Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 6, březen 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Přehledně
Mít radost a hrát si ve Varnsdorfu
LIDÉ KOLEM NÁS: Mé knížky chtějí hlavně pobavit
V SÍTI
Atraktivní, ale s handicapem
Blog o zrakovém postižení Blindička
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Víte, co je Euroklíč?
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Proč nosili piráti pásku přes oko
ZDRAVÍ: Proč někdy pociťujeme divnou chuť v ústech?
SOUTĚŽ
NABÍDKA REKONDICE
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Nejasné platby

Mít radost a hrát si ve Varnsdorfu

Je konec února, konec jednoho z nevlídných měsíců roku, kdy psychologové, lékaři i šamani předpokládají významný výskyt depresivních nálad, stavů melancholie a pocitů marnosti. Vzduchem hojně poletují sněhové vločky, létají viry, na Ukrajině rakety, zuří inflace a masopustní juchání zůstalo kdesi za námi. Pryč je čas her a malin nezralých, a mnozí z nás vyhlížejí spásonosné jaro se slunečním svitem a nadějí na mír.
Přijeli jsme do Varnsdorfu v pátek 24 února 2023. Počasí chmurné, ale jako by se s prvními kroky po místní zámkové dlažbě zvedla opona a my se ocitli ve světě sympatií, vřelého uvítání a v neposlední řadě v čistém a příjemném prostředí, o které pečují studenti Vzdělávacího střediska a hotelu Varnsdorf. Ubytování nemělo chybu, a ač byl víkend, neviditelní studenti a studentky se nám nadstandardně postarali o báječné snídaně.
Je ale pátek večer, odcházíme na večeři do Základní školy Edisonova, která nám, od této chvíle již parádaolympionikům, bude po dobu celé akce poskytovat skvělou stravu a prostory, ve kterých se bude odbývat zásadní část Parádalympiády pořádané spolkem Život jde dál. Škola je přívětivá a obsluhující dámy ochotné a milé jak vlastní maminky. A takhle to zůstane až do konce.
Cestou zpět do hotelu jdeme s vodicími psy, kteří mají spoustu času a prostoru na vyběhání a vyvenčení po dlouhé cestě na místo konání.
Ale nejen skotačením a venčením živ je pes a jeho pán. Ve spolkové místnosti v hotelu se již připravuje aparatura pro koncert, a samozřejmě hlavní host večera, charismatický zpěvák a muzikant Vláďa Málek. Jeho produkce i nadšení se protáhlo skoro na tři hodiny. Vláďa je nezdolný, umí zpívat, hrát na kytaru i skládat kvalitní písničky o životě. Je s ním legrace, která nikoho neuráží, je s ním nepolevující dobrá nálada, smysl pro humor i obrovská empatie tryskající od srdce k srdci. I sponzoři jsou tady s námi a rádi se připojují i ke společné produkci starých pecek, které se stále líbí, které zlidověly a zpívají se pořád s velkým nasazením.
Kromě hudby a zpěvu jsou tu ale i pořadatelé, především ředitel spolku Život jde dál Roman Vaněk se svou ženou Marcelkou a krásným týmem dobrovolníků a průvodců. Jsou tu připravené i barvy a bílá vlajka, která čeká, až každý z účastníků na ni přidá svůj výtvarný podíl, ať poslepu nebo s nějakou porcí zraku, ať štětcem nebo prsty. Vlajka je hotová a velmi cool, musí do rána zaschnout, aby se mohla stát hlavním symbolem parádalympijských her.
To ale ještě není všechno!
Každý účastník dostává krásně modré tričko s vychytaným logem, na jehož vzniku, vzhledu i zakoupení se též podíleli sponzoři. Tričko je krásné, hned bych si je oblékla, ale musím trpělivě vyčkat do zítřejšího zahájení.
Sobota 25. února nás uvítala dobrým mixem padajícího sněhu i deště, vlajku jsme tedy nerozvinuli, ani průvod nepřipomínal nějakou obvyklou show. O to jsme ale originálnější, o to bystřeji se přesouváme do mateřské náruče Edisonovy základní školy. Shromažďujeme se, a své průvodce i psy odkládáme na švédské lavičky lemující tělocvičnu. Uprostřed jsme my, kteří mají tu čest i odvahu nastoupit na značky a nechat se příjemně naladit uvítacím proslovem ředitelky školy Ladislavy Křížové a místostarostou Města Varnsdorf Jiřím Suchardou. Úvod doplnila překvapivou prezentací i skupinka roztomilých mažoretek sestavená ze žákyň školy. A už hoří parádalympijská pochodeň a jedna z účastnic zpívá národní hymnu. Pak už potlesk a po něm nás naplno vtáhli do dění skvělí moderátoři, hecující a komentující neúnavně všechno, co se dělo na hřišti. Tohoto úkolu se bezchybně zhostila paní učitelka Helena Špergová a lektor Tomáš Pejřimovský. Z jejich úplného ponoření do děje se dala uhodnout nejen originalita a smysl pro humor, ale i profesionální zkušenost, sympatie a nefalšovaný zájem o účastníky soutěžící v jednotlivých disciplínách.
Před vypuknutím samotné soutěže jsme všichni věděli, jak jsou nazvány námi plněné disciplíny, ale jejich konkrétní podoba byla do poslední chvíle střeženým tajemstvím. Předkládáme seznam všech sedmi disciplín a je na vás, abyste se sami dopátrali, v čem spočívala náplň i hodnocení jednotlivých soutěžních okruhů:

Viky Cabadaj.
Kokosy na sněhu.
Dělání, dělání.
Brooms games.
A co Bohouš?
Kávu si osladím.
Tak už táhněte!

