Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 22 Listopad 2015

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Milí čtenáři,
Bývali telefonisté - Vláďa Vodička – stále ještě telefonista?
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 11
Poslepu šedesátkou
Kyjovské trasírkování
Mistrovství republiky střelců již podvanácté
Zavržení, nebo zbožňovaní? Slepci a slepota v dávnějších civilizacích
Mezi dvěma řekami (Starověká Mezopotámie, asi 3000–539 př. n. l.)
Nad zlato – psychologická poradna – 3> Spoluzávislost na alkoholu? To se mě snad netýká!?
Ve stopách Homérových - Edward Rushton (17. 11. 1756 Liverpool – 22. 11. 1814 tamtéž)
Den díkůvzdání, Dušičky a s námi všichni svatí


Ve stopách Homérových - Edward Rushton (17. 11. 1756 Liverpool – 22. 11. 1814 tamtéž)


Je tomu již více než dvě stě šedesát let, co se v anglickém Liverpoolu narodil Edward Rushton, člověk, jemuž bylo předurčeno po celý život bojovat s lidským utrpením a bolestí. Po základním studiu v Liverpoolu je přijat jako námořník na otrokářskou loď a brzy je povýšen na druhého důstojníka. Obchod s otroky, „živým zbožím“, jak se tehdy říkalo, je pro něj plný otřesných zážitků; s otroky se nakládá jako s věcmi a musí žít v nelidských podmínkách. Když se r. 1773 loď, na níž se Rushton plaví, na cestě z Guineie potopí, mladý Angličan neváhá nasadit vlastní život, aby zachránil černošského chlapce Quaminu. Šťastně se vrátí do Anglie, hned se ale opět vydá na cestu, tentokrát s lodí vezoucí otroky do karibské Dominiky. Na cestě vypukne mezi otroky epidemie ofthalmie a Rushton se marně snaží zajistit nemocným lepší podmínky. Za nelidské zacházení s černochy kritizuje dokonce i kapitána, a tak je obviněn ze vzpoury; navíc se při styku s nemocnými nakazí i on sám a ještě na lodi zcela přijde o zrak.
Tentokrát je návrat do Anglie bolestný a smutný, ani nejlepší lékaři té doby nemohou Rushtonovi pomoci, a tak zůstává sám u své tety, odkázán na žebráckou podporu čtyř šilinků týdně, kterou se uvolí poskytovat mu jeho otec. Přesto se nevzdává a ze svého hubeného „jmění“ dává téměř čtvrtinu několika místním chlapcům, aby mu každý den chodili předčítat básně a filozofická díla. Brzy se pokouší o vlastní verše, které chlapcům s velkými obtížemi diktuje. V roce 1782 mu vychází první básně, nesmlouvavě kritizující otrokářství i anglickou společnost té doby. Verše se líbí a Rushton se brzy stává respektovaným autorem. O dva roky později se žení s Isabellou Rain, které nadále diktuje své verše a novinové články.
Dlouho mu nevydrží ani místo redaktora, ani živnost knihkupce – všeho toho se musí vzdát pro své příliš radikální a ostře vyslovované názory. Přes to všechno stojí v roce 1790 před velkým nápadem: založit v Liverpoolu ústav, jenž by zajišťoval obživu pro stovky nevidomých chudáků, žijících tehdy ve strašných podmínkách. Po počátečních obtížích získává pro svůj plán nevidomého hudebníka Johna Curie, který celou myšlenku vylepšuje: založená instituce by neměla být jen charitativním ústavem, ale i školou, v níž by se nevidomí kromě různých ručních prací učili také hudbě, a byli tak schopni se nadále sami uživit. Takový plán nadchne později Henryho Dannetta a ten také sežene většinu potřebných financí, takže škola je slavnostně otevřena již 3. ledna 1791 – je to po Paříži vůbec druhá škola pro slepé na světě. Ani zde se však Rushtonovi dobře nedaří; r. 1793 se totiž Dannett prohlašuje za jediného zakladatele a ředitele školy a Rushton celý zbytek života tráví v bezvýsledném sporu s ním.
V roce 1807 podstoupí operaci a manchesterský chirurg Benjamin Gibson mu po třiatřiceti letech opět vrátí zrak. Poprvé vidí Rushton svou ženu a děti, příliš dlouho se z nich ale netěší; žena a jedna z dcer mu nečekaně umírají již o čtyři léta později. Zbytek života tráví básník v osamění, cítí se nešťasten, zneuznán a nedoceněn.
I když nebyl poetou právě geniálním, jeho dílo bylo na svou dobu velmi originální, ať jsou to jeho nesmlouvavé útoky na tehdejší anglickou koloniální politiku (z nichž nejznámější je sbírka Západoindické eklogy – West Indian Eclogues), tak jeho raná lyrika, kde se pokouší vyrovnat s krutým osudem slepého v tehdejší společnosti. Ze sbírky Básně – Poems pochází i následující báseň Slepota – Blindness (uveřejňujeme ji v překladu Jiřího Hubáčka – pozn. red.):

