Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 8, duben 2024

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
UDÁLOSTI: Kalendárium
Přehledně
Oceňte osobnosti s velkým významem pro komunitu zrakově postižených
SE ZOROU NA VELETRH: Svět knihy Praha 2024 – jeho tři fokusy
LIDÉ KOLEM NÁS: První zkušenost s motorismem jsem prožil už při porodu
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Já Pygmalion nebo Golem? III. část
OD NAŠICH ČTENÁŘŮ: Zážitkové odpoledne s leteckým modelářem
BUDE VÁS ZAJÍMAT: U dómu zní nový Poesiomat, klikou si zatočil i Miroslav Krobot
SPORT: Nevidomí kuželkáři si rozdělovali republikové tituly ve dvojicích!
Dvě Češky v první osmičce na světovém poháru v Nymburku


UDÁLOSTI: Kalendárium


„Svatý Jiří k létu míří, zvítězil nad saní i nad zimou.“ Podle svatojiřské pověry nemají lidé v den jeho svátku (24. dubna) pracovat na poli, na zahradě ani v sadě, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit. Řada pověr se váže i k jedné jarní květince, prvosence jarní čili petrklíči. Slouží prý k přivolání dobrých víl, které ochraňují zahradu a odhánějí zlé duchy od nemocných. Pokud si večer dáte svazek petrklíčů pod polštář, ve spánku vás „jistě“ navštíví duch nedávno zesnulého příbuzného. A dívce dokáže přivolat vytouženého milence. A závěr dubna? To lidé za velké slávy stavějí májky, které ochraňují vesnici před zlem. Je ale nutné je hlídat před krádeží i kácením záškodníky ze sousedních obcí.

Osobnosti našeho světa pravidelně navštěvujeme v „Tyflopedickém lexikonu jmenném“ od Josefa Smýkala.
27. 4. 1845 zemřel český klavírista a hudební skladatel Leopold Balcar. Zrak ztratil už ve třech letech následkem horečnaté choroby. Nepomohl mu ani věhlasný německý oční lékař Jäger, autor dosud používaných tabulek různých druhů a velikostí písma pro zjišťování zrakové ostrosti na blízko. Balcar se narodil v Brně, a protože tu tehdy ještě nebyl výchovný ústav pro nevidomé děti, byl v roce 1832 přijat do ústavu pražského. Tady projevil mimořádné hudební schopnosti i píli ve hře na klavír. Bohužel, objevily se i první příznaky zákeřné tuberkulózy. V roce 1839 odjel už jako známý klavírista do Vídně, kde byl uveden do hudebního a koncertního života. Stal se tu velmi známým umělcem, o čemž svědčí počet jeho koncertů i mimořádně kladné kritiky. Když například zahrál 6. ledna 1841 v brněnské Redutě, návštěva byla prý obrovská, a to i proto, že ředitelství vídeňské železnice poskytlo návštěvníkům i účinkujícím bezplatné jízdné. Výtěžek koncertu byl poté na Balcarovo přání věnován na stavbu nové budovy brněnského ústavu pro nevidomé na Radvítově náměstí. V tom roce už mu ale zbývaly pouhé čtyři roky života. Snad právě pro jeho mládí, zemřel totiž v pouhých 24 letech, se na něho pozapomnělo.

28. 4. 1893 se narodil český klavírista německého původu Gustav Götz. Také on ztratil zrak v raném dětství, v osmi letech byl přijat do Ústavu pro nevidomé v Brně a po dokončení povinné školní docházky se vyučil košíkářem. Vynikal ale také v hudbě a ve hře na klavír dosáhl už v ústavu výborné úrovně. Než z ní však stačil složit státní zkoušku, onemocněla mu matka a on musel ústav opustit, aby se o ni postaral. Po její smrti se do Brna ale už nevrátil. Odjel do Vídně, kde se hudbě učil u nevidomého klavíristy a varhaníka českého původu Josefa Labora, a na vídeňské konzervatoři složil i vysněnou státní zkoušku. Poté až do pozdního věku pořádal koncerty v Rakousku i Německu, do nichž zařazoval nejobtížnější klavírní skladby, a hře na klavír rovněž vyučoval.

A 30. 4. 1847 se narodil učitel Ústavu pro nevidomé ve Vídni Anton Messner. O zrak přišel o něco později než dva výše uvedení pánové, „až“ v pěti letech, a to následkem pádu. Do ústavu ve Vídni byl ale přijat až ve svých jedenácti letech. Do té doby byl vychováván k samostatnosti svými rodiči. V ústavu byl vynikajícím žákem, a dokonce i jeho ředitel Mathias Pablasek mu věnoval mimořádnou péči. Po získání potřebné kvalifikace byl přijat do ústavu jako výpomocný učitel. A pro ústav byl jistě přínosem. Často svými návrhy ovlivňoval vyučování. Napsal metodické pokyny pro orientaci nevidomého člověka v prostoru, publikace na téma slepecký zkratkopis i básně. Zkonstruoval také několik didaktických pomůcek. Dochovala se „Messnerova krabice“, sada písmen latinky i Braillova písma na destičkách, kterými se zasunováním do lišt v řádcích vytvářela slova a věty.