Prozradíme jen tolik, že vše se týkalo pohybu, smyslového vnímání, orientace v prostoru, hrubé i jemné motoriky, rychlosti, strategického přesunu jedince z místa na místo, síly i obratnosti.
Naplno se zúčastnilo 12 soutěžících vybavených žádnými nebo malými zbytky zraku, kterým byli k dispozici neutahatelní traséři z řad dobrovolníků. Kdo přece jen něco viděl, dostal klapky na oči, aby byly handicapy vyvážené. Věk soutěžících byl v rozpětí 19-74 let. Někdo si k těžké zrakové vadě pořídil ještě nějaký další drobný handicap, ale to nikomu neubralo ani na chuti poprat se s výzvami, ani na motivaci.

Po naprostém vyčerpání soutěžních disciplín i energetického potenciálu byla tato část programu oficiálně ukončena a všichni se odebrali na oběd. Zlatým hřebem odpolední relaxace byla možnost dopřát si skvělou masáž zdecimované tělesné schránky.
Večerní program se odehrál ve spolkové místnosti hotelu, kde už jsme si zvykli na teplo, bezpečí a příjemné prostředí, jako míváme doma. Občerstvení nachystáno včetně speciálního modrožlutého dortu, který převzal barvy soutěžních skupin a snad i něco z ukrajinských národních odstínů. V každém případě byl skvělý nejen na pohled, ale i tak chutnal.
Rozdávaly se ceny, voňavé perníkové medaile s logem Parádalympiády, spousta dárků, spousta gratulací, spousta hezkých slov a stále rostoucího pocitu, že se nikomu nebude chtít se loučit. A tak jsme se vzájemně utěšovali, že náš úžasný „generální“, jak přezdíváme Romanovi Vaňkovi, už má v hlavě i rukávu zase pár šílených nápadů, které bude s námi chtít co nejdříve realizovat, ať o velikonočních svátcích, nebo v prázdninovém čase na letním táboře. A tak jsme to všechno nejen s radostí a láskou přežili, ale i se máme na co těšit.
Hip, hip, hurá a zdar, zdar, zdar 6. ročníku Parádalympiády ve Varnsdorfu!

Jaroslava Novotná
Účastnice soutěže, speciální pedagog a žurnalista.

A ještě poznámka autorky nakonec.
Zažila jsem v životě spoustu událostí, které měly za cíl zvýšit kvalitu života lidí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním a jejich rodin. Prožila jsem a sama se mnohokrát v životě zapojila do iniciativ, které z tohoto světa dělají lepší místo pro život. Jsem neskonale ráda, že je takových událostí v nabídce státních, ale především neziskových organizací tolik, že si skoro každý může alespoň něco vybrat a dopřát.
Lidsky bývají mnohé akce zajištěny profesionálními týmy, specialisty v oboru a také odborníky, kteří si svůj podíl na realizaci projektu nechají po právu slušně zaplatit. V takové situaci je radostí vyhrnout si rukávy a pustit se do naplánovaného díla.
Spolek Život jde dál ale žádnými z podobných prostředků nevládne. Přesto se jeho práce se zrakově postiženými a jejich přáteli, stejně jako stále lepší a lepší pověst v ústeckém kraji i mimo něj, stala nejen vítanou, ale i nezastupitelnou. Bez osobní angažovanosti rodiny Vaňkových by se zřejmě nic z toho, čím se tento maličký spolek může zaslouženě pochlubit, nedařilo. Se spolkem spolupracují dobrovolníci mnoha profesí – učitelé, zdravotníci, pracovníci knihovny a lidé dalších profesí, kteří se nechali nakazit nadšením i osobním nasazením pro cíle Spolku. Nevím o nikom, kdo by si za svou nadstandardní službu nechal zaplatit, a přesto výsledky jsou nejen lidsky nedocenitelné, ale vysoko přesahují i profesionální kvality běžných zábavných nebo zážitkových akcí. A tak mnozí, kdo jsme tomu byli nablízku, prožíváme nejen nadšení a vděk, ale i hlubokou úctu před každým, kdo dokáže tak trochu pozapomenout na své osobní zájmy a ambice a baví ho rozdávat ze svého, ačkoliv nemusí.
Tak velký dík každému, kdo udělal, daroval, vymyslel a poskytl to, co nemusel, ale upřímně chtěl!
Podrobnější i aktuální informace o spolku Život jde dál najdete na: www.zivotjdedal.cz.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 6, březen 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Daniela Thampy, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
ÚVODEM
STALO SE
Přehledně
Mít radost a hrát si ve Varnsdorfu
LIDÉ KOLEM NÁS
Mé knížky chtějí hlavně pobavit
V SÍTI
Atraktivní, ale s handicapem
Blog o zrakovém postižení Blindička
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Víte, co je Euroklíč?
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Proč nosili piráti pásku přes oko
ZDRAVÍ
Proč někdy pociťujeme divnou chuť v ústech?
SOUTĚŽ
NABÍDKA REKONDICE
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Nejasné platby

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.