Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 9 Květen 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Stanice metra Vltavská patřila nevidomým
Živijó, živijó, živijó…
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ – VÍTĚZNÁ DÍLA: Kategorie Humor, první místo - Milan Linhart, Konec zlatých časů aneb Kouknu a vidím
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2017
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Výuková videa o používání iPhonu
Vývoj chytrých brýlí nás může těšit
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ: Ve stopách Homérových – Domna Anisimovna Anisimová
KULTURA: Knižní tip: Příběh, který bystří smysly
„Živé knihy“ ve třinecké knihovně
Dvě výstavy v Chodovské tvrzi
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Ridderrennet 2017
Čarostřelců je čím dál víc
INZERCE

STALO SE: Stanice metra Vltavská patřila nevidomým

V únoru přišli pracovníci a studenti Konzervatoře J. Deyla s nápadem na speciální prohlídku kolejového prostoru a technického zázemí pražského metra. Protože cestování metrem pro nevidomé představuje stále reálné riziko, a ani pády do kolejiště nejsou výjimkou, myšlenka na osvětu se u Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) ujala. Organizace akce se chopilo oddělení bariér SONS ČR.
Edukativní instruktáž „Nevidomí v metru“, tak se akce jmenovala, proběhla během plánované výluky části linky metra C, kdy byl na velikonoční svátky od pátečních ranních hodin 14. dubna až do pondělního večera 17. dubna 2017 v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání obousměrně přerušen provoz metra, a to z důvodu výměny kolejí a dalších oprav. V pátek zamířilo do stanice metra Vltavská několik desítek zrakově postižených a jejich průvodců.
Od 8.30 až do 14.30 měly pak skupinky zájemců možnost vyzkoušet si orientaci v prostorách či ve vozech metra (včetně vstupu do kabin strojvůdců) a seznámit se s kolejištěm a dalším zázemím metra. Mezi návštěvníky byli i nevidomí studenti a jejich průvodci z Konzervatoře J. Deyla a dalších speciálních škol. Celou, skvěle zorganizovanou prohlídkou v kolejišti a ve vlakové soupravě metra postupně prošlo asi 200 osob v deseti skupinách. „Kromě nevidomých a slabozrakých z Prahy dorazilo i několik desítek lidí z dalších měst, byly tam návštěvníci z Chebu, Pardubic, Chrudimi, Plzně, Brna, Ostravy,“ uvedl Viktor Dudr z oddělení bariér SONS. Zájemci měli rovněž k dispozici informační materiály: brožuru v černotisku, Braillově písmu a v digitální podobě.
Zaměstnanci DPP podávali potřebné informace, zodpovídali různé dotazy a ukázali opatření pro snadnější a bezpečnější užívání metra zrakově znevýhodněnými cestujícími. Akce byla též zajištěna hasiči z HZS DPP, kteří asistovali hlavně u kolejiště. Jejich odborný výklad byl zaměřen na prostor, kde jsou uloženy koleje a napájecí lišta.
Seznamte se s dojmy Emila Miklóše, návštěvníka z Karlových Varů, které zaslal čerstvě – hned na velikonoční pondělí – do redakce: „Jelikož i já jsem plně nevidomý, překvapila mne samotná hloubka prostoru kolejiště, která činí 150 cm. Hmatem i slepeckou holí jsme si postupně prohlédli tento prostor, obě kolejnice nejsou pod elektrickým proudem. V nouzi nejvyšší, při pádu do kolejiště, se do prohlubně mezi úchyty obou kolejí vejde podélně naležato člověk i s menším batůžkem – a souprava metra by ho neměla zachytit. V bezpečné vzdálenosti se zde nachází i třetí, bočně odvrácená kolej, sloužící pro napájení vozů metra.“
K tomu, že by se někdo musel schovávat mezi kolejemi, však může dojít jen těžko, protože prostor u kolejiště je pod nepřetržitým kamerovým dohledem a při pádu do kolejiště by byla okamžitě přerušena doprava. Navíc na konci každého nástupiště jsou po obou stranách tlačítka nouze, kterými se zastavuje souprava. Návštěvníci se seznámili také s dalšími tlačítky bezpečnostního systému – u eskalátorů, jimiž se zastavují pohyblivé schody, a ve vagonech, které slouží ke komunikaci se strojvedoucím. Zajímavé byly i další informace o tom, jak DPP naplňuje svou dlouhodobou prioritu na bezbariérovost městské hromadné dopravy a její zpřístupnění handicapovaným cestujícím. Již nyní v metru zrakově postiženým pomáhají: umělá vodicí linie (podélné drážky v dlažbě, hmatné holí), bezpečnostní pás (hmatný na některých nástupištích holí a nášlapem), hmatové popisky ve výtazích, akustické prvky (Jednotlivými povely slepecké vysílačky lze dálkově aktivovat akustické orientační a informační majáčky, které navádějí zrakově znevýhodněného cestujícího k důležitým orientačním místům). Tento postupně vybudovaný účinný systém hmatových a akustických navigačních a informačních opatření na podporu samostatnosti a bezpečnosti zrakově znevýhodněných cestujících v pražské hromadné dopravě je vzorem nejen pro další česká, ale i evropská města. Přes všechna sofistikovaná opatření však stále platí pro handicapované zásadní rada: cestujete-li sami a nejste-li si jisti, nebojte se navázat kontakt s vidícími a poprosit je o pomoc. Prevence při cestování metrem je doslova alfou i omegou.
Důraz na předcházení rizikovým situacím se jako červená nit táhnul i u další komentované prohlídky, a to ve vagonu. O své postřehy se podělí opět zmíněný Emil Miklóš: „Osahat jsme si mohli 12 cm široký prostor mezi nástupištěm a vagonem, jde o mezeru sloužící pro dynamický výkyv celé soupravy. Osahat jsme si mohli i 50 cm široký prostor mezi jednotlivými vozy, kde také hrozí možnost pádu do kolejiště. Mezi nimi nenajdete žádné nárazníky, jsou zde pouze spřáhla k propojení jednotlivých vozů metra. Uvnitř vagonů jsme byli upozorněni na tlačítko první pomoci. Strojvedoucí mají metodický pokyn, jak reagovat při nenadálém problému. Na každé stanici v místě zastavení prvního vozu u prvních dveří soupravy, a to s přesností 5 cm, je umožněn prostřednictvím pryžové vložky bezpečný nástup vozíčkářů do vagonu metra. Než se souprava rozjede, uslyšíme jak hlášení z kabiny strojvedoucího, tak se i u každých dveří rozsvítí kontrolní světýlka pro ukončení nástupu. Pokud se mezi zavírajícími dveřmi nachází nějaká překážka větší než 2 cm, automaticky řízený systém dveří je opětovně otevře. V místě začátku soupravy je na nástupišti zavěšen LCD monitor, ve kterém strojvůdce vidí celý prostor bezpečnostního pásu kolem soupravy, snímaný dvěma kamerami, umístěnými na obou koncích nástupiště. Strojvedoucí má ještě k dispozici i lomené zrcadlo. Až když je prostor podél soupravy prázdný, souprava se může rozjet. Přesto se jednou do měsíce stane, že ve dveřích uvízne vodítko psa, který zůstane na nástupišti. Jen rychlým zásahem cestujících, kteří použijí signalizaci, vše neskončí pro psa tragicky.
Zrakově postižení přivítali také možnost praktické prohlídky kabiny strojvedoucího, kdy nám samotní ,mašinfírové‘ podrobně a ochotně popisovali jednotlivá ovládací tlačítka a páky, z jejich úst jsme se dozvěděli i mnohé zajímavosti o problematice samotného provozu metra.“
Precizní pan Miklóš doplnil své informace i o tato fakta: „První vozy metra na trase C se rozjely 9. května 1974, délka všech tří tras (A, B, C) metra činí 58 km. Na všech trasách je provozováno celkem 61 stanic. Vozový park pražského metra čítá přes 140 souprav, resp. přibližně 600 vagonů metra. Na lince C jsou provozovány nové typy souprav značky Siemens, cena každé činí 200 milionů korun bez zabezpečovacího zařízení, jeho cena představuje dalších 50 milionů korun. Na trase metra A a B jezdí starší renovované ještě sovětské vozy, ty jsou rekonstruovány v akciové společnosti Škoda Transportation. Průměrná rychlost metra činí 80 km/hod., k nástupišti do stanice vjíždí rychlostí 60 km/hod. V ranní špičce je provozováno najednou až 104 souprav, každá pobere celou tisícovku cestujících.“
Co dodat na závěr? Všem, kdo se na Edukativní instruktáži „Nevidomí v metru“ spolupodíleli, patří velký dík. Věřme jen, že zmíněná akce přispěje k bezpečnosti zrakově znevýhodněných cestujících.

Jarmila Hanková
(s využitím textu Emila Miklóše)

Pozn. red.: Tuto akci si nenechala ujít celá řada médií – například České noviny, Blesk, Pražské noviny, ale i Česká televize ve svém internetovém vysílání přinesla poměrně rozsáhlé zpravodajství.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 9 Květen 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Stanice metra Vltavská patřila nevidomým
Živijó, živijó, živijó…
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ – VÍTĚZNÁ DÍLA
Kategorie Humor, první místo
Milan Linhart, Konec zlatých časů aneb Kouknu a vidím
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2017
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Výuková videa o používání iPhonu
Vývoj chytrých brýlí nás může těšit
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Ve stopách Homérových – Domna Anisimovna Anisimová
KULTURA
Knižní tip: Příběh, který bystří smysly
„Živé knihy“ ve třinecké knihovně
Dvě výstavy v Chodovské tvrzi
SPORT
Černobílé problémy
Ridderrennet 2017
Čarostřelců je čím dál víc
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.