Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 2, leden 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Úvodem
STALO SE: Přehledně
Soutěž Nevídaná píseň
LIDÉ KOLEM NÁS: Co mě těší? Že je usměvavá a šťastná holka
Prožité je nutné co nejdříve zaznamenat
NAPSALI NÁM: Jak jsem myslela, že nebudu mít knihu
Propuštěná učitelka s vadou zraku našla zastání až u Ústavního soudu
ZDRAVÍ: Krevní plazmu můžeme získat jen od jejího dárce
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Když se řekne masopust
INZERCE

BUDE VÁS ZAJÍMAT: Když se řekne masopust

Lidové zvyky, tradice a význam masopustních oslav

Když se řekne masopust, lidem se vybaví hlavně pestrobarevné masky, masopustní průvod nebo třeba karneval. Tušíte však, s jakými tradicemi, zvyky a pokrmy se masopust jako svátek jídla pojí? Znáte význam masopustu a víte, kdy v roce 2023 začíná?

Co je to masopust?
Tento pojem má hned několik různých významů. Většina lidí si pod tímto názvem představí dlouhé slavnostní období mezi Vánocemi a začátkem postní doby, které trvá od svátku Tří králů až do Popeleční středy. Jiní pak jako masopust označují třídenní svátek, jenž se slaví na konci masopustního období, tedy pouze masopustní neděli, pondělí a úterý.
Slovo masopust má původ ve slovním spojení „opustit maso“. Pravděpodobně se jedná o doslovný překlad románského výrazu, což dokazuje třeba italský název carnevale, který vznikl ze slov carne (maso) a levare (odložit). Do češtiny se pak tento výraz dostal hned ve dvou podobách, a to jako masopust, a také jako převzaté slovo karneval.
Zatímco někteří lidé mají dojem, že masopust souvisí se slovem půst, ve skutečnosti jde o pouhou shodu náhod. Výraz půst totiž vznikl ze starohornoněmeckého slova fasta, jež znamenalo „být v odříkání pevný“ či „postit se“. Slovo karneval ovšem může pocházet také ze starořímského odkazu na boha Bakcha, tedy z výrazu carrus navalis, nebo třeba z francouzského caramantran (caréme entrant).
Pro poslední tři dny období masopustu existuje celá řada lokálních názvů: ostatky, vostatky, končiny, fašank, šibřinky, voračky, voráčí nebo obecně karneval. Na severovýchodě Čech, kde oslavy probíhaly pouze poslední den před Popeleční středou, pak převládal název masopustní úterý či úterek.

Kdy bude masopust 2023?
Spoustu lidí především zajímá, kdy přesně masopust probíhá. Pokud ovšem znáte ten správný výpočet, můžete si čas jeho trvání každoročně odvodit sami. Zásadní je přitom termín Velikonoc, což jsou pohyblivé svátky. Velký pátek pokaždé připadá na první pátek po prvním jarním úplňku. A nyní si již jednoduše odvodíte datum Popeleční středy a následně i jednotlivých masopustních dnů.
Postní doba oficiálně trvá čtyřicet dnů, Popeleční středa je však ve skutečnosti 46. den před Velikonoční nedělí. Je tomu tak proto, že součástí tohoto období je i šest nedělí, které se do postní doby nezapočítávají, jelikož nejsou postními dny. Velký pátek v roce 2023 proběhne 7. dubna, v neděli 9. dubna se slaví Boží hod a 10. dubna Velikonoční pondělí.
Začátek masopustu samozřejmě jako každý rok připadá na svátek Tří králů, což je 6. leden. Masopustní neděle se pak slaví 19. února, masopustní pondělí připadá na 20. a masopustní úterý na 21. února 2023. Potom následuje Popeleční středa.

Proč se slaví masopust?
Původ masopustních oslav vychází z tradic římského náboženství. Ve starověku se totiž začátek nového roku řídil dle vegetačního cyklu přírody a shodoval se s březnovým příchodem jara, který si lidé asociovali s různými božstvy plodnosti. Jedním z opěvovaných římských bohů byl patron vinné révy a hodování Bakchus, podle nějž jsou zmiňované oslavy dnes mezi lidmi známé jako římské bakchanálie.
Podobně jako bakchanálie však probíhaly i saturnálie oslavující boha zemědělství a sklizně Saturna nebo luperkálie, což byly svátky spojené s pastevectvím, plodností a rituální očistou. Bujaré veselí spojené s příchodem nového vegetačního roku se zapsalo také do civilního řádu, a to jako oslavy předjaří, které se později proměnily v masopustní zábavu.
Rej masek a další masopustní zvyky údajně mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách konce zimy. Na tyto lidové oslavy později navázala také církev, která nabyla přesvědčení, že pokud masopust nedokáže potlačit, raději by měla tuto tradici převzít a přizpůsobit si ji dle svého. V Čechách i na Moravě mají masopustní reje a oslavy dlouhou tradici, kterou je možné doložit písemnými záznamy již ze 13. století. Jednalo se o lidovou zábavu, kterou se různí mravokárci pokoušeli aktivně potlačit. Nikdy se jim však nepodařilo oblíbenou tradici narušit, jelikož se jednalo o svátek, kterého se účastnili všichni lidé, od těch nejchudších až po tehdejší panovníky.

Zvyky a tradice
Masopust v minulosti představoval čas hodování a veselí mezi dvěma různými postními dobami, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, a byl proto spojený s různými tanečními zábavami, zabijačkami, oslavami i svatbami.
Ačkoliv masopustní období prakticky začínalo již po svátku Tří králů, dnes známe především české tradice, které se konaly až během posledních tří dnů, tedy od masopustní neděle do masopustního úterý a těsně před nimi.

Tučný čtvrtek
Příprava na oslavy tradičně začínala již ve čtvrtek před masopustní nedělí. Během tohoto dne se chystalo vše, co bylo následně zapotřebí, jako byla například tradiční domácí zabijačka prasete na vesnici. Vzhledem k tomu, že podle pověr měli lidé v tento den jíst a pít co nejvíce, aby byli celý následující rok při síle, říkalo se mu tučný čtvrtek nebo také tučňák. Klasickým pokrmem pak bylo knedlo-zelo-vepřo.

Masopustní neděle
Začátek hlavních oslav se konal na masopustní neděli, která se vždy nesla ve znamení zábavy, tancovaček, hodování a všeobecného veselí. Někdy se jí proto přezdívalo také neděle taneční, přičemž oblíbené byly především jalové hody, které pořádaly ženy. Ty si zaplatily muzikanty i hospodu, aby si zde mohly uspořádat zábavu samy pro sebe.

Masopustní pondělí
Tancovalo se samozřejmě také na masopustní pondělí. Tentokrát však mezi oblíbené zvyky patřily mužovské bály, které byly určené pouze pro ženaté a vdané, takže na ně svobodná chasa neměla přístup. Na těchto bálech se při tanci hojně vyskakovalo, jelikož lidé věřili, že jak vysoko selka vyskočí, tak vysoko jí v následujícím roce poroste obilí, len nebo třeba konopí.

Masopustní úterý
Vrcholem těchto oslav, hodování a všeobecného veselí bylo každoročně masopustní úterý, kdy se na cestu vesnicí nebo městem vydal tradiční průvod maškar. Lidé v nejrůznějších maskách obcházeli stavení, přičemž nesměli vynechat žádný dům. Všude se tedy zastavovalo, zpívalo, hrálo, tancovalo, a jelikož nechybělo ani malé pohoštění pro maškary, všichni popíjeli a ochutnávali, co hrdlo ráčilo, díky čemuž se rozpustilost průvodu ještě zvyšovala.
Dodržování oblíbených tradic vždy záviselo především na místě, kde se masopustní oslavy pořádaly. Loučení s masopustem se někde znázorňovalo průvodem s márami, na nichž byl uložen Masopust v podobě figuríny, živé postavy, nejbujařejší masky nebo třeba jako basa. Před celou vesnicí se následně konal soud, kde byl Masopust odsouzen a veřejně popraven.
Masopustní zábava pak většinou končila úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář nebo někdo z radních vyzval veselící se dav, aby se všichni v klidu rozešli do svých domovů, protože nastala Popeleční středa a s ní i přísný čtyřicetidenní půst před blížícími se Velikonocemi. Dříve totiž lidé věřili, že pokud budou v tanci pokračovat i přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, a to nejčastěji v podobě cizince v zeleném kabátku.
Na některých místech se masopust o půlnoci ukončoval „pochováním basy“, což symbolizovalo skutečnost, že během postní doby si hudebníci na své nástroje nezahrají a na nějakou dobu končí také taneční veselice. Druhý den ráno se pak ještě naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale oběd už býval přísně postní.

(Dokončení příště)
Zdroj: internet

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 2, leden 2023
Redakce: Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Ilona Ozimková, Daniela Thampy, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Kateřina Rovenská
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné v roce 2023 činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
Úvodem
STALO SE
Přehledně
Soutěž Nevídaná píseň
LIDÉ KOLEM NÁS
Co mě těší? Že je usměvavá a šťastná holka
Prožité je nutné co nejdříve zaznamenat
NAPSALI NÁM
Jak jsem myslela, že nebudu mít knihu
Propuštěná učitelka s vadou zraku našla zastání až u Ústavního soudu
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Když se řekne masopust
ZDRAVÍ
Krevní plazmu můžeme získat jen od jejího dárce
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.