Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 15 srpen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Šel po stopách rodiny Klarů
Osvěta se vyplácí
Byli jsme na Palatě
Malé měsíční zauvažování - srpen, tedy cestování?
Právník vám radí
Glaukom si nevybírá
Nová oční klinika
Užitečné sanatorium
Stálo to za to!
Cena útěchy
Psi usnadňují kontakty
Letecká společnost pomáhá zrakově postiženým
SLYŠELI JSTE O NÁS?
Spisovatelku slepota nezlomila
Dar od hejtmana
Přepadení v metru
Nevidomý na Everestu
Máme mistry Evropy
Poděkování
Pojeďte s námi na Seč!

Poděkování

Milý Luboši, promiň mi to oslovení, ale tykám-li si s
někým, pak nemám ve zvyku se znovu vracet k vykání, třeba i
jen proto, abych dodal větší údernosti svým argumentům. A já i
Ty víme, že jsme si ještě při naší nedávné drobné spolupráci
tykali. Mimochodem, šlo o text týkající se oslovení nových
zájemců z řad mládeže o běžecké lyžování, o jehož publikování
v ZOŘE jsem Tě tehdy požádal.
Po zveřejnění Tvé úvahy "Budu také upřímný" bylo asi
většině čtenářů ZORY a především tohoto textu zřejmé, že na
takovýto článek nelze nereagovat.
Již podle prvních informací o obsahu Tvého článku (ZORA se
do mých rukou nedostane) a následně i po jeho prvním přečtení
jsem začal nabývat jistoty, že většina myšlenek a argumentů v
textu se neopírá ani o průměrnou znalost problematiky běhu na
lyžích a vrcholového sportu vůbec.
A tak jsem byl den ode dne více a více odhodlán začít psát
ráznou odpověď, kde uvedu vše na "správnou míru". Kde se opřu
o všechny dostupné informace, o materiály vypracované ještě v
době mého působení ve funkci předsedy sekce běžeckého lyžování
a vůbec o argumenty, vycházející z vědecké nauky o sportovním
tréninku a všech přidružených věd i nevěd. Že napíši o tom,
jak mě tak trochu mrzí, že jako člen prezidia Českého svazu
zrakově postižených sportovců asi nevíš nic o mnou
zpracovaných materiálech týkajících se například velikosti
členské základny v běžeckém lyžování zrakově postižených v
roce 1999 nebo o navrhovaných kritériích pro práci s mládeží v
jednotlivých sportovních sekcích. Že mě mrzí, že jako
viceprezident zmíněného Svazu pouze "tak trochu" sleduješ
výkony některých našich sportovců, protože jinak by Ti asi
nemohlo uniknout, že Mirka Sedláčková se už druhým rokem v
některém ze světových závodů opakovaně umisťuje do pátého
místa, a že snad není od věci připomenout, že na posledním
mistrovství světa v r.2000 obsadila i tolik neoblíbené místo
čtvrté. Je toto výkonnostní útlum?
A takto jsem chtěl původně pokračovat dál a dál... Ale pak
jsem si uvědomil něco jiného. Já Ti musím, Luboši, vlastně
poděkovat! Poděkovat za to, že sis toho našeho na úbytě
umírajícího běžeckého lyžování vůbec všiml. Ty jsi vlastně
první čtenář, který reaguje na mou snahu dokázat, že si taky
zasloužíme těch pověstných Warholových "patnáct minut slávy".
A že Ti musím dát i v ledasčem za pravdu. Například v tom, že
to naše běžecké lyžování je skutečně v útlumu. A že je luxus
posílat na zahraniční závody spíše nepřipravené závodníky?
Souhlasím. Že nám kvalitní mladí závodníci z nebe nespadnou?
Neoddiskutovatelná pravda. Ale že by to vše vyřešil Mgr.Petr
Jakl? Řekni mi, Luboši, kde byli všichni "znalci" těchto
pravd, když jsem se jako výše zmíněný funkcionář snažil
bezvýsledně vyhledávat odborníky a nadšence, kteří by mi byli
ochotni pomoci s řešením aspoň jednoho už zmíněného problému?
Na většinu výtek ve zmiňovaném článku mohu odpovědět pouze
jedinou informací. Nejsem již od jara roku 2000 oficiálně
pověřen žádnou funkcí, která by se týkala jak organizace a
zabezpečení české reprezentace běžeckého lyžování zrakově
postižených, tak i řízením běžeckého lyžování zrakově
postižených vůbec.
Zabývám-li se i přesto některými organizačními
záležitostmi, pak je to většinou má osobní iniciativa a chuť
tuto práci vykonávat a pomoci tak Svazu. Jinak působím pouze
jako osobní trenér a trasér Mirky Sedláčkové, ze jejíž
sportovní přípravu jsem ochoten dát ruku do ohně a všechny
nejasné problémy kolem jejího tréninku rád komukoliv na
požádání ochotně vysvětlím. Mimochodem, myslím, že ani Jan
Železný není v každém závodě první a jeho osobní problémy se
správnou technikou provádění hodu oštěpem jsou nedílnou
součástí každého poskytovaného rozhovoru.
Pár vět na závěr: Běh na lyžích je krásný, ale tvrdý sport.
Vyžaduje mnoho odříkání a dlouholeté mravenčí práce při
budování vrcholné výkonnosti každého závodníka. Pro většinu
mladých lidí nebude nikdy běžecké lyžování díky této "nejisté
vyhlídce" atraktivním sportem, a už vůbec se v tak málo
početné enklávě, jako jsou zrakově postižení, nedá hovořit o
jeho masovém rozšíření. A dovedeme si jistě všichni spočítat,
kolik stojí zájezd žáků internátních škol pro zrakově
postižené, sídlících povětšinou ve velkých městech, do desítky
až stovky kilometrů vzdálených horských oblastí s upravenými
běžeckými stopami.
Z těchto souvislostí pak vyplývá jediná odpověď: Kdo
nebydlí v horských či podhorských oblastech, nemůže nikdy
tento sport vykonávat na vrcholové úrovni! A kolik máme
takovýchto sportovně talentovaných zrakově postižených dětí?
Víte o nich? Já pouze o jediné dívce. Ale ta "přeběhla" a již
letošní zimu rozšířila Tebou, Luboši, zmiňovanou reprezentační
základnu sjezdového lyžování. Tedy velká škoda pro běžce a
velké štěstí pro sjezdaře?
Ne, nikoliv. V tom problém není. Vždyť přece jakákoliv
sportovní aktivita zdravotně postiženého člověka by měla být
ohromným cílem nás všech ve snaze po jeho integraci. A
jestliže k tomu připočteme ještě reprezentaci naší země v
zahraničí a to v jakémkoliv oboru, pak je podle mého soudu
"unfair" několika neuváženými větami takovouto činnost
znevážit.
Tolik, Luboši, tentokrát moje upřímnost.

S pozdravem Petr
Jakl

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 15 srpen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Šel po stopách rodiny Klarů
Osvěta se vyplácí
Byli jsme na Palatě
Malé měsíční zauvažování - srpen, tedy cestování?
Právník vám radí
Glaukom si nevybírá
Nová oční klinika
Užitečné sanatorium
Stálo to za to !
Cena útěchy
Psi usnadňují kontakty
Letecká společnost pomáhá zrakově postiženým
Slyšeli jste o nás ?
Spisovatelku slepota nezlomila
Dar od hejtmana
Přepadení v metru
Nevidomý na Everestu
Máme mistry Evropy
Poděkování
Pojeďte s námi na Seč!

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.