zaznamenán v roce 1812 v Praze. Intendant Stavovského divadla "papá" Liebich prý o Vánocích pozval do své vily v Libni hereckou společnost, kterou překvapil rozzářeným stromem. Traduje se, že měl od přátel pod stromkem i vánoční dárky, vyplacené směnky hereckých dluhů. Ovšem přinášet do vánočních příbytků svěží zeleň bylo zvyklostí odedávna. V řadě domů visela nad vánočním stolem "chvojka", větvička nebo vršek jehličnatého stromku, obrácený špičkou dolů a ozdobený ovocem. Vánoční strom u nás zdomácněl v průběhu druhé poloviny 19. století, doplnil tradici stavění betlémů a postupně na sebe stáhnul hlavní pozornost.
Zastavme se i u času koledy, jenž tvoří závěr Vánoc. Hlavním dnem koledy byl svátek svatého Štěpána (26. 12.). Byl to po době adventu a půstu první den uvolnění, veselí, návštěv a koledování. Znamenal i přerušení služby, a to až do nového roku. Však určitě znáte pořekadlo: "Na Štěpána není pána". Často se v tento den vyplácela celoroční odměna, v penězích, naturáliích, šatech, ale i tradičních vánočních dárcích. Na Slovácku se ještě na počátku 20. století dávaly odměnou za službu velké koláče, do nichž byly do tvaru kytice napíchány ozdobené pruty s připevněnými pamlsky a ozdobami. Obdarovaná dívka si ho odnesla a pozvala domů kamarádky na "koláčovou slavnost".

Co na závěr? V posledních dvou kalendáriích jsme přiblížili příběh Valentina Haüye. Jak V roce 1786 představil své žáky ve Versailles a králi Ludvíku XVI. A jak se po pěti letech pověst ústavu rozšířila i za hranice Francie. Jenže v roce 1789 vypukla francouzská revoluce a ústavu začaly chybět finance. V roce 1790 byl proto spojen s ústavem pro neslyšící. Přineslo to však jen rozpory mezi zaměstnanci a neshody mezi žáky. Ústav pro nevidomé byl sice znovu osamostatněn v roce 1794, ale finance i nadále chyběly. Jedním ze záchranných opatření bylo otevření tiskárny pro veřejnost, kde se zhotovovaly pozvánky, programy apod. Příliš to ale nepomohlo, podobně jako dotace Filantropické společnosti. V roce 1795 přeměnila pařížská vláda ústav na pracovní dílny s cílem vychovávat jen nevidomé dělníky. A Napoleon Bonaparte? Ústav znovu spojil s azylem Quinze-Vingts. Haüy byl zklamán. V roce 1806 pařížský ústav rozpouští a přijímá pozvánku cara Alexandra I. do Petrohradu, aby zde založil ústav pro ruské nevidomé. Život je zkrátka plný protikladů. I tak si užijte krásné Vánoce.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 24, prosinec 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
Ozdravný pobyt v Poděbradech
UDÁLOSTI
První místa letos putují do Blanska
LIDÉ KOLEM NÁS
Některá přání se mi skutečně vyplnila (Jiří Sálus)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Přivřené dveře III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Industriální areál v Dolních Vítkovicích i pro nás
TÉMA
Bez bílé hole
POZVÁNKA
Novinka: Odpoledne se Zorou
Pozvánka na lednové Odpoledne se Zorou
PŘÁNÍ

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.