Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 12 červen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Z 5. zasedání Republikové rady SONS ČR
Zprávy ze SZdP v ČR
Kdo byl Jaromír Doskočil
Pětasedmdesátiny u Horáků
Jarní aktivity vsetínské Okresní odbočky SONS
Co přineslo jaro
Deštivé setkání v Jihlavě
Nahlédnutí do Vlaštoviček
Těšíme se na setkání
Rozdělení nadačního příspěvku
PRÁVNÍ PORADNA
Jazyk místo očí
Nová služba na vlakovém nádraží v Olomouci
Zprvu jsem trochu váhal
Tak máme želvu
Splněný sen
Rotary club Klatovy
Litovelským Pomoravím
Obhájil titul
Skončila liga družstev v showdownu
Přebor Čech v showdownu
Letní střelecký závod
Inzerce

Kdo byl Jaromír Doskočil

Osobnost tohoto ředitele Deylova ústavu pro nevidomé v
Praze je neprávem opomíjena. Účinně pracoval také v kulturním
životě nevidomých. Dnes už ho poznáváme především
prostřednictvím jeho publikační činnosti. Více pozornosti si
zaslouží rovněž Diskočilova organizátorská činnost, která není
dostatečně známa. Mimořádnou aktivitu projevoval i pro
založení a instalaci prvního slepeckého muzea v Praze v
Krakovské ulici č.21.
Na tomto místě se u příležitosti 110. výročí jeho narození
(18.6.1891) mohu zabývat Doskočilovou osobností pouze v užším
smyslu, a to tematikou publikační činnosti.
Je autorem většího počtu odborných publikací. Byl
redaktorem dětského časopisu pro nevidomé "Na úsvitě". V
r.1928 sestavil pro žáky škol při ústavech pro nevidomé
původní slabikář "Svítání", který, myslím, nebyl vedením
ostatních škol pro nevidomé dostatečně oceněn. Pro děti
připravil také sbírku povídek s názvem "Pro děti".
Doskočilova publikační činnost je bohatá. Ve všech
příspěvcích se projevuje jeho pedagogický optimismus, který
přerůstal do spolkového života.
Napsal "Nevidomé dítě v péči rodinné" - 1923, "Ze života
nevidomých dětí" - 1925, "Život a význam nevidomého profesora
Pierre Villeye" - 1934, "Naše slepecké tiskárny" - 1938. Jeho
dílo "Hlava slepce", které vyšlo v r.1928 je pokusem o
typologii nevidomých dětí. Tato práce byla ovšem ovlivněna
tendenčními názory o vztahu tvaru hlavy a psychiky i mentální
úrovně člověka. Pozornost upoutá obrazová příloha s údajně
typickými tvary hlav několika slepců. Dále je to na dvacítku
článků v odborných časopisech. Příspěvkem k historii jsou jeho
články zabývající se
slepeckou knihovnou, stavem péče o nevidomé v zahraničí aj.
Byl plodným publicistou, jehož práce ukazují na široký rozhled
člověka z praxe s vnitřní teoretickou erudicí.
Mne zvláště upoutal jeho článek v časopise "Paedologické
rozhledy" z r. 1947. Protože v příštím roce uplyne 70 let od
založení Společnosti slepeckého muzea v Praze, 55 let od
instalace prvního českého slepeckého muzea v Praze a bude
10.výročí založení brněnského slepeckého muzea, citoval bych
tento článek nejraději celý, ale je příliš rozsáhlý. Snad jen
pár
citací. Píše:
"Dne 14.června 1947 bylo slavnostně otevřeno na 32.valné
hromadě spolku Český slepecký tisk v domě Svazu slepeckých
spolků v Praze II, Krakovská 21, Zemanovo slepecké museum.
V bývalém bytě o třech menších místnostech s předpokojem
byla vystavena část sbírek bývalé Společnosti slepeckého
musea, výsledek to dlouholeté sběratelské činnosti inspektora
v Ministerstvu školství a národní osvěty, Josefa Zemana." (O
jeho životě a činnosti jsem nedávno v ZOŘE uveřejnil
informativní článek.)
"Jedna místnost zachovává velmi věrně pokoj mistra Karla
Emanuela Macana, slepého hudebního skladatele, učitele slepců
a zakladatele spolku Český slepecký tisk. Je tu mistrovo
harmonium, pianino, psací stůl, knihovna, staročeská truhla s
mistrovými památkami a rodinné obrazy a fotografie."
"Po smrti K.E.Macana obdržel (J.Zeman - pozn.J.S.)
prostřednictvím prof.St.Stejskala některé drobnosti po
zemřelém, které přijal jako dar pro ministerstvo školství.
Toto dalo památky uložiti v koutku Macanova slepeckého musea
ve Stálé výstavě školské v Praze IV na Pohořelci. Sbírky byly
později rozmnoženy zajímavostmi po slepci K.Glückaufovi,
zvaném Kilián. Již tehdy jsme cítili nedostatky, že nemáme
zvláštního musea, kde by byly uchovány památky týkající se
slepectví.
Dne 24.1.1932 zemřela neočekávaně paní Libuše Macanová,
vdova po K.E.Macanovi, která ve svém odkazu také pamatovala na
nevidomé. V závěti odkázala přímo Slepeckému museu mistrovo
pianino, harmonium, psací stůl a knihovnu. Našla se i zvláštní
obálka s nápisem "Macanovu slepeckému museu: Cenné papíry za
10.000 Kčs". Obálka byla však prázdná. V poslední vůli o této
částce zmínka nebyla, poněvadž se paní Macanová pravděpodobně
domnívala, že stačí obálka s jejím věnováním. Proto z
celkového pozůstalého jmění bezdětných manželů v částce Kčs
200.000 získalo slepectví jen mistrův nábytek a písemné
památky, které byly prozatímně uloženy v Hradčanském ústavu
pro slepé v Praze IV."
Ze zápisu první schůze Společnosti slepeckého musea se
dovídáme, že o památky po Macanovi se hlásilo Národní muzeum s
odůvodněním, že u nás slepecké muzeum neexistuje.
Dále Doskočil cituje ze Zemanovy zprávy na 2.schůzi
Společnosti: "Přece však našel jsem věci neobyčejně cenné:
lékařské vysvědčení, dekrety, kvalifikační listiny, dvě
notesové tabulky pro bodové písmo, velikou korespondenci s
hudebními nakladateli, zajímavou zvláště tím, jak mistr sám
soudil o svých skladbách. Je tu i obrovská korespondence
esperantská z celého světa, zvláště s Thilandrem, také se
Saundersonem, s paní Grossmannovou-Brodskou. Našlo se také
mnoho dopisů básníků, kteří žádali o zhudebnění svých básní.
Je uchováno mnoho pořadů koncertů se skladbami Macanovými,
mnoho fotografií a drobnosti, jako cvikry apod. Obrovská
spousta výstřižků z novin. Žádost k vídeňskému ministerstvu za
stipendium, které nedostal a o které žádal proto znovu.
Všechna blahopřání k šedesátinám. Závěť. Jedna partitura.
Průběh oční choroby mistra Macana, napsaný na 32 stranách
prof.Schöblem... Jedna nedokončená partitura. Karty. Výkresy z
reálky. Dopisy své milence, pozdější manželce. Hudební školy."
Doskočil dále píše: "Společnost slepeckého musea konala
celkem sedm valných hromad, šest schůzí výborových a zmíněné
již dvě schůze přípravné. Většina jednání týkala se získání
vhodných výstavních místností. Byla to učiněná Golgota
především předsedy samého od propůjčení školních místností k
získání místností za nájem (na příklad v bývalém Poštovním
museu, v bubenečské radnici, ve škole pro ženská povolání pod
Emauzy, v klášteře v Panské ulici, ve šlechtických palácích a
j.), prosebná deputace od primátora dr.Baxy k náměstkovi
primátora Dr.Štulovi, k Dr.Zenklovi, ředitelce Pelantové, k
vedoucím úředníkům obce pražské, k mag.radovi V.Jarolímkovi, k
radovi Zahrádeckému a j. Pražské obci byly podány celkem čtyři
žádosti. Když byla objevena některá volná školní místnost a
bylo o ní požádáno, sdělil okamžitě ředitel školy, že místnost
potřebuje, jen aby nemusil mít ve školní budově cizí
organisaci.
Proro vyslána k primátoru Dr.Zenklovi deputace o udělení
subvence, za kterou by se vhodná místnost najala. Byla to
jediná možnost opatřiti výstavní místnosti, protože u státních
úřadů a ministerstev nebylo možno se dočkati pomoci. Bohužel k
primátorovi se deputace nedostala. Částka 10.000 Kčs z odkazu
paní Macanové se spolku také nedostala, ač obě dědičky
slíbily, že vyhoví přání zesnulé."
V každém z nás by tyto vybrané údaje měly navodit otázku,
jak to bylo dál, jakým způsobem a kým a z jakých důvodů bylo v
krátké době potom muzeum nenápadně zlikvidováno, hlavně - kam
se podělo pianino, harmonium, psací stůl i všechny ostatní
věci, dokumenty, veškeré bohatství, které připomíná Macanovu
osobnost a mohly se stát významným pramenem pro vyplnění
některých mezer v historii slepectví z období po roce 1948.
A to je druhý důvod, proč jsem svůj příspěvek obsahově
rozšířil. Prosím všechny, kteří o dění v Krakovské ulici po
roce 1947 něco vědí, aby do ZORY napsali nebo se alespoň se
svými poznatky rozdělili přímo se mnou. Kdybychom shromáždili
přehled o období, kdy bylo pozvolna první české slepecké
muzeum neblahým způsobem likvidováno, mohli bychom v příštím
jubilejním roce u příležitosti otevření nové expozice
slepeckého muzea v Brně podat ucelenější svědectví a snad i
získat některé ty "zbloudilé" předměty.
Josef
Smýkal

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 12 červen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Z 5. zasedání Republikové rady SONS ČR
Zprávy ze SZdP v ČR
Kdo byl Jaromír Doskočil
Pětasedmdesátiny u Horáků
Jarní aktivity vsetínské Okresní odbočky SONS
Co přineslo jaro
Deštivé setkání v Jihlavě
Nahlédnutí do Vlaštoviček
Těšíme se na setkání
Rozdělení nadačního příspěvku
Právní poradna
Jazyk místo očí
Nová služba na vlakovém nádraží v Olomouci
Zprvu jsem trochu váhal
Tak máme želvu
Splněný sen
Rotary club Klatovy
Litovelským Pomoravím
Obhájil titul
Skončila liga družstev v showdownu
Přebor Čech v showdownu
Letní střelecký závod
Inzerce

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.