Paprsky června zářící
zda ztrápených se očí tknou?
Zda ztemnělé dny v prosinci
se nad tvojí tmou rozestřou?
Ať nebe září, ať se tmí,
zda rozveselí, ztrápí ho?
V tom mračnu noci zoufalství
co smutku čeká slepého!

Kdo zná příčinu jeho běd? –
Nespatřit obraz milenčin,
být otcem, přitom nevidět
dítě, jež leze na tvůj klín!
Muset se starat každý den,
kde k jídlu něco nuzného,
žít v bídě, zemřít opuštěn –
co strastí čeká slepého!

Vlá svěží vánek z vysočin
kvečeru, zjitra, v poledne,
nad jeho hlavou záře, stín
a keř opojnou vůní dchne.
Však namísto krás přírodních,
podoby, stínu jemného,
hor, dolin, lesů, říček v nich
jen tma je kolem slepého.

On z tisíců je nežehnán,
hoch, který zraku zbaven je,
jak zvadlý kvítek kloní sám
se k zemi, v níž vše spočine.
Když dny poslední dolehnou
uprostřed bídy na něho,
tu, ztrápen, ztrácí sílu svou –
co hrůzy čeká slepého!

Připravuje: Jiří Hubáček


Obsah

Milí čtenáři,
Bývali telefonisté - Vláďa Vodička – stále ještě telefonista?
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 11
Poslepu šedesátkou
Kyjovské trasírkování
Mistrovství republiky střelců již podvanácté
Zavržení, nebo zbožňovaní? Slepci a slepota v dávnějších civilizacích
Mezi dvěma řekami (Starověká Mezopotámie, asi 3000–539 př. n. l.)
Nad zlato – psychologická poradna – 3> Spoluzávislost na alkoholu? To se mě snad netýká!?
Ve stopách Homérových - Edward Rushton (17. 11. 1756 Liverpool – 22. 11. 1814 tamtéž)
Den díkůvzdání, Dušičky a s námi všichni svatí


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 99 Číslo 22 Listopad 2015
Šéfredaktorka: Mgr. Taťána Králová
Redaktoři: PhDr. Jiří Reichel, Petr Mašek, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72 Kč
Obsah:
Milí čtenáři
Bývali telefonisté – Vláďa Vodička – stále ještě telefonista?
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS – 11
Poslepu šedesátkou
Kyjovské trasírkování
Mistrovství republiky střelců již podvanácté
Zavržení, nebo zbožňovaní? – Slepci a slepota v dávných civilizacích – 1 – Starověká Mezopotámie
Nad zlato – psychologická poradna – 3 – Spoluzávislost na alkoholu aneb To se mě snad netýká!?
Ve stopách Homérových – 2 – Edward Rushton
Den díkuvzdání, Dušičky a s námi všichni svatí



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR