Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 5 březen 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Již 20 let nezavíráme oči (3)
Nová cvičná kuchyně
Docent Ján Grega pětasedmdesátníkem
Nevidomí v Africe
Unikátní operace
Koho potkáváme: Viktor
Rozhovor s Ilonou Fryčovou
Soutěže ve čtení a psaní
Navigátor šílených prstů
Výstava v Boskovicích
Možná sdělení 2
Opět literární soutěž
ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Zimní výlet na Bradlo
INZERCE

Docent Ján Grega pětasedmdesátníkem

S jubilantem jsem se poprvé osobně potkal v roce 1972 na služební
cestě po zařízeních pro zrakově postižené v bývalé NDR. Byl jsem
tehdy "funkcionářské ucho" (nejmladší člen ústředního výboru
Českého svazu nevidomých a slabozrakých), zatímco Jano stál již
v čele Slovenského svazu nevidomých. Spolu s tajemníkem Pavlem
Januškou vytvořili velmi silný pracovní tandem. V tomto období
zaznamenalo hnutí nevidomých na Slovensku skvělé výsledky. Život
Jana Gregy, který je stálým abonentem ZORY, si rozhodně zaslouží
čtenářovu pozornost a občanskou úctu.
Ján Grega se narodil 6. března 1936 v rodině chudého zemědělce ve
východoslovenské Nižné Písané, poblíž Svidníku. Po první třídě
byla jeho další docházka do školy vzhledem k válečným událostem
přerušena. Na přelom roku 1944 a 1945, kdy v kraji pod Duklou se
odehrávala největší a nejkrvavější tanková bitva na území
tehdejšího Československa během 2. světové války, Janko nikdy
nezapomněl a všechny události tohoto období se mu nesmazatelně
vryly do paměti: "Jen v mé rodné obci padlo 1 150 příslušníků
Rudé armády a neméně tolik příslušníků německého Wehrmachtu.
Během urputných bojů o každý metr území zem doslova hořela a byla
prosáklá krví padlých vojáků. Byla celá černá a poseta množstvím
kráterů po vybuchlých tankových střelách, dělostřeleckých
granátech a leteckých bombách."
Po skončení války přestaly sice řinčet zbraně, avšak všude okolo
číhala smrt v podobě nevybuchlé munice, min a granátů. Jedna
z protipěchotních německých min byla pro Jána osudná. Vybuchla
pod jeho nohama 1. září 1945, když hrabal seno. Střepiny ho
připravily o zrak, poškodily tvář, amputovaly prsty na rukou,
nepoškozené zůstaly jen oba malíčky.
Po náročné tříleté léčbě se navrátil opět do školy, a to do
Státního ústavu pro slepce v Levoči. 1. září 1948 byl zařazen do
4. třídy národní školy. Měl co dělat, aby držel krok se svými
novými spolužáky. Pod starostlivým vedením třídního učitele
Štefana Šoltése alias Kreša ze Šerveka, se velmi rychle naučil
Braillovu abecedu a postupně začal číst texty v bodovém písmu.
Během půlroku se už dostal na úroveň výuky svých spolužáků.
"Po prázdninách v září 1949 jsem se dozvěděl, že nepůjdu do 5.
třídy, ale že jsem zařazen do 1. ročníku střední školy. Bylo to
pro mě velké překvapení a tak jsem s obavami začínal nový školní
rok," zavzpomínal docent Ján Grega. Po půlroce však už jeho jméno
bylo na školní nástěnce coby nejlepšího žáka. Zřejmě proto byl
přeřazen následně do 2. ročníku. Další výuku ve 3. a 4. ročníku
včetně závěrečných zkoušek absolvoval s vyznamenáním.
Jankovy další kroky ve studiu vedly na gymnázium v Levoči. "Moji
snahu o další vzdělávání významně podporovali bývalí třídní
učitelé Jozef Kiš a Štefan Šoltés i sám ředitel střední školy Ján
Šoltés," nezapomněl podotknout Jáno. Úspěšně absolvované studium
na gymnáziu ukončené maturitou ho motivovalo ke studiu na
Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
Přestože přijímací pohovory ze čtyř předmětů vykonal na výbornou,
nastaly problémy se samotným přijetím. Pedagogové se obávali, že
mladý, zcela nevidomý student nebude schopen zvládat náročné
studium. Obavy se však rozplynuly po Jankově úspěšném absolvování
prvního semestru. Studium ukončil promocí 1. července 1961.
"Získané vědomosti jsem chtěl předávat dalším mladým lidem a to
se mi podařilo," uvedl Ján Grega. Nastoupil jako asistent na
Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Byl prvním nevidomým
na Slovensku, který vykonával pedagogickou činnost na vysoké
škole. Po vykonání rigorózní zkoušky z mezinárodního práva
v roce 1967 získal akademický titul doktor práv - JUDr.
Při pedagogické práci se věnoval externě vědecké aspirantuře
(dnes doktorandské studium) a v roce 1972 úspěšně obhájil
kandidátskou disertační práci a získal vědecký titul kandidát
věd, opět jako první nevidomý na Slovensku. V roce 1979 na
základě habilitačního řízení ho Ministerstvo školství SSR na
návrh vědecké rady UPJŠ v Košicích jmenovalo docentem. Za
úspěšnou pedagogicko-vědeckou práci bylo Jánu Gregovi uděleno
rektorem UPJŠ čestné uznání a byl oceněn pamětní stříbrnou
medailí UPJŠ. Děkan Právnické fakulty mu udělil Pamětní medaili
Právnické fakulty UPJŠ a Ministerstvo školství ocenilo jeho
dlouholetou práci vyznamenáním Zasloužilý pracovník resortu
Ministerstva školství a druhým nejvyšším pedagogickým
vyznamenáním Zasloužilý učitel.
Během studia a zaměstnání se aktivně angažoval i v hnutí
zdravotně postižených, zejména pak v hnutí nevidomých. Vykonával
různé funkce na místní i celostátní úrovni. Stal se předsedou
Základní organizace v Košicích, členem předsednictva Krajského
výboru Svazu československých invalidů v Košicích, členem ÚV
Svazu československých invalidů. V roce 1969 byl zvolen předsedou
Slovenského svazu nevidomých a v této funkci působil do roku
1974. Jako čelný představitel hnutí nevidomých na Slovensku se
podílel na výstavbě účelové budovy Slovenské knihovny pro
nevidomé v Levoči, Výrobního družstva nevidomých Obzor v Levoči
a na založení Rehabilitačního střediska pro zrakově postižené
v Levoči i Slepeckého muzea tamtéž.
Za vykonanou práci v hnutí zdravotně postižených byl oceněn
bronzovým, stříbrným a zlatým odznakem I. stupně Svazu
československých invalidů. Za zásluhy na poli mezinárodní
spolupráce převzal např. pamětní medaili Českého svazu nevidomých
a slabozrakých a medaili Polského svazu veteránů 2. světové
války.
Je potřeba dodat, že jeho neúnavná práce by nepřinesla takové
výsledky, kdyby nebylo účinné pomoci jeho oddané manželky Evy.
Byla mu vždy velkou životní i pracovní oporou. Vychovali spolu
dva syny a nyní se těší z pěti vnuček a jednoho vnuka.
O životě, studiu a práci Jána Gregy v roce 1963 Štefan Uher
napsal filmový scénář k dokumentárnímu filmu pod názvem
"Rozhovor". V roce 1964 na Mezinárodním festivalu krátkých
dokumentárních filmů v Lipsku za účasti 52 států získal tento
dokument hlavní cenu města Lipska, na festivalu v Oberhausenu
získal cenu vysokých uměleckých škol a v Karlových Varech čestné
uznání.
Pevné zdraví a životní pohodu jubilantovi přeje
Jiří Reichel

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 5 březen 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Kolda
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.