Co se dělo v dubnu v naší historii? Tak například 24. 4. 1949 vznikla v tehdejším Československu mládežnická organizace Pionýr. Ta měla nahradit skauty, kteří byli komunistickou stranou naopak zakázáni. 25. 4. 1945 osvobodil druhý ukrajinský front Brno. 30. 4. 1344 bylo Papežskou bulou Klimenta VII. povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství. České země se tím staly v církevní oblasti nezávislými na Německu. Prvním pražským arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic. Ve stejný den, ovšem v roce 1945, byla sovětskými vojsky a prvním čs. armádním sborem osvobozena Ostrava. Pro představu, padlo zde 100 000 Němců a 24 000 vojáků osvobozeneckých armád. Přes 200 000 dalších pak bylo raněných.

V dubnu roku 1755 se ve Francii narodil Jean Anthelme Brillat-Savarin. Že vám tohle jméno nic neříká? Možná ale budete znát jeho nesmrtelné citáty. Tak například: „Řekněte mi, co jíte, a já vám řeknu, jací jste.“ Nebo: „Stůl je jediným místem, kde se člověk během první hodiny nikdy nenudí.“ A do třetice: „Objev nového pokrmu má více smyslu pro štěstí lidského pokolení než objev nové hvězdy.“ A ještě jeden, pro nás: „Menu bez sýra je jako krasavice bez oka.“ Tenhle pán byl doslova monument světové gastronomie. Navrhl pravidla stolování, která se dodnes dodržují, a uvedené citáty pocházejí z jeho knihy "Fyziologie chuti".

Dva citáty od jiného klasika. Poznáte ho podle nich? „Smutným hodiny se zdají dlouhé.“ Nebo: „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když ti z něj nemá kdo pomoci.“ Pokud jste ho ještě nepoznali, pak si dejme jeho nejznámější: „Být či nebýt, to je oč tu běží.“ Jde o člověka, který je považován za největšího anglického spisovatele a dramatika. Jeho hry jsou přeloženy do všech hlavních živých jazyků a jsou uváděny častěji než hry jakéhokoli jiného dramatika. William Shakespeare se narodil 23. 4. 1564. Shodou okolností ve stejný den v roce 1616 zemřel.

A trochu muziky na závěr. Věděli jste, že 30. duben je mezinárodním dnem jazzu? Vyhlásila ho Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) v roce 2011, na popud černošského autora hudby a klávesisty Herbieho Hancocka. Jazz se vyvinul na přelomu 19. a 20. století v USA a postupně se rozšířil do celého světa. Je charakteristický svou improvizací, rytmickou komplexností a emocionálním výrazem. Tak si dejte některé jeho nejslavnější skladby. Co třeba "Hello, Dolly!" od Louise Armstronga? Nebo "Mood Indigo" od Duka Ellingtona? Anebo "Summertime" od Elly Fitzgeraldové? Chcete raději něco novějšího? Pak si najděte třeba skladby Charlieho Parkera, Milese Davise nebo Johna Coltraneho.

Antonín Vraný


Obsah

ÚVODEM
UDÁLOSTI: Kalendárium
Přehledně
Oceňte osobnosti s velkým významem pro komunitu zrakově postižených
SE ZOROU NA VELETRH: Svět knihy Praha 2024 – jeho tři fokusy
LIDÉ KOLEM NÁS: První zkušenost s motorismem jsem prožil už při porodu
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Já Pygmalion nebo Golem? III. část
OD NAŠICH ČTENÁŘŮ: Zážitkové odpoledne s leteckým modelářem
BUDE VÁS ZAJÍMAT: U dómu zní nový Poesiomat, klikou si zatočil i Miroslav Krobot
SPORT: Nevidomí kuželkáři si rozdělovali republikové tituly ve dvojicích!
Dvě Češky v první osmičce na světovém poháru v Nymburku


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 108, číslo 8, duben 2024
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Martina Policarová, PhDr. Václav Senjuk, Mgr. Ing. Antonín Vraný
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 120 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
UDÁLOSTI
Kalendárium
Přehledně
Oceňte osobnosti s velkým významem pro komunitu zrakově postižených
SE ZOROU NA VELETRH
Svět knihy Praha 2024 – jeho tři fokusy
LIDÉ KOLEM NÁS
První zkušenost s motorismem jsem prožil už při porodu (Petr Haluška)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Já Pygmalion nebo Golem? III. část
OD NAŠICH ČTENÁŘŮ
Zážitkové odpoledne s leteckým modelářem
BUDE VÁS ZAJÍMAT
U dómu zní nový Poesiomat, klikou si zatočil i Miroslav Krobot
SPORT
Nevidomí kuželkáři si rozdělovali republikové tituly ve dvojicích!
Dvě Češky v první osmičce na světovém poháru v Nymburku



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR