Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 11 Červen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Dum spiro spero
Pozvání na soutěž ve čtení a psaní
STALO SE: „A je to!“ Košile je zapnutá a pověšená na ramínku.
Přístroj přiblíží nevidomým okolní krajinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: MOSTY – Luboš Zajíc
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018
O čem se moc nemluví – Hypochondrie
Kurz Jak na iPhone pro pokročilé
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Zařízení MyEye má českou verzi
ROZHOVOR: O léčivých bylinách, alternativní medicíně i přírodě s Magdalénou Dobromilou Staňkovou
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina AB
KULTURA: Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
S Jaroslavem Slaninou o stolních hrách pro nevidomé
INZERCE

KULTURA: Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP

Dva členové souboru drží ve vodorovné pozici dlouhou tyč s neprůsvitným plátnem. Za ním se schovává jeho hlavní část, kterou tvoří krásný princ, dvě škaredé sestry, Popeluška, dobrá víla a vypravěč. Postava, která právě hraje, vykoukne nad plátno a jedním slovem či krátkou větou pronese svůj projev. A diváci v hledišti se dobře baví. Také mě hrál během jejich pohádky „Popeluška“ úsměv na rtech. „Vaše hra byla přímočará, vtipná a určitě zaujala,“ zakončila uvaděčka Festivalu integrace Slunce vystoupení studentů.
Pohádka však nebyla jediným počinem souboru. Pamatujete si scénku, kde pacientka sedí v zubařském křesle a s otevřenými ústy nesrozumitelně huhlá, když odpovídá na otázky lékaře? Ten jí v tu chvíli rozumí, jenže jakmile dokončí ošetření a ona může již artikulovat, nerozumí ani slovu. Studentka Ilona pak doplnila obě představení příjemnou recitací básně Pavola Országha Hviezdoslava „Zuzanka Hrašková“. Naučila se jí za dva dny, její procítění poté nacvičovala další týden.

„Popelušku jsme nacvičovali od ledna tohoto roku,“ říká režisérka Klára a pokračuje: „Scénka ‚U lékaře‘ je v našem stálém repertoáru. Vystupujeme pravidelně na školních besídkách, ale hráli jsme též na recitační soutěži Butovické veršobraní nebo v Českém rozhlase. Zkoušíme každých 14 dnů v rámci našeho dramatického kroužku. Většina našich her je na motivy známého scénáře. Nejraději máme pohádky nebo parodie. Scénář většinou podle potřeby zkrátíme, přineseme ho studentům k připomínkám a upravíme, abychom byli schopni ho při školní režii nacvičit. Hráli jsme také autorskou hru Jána Rakytky. On sám se jako autor hudebních textů, režisér a hudebník angažoval v našich dalších dvou představeních.“

Společná odpověď na otázku „Proč hrajete divadlo?“ je, že jsou tu všichni správně trhlí. Krásný princ Honza k tomu uvádí: „Hrát mě baví proto, že v tu chvíli to jsem a zároveň nejsem já. Mohu si zkusit, jaké to je být někým jiným. Myslím, že role krásného prince mi byla ušita na míru.“ V souboru se ozve hlasitý smích a režisérka Klára následně dodává: „Na Vánoce hrál Honza opilce a šlo mu to náramně.“
Vžití se do postavy, kterou právě hraje, baví také vypravěčku Alenu. „V každé roli prožívám nějakou emoci, v některé si vybíjím energii, v jiné zase cítím zvláštní volnost,“ dodává kulisák Dan a pokračuje: „Já jsem jen náhodou přišel do zkušebny, poslechl jsem si, co hrají, a usoudil jsem, že by mě to mohlo bavit. Dali mi přečíst text, nato mě pochválili a řekli, že bych se pro divadlo hodil.“
Škaredá sestra Kristýna chtěla hrát divadlo vždy. Když se rozkřikla informace o divadelním kroužku, zapojila se. Společně se škaredou sestrou Hanou se cítí být krásné. Že jsou škaredé si myslí jen ti ostatní. „Mají rády moment, kdy se odmaskují a vyjdou již jako krásné ze zákulisí,“ sděluje jejich režisérka. „Myslím, že se všichni shodneme, že divadlo nám dává radost. Máme ji i z potlesku publika,“ uzavírá Popeluška Lucie.
A jakou motivaci vést studenty k divadlu mají jejich učitelky? „To se před nimi hůř říká. Je to ale úplně jednoduché. V našem kroužku panuje nekonfliktní atmosféra. Nápady studentů jsou pro mě inspirací a velkým obohacením. Věřím, že to funguje oboustranně. Lépe se tu poznáme, čímž má divadlo rovněž socializační prvek. Také s paní kolegyní hrozně mládneme. Když se nám povede alternovat třeba roli princezen, jdu z práce domů úplně povznesená. Ještě chvilku při cestě domů si myslím, že jsem princezna. Je to takové dobití při té práci učitelky. Ta neformální setkávání dávají jiný rozměr, který člověka drží svěžího,“ uvádí Klára.
Její kolegyně Mirka dodává: „Vidíme, řekla bych, opravdu skutečný viditelný nebo hmatatelný výsledek, což ve škole ne vždy funguje. Něco žákům vštěpujete, a ne vždy, studenti, promiňte mi to, tam je ta zpětná vazba. V divadle se vytvoří ten konečný tvar a výsledek. Cítím spokojenost nad tou společnou prací. A ještě jedna věc je pro mě podstatná. Při takové práci poznáte studenty úplně jinak než ve školní lavici. Při výuce je to úplně jiný typ kontaktu. Proto si myslím, že je dobré tyto věci ve škole podnikat.“
Antonín Vraný

Festival integrace Slunce slouží k setkávání lidí se zdravotním postižením se zdravými všech věkových kategorií. Letošní 24. ročník se uskutečnil od 14. do 18. května tradičně v pražském Paláci Akropolis. Letos se festivalu také tradičně účastnilo pražské Gymnázium pro zrakově postižené a Střední odborná škola pro zrakově postižené, konkrétně s hrou Popeluška a s scénkou U lékaře.

red

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 11 Červen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Dum spiro spero
POZVÁNKA NA SOUTĚŽ
Pozvání na soutěž ve čtení a psaní
STALO SE
„A je to!“ Košile je zapnutá a pověšená na ramínku.
Přístroj přiblíží nevidomým okolní krajinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
MOSTY – Luboš Zajíc
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018
O čem se moc nemluví – Hypochondrie
Kurz Jak na iPhone pro pokročilé
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Zařízení MyEye má českou verzi
ZDRAVÍ
Výživa a krevní skupina AB
KULTURA
Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP
SPORT
Černobílé problémy
S Jaroslavem Slaninou o stolních hrách pro nevidomé
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.