Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 16 Červenec 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Léto ještě drží vládu
STALO SE: Tajná služba se otevírá i lidem s handicapem
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Rekvalifikační kurzy pro maséry tradičně pořádá středisko Dědina
LIDÉ KOLEM NÁS: Masérka Martina: rekvalifikační kurz má vysokou úroveň
Zrakový handicap není překážkou v umění ani v humoru - Rozhovor s Martinem Hývnarem nejen na téma Dny umění nevidomých na Moravě
Dny umění nevidomých na Moravě pohledem faráře
Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás: Poradenství na Blanensku a Boskovicku
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2017
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ A OMLUVA: NEVYDALI JSME VČAS!
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK III.: Nešťastný osud krále Oidipa (1. část – Ten, kdo odpověděl Sfinze)
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Chcete si pořídit vodicího psa a nevíte, kde na něj vzít?
Zrakově postižení maséři mají svou profesní organizaci
Oční jóga předchází bolestem i stařecké vetchozrakosti
ZDRAVÍ: Za „minutovou slepotu“ může oční migréna
Věkově podmíněná makulární degenerace není jen nemoc očí
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY

ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK III.: Nešťastný osud krále Oidipa (1. část – Ten, kdo odpověděl Sfinze)

Ač by se mohlo zdát, že příběh neštěstí a oslepení slavného řeckého krále Oidipa zná přece každý, dodnes v sobě tají mnoho nečekaného a hlubokého. Proč by jinak o něm slavný řecký filozof Aristotelés prohlašoval, že je to nejtruchlivější příběh celého Řecka, proč by právě Sofokleův Král Oidipus zůstal řeckým dramatem, stále znovu hraným i na našich jevištích... A právě proto chceme vypravování o tom, jenž sám sebe nazýval „nejnešťastnějším z lidí“, věnovat celé tři části našeho seriálu. V té dnešní budeme sledovat jeho narození a zdánlivý vzestup, ve druhé s ním prožijeme muka strašného poznání a utrpení, abychom nakonec byli přítomni jeho podivuhodnému osvobození. Snad může tento příběh i pro nás nevidomé znamenat cosi hlubšího – neboť právě v něm se vyjevuje pojetí ztráty zraku z tak mnoha úhlů pohledu, jako ve starých příbězích jen málokde.

Oidipovým otcem byl thébský král Láios a matkou jeho žena Iokasté. Ta dostala několik nocí před narozením synáčka věštbou (nebo podle jiných podání prostřednictvím snu) znamení o tom, že její dítě se stane zkázou obou svých rodičů i města Théb. Aby hroznému neštěstí zabránil, rozhodl se Láios, že dítě nechá po narození usmrtit. Proto, jakmile královna porodila, povolal jednoho ze svých pastevců a svěřil mu provedení ukrutného činu. Dobrý muž se ale nad dítětem slitoval a rozhodl se, že ho v lese „pouze“ ponechá napospas vlastnímu osudu – ergo divé zvěři. Pro jistotu mu však přece jen propíchl kotníky obou nožiček, jimiž mu protáhl řemen, a tím dítě dokonale spoutal. – Zde se mimochodem některé verze poněkud liší: ono zranění podle některých pramenů způsobil svému synovi otec Láios a pastýř dítě nepohodil, nýbrž zanesl je přímo k jednomu ze svých přátel do Korinthu – nicméně ponechme detaily stranou.

Jisté je, že divá zvěř proti všemu očekávání děťátku neublížila. Brzy je našel pastýř korinthského krále Polyba a rozhodl se, že jej odnese svému pánu. Ten přijal děťátko za vlastní a dal mu jméno Oidipus, a to podle onoho zranění, které mu způsobil pastýř, jenž je pohodil. Jméno se skládá ze dvou částí – oidé (opuchlý) a pous/pús (noha); dobře si to zapamatujme, neboť právě Oidipovo jméno v celém jeho příběhu hraje zcela jedinečnou roli.

Oidipus vyrůstal na korinthském dvoře, až mu jednoho dne králova žena Meropé (podle jiných verzí se jmenovala Periboia) prozradila, že s jeho osudem není vše, jak se zdá – víc mu ale neřekla. A proto se Oidipus vydal do slavné delfské věštírny, aby se dověděl více. Tam mu Apollónova věštba oznámila, že zabije svého otce a ožení se se svou matkou. Mladík byl zděšen – tak hrozný osud dosud nepotkal nikoho z lidí – a vydal se z Delf pryč, kamkoli, jen co nejdál od Korinthu, aby předurčenému osudu unikl.

Na cestě z Delf – podle některých to bylo nedaleko Théb, podle jiných poněkud dál, poblíže Daulidy – potkal na cestě vůz. Jeho vozataj, jakýsi Polyfón, se na něj rozzlobil, ať prý táhne z cesty a ustoupí jeho pánu, aby mohl projet. Ohnivý mladík protestoval a vozataje udeřil. V odpověď na to dopadla na jeho záda hůl starce, jenž na voze seděl. To Oidipa rozzuřilo ještě víc a chystal se, že starci ránu vrátí. Rozmáchl se tedy holí, o niž se kvůli svým zraněným nohám (!) musel opírat – bohužel však jedinou ranou starce srazil z vozu dolů a na místě zabil. Netušil, že jím nebyl nikdo jiný než jeho skutečný otec Láios, který měl právě namířeno tam, odkud on se vracel – totiž do Delf.

Příčina téhle nakonec tak osudné cesty starého krále nebyla jen tak ledajaká – město Théby sužovala obluda zvaná Sfinx. Předobraz pro ni našli Řekové snad v egyptských sfingách, posvátných symbolických zobrazeních dávných faraónů. Obluda, jež se usadila nad propastí nedaleko Théb, aby odtud terorizovala jejich obyvatele, měla lví tělo a lidskou (snad i krásnou ženskou) tvář. Každému, kdo se ji pokusil přemoci, pokládala obtížnou hádanku – a pokud ji nešťastník neuhodl, svrhla ho ze skály.

O nebezpečí, které blízkému městu hrozí, se brzy dověděl i Oidipus a rozhodl se, že se město pokusí zachránit – vždyť, tak si to aspoň myslel, se jmenoval Oidipus; vykládal totiž své jméno od slova oideia, eideia, „vědění“, jako „ten, který všechno zná“. Sfinx mu pak položila svou slavnou otázku, kterou zná snad každý: „Kdo chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech.“ – „To je člověk,“ odpověděl Oidipus. „V dětství leze po čtyřech, v dospělosti chodí po dvou a ve stáří po třech, protože se opírá o hůl,“ – a Sfinx, celá rozzuřená, že její hádanku někdo rozluštil, se sama vrhla ze skály...

Takhle zná rozluštění oné proslulé hádanky asi každý, kdo se někdy s Oidipovým jménem setkal – málokdo si však uvědomí, že i tady je skryt tragický náboj osudu a skrytý hlubší smysl. Vždyť tím, kdo Sfinze odpovídá, je „oidi-pous“, „ten s opuchlými kotníky“, tedy někdo, kdo v nejranějším dětství pro zranění svých nohou nemohl lézt vůbec, kdo v dospělosti, kdy ostatní chodí po dvou, musí používat oporu hole... Co tedy Oidipova odpověď znamená? Proč se vztahuje na všechny lidi okolo, jen a právě jen na něj ne? Nevyřazuje tak nevědomky „všeznající“ král ve chvíli svého největšího triumfu sám sebe ze společenství ostatních lidí? A je-li tomu tak, není právě tahle jeho odpověď tím nejtragičtějším a zlomovým...? Můžeme se o tom jen dohadovat, jisté ale je, že ani tenhle moment tu není náhodný a jméno Oidipa opět zrazuje...

Město je nicméně osvobozeno a Oidipus se do něj vrací jako vítěz. Když se zdejší občané dovědí, že jejich král byl neznámými lupiči na cestě do Delf zavražděn, ustanoví jej za odměnu nejen novým králem svého města, ale dají mu za manželku i ovdovělou královnu Iokasté.

A věštba se nemilosrdně naplňuje... Jenže zatím nikdo – snad krom nesmrtelných bohů nahoře na Olympu – nic o tom netuší...

Jiří Hubáček

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 16 Červenec 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost.
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 120 korun českých
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Flash disk, prosíme, vraťte do deseti dnů po obdržení na přiloženou adresu.
Nahrávku vyrobilo zvukové studio Knihovny a tiskárny pro nevidomé v Praze.
OBSAH:
ÚVODEM
Léto ještě drží vládu
STALO SE
Tajná služba se otevírá i lidem s handicapem
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Rekvalifikační kurzy pro maséry tradičně pořádá středisko Dědina
LIDÉ KOLEM NÁS
Masérka Martina: rekvalifikační kurz má vysokou úroveň
Zrakový handicap není překážkou v umění ani v humoru
Rozhovor s Martinem Hývnarem nejen na téma Dny umění nevidomých na Moravě
Dny umění nevidomých na Moravě pohledem faráře
Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás – Poradenství na Blanensku a Boskovicku
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2017
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ A OMLUVA – NEVYDALI JSME VČAS: ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK III.
Nešťastný osud krále Oidipa 1. část – Ten, kdo odpověděl Sfinze
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Chcete si pořídit vodicího psa a nevíte, kde na něj vzít?
Zrakově postižení maséři mají svou profesní organizaci
Oční jóga předchází bolestem i stařecké vetchozrakosti
ZDRAVÍ
Za „minutovou slepotu“ může oční migréna
Věkově podmíněná makulární degenerace není jen nemoc očí
– Část první: léčíte ji správně?
SPORT
Černobílé problémy

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.