Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 3 únor 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Malé měsíční zauvažování - také trochu o zimních večerech
Informace z LORMU
Cech ZP masérů informuje
Zákon dává chodcům přednost
Co nového v Centru zrakových vad?
Vánoční dar ze světa velkých maličkostí
K přijímacím zkouškám na Univerzitu Palackého
Nadace podporuje především zrakově postižené děti
Společně v práci, společně při zábavě
Další rok - další krok
Webové stránky pro nevidomé v USA
Tramvaje v Plzni přizpůsobí nevidomým
Jaký mobil?
Dotýkání se zašlých časů
Benefiční koncerty na podporu chráněného bydlení pro hluchoslepé
Hanácký turnaj žen v showdownu
TOP dvanácti mužů v showdownu
Novoroční trefa
Nevidomý na pólu
NOVÉ ZVUKOVÉ KNIHY VE FONDU KTN:


Dotýkání se zašlých časů


"Dotýkejte se, prosím! Málo věcí na světě je nedotknutelných."
Terezie Hradilková, Sdružení Hapestetika
"Hmatová ulička" v Klášteře sv.Anežky České, která
19.prosince 2000 slavnostně rozšířila stálou expozici
"Středověké umění v Čechách a střední Evropě", není zdaleka
jediným počinem tohoto druhu, jenž se díky Národní galerii v
těchto prostorách kdy udál. Asi tak před deseti lety (v
prosinci 1987 až v lednu 1988) zde proběhla výstava, která
zdokumentovala výsledky výtvarné činnosti dětí a mládeže a
zároveň poukázala na práce dětí s poruchami zraku.
Autorkami tehdejšího projektu v oblasti výtvarné výchovy byly
Dagmar Reitermanová a Gabriela Šimková, na práci
handicapovaných a nevidomých dětí se zaměřila Eva Zíková.
Během tohoto projektu, jehož výsledkem byla zmiňovaná
výstava, došlo u nevidomých dětí k velmi významnému posunu ve
ztvárňování obličejů; děti, které do té doby vytvářely
hlavičky zploštělé, bez jakýchkoliv osobitých rysů, začaly po
dotýkání se tváří soch své portréty zvýrazňovat a modelovat
jejich povrch tak, že dosáhly úplné plastičnosti.
V roce 1994 následovala další, obdobně zaměřená výstava, kde
byly opět připomenuty a ukázány práce dětí s poruchami zraku -
tentokráte se konala v Paláci Kinských. V letech 1990-1993 to
byla hmatová expozice moderního sochařství 20.století na zámku
Zbraslav a v roce 1997 projekt "haptické stezky" ve Veletržním
paláci.
"Podobné výstavy už začínají pořádat i další instituce a je
dobře, že z vlastní iniciativy," uvedla Tereza Hradilková ze
Sdružení Hapestetika, které od začátku devadesátých let tyto
aktivity propaguje. "Národní galerie má ještě výbornou výstavu
na Zbraslavi, nazvanou "Japonské sochařství dotykem", v
prosinci jsme otvírali výstavu v Muzeu auta v Mladé Boleslavi
a expozici na výstavě moderního umění v Karlových Varech,"
řekla Hradilková.
Současná hmatová expozice v Klášteře sv.Anežky České má za
cíl přiblížit středověké umění 13. až 15.století i nevidomým
nebo lidem s poruchami zraku. Její autorkou je vedoucí
lektorského oddělení Národní galerie v Praze Eva Zíková, která
se s prací s nevidomými seznámila při svých studiích na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde sbírala materiál
na téma Kulturně výchovná činnost v muzeích a galeriích v
zahraničí. Tehdy se začala poprvé věnovat handicapovaným
dětem, zejména dětem s trvalým poškozením zraku.
Mimo jiné také zahájila v Národní galerii přípravu programů
pro nevidomé, a to nejprve v sále expozice Francouzského umění
19. a 20.století ve Šternberském paláci; tehdy navázala
spolupráci s pedagogy školy pro nevidomé v Loretánské ulici.
Na základě své praktické zkušenosti s nevidomými dětmi a
mládeží si hluboce uvědomila, kolik trpělivosti, schopnosti
soustředit se a tolerovat je třeba mít, aby se člověk takové
práci mohl věnovat naplno. "Pro toho, kdo přichází zvenčí, z
jiného světa a jenom na hodinu, je situace lehčí než pro ty,
kdo jsou s dětmi denně, ovšem chce-li člověk dětem předat
znalosti týkající se umění, musí se naučit volit vhodná slova,
aby jim svůj zájem zprostředkoval," přibližuje svou práci Eva
Zíková.
"Děti s poruchami zraku jsou zvídavé a velmi bádavé. Často
jsem zápasila s pocitem lítosti, že nevidí a vnímala jejich
handicap jako křivdu - ale jejich přístup byl vždy velmi živý
a rakce spontánní, takže mé rozpaky nakonec zmizely.
Pozoruhodnou zkušeností pro mne bylo, když jsem si s dětmi
prohlížela dílo Vincence Vinglera. Vzpomínám si, jak jsme se
zastavili u plastiky kohouta zhotovené z patinovaného bronzu,
která je lesklá, a děti hned začaly vykřikovat, že se leskne a
svítí. Ony totiž poznaly hmatem, že povrch kohouta je
vyhlazený. Musím se přiznat, že ve mně až zatrnulo, když jsem
si uvědomila, že děti reagují, jako by skutečně viděly."
V práci s nevidomými pokračuje paní Zíková i nadále, nyní v
podobě hmatové expozice, při jejímž utváření uplatnila nejen
všechny své zkušenosti získané bohatou praxí, ale také
prostřednictvím spolupráce s odborníky ze Sdružení
Hapestetika.
Protože Ochrana památek však neumožňuje vzhledem k materiálu
dotýkat se skutečných středověkých plastik, vznikl nápad
vystavit jejich sádrové odlitky anebo odlitky z epoxidové
pryskyřice s povrchovou úpravou. Mají tu výhodu, že si je lze
bez problémů "do sytosti" ohmatat a osahat a ve své fantazii
je pak dotvořit - k čemuž slouží i nabízené vzorky pískovce,
opuky, dřeva lipového a hruškového, z nichž byly originály
vytvořeny. Doprovází je i popisky v Braillově písmu.
"Sochy určené pro hmatovou expozici byly vybrány tak, aby
mohl návštěvník pozorovat stylovou proměnu sochařského díla
během několika staletí od nejstarších dochovaných památek,
jako je pozdně románský reliéf z baziliky sv.Jiří, přes díla
vrcholné epochy vlády Karla IV. až k období tzv.krásného slohu
kolem roku 1400. Velké stavební projekty v době vlády Karla
IV. znamenaly i rozvoj monumentální kamenné plastiky.
Svatovítskou huť, vedenou od roku 1356 slavným architektem,
sochařem a stavitelem Petrem Parléřem, zastupují v expozici
busty z triforia katedrály sv Víta v Praze; tam jsou umístěny
v prostorách veřejnosti nepřístupných. Vedle podobizen Karla
IV., jeho ženy Anny Svídnické či stavitele Petra Parléře zde
návštěvníci naleznou i Madonu františkánskou.
To, že se návštěvník s nimi seznámí alespoň prostřednictvím
odlitků, může být velkým poznáním. Posledním vystaveným dílem
je odlitek řezby polopostavy Krista Trpitele na oblacích z
konce 15.století," říká Eva Zíková a zdůrazňuje, že možnost
"dotýkat se exponátů" je sice určena lidem se zrakovým
postižením, ale mohou ji využít i takzvaně zdraví lidé a
vyzkoušet si "dívat se na svět jinýma očima".
"Toto musel být podle rysů obličeje velice chytrý a
cílevědomý člověk," řekl dvaatřicetiletý Zdeněk Červenka,
který si na výstavě ohmatával bustu Karla IV. V
rekvalifikačním centru pro nevidomé Dědina v Praze 6 se spolu
s ostatními zdokonaluje v prostorové orientaci a práci s
počítači.
Hmatové expozice nenavštěvují pouze lidé nevidomí. Někteří
mají třeba zbytky zraku a vystavené exponáty pak vnímají v
kombinaci zraku a hmatu - avšak "ohmatat si" předměty a
potěšit se z doteků mohou i ti, kteří mají oči v pořádku.
Pavlína Brzáková



Obsah

Malé měsíční zauvažování - také trochu o zimních večerech
Informace z LORMU
Cech ZP masérů informuje
Zákon dává chodcům přednost
Co nového v Centru zrakových vad?
Vánoční dar ze světa velkých maličkostí
K přijímacím zkouškám na Univerzitu Palackého
Nadace podporuje především zrakově postižené děti
Společně v práci, společně při zábavě
Další rok - další krok
Webové stránky pro nevidomé v USA
Tramvaje v Plzni přizpůsobí nevidomým
Jaký mobil?
Dotýkání se zašlých časů
Benefiční koncerty na podporu chráněného bydlení pro hluchoslepé
Hanácký turnaj žen v showdownu
TOP dvanácti mužů v showdownu
Novoroční trefa
Nevidomý na pólu
NOVÉ ZVUKOVÉ KNIHY VE FONDU KTN:


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85 Číslo 3 únor 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer a Markéta Švehlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 115 17 Praha 1
Telefon/Fax: (02) 22 21 20 31
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Korun českých
Obsah:
Seminář o občanském dialogu
Malé měsíční zauvažování - také trochu o zimních večerech
Informace z LORMU
Cech ZP masérů informuje
Zákon dává chodcům přednost
Co nového v centru zrakových vad?
Vánoční dar ze světa velkých maličkostí
K přijímacím zkouškám na Univerzitu Palackého
Nadace podporuje především zrakově postižené děti
Společně v práci, společně při zábavě
Další rok další krok
Webové stránky pro nevidomé v USA
Tramvaje v Plzni přizpůsobí nevidomým
Jaký mobil?
Dotýkání se zašlých časů
Benefiční koncerty na podporu chráněného bydlení pro
hluchoslepé
Hanácký turnaj žen v showdownu
TOP dvanácti mužů v showdownu
Novoroční trefa
Nevidomý na pólu
Nové zvukové knihy ve fondu KTN



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR