Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 15 srpen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Šel po stopách rodiny Klarů
Osvěta se vyplácí
Byli jsme na Palatě
Malé měsíční zauvažování - srpen, tedy cestování?
Právník vám radí
Glaukom si nevybírá
Nová oční klinika
Užitečné sanatorium
Stálo to za to!
Cena útěchy
Psi usnadňují kontakty
Letecká společnost pomáhá zrakově postiženým
SLYŠELI JSTE O NÁS?
Spisovatelku slepota nezlomila
Dar od hejtmana
Přepadení v metru
Nevidomý na Everestu
Máme mistry Evropy
Poděkování
Pojeďte s námi na Seč!


Máme mistry Evropy


Ve dnech 23. až 26.května stala se Česká republika
hostitelskou zemí 4.mistrovství Evropy v kuželkách zrakově
postižených. Hrálo se na moderní čtyřdráhové kuželně TJ
Hagemann v Opavě. Všechny výpravy byly ubytovány v hotelu
Belárie v nedalekém Hradci nad Moravicí.
V soutěžích družstev startovalo šest šestičlenných
národních týmů. V soutěžích jednotlivců se představilo
rekordních 67 hráčů a hráček z osmi zemí ( Jugoslávie a
Slovinsko neobsazovaly soutěže družstev). Barvy České
republiky hájilo 12 státním trenérem Zdeňkem Paulusem
nominovaných reprezentantů - 9 mužů a 3 ženy.
Po slavnostním zahájení začala soutěž družstev. Každý tým
musí být složen po dvou hráčích kategorie B1 (nevidomí),
kategorie B2 (prakticky nevidomí) a kategorie B3 (slabozrací).
Každý hráč hraje 100 hodů do plných a po 25 hodech se mění
dráhy. Skutečně dosažený výsledek každého hráče se započítává
do družstva. Pokud do sestavy družstva byla zařazena žena,
dostává ke svému výkonu pětiprocentní bonifikaci.
Soutěž je dramatická. Záleží na každém hráči, ba dokonce
někdy i na jediném hodu. Přestože naše reprezentační družstvo
v předcházejících třech ročnících disponovalo s dostatkem
kvalitních hráčů v kategoriích prakticky nevidomých a
slabozrakých, achillovou patou byla vždy kategorie nevidomých.
Výsledky Honzy Konopky snesly evropské měřítko, ale chyběl
druhý hráč se stabilnější výkonností.
Soutěž ve fantastickém stylu "rozjel" nevidomý Honza
Konopka. Skvělých 445 bodů! Po prvních hráčích vede Honza s
velikým náskokem. Důvěru trenéra na postu druhého hráče
kategorie nevidomých dostává zkušený hráč se stabilními výkony
Pepík Šimek, leč v reprezentaci v úloze debutanta. Nováčkovská
daň je tvrdá. Do Pepíkova běžného průměru chybí 60 poražených
kuželek. Výsledkem velkého snažení a úsilí jsou 343 body.
Náskok se sice snížil, ale stále vedeme.
Kategorii prakticky nevidomých za naše družstvo otevírá
ostřílený Blahoš Kačírek. Daří se mu! Dosahuje 549 bodů a
upevňuje průběžné první místo v celkovém pořadí. Přichází
druhý debutant v našem dresu - Jarda Auinger. Svou celoroční
výkonností a kvalitním výsledkem na květnovém mistrovství
republiky dostal přednost před ostatními adepty. Moc se těšil
na "Evropu". O čtyři body se dostal přes "pětistovku". Dobrý
průměr, ale Jarda chtěl víc, má na to. I po dvou třetinách
soutěže příjemné konstatování: zatím jsme první.
Od úřadujícího mistra Evropy, Karla Pařila, se očekává jen
vysoké "číslo". Karel není ve své kůži. Krize? Něco se stalo?
"Jen" 548 bodů. Náskok našeho družstva nadále utěšeně roste. K
historickému úspěchu české reprezentace chybí už jen krůček.
Zvládne jej letos v pohodě hrající Pepa Paulus? Ano, od
prvních hodů je jasné, že šanci drží pevně ve své jisté
pravačce. Výkonem 558 bodů potvrdil zlaté medaile pro Českou
republiku a současně si pro sebe otevřel finálová dvířka pro
soutěž jednotlivců.
Dobře se poslouchaly tóny naší hymny. Česká republika
získala 2 947 bodů a suverénním způsobem získala zlaté medaile
v soutěži družstev na Mistrovství Evropy v kuželkách zrakově
postižených pro rok 2001. O druhé místo se podělili Chorvaté a
Němci - obě družstva shodně dosáhla 2 829 bodů. Čtvrté místo
obsadili Maďaři (2 815 bodů) těsně před Rumuny (2 814 bodů) a
na posledním místě skončili trojnásobní mistři Evropy -
Slovensko (jen 2 807 bodů).
Po soutěži družstev pokračoval evropský šampionát soutěžemi
jednotlivců. Ty se skládají ze dvou částí. Všichni přihlášení
jednotlivci absolvují základní část - 100 hodů do plných. Do
soutěže jednotlivců se započítávají dosažené výsledky hráčů ze
soutěže družstev. Osm nejlepších po základní části postupuje
do finále, které se opět hraje na 100 hodů do plných. Dosažené
výsledky z obou částí se sčítají pro konečné pořadí.
V soutěži žen, která byla společná pro všechny tři
kategorie při použití koeficientů, jsme měli tři "želízka v
ohni". Žel, všechny tři hráčky zůstaly hodně dlužny svým
možnostem. Majka Kulhánková se 470 body obsadila 11.místo,
Hela Hradilová skončila desátá (472 body). Pouze Radce
Krychtálkové se podařilo postoupit do finále se 478 body, ale
až ze šestého místa s poměrně značným bodovým odstupem od
předních pozic. I když ve finále přidala nějaký bodík (celkem
987), ze šestého místa se neodlepila. Mistryní Evropy se stala
slabozraká Marija Soltisová z Jugoslávie, která dosáhla 1 115
bodů. Druhé místo vybojovala prakticky nevidomá Ruža
Markešičová z Chorvatska (1 077 bodů). Na třetím místě se
umístila Němka Adelh Dorfersová (B2) výsledkem 1 048 bodů.
Mezi nevidomými muži obsadil Miloš Slavík výkonem 310
poražených kuželek 15.místo. Pepík Šimek se musel spokojit s
11.příčkou. Honza Konopka postupoval do finálových bojů z
prvního místa. Třebaže si vytvořil slušný náskok v základní
části, o zlatou medaili musel hodně bojovat. V první polovině
se mu vůbec nedařilo (nakonec 813 bodů). Zle dotíral bronzový
Němec Wolfram (rovných 800 bodů) a skvěle finálovou "stovku"
zahrál stříbrný Vlado Čuchran ze Slovenska (802 body).
I v kategorii B2 (prakticky nevidomí) jsme měli tři hráče.
Velké zklamání na opavské kuželně prožil Vojta Pálka.
Dosažených 480 bodů ho zařadilo na 13.místo. Jarda Auinger
obsadil s 504 body 11.místo. Blahoš Kačírek se po základní
části dělil s Rumunem Ciotlosem o třetí místo - oba 549 bodů,
před nimi o dva bodíky další Rumun Oreian. Kdo s koho? Jeden
zůstane bez medaile! Před rokem ta "bramborová" zůstala
Blahošovi. První místo si bezpečně spolehlivým výkonem i ve
finálové části hlídal Peter Sisenszki z Maďarska. K 576 přidal
566 - celkem tedy parádních 1 142 body! Druhý Tiberiu Oreian -
1 095 bodů. Třetí a konečně medailově bronzový Blahoš! Bylo
nutno vypotit 1 086 bodů.
O titul mistra Evropy v kategorii slabozrakých (B3) si to
rozdali Němci. Zvítězil Ralf-Peter Lokat (1 161 bod) před
Antonem Sturmem (1 145 bodů) a Chorvatem Mirko Štajduharem (1
120 bodů). Páté místo vydřel Pepa Paulus, když dokázal
nasbírat 1 088 bodů. Druhý náš finalista Karel Pařil ze
zdravotních důvodů k závěrečným bojům nenastoupil. Třetí náš
hráč Olda Pištěk s 531 bodem obsadil 12.místo.
V soutěži družstev máme mistry Evropy, k tomu ještě pět
finálových míst, z toho zlato Honzy Konopky a bronz Blahoše
Kačírka - opravdu slušná úroda!
Jiří
Reichel

Miniportréty nejlepších

Marija Soltisová
Přišla a zvítězila. Nikdo ji neznal. Jugoslávští zrakově
postižení kuželkáři se mistrovství Evropy zúčastňovali, ale v
Opavě nepostavili družstvo, startovali jen v jednotlivcích -
dva muži a jedna žena. Kuželkářskému sportu se v Jugoslávii
věnuje na 60 zrakově postižených v devíti městech.
Marija pochází z městečka Ada, poblíž Nového Sadu. Problémy
se zrakem měla od dětství. Po porodu se zraková vada zhoršila,
přesto mohla pracovat v administrativě. Prodělala několik
očních operací, před dvaceti lety však musela odejít do
invalidního důchodu.
Kuželky začala hrát počátkem osmdesátých let. Prvních deset
let se tomuto sportu věnovala intenzivně, nyní trénuje dvakrát
týdně. Před mistrovstvím pobývala v kuželně častěji.
"Na opavskou kuželnu budu ráda vzpomínat. Hrálo se mi tu
moc dobře, byla tu skvělá atmosféra," řekla Marija při
loučení.

Peter Sisenszki
Má 27 let a pochází z východomaďarského Miškolce. V deseti
letech se mu začal zhoršovat zrak. Základní školní docházku
zvládl v běžném typu školy. Čalouníkem se vyučil ve speciální
škole pro zdravotně postiženou mládež, kde je pro zrakově
postižené otevřen tento učební obor. Soukromě podniká, doma si
zřídil malou čalounickou dílnu.
Kuželky hraje od roku 1995, zúčastnil se všech evropských
šampionátů. Na prvním v Košicích byl druhý, v Rumunsku čtvrtý,
minulý rok v Maďarsku třetí. V Opavě si tedy ziskem zlaté
medaile doplnil sbírku.
V Maďarsku existují pouze tři oddíly zrakově postižených
kuželkářů, ve kterých je zapojeno na 40 hráčů. Vzhledem k
tomu, že se Maďarsko nachází uprostřed zemí, kde zrakově
postižení hrají kuželky, mají čilý mezinárodní styk.
Dalším Petrovým koníčkem je počítač. Stráví u něho hodně
času. Zrovna navštěvuje kurz s novým programem, ale absence ho
však vůbec nemrzí. Také se rád věnuje tandemové cyklistice.
Petr je ženatý, v září čekají první přírůstek do rodiny.
Manželka je velmi dobrou kuželkářkou v kategorii nevidomých. V
minulých šampionátech reprezentovala Maďarsko v soutěži
družstev.
Ralf Peter Lokat
Narodil se v roce 1965 v německém Wolfenu. Zrakovou vadu má
od dětství, dotáhl to, jak s úsměvem říká, až na 27 dioptrií.
Od těžkých brýlí mu pomohly kontaktní čočky. Velmi si je
pochvaluje.
Docházel do běžného typu základní i střední školy. Pak
absolvoval v Chemnitz školu pro zrakově postižené se zaměřením
na informatiku. Baví ho programování. Pracovní uplatnění dosud
nenašel, pobírá slepeckou rentu.
Nejdříve se Ralf aktivně věnoval plavání a lehké atletice v
kolektivu vidících dětí, od roku 1985 hraje kuželky. V Opavě
se mu velmi líbilo a s kuželnou byl moc spokojen. Z titulu
mistra Evropy v kategorii slabozrakých (B3) měl velkou a
neskrývanou radost.

Blahoslav Kačírek
Narodil se 2.dubna 1933 v Tasově u Velkého Meziříčí.
Exploze nalezené rozbušky mu ve dvanácti letech - psal se rok
1945 - vážně poškodila zrak. Když skončilo dlouhé nemocniční
léčení, šel se do Chrlic učit košíkářem. Výuční list však
dostal v Praze-Krči, kam byl tento učební obor přeložen. Po
vyučení nastoupil do Brněnské drutěvy, kde pracuje dosud. Koše
dělal do začátku sedmdesátých let, pak byla košíkářská dílna
zrušena. Přešel do kartáčnické dílny, která funguje v omezeném
rozsahu. Nyní však většinou pracuje na schématech a montáži
zářivek. Vhodné práce pro těžce zrakově postižené je velmi
málo.
Kuželky Blahoš hraje od roku 1982. Brzy se vypracoval na
velmi kvalitního kuželkáře s téměř stabilní formou. Nepřišlo
to ale samo, skrývá se za tím náročný pravidelný trénink,
schopnost soustředit se na hru a přizpůsobit se charakteru té
které kuželny. Je několikanásobným mistrem Československa i
České republiky v kategorii prakticky nevidomých. Také na
turnajích obazuje přední místa. Soupeři si velmi považují
toho, když "uloví" jeho kuželkářský "skalp".
Byl účastníkem všech mistrovství Evropy. V roce 1998 se
neprobojoval do finále, skončil na devátém místě. V roce 1999
to už bylo šesté místo ve finále. V minulém roce další postup,
ale jen "bramborová" medaile - tedy čtvrté místo. Letos už
dosáhl na medaili. Bronz - krásné třetí místo!
Je také vítězem Evropského poháru ve své kategorii, jehož
dosud jediný ročník byl uspořádán v Košicích. Podařilo se mu
též s oddílovou kolegyní Marií Kulhánkovou vyhrát prestižní
Dunajský pohár dvojic.
"Měl jsem a vlastně mám problémy se zády - při kuželkách
však bolest necítím. Kuželky mi dávají velkou radost a vnitřní
uspokojení," říká Blahoš Kačírek. Trénuje jednou, raději
dvakrát týdně. Naplno, soustředěně, jeden hod jako druhý,
pokud možno je posílá "do ulice". Ty pak berou! Dobře ví, že o
kvalitě hodu se rozhoduje jen a jen na náhozovém prkně. Každé
vychýlení koule z přímého směru se na dvacetimetrové dráze ke
kuželkám setsakramentsky projeví. "S kuželkami se dostávám
mezi lidi, kuželky a práce mě drží v aktivitě," dodává.
Blahoš Kačírek je dokladem toho, že když se chce, dají se
kuželky hrát na vysoké úrovni i po šedesátce.

Josef Paulus
Narodil se 12.dubna 1952 v Ostravě. Ve dvou letech se u
něho projevil šedý zákal. Po základní škole se šel učit
instalatérem-topenářem. Po vyučení nastoupil a stále pracuje v
údržbě na stadionu Baníku Ostrava na Bazalech. Je ženatý a má
dvě dcery.
"Ke kuželkám jsem se dostal čistě náhodou. Přišel za mnou
Roman Vysoudil s tím, že bychom je mohli zkusit. Shodou
okolností se na opavské kuželně pořádal turnaj zrakově
postižených. A tak jsme to zkusili," zavzpomínal Pepa.
Psal se rok 1991. Bylo jich šest, založili oddíl v Baníku
Ostrava a začali trénovat - jednou za čtrnáct dní. Zápal byl
obrovský a trvá dodnes.
Brzy se členská základna rozrostla na 16 hráčů. Rostl
zájem, ale i napětí v oddíle. Našlo se řešení: "Rozdělili jsme
se na dvě části, jedna šla hrát na Hlubinu a my jsme si našli
kuželnu v Michálkovicích," přibližuje situaci Pepa.
Poprvé se dostal přes kýženou "pětistovku" před čtyřmi roky
na turnaji v Rokycanech. Po sto hodech měl 505 poražených
kuželek a velkou radost.
Dalším pravidelným a svědomitým tréninkem se Josef Paulus
vypracoval mezi špičku našich slabozrakých kuželkářů. V
minulém roce dostal důvěru státního trenéra (mimochodem svého
bratra Zdeňka), aby reprezentoval Českou republiku na
3.mistrovství Evropy v Maďarsku. Nováčkovská daň se projevila
slabším výkonem pro družstvo a také finále jednotlivců bylo
hodně vzdálené.
Letos to vyšlo! Pepa byl nejen platným hráčem pro družstvo,
ale prosadil se i v jednotlivcích skvělým pátým místem v silné
konkurenci. "Byl to zážitek! Ty nervy dneska...já jsem byl
tvrdý, potil jsem se, držela mě velká nervozita, tak moc jsem
chtěl," řekl mi těsně po finálovém boji spokojený-nespokojený
Pepa. "Ani těch 539 není málo, ale chtěl jsem víc, tajně jsem
počítal se "šestistovkou". Chtěl jsem ji tu hodit, žel, snad
příště!"


Obsah

Šel po stopách rodiny Klarů
Osvěta se vyplácí
Byli jsme na Palatě
Malé měsíční zauvažování - srpen, tedy cestování?
Právník vám radí
Glaukom si nevybírá
Nová oční klinika
Užitečné sanatorium
Stálo to za to!
Cena útěchy
Psi usnadňují kontakty
Letecká společnost pomáhá zrakově postiženým
SLYŠELI JSTE O NÁS?
Spisovatelku slepota nezlomila
Dar od hejtmana
Přepadení v metru
Nevidomý na Everestu
Máme mistry Evropy
Poděkování
Pojeďte s námi na Seč!


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 15 srpen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Šel po stopách rodiny Klarů
Osvěta se vyplácí
Byli jsme na Palatě
Malé měsíční zauvažování - srpen, tedy cestování?
Právník vám radí
Glaukom si nevybírá
Nová oční klinika
Užitečné sanatorium
Stálo to za to !
Cena útěchy
Psi usnadňují kontakty
Letecká společnost pomáhá zrakově postiženým
Slyšeli jste o nás ?
Spisovatelku slepota nezlomila
Dar od hejtmana
Přepadení v metru
Nevidomý na Everestu
Máme mistry Evropy
Poděkování
Pojeďte s námi na Seč!



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR