Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 17 září 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Tam po přechodu sem
Malé měsíční zauvažování aneb V září je ještě léto,
Help Trans znamená "pomoc v pohybu"
Brýle budou pomalu přepychem
Devět nevidomých soudců
Integrace na jedničku
O slepecké holi trochu jinak
Dík za podporu a pochopení
Jako v pohádce
Sedm dní v Lesním zátiší
Pozvání
Novinka v pražském metru
Směrnice o autorském právu v EU
Charitativní centrum v Kosově
Trochu humoru od sousedů
Braillův kód
Varovné zjištění
Historická šance
Zlato a stříbro z Wolfenu
Showdownový turnaj v Olomouci
Zkoušeli potápění
Turisté na Chodsku
Mistrovství ZP šachistů v Olomouci
Zora v ráji


Historická šance


Děti, mládež, dospělí, nevidomí, neslyšící, vozíčkáři, lidé
po těžkých úrazech hlavy, mentálně postižení i zdraví. Pro ně
všchny má dveře otevřené českobudějovické Centrum zdravotně
postižených, občanské sdružení, které vzniklo před osmi lety.
"Zpočátku nám šlo hlavně o to nabídnout postiženým lidem a
jejich rodinným příslušníkům prostor pro společenské a
sportovní aktivity. Vyvinulo se to tak, že tady máme partu
lidí, kteří si navzájem pomáhají v nejrůznějších
záležitostech, tréninkem počínaje přes shánění zdravotních
pomůcek až po výměnu informací o zákonných nárocích na
sociální příspěvky," říká Jiří Smékal, který centrum před lety
doslova vydupal ze země.
Začal s pronájmem pozemku v areálu Domu dětí a mládeže u
Dlouhého mostu. Zbořil boudu, která tam stála, a postavil
dřevěnou tělocvičnu. S tím ale centrum napořád vystačit
nemohlo - každý sportovec potřebuje mít možnost někde se
převléknout, osprchovat, dojít si na toaletu, sportovec na
vozíčku navíc potřebuje mít tam zajištěn bezbariérový přístup.
Další krok byl tedy pronájem sousední parcely od města za
symbolickou částku jedné koruny za metr čtvereční. Finance,
které pak centrum po troškách skládalo z různých dotací a od
sponzorů, posloužily v roce 1998 k zahájení stavby budovy, kde
dnes už postižení toto důležité zázemí mají. A navíc ještě
malý sál, kde se dá trénovat tanec či aerobik, je možné tam
uspořádat výstavu výtvarných prací členů centra a jiné podobné
akce.
Budova je ale jen první etapou projektu, který zahrnuje
také výstavbu připojené sportovní haly. Problémem jsou, jak
jinak, finance. "Na této budově nám vázne ještě přes dva
miliony dluhu, na stavbu haly budeme potřebovat jedenáct
milionů. Do další stavby se nepustíme, dokud tato nebude
splacena. A přitom bychom ji potřebovali brzy," říká Jiří
Smékal.
Potřebovali by ji ze zcela speciálního důvodu. I když
centrum není vysloveně zaměřeno na "pěstování rekordmanů",
přesto pěkná řádka jeho svěřenců vozí medaile z mezinárodních
atletických soutěží postižených. "Když jsme loni na
mistrovství Evropy v Holandsku získali mimo jiné i zlatou
medaili, přišli za námi komisaři s dotazem, zda bychom v
Českých Budějovicích nechtěli uspořádat mistrovství světa
nevidomých v příštím roce. Je to historická šance, kterou by
bylo škoda nevyužít," upozorňuje Jiří Smékal. "Závody samy by
se sice konaly ve Sportovní hale, ale sportovci z Austrálie a
dalších vzdálených zemí budou potřebovat nějaký čas na
aklimatizaci a prostor pro trénink. K tomu už naše stará
tělocvična nestačí."
Peníze shání centrum opravdu usilovně. Úřad města povolil
umístění pokladniček ve třech supermarketech a sbírka vynesla
za rok 200 000 korun. Šly hned na splátku dluhu, stejně jako
půlmilionový sponzorský příspěvek od Budvaru. "Nechceme
rozjíždět druhou stavbu, dokud tato budova nebude splacena a
nebudeme mít ještě nějakou hromádku peněz na přístavbu haly.
Požádali jsme proto město o dotaci na splacení půjčky, snad
nám vyhoví. Vždyť všechno stojí na jeho pozemku a zůstane to
tu jako veřejně prospěšná stavba pro lidi každého věku s
jakýmkoli postižením napořád. Jsou záruky, že z centra se
nemůže někdy stát restaurace, penzion nebo nějaké podobné
soukromé zařízení," říká Jiří Smékal.
Protože v konečné fázi bude o příspěvku rozhodovat městské
zastupitelstvo, nenechal nic náhodě a všem politickým stranám
rozeslal materiály s podrobným popisem činnosti a informacemi
o záměrech centra, aby jejich zastupitelé skutečně dobře
věděli, o čem budou hlasovat.
Centrum zdravotně postižených má ideální polohu: nedaleko
středu města, na dosah městské dopravy, dá se z něj vyjet na
cyklistickou stezku kolem řeky a sportovci mohou využívat malé
hřiště v areálu sousedního Domu dětí a mládeže. To je také
jeden z důvodů, proč je na ně dnes napojeno přes 500 nejen
handicapovaných lidí - ale jistě ne ten nejdůležitější.
"Postižený člověk, zvlášť když je to po nějakém úrazu v
průběhu života, se často brzy ocitne v jakémsi vakuu -
postupně ztrácí přátele a známé, kteří s ním najednou jaksi
Ýnemají o čem povídatÝ. A je hrozně důležité, aby zase někam
patřil a měl motivaci rozvíjet schopnosti, které má. Mnozí u
nás dokonce i objeví schopnosti, o nichž dřív ani nevěděli,"
vysvětluje Jiří Smékal.
Nejde tedy skutečně jen o rekordy, ale cílevědomost trenérů
a úsilí handicapovaných sportovců se zákonitě nějak projevit
musí. Patnáctiletá nevidomá Radka Houšková nedávno na
mistrovství republiky zrakově postižených docílila dvou
rekordů, Vladimír Votruba obhájil svůj titul z loňska. Další
vyjíždějí do zahraničí obhajovat svá umístění v mezinárodních
závodech a koneckonců v paměti jsou stále i dvě medaile
sportovců českobudějovického Centra zdravotně postižených z
olympijských her v australském Sydney.
Profesionální zaměstnanci jsou v centru jen tři, zato se
kolem něj utvořil široký okruh spolupracovníků a dobrovolníků.
Přátelé a rodinní příslušníci postižených pomáhají při
sportování jako traséři či rozhodčí, s centrem spolupracuje
ortoped a psychoterapeutka, manželka jednoho z členů,
pocházející z Jihoafrické republiky, zdarma vyučuje
angličtinu. Vzorně podle Jiřího Smékala s centrem spolupracuje
mezinárodní škola z Hluboké nad Vltavou - studenti dělají
handicapovaným partnery při společenském tanci a každoročně
připraví vystoupení, které předvedou v kulturním domě Vltava,
kromě toho také pomáhají dětem s placením příspěvků. Na praxi
do centra přicházejí studentky střední zdravotní školy i
zdravotně sociální fakulty. Je to pro ně ideální praxe,
protože se tady setkají s různými druhy a stupni postižení.
Není divu, že k žádosti o dotaci z úřadu města mohli
pracovníci centra přiložit i řadu doporučení: od Speciální
školy pro sluchově postižené, Tyfloservisu, Speciálního
pedagogického centra při MŠ pro zrakově postižené, Českého
červeného kříže a dalších institucí. A také od psycholožky:
"Je to ojedinělé specifické pracoviště (i historicky)
všestranné pomoci v republice... plně akceptující specifika
zdravotně postiženého, kterému vrací často ztracenou chuť do
života..."
Pomoc si centrum zaslouží i proto, že na ni nečeká s rukama
v klíně. Jiří Smékal neúnavně vyhledává a oslovuje potenciální
sponzory, hledá pomoc u politiků i nadací včetně zahraničních.
Snad se tedy podaří nepropást onu historickou šanci na
pořádání mistrovství světa zrakově postižených v Českých
Budějovicích. I to by byla propagace města v zahraničí - a ne
ledajaká.
Blanka
Pirnosová


Obsah

Tam po přechodu sem
Malé měsíční zauvažování aneb V září je ještě léto,
Help Trans znamená "pomoc v pohybu"
Brýle budou pomalu přepychem
Devět nevidomých soudců
Integrace na jedničku
O slepecké holi trochu jinak
Dík za podporu a pochopení
Jako v pohádce
Sedm dní v Lesním zátiší
Pozvání
Novinka v pražském metru
Směrnice o autorském právu v EU
Charitativní centrum v Kosově
Trochu humoru od sousedů
Braillův kód
Varovné zjištění
Historická šance
Zlato a stříbro z Wolfenu
Showdownový turnaj v Olomouci
Zkoušeli potápění
Turisté na Chodsku
Mistrovství ZP šachistů v Olomouci
Zora v ráji


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 17 září 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Tam po přechodu sem
Malé měsíční zauvažování aneb V září je ještě léto
Help Trans znamená "pomoc v pohybu"
Brýle budou pomalu přepychem
Devět nevidomých soudců
Integrace na jedničku
O slepecké holi trochu jinak
Dík za podporu a pochopení
Jako v pohádce
Sedm dní v Lesním zátiší
Pozvání
Novinka v pražském metru
Směrnice o autorském právu v EU
Charitativní centrum v Kosově
Trochu humoru od sousedů
Braillův kód
Varovné zjištění
Historická šance
Zlato a stříbro z Wolfenu
Showdownový turnaj v Olomouci
Zkoušeli potápění
Turisté na Chodsku
Mistrovství ZP šachistů v Olomouci
Zora v ráji



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR