ZORA
časopis pro zrakově postižené
Ročník 104 číslo 1 leden 2020

OBSAH:

ÚVODEM
Méně bývá více – neplatí pro mzdy

NAŠE VĚC – VOLBY VEDENÍ SONS
Program kandidátky na pozici prezidentky – Dagmar Filgasová

STALO SE
Zpráva ze zasedání Republikové rady SONS
Vodicí psi v Národním divadle

LIDÉ KOLEM NÁS
„Když ona může, tak já taky ještě můžu!“ Unikátní startup propojil nevidomé a seniory

ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2020
O čem se moc nemluví – Sebepřijetí II.

BUDE VÁS ZAJÍMAT
Český výrobce mobilů pro nevidomé míří do USA. Letos tam chce vytvořit 30 procent svého obratu
Deset let bezbariérové vyhlášky

KULTURA
James Risdon přinesl na Hrad světovou premiéru

ZDRAVÍ
Diabetická retinopatie – co předchází slepotě jako důsledku cukrovky?
Jedním z našich novoročních předsevzetí může být odnaučit se kouřit

SPORT
Černobílé problémy
Stříbro ze Soluně

#
ÚVODEM: Méně bývá více – neplatí pro mzdy

Méně je více. Já bych skoro řekl vždycky, ale z alibismu, u nás již dávno zdomácnělého, jsem do titulku dal to o mzdě. Ale napadá mě jedna anekdota, z toho mála slušných, co znám: Pán v ordinaci u lékaře naléhavě „Pane doktore, jsem z toho na prášky, jak jsem hamižný! Můžete mi na to dát nějaké léky? Ale hodně, hodně!!“
Když jsem byl mladý, říkali nám šéfové, že peníze kazí charakter. My tehdy tvrdili, že ano, jejich nedostatek. Dneska vím, že jako všechno kolem peněz je to víc než složité. Ostatně to rčení že méně je více se připisuje skvělému architektovi, autorovi vily Tugendhat Ludwigu Mies van der Rohe. Možná je tam i základ minimalismu, ale nemám na to plést se do řemesla historikům architektury. Obecně vzato ale opravdu platí – méně je více. Stačí si vzpomenout na nejrůznější žvanily, kteří kdyby zmlkli a méně mluvili, mohli by být i vítanými hosty či členy týmů. Římané tvrdili, že moudrost sovy je v jejím mlčení a konec konců – chybu můžete udělat jen v nějakém, byť sebekratším textu. O chybě v nulovém, v neexistujícím textu jsem ještě ani já neslyšel.
A těch průšvihů ve vztazích, zejména ve vztazích intimních, ale i obchodních, kterých jsem vyrobil v důsledku mnohomluvnosti! Poslechněte, je tady leden, první číslo – já si dám předsevzetí. Už léta jsem to neudělal, ale kvůli vám, našim čtenářům, se toho opět dopustím. Slibuji, že nepoužiji zbytečného slova, a že budu těm zbytečným, které neposunují ani děj, ani poznání, bránit ve vstupu na naše stránky, co mi budou síly stačit. Howgh.

Krásný rok 2020 plný třpytivých dní a jasných, neproblematických vztahů za sebe i celou redakci přeje

Václav Senjuk

#
NAŠE VĚC – VOLBY VEDENÍ SONS: Dagmar Filgasová – Program kandidátky na pozici prezidentky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku

Vážené dámy, vážení pánové,
předstupuji před Vás s nabídkou mé kandidatury na pozici prezidentky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku (SONS) ve funkčním období 2020 – 2024 a předkládám svůj program.
Jmenuji se Dagmar Filgasová, jsem prakticky nevidomá, v řadách SONS působím již od roku 2010 a domnívám se, že svými dosavadními pracovními a životními zkušenostmi mohu přispět k rozvoji nejen našeho spolku, ale i celé komunity osob s těžkým zrakovým postižením.
Mám ekonomické vysokoškolské vzdělání a můj profesní růst se odvíjel převážně v oblasti státní správy a neziskového sektoru. Více jak 20 let jsem pracovala v řídicích pozicích a v oblasti managementu, v roce 2012 jsem byla jmenována ředitelkou TyfloCentra ve Zlíně, od roku 2014 jsem zaměstnancem SONS a v současné době působím jako koodinátorka SONS pro Zlínský kraj, festivalu Dny umění nevidomých na Moravě a Tyfloart a současně také vedu jedno z největších pracovišť SONS ve Vsetíně. Jsem autorkou a realizátorkou úspěšného projektu relaxačního centra nevidomých masérů ve Vsetíně.
V tomto volebním období jsem také přímo volenou členkou Republikové rady SONS, v minulém volebním období jsem zastávala pozici v Republikové revizní komisi SONS. Předsedám Ekonomické komisi SONS, stála jsem rovněž u vzniku Aktiv klubu SONS, který jsme založili pro mladší a střední generaci zrakově postižených. Pracuji v sociálně aktivizační službě a také se věnuji poradenství pro jednotlivé odbočky, funkcionáře a zaměstnance SONS v různých oblastech. 
Moje představa o budoucím směrování SONS jakožto silného a prosperujícího spolku se dá soustředit do níže uvedených oblastí:

1)	Lidé na prvním místě
Lidé se zrakovým postižením, členové našeho spolku, uživatelé našich služeb a další osoby s těžkým zrakovým postižením jsou těmi, pro které se snažíme stabilizovat prostředí a jejich prostor v našem státě, a kde náš spolek v rámci celostátního působení zaujímá jedinečnou pozici. Chci nabídnout všem věkovým kategoriím zrakově postižených veškerou možnou pomoc a péči a spolu se založenými společnostmi TyfloCentry, Tyfloservisem a střediskem Dědina provázet potřebné důstojným životem. Znám cestu, jak zajistit účastí v různých projektech finanční a materiálovou pomoc pro rozvoj aktivit mladé, střední a seniorské věkové kategorie. Péči o naše seniory věnuji i nyní velkou pozornost.
Funkcionáři SONS jsou stavebním kamenem našeho spolku. Základnu rad Oblastních odboček vnímám jako prvek nejbližší našim členům, kterému chci pomoci dobře se orientovat v celém komunitním systému osob s těžkým zrakovým postižením a poskytnout podporu plného využití možností realizace specifických potřeb naší členské základny.
Zaměstnanci SONS zaujímají své specifické místo ať již v rámci sociálních služeb či v odborných střediscích anebo coby administrativní pomoc na jednotlivých odbočkách. Chci jim poskytnout možnost systémového vzdělávání a jejich seberealizaci v potřebných profesích a dovednostech. Nabízím výbornou a otevřenou komunikaci, zajímá mě zpětná vazba a díky vysoké míře empatie vždy hledám možnost pomoci či usměrnění s cílem porozumění pro potřeby zaměstnanců a přitom pevného vedení našeho spolku. Jsem otevřená všem názorům, dokážu se poučit a rovněž přiznat chybu.
Veřejnost – naši spoluobčané vnímají komunitu zrakově postižených dle možností jejího poznání. Pokud dokážeme veřejnost poučit a zároveň jim přinést obohacení z úspěchů zrakově postižených umělců, sportovců a odborníků v různých profesích, obhájíme své pevné místo mezi vidomými, můžeme důstojně hájit své práva a leckdy být i příkladem pro ostatní.

2)	Zajištění podmínek pro fungování spolku
Náš spolek s celostátní působností zaujímá významné místo jak pro sdružování osob s těžkým zrakovým postižením, tak rovněž pro metodiku a legislativu směrem k našim zákonodárcům a státní správě. Materiály a připomínky našich odborných středisek jsou velmi důležité pro obhajobu a získávání našich oprávněných požadavků. V minulosti i v současné době se díky SONS dočkali zrakově postižení občané naší republiky řady dobrých podmínek pro svůj důstojný život.
Klíčovou podmínkou pro správné fungování SONS je zajištění dostatečné míry finančních prostředků a zaměstnanců, abychom mohli náš spolek rozvíjet v tempu dnešní doby. SONS je významným zaměstnavatelem osob s těžkým zrakovým postižením, máme mezi sebou vynikající odborníky v různých profesích, kterých si váží odborné instituce i zdravá veřejnost. Oblastním odbočkám, které nemají zřízeno pracoviště, chci pomoci v administrativě a ekonomice tak, aby mohly využívat dostupnost finančních prostředků pro své členy a aktivity stejně jako odbočky se zřízeným pracovištěm.
Velmi si vážím práce předsedkyň a předsedů našich Oblastních odboček. S nimi stojí a padá dobrá tvář našeho spolku a stabilita členské základny. Budu jim nápomocna v každé situaci, kdy mne budou potřebovat. Obnovím setkávání předsedů na celostátní úrovni, zajistím důkladný tok informací pro jejich potřebu a budu naslouchat jejich názorům.

3)	SONS a založené společnosti
SONS v určitém období svého působení založila pro dostupnost odborných služeb v jednotlivých krajích obecně prospěšné společnosti TyfloCentra a celostátní společnost Tyfloservis se svými krajskými ambulantními středisky. Pro pobytové sociální služby bylo založeno Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s. se sídlem v Praze. Tyto společnosti založené SONS jsou nezbytnou součástí celkové péče o osoby s těžkým zrakovým postižením v naší republice. Chci poskytnout založeným společnostem odborné metodické vedení v určitých činnostech, nastavit vzájemné výměnné stáže zaměstnanců a především rozvinout dobrou spolupráci mezi SONS a založenými společnostmi v jednotlivých krajích.

4)	Mezinárodní spolupráce
V rámci mezinárodní spolupráce se SONS zařadila mezi členy Evropské unie nevidomých a Světové unie nevidomých. V Evropské unii nevidomých máme v řídicím výboru svého zástupce a jsem zástupkyní v Evropském fóru nevidomých žen, máme zástupce v Komisi EUN pro styk s EU. Naše členství v mezinárodních strukturách považuji za nezbytné, jelikož přenos uplatňování práv a získávání informací na mezinárodní úrovni nás řadí mezi vyspělé členské země s možností tříbit názory i ve prospěch zrakově postižených občanů České republiky. Chci rovněž využívat možnosti evropských dotačních prostředků a pomáhat setkávání našich členů se zrakově postiženými členy z okolních zemí.

5)	SONS a budoucnost
Náš spolek bude tak silný, jak bude silná naše členská základna a dobře fungující služby. Budeme tak aktivní, jak budou aktivní naši členové a uživatelé služeb. Budu usilovat o to, aby SONS nebyla uzavřena do ulity jen pro své členy a uživatele služeb, ale naopak byla otevřená pro všechny, kteří pomáhají zrakově postiženým občanům a mají jim co nabídnout. Chci zlepšit vztahy mezi SONS a Národní radou osob se zdravotním postižením a vydobýt prostor pro naše názory na parlamentní a senátní úrovni. Budu dále pokračovat v prosazování našich umělců na českou i mezinárodní scénu a budovat zázemí pro neregistrovanou sportovní činnost našich členů. Zasadím se o naše práva, a to i s potřebnou mírou pokory a sounáležitosti s ostatními skupinami osob se zdravotním postižením. Mým záměrem je silné postavení SONS v naší republice tak, aby byla respektována a ctěna.

S úctou
Dagmar Filgasová

#
STALO SE: Zpráva ze zasedání Republikové rady SONS

Republiková rada SONS ČR z. s. se sešla na svém čtrnáctém řádném zasedání v sedmém funkčním období dne 6. prosince 2019 v sídle organizace. Z 21 členů byli omluveni pouze tři – mezi nimi váš víceméně pravidelný dopisovatel Petr Mašek; proto dnes přebírá jeho nedostižnou úlohu viceprezident.

Uvítali jsme mezi sebou novou členku RR, předsedkyni Krajské koordinační rady Jihočeského kraje Šarlotu Hambergerovou. Kromě toho, že je mezi námi poprvé jakožto hybatelka spolkového dění v jižních Čechách, je rovněž nejmladší členkou RR.

S potěšením jsme vzali na vědomí zprávu, že byla prezidentovi SONS čerstvě udělena dvě prestižní ocenění: Cena Dr. Opitze udělovaná Řádem milosrdných bratří za práci ve prospěch zdravotně postižených a potřebných a Cena Asociace nestátních neziskových organizací „Osobnost roku“.

Letošní sbírka Bílá pastelka se sbírkovým dnem ve středu 16. října vynesla 3 213 371 Kč. Po několika hubenějších letech nás snad čekají léta hojnosti (přirozeně vím, že to záleží z velké míry právě jen na nás). Rozdělení sbírky bylo projednáno a RR vyslovila poděkování všem, kdo se na její realizaci podíleli a podílejí. Rovněž se debatovalo (zatím formou výměny nápadů) o možných inovacích a vylepšeních. Úkolem tyto záležitosti dotáhnout do konce byli pověřeni prezident, jeho oddělení zdrojů, ředitel Tyfloservisu a jeho tým.

Desáté celostátní shromáždění se kvapem blíží a RR byla seznámena s nejnovějším vývojem v oblasti jeho organizace: prezident a šéf organizačního týmu navštívili starostu města Tábor i dějiště konání shromáždění – hotel Palcát. Pro pana starostu jsem připravil povídání o významu SONS i jeho celostátních shromáždění; smyslem je získat podporu města i dostatečně ctihodné hosty. Pro redaktora Naší šance Petra Maška z jednání vyplývá úkol opět po čtyřech letech připravit zvláštní číslo s vystoupeními kandidátů na nejvyšší volené funkce v SONS.

V červnu 2020 se koná 10. valné shromáždění Světové unie nevidomých v Madridu. RR se usnesla, že SONS vyšle na toto světové setkání za ČR V. Poláška a R. Volejníka. Možná si někteří čtenáři vzpomenou na můj seriál o 9. valném shromáždění SUN, který vyšel v Zoře koncem roku 2016. Slibuji, že bude-li nadcházející sněmování stejně zajímavé, ne-li zajímavější než to předešlé, mohou se čtenáři na nový seriál těšit.

RR průběžně sleduje plnění usnesení IX. celostátního shromáždění SONS pro rozvoj a optimalizaci spolupráce zakladatele se svými dceřinými společnostmi. Již několik let pracuje optimalizační skupina, jejímž posledním konkrétním výstupem jsou pregnantně formulované představy o modelově fungujícím SONS, Tyfloservisu a TyfloCentrech.

Zprávu ke konání celostátního kola ve čtení a psaní bodového písma jsem s velkým uspokojením podal tak, aniž bych cokoli přikrašloval. RR ji s nadšením stoupenců brailské gramotnosti v čele s J. Příborským přijala a vyslovuje redakci Zory i všem spolupracovníkům, kteří se na organizaci a realizaci soutěže podíleli, velké poděkování hodné významu akce. Všichni se těšíme na další ročník, který se uskuteční v roce 2021.

Po zprávách ze čtyř krajů jsme otevřeli bod Různé, do něhož přispěli J. Šnyrych a D. Filgasová. Oba se věnovali své odbornosti: J. Šnyrych problému s přístupností elektronického světa a D. Filgasová ekonomickým otázkám. Podrobnosti přesahují rámec této stručné zprávy; proto si čtenáře dovoluji odkázat na Šnyrychovo proslulé Téčko a na hospodářsko-finanční instrukce, návody a rady, které poskytuje D. Filgasová předsedům, pokladníkům a pracovníkům oblastních odboček a celostátních klubů.

Právě končícímu zasedání přesedal zkušený a léty praxe zocelený a zároveň empatický přímo volený člen RR Jan Příborský. Popřál nám i celé komunitě nevidomých závěrem vše nej- do příštích let, pevné zdraví, dobrou mysl a chuť řídit svůj další život s přiměřenou dávku rozumu i citu.

R. Volejník

#
Vodicí psi v Národním divadle

Že vodicí pes dokáže spoustu věcí, to tak nějak každý ví. Ale že by mohl třeba vystupovat na koncertu přímo na prknech, která znamenají svět? Možná ne doslova, ale přítomnost vodicích psů na zmíněném jevišti potvrzujeme.
Středisko výcviku vodicích psů – SVVP – navázalo na úspěšnou akci z roku 2018 a zúčastnilo se jako host série čtyř Adventních koncertů České mše vánoční v ND. Adventní koncerty patří k nejoblíbenějším programům ND a jsou zcela vyprodány již dlouho dopředu, proto si velmi ceníme možnosti se jich zúčastnit a upozornit na záslužnou práci SVVP.
Na každém koncertu byli naši dva psi z výcviku spolu s cvičiteli nebo psi z předvýchovy s předvychovatelem na jevišti. Pejsci pak také „pomáhali“ pracovnicím u stánku, neboť přitahovali pozornost, a to nejen dětí, víc než naše reklamní panely. Všichni zvládli svou roli na výbornou a potvrdili vysokou úroveň výcviku a péče poskytovanou v SVVP.
Velké poděkování samozřejmě patří ND za poskytnutí místa pro umístění informačního stánku s letáky a reklamními předměty přímo ve vestibulu ND. Prodejem reklamních předmětů a dobrovolnými příspěvky se na prvním koncertě vybralo 6074 Kč a na druhém 10 950 Kč. Velký dík také patří nejen těm, kteří se akce v Národním – čtyři neděle po sobě – zúčastnili osobně, ale i všem ostatním z týmu SVVP, kteří při souběhu této akce s běžnou prací v Jinonicích, ale dokonce i s nedělním setkáním štěňat, museli zastoupit i „divadelní“ protagonisty.

Třešničkou na dortu byla situace, do které se dostala naše kolegyně Zuzana Mourková, která byla spolu s fenkou na jevišti. Do dění ji totiž nečekaně doslova vtáhnul dirigent, a tak bez přípravy musela odpovídat před zaplněným sálem na jeho otázky. Naše kolegyně to zvládla s bravurou. Přitom co by za takovou možnost dal mnohý herec? 

Všem čtenářům přejeme za tým SVVP hodně zdraví a štěstí do roku 2020.

lek

#
LIDÉ KOLEM NÁS: „Když ona může, tak já taky ještě můžu!“ Unikátní startup propojil nevidomé a seniory

Projekt Návštěvy POTMĚ, v rámci kterého nevidomí lidé navštěvují seniory, aby jim ukrátili volnou chvíli, vstupuje do nové fáze. Tento sociální startup zatím fungoval z evropských dotací, nyní ho ale čeká postupný přerod v soběstačnou „jednotku“, kterou budou kompletně řídit nevidomí. A to zdaleka není běžné, říká zakladatelka Gabriela Drastichová. V rozhovoru otevřeně přibližuje problémy, které startup málem položily, a nastiňuje nelehkou cestu zpoplatňování služby, která byla doposud zdarma.
Před dvěma lety získal Nadační fond Českého rozhlasu evropskou dotaci (necelých 9 milionů korun) na rozjezd unikátního projektu, který propojuje dvě ohrožené skupiny – seniory a zrakově postižené. Zjednodušeně řečeno: nevidomí lidé jsou placeni za to, že navštěvují staré lidi a tráví s nimi čas. Mohou si povídat, vzpomínat, zpívat, hrát různé hry nebo zlehka cvičit, průběh setkání nemusí být jasně daný.
Podstatný je výsledek, který má hned tři roviny – senioři se necítí osamělí, zrakově postižení lidé si k invalidnímu důchodu přivydělají nějaké peníze a vytížená pečující rodina získá trochu volného času pro sebe. Projekt v tuto chvíli zaměstnává 21 nevidomých, kteří vyrážejí k sedmi stovkám seniorů. Samotní „návštěvníci“ jsou pečlivě školeni a připravováni, aby i bez stoprocentní vizuální kontroly zvládli komunikaci a navazování vztahu se seniory, kteří často trpí stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou.

U zrodu sociálního startupu Návštěvy POTMĚ stála Gabriela Drastichová, ředitelka zmíněného nadačního fondu.
„Když jste krytí dotací, negenerujete příjmy, takže si vlastně neotestujete citlivost zákazníka na komerční provoz služby. Pak vás z té dotace vypustí na trh, vy se rozkoukáváte a to je pro organizace často likvidační,“ popisuje Drastichová. Zároveň ale dodává, že právě díky dotaci byl projekt schopen rozjezdu.
V současné době se startup transformuje do podoby zapsaného ústavu a začíná jeho samostatná existence. Výhledově by se služba měla rozšířit ze současných osmi lokalit do všech krajských měst a cílem je, aby 30 procent příjmů tvořil prodej služby. „U zrodu stojí šest lidí z původního týmu, všichni jsou to lidé s těžkým zrakovým postižením,“ popisuje Drastichová s tím, že projekt i v posledních měsících dokázal fungovat „úplně bez očí“, tedy bez vidícího managementu. A to v této oblasti není zdaleka běžné.

Jak jste se připravovali na okamžik, kdy dojdou peníze z evropské dotace?
Posledního půl roku jsme testovali, jak by naše zákaznická skupina reagovala na zpoplatnění služby. Víme, že ji nemůžeme zpoplatnit plně komerční cenou, tedy abychom šli přes náklady. Proto jsme se koukali, kolik stojí podobné alternativní služby, jako jsou pečovatelská služba, osobní asistence nebo domácí péče o seniory. A pak jsme nakalkulovali hodinu takové návštěvy a zkoušeli, jak na to zákazníci reagují, jestli by byli ochotni zaplatit a jestli by peníze skutečně z té kapsy vytáhli. A mám radost, že se nám už v rámci dotace podařilo získat první platící klienty, což je pro startup vždycky ten zlomový okamžik.
Také jsme nechtěli, aby do budoucna služba fungovala pod nadačním fondem, takže jsme tým připravovali na to, že jednoho dne si založí vlastní organizaci a nadační fond jim po nějakou dobu bude pomáhat. Teď si zakládají zapsaný ústav a chtějí fungovat jako samostatný subjekt na bázi integračního sociálního podniku. U zrodu stojí šest lidí z původního týmu. 

Jak jste nastavili cenu služby?
Dospěli jsme na 280 korun za 90 minut návštěvy, protože počítáme s tím, že chvíli trvá, než se senioři s návštěvníkem v prostoru zabydlí, aby tedy spolu měli čistého času 60 minut. A přijetí bylo skvělé. Když to vztáhnu třeba na sebe, tak já tou hodinou, kterou zaplatím někomu jinému, získávám hodinu času pro sebe, je to přesně částka, kterou dám za hodinu sauny, fitka nebo jógy. Takže i z pohledu rodinného příslušníka je to cena adekvátní. Platící klient je totiž rodinný příslušník nebo zástupce zařízení. 

Tato částka ale stále nepokryje kompletní náklady na službu. Odkud bude projekt brát zbytek peněz, aby to bylo udržitelné?
První rok fungování bude týmu pomáhat nadační fond, vnímám to jako velkou odpovědnost, protože jsme byli u zrodu. Také je možné si žádat podporu z veřejných i soukromých zdrojů. Jsou například městské části, které mají své dotační tituly a jsou schopny některé hodiny kompenzovat.

S jakým obratem budete pracovat?
Bude to obrat do milionu a půl ročně. 

Jak velký příjem představují návštěvy pro samotné nevidomé? Je to přivýdělek k invalidnímu důchodu?
V dotační fázi to byla práce na úvazky, která je velkoryse zaplatila. V samostatném fungování to bude přivýdělek, co odpracují, to dostanou zaplaceno. Ze zpětných vazeb vím, že více než peníze je důležitější ten smysluplně trávený čas. 

Setkávali jste se s problémy? Nevidomí lidé potřebují také pomoc, stejně jako senioři, které navštěvují…
Našly se i případy, kdy to spolu nefungovalo. Ale bylo zajímavé občas pozorovat, že senior, který už mnohdy podceňoval své schopnosti a nejraději by tady nebyl, když viděl člověka, který za ním přichází a nevidí, tak se vzchopil a říkal si: „Když ona může, tak já taky ještě můžu“. A šněrovali sebe do pomahačské role. Takže se paradoxně role vyměnily a senioři se cítili být důležití.

Kteří lidé v projektu pracují?
Máme v týmu lidi ve věku od 20 do 48 let, je to věkově pestré. Je to mix lidí, kteří nevidí od narození, kteří přišli o zrak v dospělosti, jsou tam lidi, kteří nevidí vůbec, nebo mají zbytky zraku. Jsou to lidi, kteří mají nějakou specifickou znalost nebo talent, mají na čem postavit tu svou hodnotu, takže například novináři, hudebníci, pedagogové, kteří umí několik jazyků, lidé, kteří mají canisterapeutický výcvik a psa.

Momentálně působíte v osmi městech. Jaká je další vize?
Naše představa je, že budeme mít alespoň dva lidi v každém krajském městě. Doufám, že to není moc ambiciózní, dávalo by mi to smysl. Jsme dohodnuti, že návštěvník dojede na místo vzdálené až hodinu od místa pobytu

Jak se změní situace podobných projektů, až doběhnou evropské dotace?
Já se docela těším, že se trh narovná. V důsledku velkého objemu dotací, které šly do sociálního sektoru, vyrostla spousta služeb, které nejsou udržitelné a zkreslily potřebu na trhu. A neziskovky se někdy velice šikovně naučily ohýbat své činnosti směrem, kde ty dotace byly. Takže určitě spousta organizací odejde, spousta služeb bude chybět, ale nové vyrostou zdravěji.

Byla jste celou dobu ředitelkou a tváří projektu Návštěvy POTMĚ. Jaká bude vaše role po osamostatnění?
Do budoucna bych byla ráda člověkem v pozadí nadačního fondu, za kterým budou moci kdykoliv přijít se poradit. V projektu už krásně rostou nové tváře, a za to jsem vděčná, prospěje to, protože budou více uvěřitelní. Zapsaný ústav má svou zakladatelku, ředitelku a správní radu, kde je jen jeden vidící člověk. Ostatní jsou nevidomí.
Redakčně kráceno
David Budai
Zdroj: startupjobs.cz

#
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2020

Rok 2020 zahájíme informací o 
-	již půl roku platném zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací
-	a ne zcela zaručené zprávě o zvýšení minimální mzdy

Dne 19. dubna 2019 byl publikován a téhož dne nabyl účinnosti nový zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který byl ve Sbírce zákonů uveřejněn pod číslem 99/2019. V našich článcích jsme se o přípravě tohoto předpisu již zmínili, některé informace se objevily i v příloze Zory, v Téčku, nyní nabízíme podrobnější přehled toho, co nový předpis přináší. Hned úvodem musíme konstatovat, že ač jsme se připomínkování tohoto materiálu aktivně účastnili, jeho výsledná podoba nijak oslňující není. Přijetí tohoto zákona si vyžádala evropská legislativa, kterou bylo nutné do českého právního systému přenést a ač bylo možné požadavky kladené Evropskou unií na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací veřejného sektoru překročit, čeští zákonodárci neudělali o nic více, než opravdu museli.
Implementovaným předpisem byla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/2102. Důležité je hned na začátku zdůraznit, že zákon ani zdaleka nedopadá na veškeré internetové stránky a mobilní aplikace, týká se pouze veřejného sektoru (slovy zákona povinných subjektů), 
Povinnými subjekty jsou stát, kraje a obce, příspěvkové organizace jimi zřízené, právnické osoby zřízené zákonem. V dalším výčtu si spíše než textem zákona, který je obtížně srozumitelný, pomůžeme důvodovou zprávou, která do působnosti zákona dále zahrnuje subjekty, jež:
-	jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;
-	mají právní subjektivitu a
-	jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; 
-	nebo podléhají řídícímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; 
-	nebo je v jejich správním, řídicím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.
Z tohoto na první pohled poměrně širokého výčtu povinných subjektů bohužel najdeme výjimky, které jsme si rozhodně nepřáli. Jde např. o internetové stránky a mobilní aplikace České televize a Českého rozhlasu, dále pak škol a školských zařízení. U škol a školských zařízení platí, že přístupné musí být pouze stránky a aplikace, jejichž obsah je „vysoká škola, škola nebo školské zařízení povinna zveřejňovat povinně podle zákona v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.“
Jako příklad můžeme tedy pro ilustraci uvést, že zatímco vyhlášení a organizaci přijímacího řízení na střední školu musí ředitelé škol podle ustanovení § 60 školského zákona zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a internetové stránky s těmito informacemi budou muset být přístupné, pak provozuje-li škola ze své vůle např. systém Bakalář, v němž žáci či jejich rodiče mohou sledovat třeba prospěch nebo další pro studium a vzdělávání podstatné informace, nebo je pomocí webu organizováno školní stravování, na tyto stránky či aplikace se povinnost zpřístupnění nevztahuje.
Co se obecně přístupností stránek a aplikací myslí, stanoví § 4, který cituji:
„Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními.“
Co se přesně těmito pojmy rozumí, tedy pravidla, jak stránky a aplikace zpřístupňovat, v samotném zákonu nenajdeme, ale předpis odkazuje na Úřední věstník EU, který by měl dle pravidel transponované směrnice odkazovat na příslušné harmonizované evropské normy. Chce-li tedy tvůrce webové stránky či mobilní aplikace najít konkrétní a podrobná pravidla a návod, jak správně postupovat, nepostačí mu k tomu přečíst si tento poměrně krátký a obecný zákon; naštěstí se v ustanovení § 10 písm. c) dozví, že Ministerstvo vnitra zveřejňuje bezplatně na svých internetových stránkách požadavky příslušných evropských norem. A Ministerstvo vnitra opravdu zveřejnilo již v dubnu 2019 metodický pokyn, který velmi podrobně rozpracovává, jaká kritéria musí internetová stránka nebo mobilní aplikace splňovat, aby byla považována za přístupnou.
Metodický pokyn a další informace týkající se tohoto zákona jsou dostupné na stránce:
https://www.mvcr.cz/clanek/pristupnost-internetovych-stranek-a-mobilnich-aplikaci.aspx?q=Y2hudW09Nw%3D%3D
Nepřiměřená zátěž
Zákon povinným subjektům stanoví povinnost zpřístupnit stránky a aplikace, ale obsahuje také změkčovací klauzuli v podobě tzv. nepřiměřené zátěže. Ustanovení § 7 odst. 1 říká:
„Povinný subjekt zajistí přístupnost jím spravovaných internetových stránek a mobilních aplikací v míře, která mu nezpůsobí nepřiměřenou zátěž.“
Při posuzování, zda přístupnost stránek a aplikací působí nepřiměřenou zátěž, může povinný subjekt zvažovat následující hlediska:
a)	svou velikost, povahu a své zdroje a
b)	své odhadované náklady a přínosy ve vztahu k očekávanému přínosu pro uživatele internetových stránek a mobilních aplikací, zejména pro osoby se zdravotním postižením, přičemž zohlední četnost a dobu využití internetové stránky a mobilní aplikace.
Do zákona se alespoň podařilo prosadit ustanovení § 7 odst. 4, které říká, že:

„Povinný subjekt, kterému plnění požadavků podle § 4 až 6 působí nepřiměřenou zátěž, poskytne, je-li to možné, uživateli jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace, kterých se nepřiměřená zátěž týká, náhradní řešení pro využití obsahu této internetové stránky a mobilní aplikace.“
Jde sice o ustanovení opět umožňující výjimky, ale doufejme, že povinné subjekty nebudou institutu nepřiměřené zátěže zneužívat a že tam, kde stránky či aplikace z objektivních důvodů přístupné být nemohou a kde to bude z hlediska zdravotně postižených žádoucí a smysluplné, alternativní řešení poskytnou.
Pro případ, že kterýkoliv uživatel internetové stránky či mobilní aplikace povinného subjektu usoudí, že tyto přístupné nejsou nebo že byl neodůvodněně zneužit institut nepřiměřené zátěže, má se s takovým podnětem obrátit na povinný subjekt, ten s ním má naložit v souladu s pravidly stanovenými v zákonu o právu petičním.
Prohlášení o přístupnosti
Na mnohých webových stránkách se již dnes setkáváme s tzv. prohlášením o přístupnosti. Zákon stanoví povinným subjektům, aby na každé jimi spravované internetové stránce umístily prohlášení o přístupnosti, resp. odkaz na ně, pokud spravují více stránek. Toto prohlášení by mělo obsahovat sdělení, v jakém rozsahu jsou spravované stránky přístupné, kde bylo využito omezení přístupnosti z důvodu nepřiměřené zátěže, viz výše, případné alternativní řešení a kontakt, kam se obrátit s podnětem v případě uživatelovy nespokojenosti. Pokud povinný subjekt spravuje jakoukoliv mobilní aplikaci, měl by na své internetové stránce o mobilních aplikacích informovat a opět zde nesmí chybět údaje, které byly popsány výše.

Účinnost:
Datum účinnosti zákona jsme uvedli hned na začátku článku, byl jím 19. duben 2019, nicméně povinnosti přístupných internetových stránek a mobilních aplikací budou nabíhat postupně:
-	Od 23. září 2019 by měly být přístupné internetové stránky, které povinný subjekt zveřejnil po datu nabytí účinnosti zákona, tedy po 19. dubnu 2019;
-	od 23. září 2020 by měly být zpřístupněny stránky, které povinné subjekty provozovaly před 19. dubnem 2019;
-	Od 23. června 2021 teprve začnou platit pravidla pro přístupné mobilní aplikace a 
-	pokud povinné subjekty spravovaly nějaké neveřejné (intranetové) stránky ještě před 23. zářím 2019 a pokud po tomto datu neprojdou podstatnou změnou, nevztahují se na ně pravidla o přístupnosti vůbec. 
Jak vidno i dle posledního bodu, nebude boj o přístupné internetové stránky a mobilní aplikace, a to i když půjde o “veřejný sektor”, jednoduchý. Mějme na paměti, že privátního sektoru se až na nepatrné výjimky tento zákon netýká vůbec. Nicméně na závěr bych rád podotkl, že ne vždy je k tomu, aby byly věci vytvářeny s ohledem na lidi se zdravotním postižením, nutná existence vymahatelného právního předpisu, mnohem důležitější bývá skutečná snaha o porozumění specifickým potřebám např. zrakově postižených a dobrá vůle. Ale pokud tyto někde chybí, pak to bez tvrdých právních norem prostě nejde.

Minimální mzda v roce 2020
Ač v době uzávěrky tohoto článku ještě nebyla publikována novela nařízení vlády, kterým se mění minimální mzda a nejnižší hodnoty zaručené mzdy, bylo již známo, že se koalice dohodla na růstu minimální mzdy o 1250 Kč, tedy minimální mzda by v roce 2020 měla činit 14 600 Kč. Jedná se o kompromisní řešení, které paradoxně nebylo ani jednou ze tří vládou původně navržených alternativ. Uvidíme, jestli tato politická dohoda bude nakonec vtělena do platného právního předpisu.

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze
Luboš Zajíc

#
O čem se moc nemluví – Sebepřijetí II.

V předposledním loňském čísle jsme zahájili proces, který bezprostředně přichází se sebepoznáním. Jde o větší nebo menší míru tzv. sebeakceptace, tedy poznání a přijetí sebe i s tím, co se mi v životě přihodilo. Zhoršilo se mé zrakové vnímání, následně i moje chování a sebehodnocení. 
Jak přijmout sebe sama poté, kdy už nemohu předstírat, že stále vidím ve stejné kvalitě, na jakou jsem byla zvyklá, a jak mě dosud vnímalo mé okolí? Už nejsem ta ženská, co špatně vidí, ale stávám se pro samu sebe těžko pochopitelným subjektem, který se místo zraku musí spolehnout na další, dosud trochu zanedbávané smysly. Co je ale nejhorší, víc než dosud se musím spoléhat na pomoc blízkých i cizích lidí v mém okolí. A co už je vůbec nejhorší – měla bych se naučit si o tuto pomoc říci způsobem, který by neponižoval ani mne, ani osloveného. Mít na mysli, že nejsem žádný trpitel a zároveň – můj ověřený nebo náhodný pomocník nehraje roli sluhy ani samaritána. To všechno je tak složité, že na to ani nechci myslet. Kolem mě i ve mně se odehrává tolik věcí, že se mi někdy od strachu a nejistoty podlamují kolena.

Co o sobě vím a co vědět nechci?
Někdo sám se sebou žije v  dobře nastavené přízni. Často o sobě řekne – já jsem člověk, který... Cílem, ať už vědomým nebo nevědomým, může být snaha prezentovat se před světem co nejsrozumitelněji, uvádět mínění o sobě na pravou míru. Tato vyjádření mohou být irelevantní jako každá subjektivně zkreslená informace.
Někdo jiný zas o sobě neřekne vůbec nic, ať ze strachu před zneužitím, anebo prostě se jaksi stydí o sobě mluvit.
Oba typy komunikace mohou být částečně prospěšné, ale nemusejí podávat pravdivou informaci, která by pomohla vyváženému vztahu k sobě i okolí. Potřebujeme sami sobě i ostatním pravdivě a čitelně sdělit jak na tom jsme a co očekáváme. Začněme třeba hned.
Vezměte si papír a fixu, anebo jakékoliv médium, které používáte pro psaní textu. Udělejte si na sebe čas, a to pokud možno v prostředí, kde se cítíte bezpečně a momentálně nebudete světu k dispozici.
Do jednoho odstavce sepište všechno, co o sobě víte, ale jen v bodech. Subjektivní i objektivní zrakové omezení, rysy vaší povahy, slabé i silné stránky, možnosti, výhry i prohry. To bude vlastně jakési selfie, váš amatérský, leč upřímný autoportrét.
Další odstavec věnujte úvaze, jak vás vidí vaše okolí, nevynechte ani to, co z vás činí originální součást sociální skupiny, čím jste zajímaví, čím se lišíte, co je pro vaše okolí přijatelné a co vám má za zlé.
Třetí odstavec věnujte myšlenkám na změnu, kterou byste chtěli dosáhnout. Označte body, které jsou reálné a srovnejte je se svým autoportrétem i s tím, jak vás vidí lidé blízcí i cizí.
Když to všechno budete mít pohromadě, pěkně promyšlené a seřazené, položte si otázku, jestli sami sebe máte rádi, jste-li schopni odpustit si nebo napravit chyby z minulosti a tolerovat svůj obraz tak, jak se vám po zralém uvážení jeví. 
A nezapomeňte – žádná kaše není tak horká, jak se uvařila a žádný člověk není hoden (sebe)zatracení, protože je vždycky možnost i to nejhorší mínění o sobě zlepšit. Pozvolna foukejte do své horké kaše i do mračna, které stíní vaše světlo. To dosáhnete třeba tím, že se budete těšit na něco právě dnes anebo radovat se z toho, co bylo právě včera.

Když se přijímám, tak se měním
Toto úsloví ve své moudrosti prakticky shrnuje cíle jednoho z psychoterapeutických směrů, tzv. gestalt terapie. Změnit se můžeme jen tehdy, když sami sebe přijmeme takové, jací právě teď jsme.
Pozn. red. Gestalt terapie je existenciální a zážitková forma psychoterapie, která zdůrazňuje význam osobní odpovědnosti, zaměřuje se na přítomný okamžik ...(zdroj Wikipedie)
Mýlil by se každý, kdo by si z předchozího odstavce vybral pouze pasivní dumání nad sebou a svými bližními. Opět je tu paradox – pro první krok ke změně se potřebujeme zastavit a udělat si o sobě obrázek. Ale už druhý krok je akce: nestačí nad sebou mávnout rukou a rezignovat, musím vyjít. Vyjít ze své skříně, ze své ulity, teď už s konkrétní představou, jak vypadám.
První krok nestačí – zastavit se na prahu vlastní samoty se nedoporučuje. Jenže,… Co když venku padají kroupy a fouká silný vítr?

Blahodárná blízkost
Až na drastické výjimky byl každý z nás stoprocentně přijat svým okolím v nejranějším věku. Maličké dítě neřeší sebepřijetí, to je mu dáno blízkostí milující mámy a poté i dalších osob.
Čím víc rosteme, tím víc se naše zkušenosti mohou lišit. Jsou rodiče, kteří nikdy nepřijmou své dítě s handicapem, jsou rodiče, kteří nejsou vůbec schopni někoho přijmout a bezpodmínečně milovat. Jsou učitelé milující i propadlíky a lůzry, ale jsou učitelé, kteří mají rádi jen premianty, protože ti jim potvrzují úspěšnost pedagogického snažení. Jsou lidé, kteří přijmou příslušníka jakéhokoliv etnika pod svou střechu, a jsou i ti, kteří ho zatratí. 
Nemilovaný jedinec si nese jizvy špatných zkušeností celý život. Ten, který byl svým prostředím v dětství dobře přijímaný, neprožívá strach ani v situaci, kdy se cítí ohrožený, ale je schopen přijmout zodpovědnost za sebe sama a postavit se nepříznivým okolnostem.
Jsem přesvědčena, že nejlepší možnost pro sebepřijetí je nepochybně nezávislý láskyplný vztah. Ráno se probudíte s vědomím, že nablízku je někdo, kdo vás miluje. Nebo zavoláte kamarádce, které můžete úplně všechno říct, ta vás vyslechne a povzbudí už třeba jen tím, že s vámi bude  neformálně sdílet radosti i starosti. Co když ale nastane horší varianta, někomu blízkému se svěříte třeba s tím, že se vám dramaticky zhoršuje vidění, a on to neunese, odbyde vás nějakou bagatelizující poznámkou anebo rovnou ze vztahu vycouvá?
Takové nečekané chování milované osoby vás zbaví nejen sebejistoty a důvěry, ale může zapříčinit i vaše zničující sebehodnocení. Mrazivý vítr nepochopení a kroupy nenaplněného očekávání vám vezmou chuť ještě něco zkoušet a riskovat.
Možná se vám to nezdá, ale tohle je přesně ta chvíle, kdy díky nepřijetí od druhých máme konečně prostor pro přijetí sama sebe. Místo hloubání nastává příležitost přijmout své pocity, porozumět jim a užít si tak trochu vlastní intimitu. Není to nic příjemného, jakémukoliv sebezpytování by se člověk raději vyhnul. Jenže podstatou přijetí je přijmout pouze to, co existuje. Nemohu reálně očekávat, že přijmu virtuální dar. Nejsem jitrnice, jakou svět neviděl, ale jsem tady já se vším, co ke mně patří. Jsem tady se svou slepotou, nešikovností, nedokonalostí a blbou náladou. Jen tehdy, když tohle vezmu za své, se mohu změnit, jen takhle můžu začít fungovat i v nepříznivých podmínkách. Jen taková se mohu přijmout. Jen taková se nebudu odmítat, i kdyby proti mně stálo celé lidstvo!
Když zvládnu být se sebou v blízkém vztahu, mohu si dovolit vstoupit i do jiného blízkého vztahu, mohu dovolit i jinému člověku, aby se zamýšlel nad mým problémem, mohu mu dovolit, aby mi pomohl.

Jsem to já, kdo pomohl sám sobě, nebo to byl ten druhý?
Tato pomoc je vždycky vzájemná, ale vychází ode mne, já v tomto případě paradoxně stanovuji podmínky bezpodmínečného přijetí. Předkládám sama sobě, a následně i svému protějšku, jasný obraz svých možností, arsenál toho, co mohu udělat pro sebe i pro jiné. Netajím se tím, co dělat nemohu a čeho nejsem v této fázi schopná.
Zásadně vynechávám oblíbenou frázi „budu se snažit“. Jsou situace, kdy touha po výkonu je marné plýtvání energií, kterou aktuálně potřebuji na něco lepšího. Další neúspěch mě od sebepřijetí může jen odradit. Jediné, co od sebe budu očekávat, je trocha moudrosti a pozitivního myšlení na téma – takhle jak jsem, se mohu mít ráda a být se sebou ve shodě.

Mám-li se ráda, je fajn pro sebe také něco udělat
Když se mám ráda já, není důvod, aby mě neměl rád i někdo jiný. Vyjdu tedy ze své skříně a nabídnu něco třeba svému sousedovi. To něco je vztah. Nic jiného totiž nemám, avšak tohle není málo.
A jak bude náš vztah pokračovat? Záleží jen na mně a na tobě. Pokud se budeš mít rád, je pravděpodobné, že budeš mít rád i mě. To platí i obráceně. Když to zvládneme, můžeme se těšit na změny v nás i kolem nás.

Dr. Jaroslava Novotná

#
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Český výrobce mobilů pro nevidomé míří do USA. Letos tam chce vytvořit 30 procent svého obratu

Český výrobce mobilních telefonů a aplikací pro nevidomé BlindShell vstoupil na americký trh. Ještě letos tam chce vytvořit 30 procent svého obratu. Finišuje také s distribucí do subsaharské Afriky. První aplikace BlindShellu vzešla z diplomové práce na pražském Českém vysokém učení technickém, dnes firma prodává produkty téměř v celé Evropě. Oznámila to ČTK v tiskové zprávě.
„O proniknutí na americký trh usilujeme od roku 2016 a očekáváme, že teď, když se to povedlo, vytvoří ještě v tomto roce 30 procent našeho letošního obratu,“ uvedl ředitel BlindShellu Jan Šimík. Firma si podle něj na březnové výstavě v USA ověřila zájem o své telefony a od té doby intenzivně pracovala na americké verzi. U prvních zákazníků budou přístroje během několika týdnů.
V letech 2016 až 2019 společnost navázala partnerství s organizacemi, které mají v USA na starosti pomůcky pro handicapované, mimo jiné s veteránskou asociací VA. Klíč k úspěchu však ležel i v technologii. Firma musela přijít s produktem, který měl ovládání hlasem, což původní výrobek neměl.
BlindShell v posledních letech výrazně roste. Letos se umístila v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 CE, který oceňuje nejrychleji rostoucí technologické společnosti ve střední Evropě, a to konkrétně v kategorii Rising Star. Podmínkou pro zařazení do této kategorie jsou výnosy vyšší než 30 000 eur (zhruba 770 000 Kč) v každém z posledních tří let.
Zdroj: ČTK

#
Deset let bezbariérové vyhlášky

Vloni 18. listopadu uplynulo deset let od účinnosti vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb (neboli bezbariérové vyhlášky). Vydáním této vyhlášky Ministerstvo pro místní rozvoj ČR reagovalo na zmocnění stavebním zákonem pro vydání obecných požadavků na stavby, jimiž se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby, mezi tyto požadavky patří i bezbariérová úprava.
Bezbariérová vyhláška stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání zejména tělesně, zrakově, sluchově a intelektově postiženými osobami, ale i osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let věku bez cizí pomoci.
Pro splnění tohoto cíle se vyhláška soustřeďuje na formulaci požadavků pro účely navrhování, umísťování a povolování staveb.
Bezbariérová vyhláška se dotýká těchto oblastí: pozemních komunikací a veřejných prostranství, občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen „bytový dům“), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce. Ustanovení vyhlášky se uplatní u všech novostaveb, ale také u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
I přesto, že je současná bezbariérová vyhláška účinná již 10 let, v mnoha případech se stále nedodržuje, chybí obecné povědomí a ne zřídka se setkáváme se situacemi, kdy je např. výtah s bezbariérovými úpravami do veřejně přístupné budovy instalován jako nadstandardní úprava a je za to účtována mnohem vyšší cena – přitom vyhláška přikazuje instalovat jedině výtah s bezbariérovými úpravami (ten bariérový by se tedy měl objevit pouze v soukromých bytech, domech – jinde ne), jiní zase mohou tvrdit, k čemu bezbariérová opatření, vždyť na dané místo přijde handicapovaný sotva jednou za týden, v těchto situacích vždy reaguji, co by asi dotyčný říkal v situaci, kdy by tím jedním handicapovaným za týden byl právě on nebo někdo z jeho blízkých. Přitom – jak už bylo napsáno – bezbariérových úprav zdaleka nevyužívají pouze handicapovaní. Snažme se proto myslet na druhé a nevytvářejme zbytečné bariéry.
Nicole Fryčová
Zdroj: Facebook autorky

#
KULTURA: James Risdon přinesl na Hrad světovou premiéru

V roce 2018 jsme o koncertu, přesněji o 25. slavnostním koncertu SONS na Pražském Hradě, psali již v posledním čísle toho roku, tedy 24/2018. O koncertu následujícím, který zazněl třetího prosince 2019, se dočítáte až v lednu 2020. Navíc nikoli v rubrice Stalo se, ale pod střechou rubriky Kultura. Důvod první jinakosti je v termínech odevzdávání časopisů do tisku, rubriku kulturní si ovšem takový koncert zaslouží spíš – přece jen se nejenom „stal“, ale zazněl. A rezonoval, stejně jako zobcová flétna hlavního hosta, Jamese Risdona.

Jestliže jsem vloni, jakkoli bez ambice hudebního kritika, psal o experimentu, pak tento šestadvacátý koncert lze označit bez nejmenší pochyby za dramaturgicky vyzrálý. A věřte, není to úlitba „Sonsímu Olympu“! Již orchestrální zahájení Suitou Sv. Pavla C-dur, op. 29, č. 2 Gustava Holsta se zcela zaplněným sálem neslo radostně a vlídně. Ačkoli v zákulisí zazněly den předtím poplašné zprávy o zdravotní indispozici dirigenta, na Ondřeji Vrabcovi nebyla sebemenší indispozice viditelná nejspíš ani pod mikroskopem. A na zvuku Komorního orchestru Czech Virtuosi už vůbec ne – dojem z první položky programu byl (až na nepoučený potlesk auditoria mezi větami) bezchybný.

Ještě předtím ale – a neradno na to zapomínat – ministr zdravotnictví Adam Vojtěch udělil dvě významná ocenění u příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením. Hned poté, co koncert zahájil prezident SONS, z.s. Václav Polášek. Cenu ministra zdravotnictví za práci ve prospěch osob se zdravotním postižením získala Marie Ředinová, předsedkyně pacientské organizace České ILCO, z.s. sdružující stomiky z celé České republiky. Cenu ministra zdravotnictví za rozvoj zdravotně sociální péče obdržela Šárka Slavíková, sociální pracovnice a předsedkyně spolku Amelie, z.s. Ministr během slavnostního večera ve Španělském sále Pražského hradu vyzdvihl profesionální i osobní nasazení nominovaných a ocenil jejich zásluhy v oblasti zdravotní a sociální péče.

„To, že se tu scházíme, pro mě znamená mnohem víc než jen předání Cen ministra zdravotnictví,“ řekl ministr mimo jiné. „Znamená to, že jsme vůči sobě vnímaví a že dokážeme ocenit záslužnou a obětavou práci ostatních. Návrhy na udělení ocenění může podat kdokoliv z nás a mě nesmírně hřeje u srdce, že jsme obdrželi tolik podnětů. Jsem rád, že se lidé v naší zemi dívají kolem sebe a vnímají to, co se v jejich okolí děje. Každý z nominačních dopisů, který nám byl doručen na ministerstvo, v sobě ukrývá skutečný příběh. Všechny jsou inspirativní a vedou k zamyšlení. Každý z nominovaných by si zasloužil být v těchto prostorách zmíněn a oceněn,“ uvedl při předávání cen ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. – Ale zpět ke koncertu.

Eva Blažková, sopranistka, kterou si možná pamatujete i z koncertu ke stému výročí Zory, se od té doby vypracovala na sebevědomý, barevný projev a její interpretace tří árií z díla Jana Josefa Ignáce Brentnera Harmonica duodecatomeria ecclesiastica, op. 1 byla hlubokým zážitkem. Po něm již přišla na řadu slibovaná světová premiéra skladby Andrewa Downese Koncert pro zobcovou flétnu a smyčcový orchestr.

Nevidomý sólista na zobcovou flétnu Andrew Risdon si koncert evidentně i sám užíval, jeho projev byl hodný virtuosa jeho jména a i samotná skladba byla tou pravou, jíž mohl celý koncert gradovat. To, že ještě nad ní zazářil přídavek, jímž umělec ocenil potlesk zaplněného Španělského sálu, bylo už jen potvrzením faktu, že letošní koncert pořádaný již tradičně SONS u příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením se opravdu povedl.

Václav Senjuk

#
ZDRAVÍ: Diabetická retinopatie – co předchází slepotě jako důsledku cukrovky?

Je známo, že oba hlavní typy cukrovky (tedy cukrovka prvního i druhého typu) způsobují abnormální zvýšení hladiny cukru v krvi. Toto extrémní navýšení vede k nerovnováze, jež vyvolává v těle celkový chaos. Od následků není ušetřen ani náš nejdůležitější smysl – zrak.
Existuje hned několik diagnóz, které můžeme laicky označit jako diabetické nemoci očí. Patří sem právě diabetická retinopatie – nezánětlivé onemocnění sítnice, které postihuje více než 100 000 diabetiků, a to v důsledku neléčené nebo špatně léčené cukrovky.

Co je to diabetická retinopatie a co může znamenat?
Podcenit toto závažné onemocnění a nedbat jeho příznaků se skutečně nemusí vyplatit, může totiž dřív nebo později vést až k úplné slepotě. Jde o nejvážnější komplikaci cukrovky a také hlavní příčinu slepoty v USA (podle National Eye Institute). Znamená onemocnění sítnice způsobené právě diabetem, kdy dochází k prosakování či zablokování sítě cév, které sítnici vyživují. Pokud pacient nedodržuje stanovenou léčbu, podceňuje a nedodržuje předepsanou dietu, začnou se ucpávat drobné žilky v oku a tím dochází k porušení prokrvení sítnice. V dalším případě, jak praví odborník, přestanou cévy v sítnici těsnit, začne z nich vytékat tekutina a to způsobí její otok.

Příznaky komplikací se nemusí projevit včas
Důsledkem je fakt, že nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se samo pokouší o nápravu, a to růstem nových cév, ty však nejsou dostatečné kvality a praskají, mohou oko naplnit krví a způsobit trakční odchlípnutí sítnice. V první fázi diabetické retinopatie si pacient obvykle nevšimne žádných potíží značících počínající problém. Když jsou příznaky citelné, bývá už pozdě. Jediným způsobem jak odhalit onemocnění včas je vyšetření u očního lékaře v rámci pravidelných prohlídek. Zhoršená schopnost vidění se totiž může projevit až po letech trvání špatné kompenzace diabetu. Náprava pak už bohužel možná není.

Prevence – nutnost dodržování léčby diabetu i oční prohlídky
Každý diabetik by měl minimálně jednou za rok navštěvovat očního lékaře, a to samozřejmě i tehdy, není-li zhoršení zraku nijak patrné. V udržování správné hladiny krevního cukru je klíč k jediné efektivní prevenci, pacient by se měl vyvarovat prudkým poklesům a pádům těchto hodnot a svědomitě si hlídat hladinu cholesterolu i krevní tlak. Zejména pravidelné prohlídky u očního lékaře pak pomohou odhalit problém včas a mohou pomoci zpomalit postup oční vady. Zvýšená hladina cukru v krvi způsobená diabetem může vést k dalším očním nemocím, jako je zelený nebo šedý zákal a také diabetická makulopatie (jiná forma retinopatie).

Cukrovka může zmrzačit i zabít
Je smutný fakt, že cukrovka je v současnosti nejčastější a hlavní příčinou slepoty u lidí po dvacátém roce věku, zároveň však stejně často vede k amputacím končetin, které nejsou následkem úrazu. Dále razantně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice a může i za vážná onemocnění ledvin.

Zdroj: mojemedicina.cz, novinky.cz, MUDr. Lucie Valešová, oční chirurg brněnské kliniky NeoVize. coopervision.cz

#
Jedním z našich novoročních předsevzetí může být odnaučit se kouřit

Novoroční předsevzetí si podle statistik dává více než polovina Čechů. Jedno z nich, přestat kouřit, si nejčastěji dávají lidé ve věku 25 až 35 let. Jenže už druhý únorový týden 80 % těch, kteří si předsevzetí dali, hodí své plány za hlavu. V ČR kouří přes dva miliony lidí a většina z nich se někdy pokusila přestat. Státní zdravotní ústav ovšem udává, že pouhá 4 % abstinujících kuřáků se ke své závislosti už nevrátí. I proto se v posledních letech doporučuje v oblasti kouření využívat možnosti spojené se snižováním škodlivosti (harm reduction).
Závislost na cigaretách sice způsobuje nikotin, ale škodlivé pro naše zdraví jsou především jedovaté látky, které vznikají při spalování tabáku. Cigaretový kouř jich obsahuje až 7000, mezi nimi dehet, jedovaté plyny nebo pevné částice.
Bezpečnější alternativu představují zahřívané tabákové výrobky a elektronické cigarety. V prvním případě je tabák zahříván na teplotu 300 až 320 °C. Dávka nikotinu je stejná jako u běžné cigarety, škodlivin ale v porovnání s běžnou cigaretou zhruba o 60 % méně. V elektronické cigaretě se zahřívá tekutá náplň obsahující nikotin. Uživatel vdechuje pouze páru, čímž se riziko škodlivosti e-cigarety oproti běžné snižuje až o 95 %. V souladu s evropskou směrnicí platí u nás od roku 2017 vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o elektronických cigaretách, která mj. stanovuje maximální hladinu nikotinu. Účinným pomocníkem mohou být i nikotinové náplasti. Někomu ovšem nemusí stačit. Proces kouření je totiž spojen s řadou pocitů a vzorců chování, které nelze snadno nahradit nalepením náplasti.
Zmíněné alternativy využívají také lékaři při léčbě závislosti na tabáku. Jako jeden z problémů vždy pociťovali malou motivaci pacientů. Nyní mají v rukách nástroje, které prokazatelně snižují rizika a důsledky kouření. Nikotin ale návykovým zůstane, neočekávejme tedy, že nám lékař jen doporučí zahřívaný tabák nebo elektronickou cigaretu. Jejich povinností je stále a dokola ověřovat, zda je možné jít dále, a motivovat nás k této cestě.
Antonín Vraný
Zdroj: zdravi.euro.cz, gallagher.cz

#
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Řídí kandidát mistra FIDE Stanislav Juříček (Vsetín)

I v letošním roce pokračujeme v celoroční šachové soutěži. Věříme, že kromě osvědčených borců se do řešení zapojí i další vyznavači královské hry. Hodně pěkných chvil nad řešením úloh přeje redakce Zory.

Úloha číslo 1 
Andrej Lobusov (Rusko)   1. cena, Los Angeles Times 1981
 
Bílý: Kg5, Dg1, Vd1, Sf8, Sg6, Jc6, Jh3, Pb5, f3, f4 (10)
Černý: Kd5, Da1, Vd4, Sd2, Jd3, Pa5, c4, e6, g7 (9)
Mat 3. tahem (C+)

Současný ruský skladatel Andrej Jakovlevič Lobusov (*1951) se zaměřuje především na klasická oddělení úlohového šachu, skládá dvoj-, troj- i vícetažky, pomocné maty a samomaty. Jen ve světové databázi má cca 500 skladeb, takže celkový počet zcela jistě nebude daleko od cifry 1000. Diagram předvádí jednu z jeho vynikajících trojtažek, konečně sami vidíte její vyznamenání. Má skvělou ideu, také počet kamenů je tak akorát, ani málo, ani mnoho, ale opravdu „zlatým hřebem“ je její konstrukce s vazbami černých figur na sloupci „d“. A bez zajímavosti není ani úvodník, takže - s chutí do toho a uvidíte, že výsledek vás potěší! 

Řešení úlohy 11 (Juříček) z listopadu 2019: 
Po úvodníku 1. Vd8! [2. Vd3 mat] měl černý celkem sedm obran s motivy, které uvádím v závorkách: 1. - Dxd8/d6/a3 (odlákání dámy od pole f5) 2. Jf5 mat, 1. - Sd4, Jc5 (přilákání střelce na pole d4, přerušení působnosti střelce jezdcem) 2. S(x)d4 mat, 1. - Jd6 (přerušení působnosti dámy) 2. Dxa7 mat, 1. - Vd6 (uvolnění dráhy dámě k poli e4) 2. Dxe4 mat, 1. - Sxe2/c2 (krytí hrozby) 2. J(x)c2 mat a dva maty z připravených her: 1. - Vf1 2. Jxf1 mat, 1. - Vxg2 2. Jxg2 mat. Strategická klasika. 

Další body za správné řešení soutěže zapisujeme těmto úspěšným řešitelům: Rudolfu Birtusovi z Teplic, Ondreji Čaneckému z Doks, Antonínu Maňákovi z Louky nad Veličkou, Rostislavu Millerovi z Bludova, Janu Olejníkovi z Málkova, Františku Skoumalovi z Bludova, Petru Šimovi z Chromče, Ireně Šourkové z Děčína a Kostasu Zisopulosovi ze Dvora Králové nad Labem.

#
Stříbro ze Soluně

TJ Zora Praha se ve dnech 22.–24. listopadu 2019 zúčastnila mezinárodního turnaje v goalballu v řecké Soluni. Druhé místo z osmi družstev je určitě velký úspěch, ale cesta ke stříbrným medailím nebyla snadná. Základní skupina byla těžká.
Nejprve jsme remizovali s týmem Waalwijk 6:6. V dalším zápase jsme porazili domácí reprezentaci 10:8. Poslední zápas ve skupině jsme vyhráli celkem snadno nad italským Hawks 6:16 a ze skupiny jsme do semifinále postupovali z prvního místa. V semifinále nás čekal těžký soupeř – reprezentace Egypta. Tento zápas byl také velmi vyrovnaný. Chvilku jsme vedli a chvilku prohrávali. Ale nakonec se nám podařilo zvítězit těsně 11:10. Ve finále nás opět čekala reprezentace Řecka, která porazila v semifinále Rumunsko 7:13.
Podruhé se nám Řeky porazit nepodařilo, podle našeho soudu však zvítězili za notného přispění rozhodčích. Zápas skončil 12:10. Boj o bronzové medaile vyhráli s Egyptem Rumuni 12:11.
Velkou oporou týmu byl i tentokrát Ivoš Budil. Jestli si někdo myslel, že cesta na kole do Soluně ho unaví, tak se hluboce mýlil. Právě naopak. Hrál, jako by snad ani nevěděl, že padesát let už mu dávno bylo. Na opačném pólu (a to jen věkovém) byl Tomáš Jirout, který soupeřům nastřílel 28 gólů a skončil na čtvrtém místě střelecké tabulky. Většinu zápasu odehrál i Josef Sarkány, který za celý turnaj pustil jen pár gólů. Michal Novotný odehrál skvěle zápas s Italy, kterým nastřílel deset gólů a i ve finále byl platným hráčem. Novotný starší hrál jen proti Italům. Naše zápasy vedl Petr Müller za asistence Petra Müllera mladšího a Šárky Sarkányové.

Redakčně upraveno
Karel Novotný
Zdroj: Facebook Český goalball

***

# Tiráž

ZORA, časopis pro zrakově postižené
Ročník 104, číslo 1, leden 2020

Redakce: Šéfredaktor PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Mgr. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný
Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Pavla Jungwirthová

Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz

Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.