Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 15 Srpen 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Všechno je jinak aneb Anything is Others
STALO SE: Studenti vymysleli novou hru pro nevidomé
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Kroměříž – Dny umění nevidomých na Moravě
Olomouc – v Zahradě smyslů
Šumperk – novinky v kině Oko
Uherské Hradiště – exkurze do Otrokovic
LIDÉ KOLEM NÁS: Devatero řemesel – Petra Šulcová
Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás - SONS Nový Jičín
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2017
Nad zlato – Okna jako výkladní skříň – 1.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Datum narození může ovlivnit, jakou chorobou onemocníte, tvrdí vědci
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY (154)

Nad zlato – Okna jako výkladní skříň – 1.

Matějovi ještě není šedesát a opakovaně si stěžuje na velkou zapomnětlivost: zapomíná, jestli si vzal léky, že má dojít na poštu, že měl domluvenou schůzku. Těch oken přibývá, už je jich celý pomyslný panelák a některá jsou opravdu velká.
„Dokud jsem viděl, tenhle problém jsem neměl. Ale cukrovka mi zničila zrak natolik, že dnes mám chatrné zbytky, občas vidím nějaké barvy, když jsou výrazné. Trochu jsem se naučil Braillovo písmo, ale na plynulé čtení to není. Zvládám číst nápisy na sklenicích s marmeládou nebo na lékovkách. Maruška zavařuje a já píšu cedulky na sklenice. Docela mě to baví. Ale jinak je to na houby. Používám Pichtův psací stroj, dymokleště se samolepicí páskou a mám slušný tlačítkový mobil. Taky umím trochu s počítačem, nejsem žádný mistr v dlouhém psaní, ale číst s hlasovým výstupem a psát kratší texty, když mě nic nehoní, už mi docela obstojně jde. Jenže to neumím využít, i když si myslím, že bych si mohl nějak chytře psát poznámky a možná upoutávky. Učím se sice pomalu, ale jistě. Je zajímavé, že tady mi paměť slouží docela dobře, dokonce si pamatuju spoustu klávesových zkratek,“ chlubí se Matěj.
Matějova obava, že ztrácí paměť, nemusí, ale může být opodstatněná. Z naší poradny jsme ho poslali na pracoviště, kde se dělají orientační testy na předběžné potvrzení nebo vyloučení Alzheimerovy choroby. Máte-li vážnější problémy s pamětí s nastupujícím seniorským věkem, určitě u vás v okolí můžete požádat neurologické oddělení nejbližší polikliniky o doporučení do vhodné poradny. Nyní ale nabízíme několik praktických rad, které poslouží k posílení tzv. paměťových stop. A nejen to – určitě si vyberete vhodnou vychytávku, která vám ulehčí rozpomínání a zároveň vás trochu potrénuje.

Řád, pravidelnost a životospráva
Patříte k lidem, kteří mají celý život řád a pravidelnost takříkajíc v krvi? Pak jste jistě mnohem lépe připraveni na pokulhávající paměť než lidé, kteří se s pravidelným životem nekamarádili. Čím dříve začnete se sledováním a budováním krátkodobé i dlouhodobější struktury svého času, tím lépe.
Přemýšlejte chvíli o tom, jak vypadá váš rok, měsíc, týden a den. Začněte si plánovat své týdny a dny. Dlouhodobější časové plány mohou chvíli počkat, důležité je dostat pod kontrolu čas, na který dosáhnete. Pro slabozraké se osvědčuje papírový diář, který má celý týden na dvojstraně. Každý den tady přitom má dost místa. Lze používat také diář s označenými dny vždy na jedné straně, ale takhle se nedostanete k představě, jak bude vypadat váš týden. Zde už bych doporučila vytvořit si schéma, které zohlední týden, případně měsíc, a to mít stále po ruce, ať v počítači nebo na větší plachtě papíru s vyznačenými dny a činnostmi barevnými fixami. Někomu pomůže nástěnka s různými barevnými cedulemi a „upozorňovátky“. Je ale důležité co nejdříve se rozhodnout, že si něco podobného pořídím. To ostatně platí i pro následující rady a triky.
Někteří z nás používají všelijaké aplikace v chytrých telefonech nebo v počítačích. Já jsem ze staré školy, a tak se mi osvědčil wordovský záznam, kdy každý den má svůj soubor ve složce. Zde si mohu svou činnost nejen plánovat, ale i rozhodovat se, jak mi ten den půjdou různé povinnosti pěkně po sobě, mohu zde leccos měnit a leccos doplnit nebo zrušit. Žádný zbytečně popsaný a stokrát proškrtaný papír! A co hlavně: pro trénink paměti je dobře, když se každý den pokusím naučit se zpaměti všechno, co jsem si do záznamu pořídila.
Podobně si mohu plánovat větší celky – týdny, měsíce, celý rok. Jste-li navíc příznivci deníku, můžete vždy dodatečně celý den zhodnotit a připsat si poznámky. Když zapomenete, co bylo minulý měsíc ve středu čtvrtého, tak se vám takhle vlastnoručně vyrobený diář hodí.
Kdo používá Braillovo písmo a do počítače se nehrne, má to trochu pracnější. Nejlépe se snad osvědčuje lístkový záznam jednotlivých dnů seřazený do týdnů, případně měsíců. To znamená úhrnem 365 lístků s braillským záznamem. Zato ale máte přehled a můžete po libosti trénovat svou paměť.
Znalci diktafonů a různých hlasových záznamníků jistě přijdou se svou troškou do mlýna – všechno mají ve své kapesní empétrojce. Ano, jsem pro. Jen mi připadá pracné vyhledávání konkrétních záznamů, a pokud jde o nějaké retrospekce, každý diktafon má omezenou kapacitu, takže si pak musíte své denní záznamy stáhnout do počítače.
Pro paměť i trénování poznávacích funkcí doporučuji: naučte se odhadovat časový úsek, začněte na pěti minutách, postupně si přidávejte. Výborně se osvědčuje minutník, který vám poskytne kontrolu. Také ho můžete využívat, abyste nezapomněli, že máte na plotně guláš, který musíte čas od času míchat nebo že nejpozději za půl hodiny máte jít naproti známému k vlaku.
Když jsme dostali své dny a hodiny pod kontrolu, budeme usilovat, aby každý den měl nějakou svoji charakteristiku. Až budeme ještě starší, pomůže naší paměti určitá rutina, jakési zakódování toho, co který den děláme. Příklad: v pondělí návštěva přátel, úterý velká procházka, středa plavání, cvičení nebo jiný druh obrodného pohybu, čtvrtek návštěva knihovny nebo jiného kulturního místa, pátek sanitární den v domácnosti nebo v kůlně, sobota rodina, neděle kostel. Samozřejmě, tohle je jen model, ale je opravdu důležité, aby dny měly kromě svého pojmenování i určitou charakteristiku.
Životospráva je natolik nadužívané slovo, že se nám na ně nechce ani pomyslet. Určitě jsme udělali pro svou životosprávu maximum, tak co ještě?
Pro regeneraci mozkové činnosti ale přece jen můžeme hodně udělat. Zlaté pravidlo tří osmiček platí i po stu letech. Choďme spát pravidelně a když nenaspíme těch osm hodin, využijme třeba odpoledních dvaceti minut na příjemného šlofíčka. Odpolední spánek prý přispívá k vyhlazení vrásek, ale nesmí přesáhnout půl hodiny. Tento spánkový bonus je ovšem pro ty, kteří odpoledne nejsou v práci.
Osm hodin práce se zdá někomu hodně, jinému málo. Nicméně, práce by měla být součástí každého dne. Někdo pracuje víc, někdo méně. Pro ženy v domácnosti, pro zahrádkáře nebo intelektuální pracovníky činnost nikdy nekončí. Ale měla by. Je na každém, jak si své pracovní povinnosti rozdělí, ale opravdu by neměly přesáhnout osm hodin denně.
Naše celistvá bytost potřebuje smysluplnou činnost, také však osvěžení a změnu této činnosti. Možná tomu nevěříte, ale i pestrost vašeho denního či životního programu posiluje poznávací i paměťové procesy.
Další osmihodinovou porcí je zábava, vzdělání, relaxace. Zdá se vám to hodně? Inu, pak se zamyslete, jestli něco u sebe nešidíte, a zařaďte do každodenního programu cokoliv, co pohne vašimi mozkovými závity. Poslouchejte přednášky a dělejte si u toho poznámky, které druhý nebo třetí den zrekapitulujete. Můžete hrát šachy a pořídit si záznamy o průběhu zápasu. Učte se básničky, verše z Bible nebo slovíčka, zkrátka učte se něčemu, co vám dává smysl. Třeba nové klávesové zkratky, zajímavé recepty nebo trasu, kterou ještě neumíte chodit. Užitečný je také seznam věcí, které si musím vzít na dovolenou a který se naučím zpaměti. Pak se nemůže stát, že u moře zjistím, že mi chybí plavky a opalovací krém.
Zvláštním fenoménem je doprava. Někomu zabírá hodně času přemisťování do práce nebo za zábavou, vzděláním, za návštěvami lékaře nebo kohokoliv. Lze tento čas zahrnout do odpočinku nebo kam vlastně?
Mnozí z nás cestují vybaveni tabletem, mobilem s různými nahrávkami nebo texty nebo s maličkým přehrávačem a sluchátky. Pozor, zde doporučuji mít jedno ucho volné, aby bylo možné sledovat hlášení o zastávkách. V přehrávači míváme rádio, audioknihu, anglická slovíčka nebo relaxační zpěv ptáků. Zde je také dobré zapnout si budíka, jedeme-li tak daleko, že pospáváme. Jak vidíte, čas v dopravě je také dobrý k využití. A když necestujeme zrovna s audiotechnikou, můžeme mít na kolenou braillský řádek nebo se učit zpaměti zastávky. Hlavně se nekabonit, že je náš čas dopravou zabitý. Každý čas je jen tak zabitý, jak mu to umožníme.
K životosprávě patří také pravidelné stravování. Čím jsme starší, tím je pro nás i tento bod v programu důležitý. Dává nám jakýsi styl. Je dobré jíst 5x denně. Znamená to, jsem-li mimo dům, myslet včas na svačinku do tašky. Může to být umyté ovoce nebo oběd v patentní krabičce, ale snažme se stravovat se v přibližně stejných hodinách. Není to tak těžké, jak se nám zdá. Stačí natáhnout si vrnění v mobilu. Nebo zapnout hodiny v hlavě. Ke stravování nezbytně patří pitný režim. I ten blahodárně působí na regenerační schopnosti mozku. Není to pět piv najednou, ale aspoň pětkrát za den velká sklenice nebo malá láhev vody nebo něčeho, co není sladké ani alkoholické.
A jak jsme na tom s pohybem? Pohyb je důležitý, protože prokrvuje a okysličuje celý organismus, a to potřebujeme jako sůl. Všimněte si, že turistům to docela dobře myslí, hodně si pamatují trasy a orientují se i v neznámém terénu velmi zdatně. Důvodem je, že si vypěstovali tzv. kinetickou paměť. Je to podobné, jako hmatová paměť, kterou využíváme při hře na klavír nebo při psaní všemi deseti na klávesnici. Kinetická paměť je ale ten druh záznamu, který se týká celého těla, tedy hrubé motoriky. Nemusíme však být turisté ani sportovci, stačí, když to jen trochu jde, ujít pár zastávek pěšky. Když to nejde, požádat někoho o vysvětlení kondičního cvičení, třeba podle internetu nebo příručky. Cvičení, které si zapamatujete a budete pravidelně opakovat, vás několikrát denně nastartuje k vzpřímenému sezení, chůzi i zdravému poležení. Lidé, kteří se v důsledku nemoci nebo úrazu odnaučili chodit, velmi rychle ztrácejí schopnost ukládání do paměti, vybavování i koncentraci. Tohle ovšem nemůžeme potřebovat!
(pokračování v dalším čísle)
Dr. Jaroslava Novotná

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 15 Srpen 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
ÚVODEM
Všechno je jinak aneb Anything is Others
STALO SE
Studenti vymysleli novou hru pro nevidomé
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Kroměříž – Dny umění nevidomých na Moravě
Olomouc – v Zahradě smyslů
Šumperk – novinky v kině Oko
Uherské Hradiště – exkurze do Otrokovic
LIDÉ KOLEM NÁS
Devatero řemesel – Petra Šulcová
Poradci jsou (nejen) v každém kraji. Jsou tu pro vás – SONS Nový Jičín
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2017
Nad zlato – Okna jako výkladní skříň – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Datum narození může ovlivnit, jakou chorobou onemocníte, tvrdí vědci
SPORT
Černobílé problémy

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.