Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 3, únor 2024

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
UDÁLOSTI: Kalendárium
Přehledně
Návštěva komentované výstavy betlémů
LIDÉ KOLEM NÁS: Všichni si navzájem upřímně přejeme úspěch
REPORTÁŽ: Ohlédnutí přes rameno
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Putri Ariani: Nevidomá zpěvačka, která dobyla svět
Kde se zrodil notový zápis
SOUTĚŽ: Vyhlášení výsledků soutěže
Nová soutěž

UDÁLOSTI: Kalendárium

Hromnice (2. 2.) jsou první předzvěstí jara,
i čas k očistě domácnosti, těla i duše. Ve slovanských tradicích se v tento čas budil ze zimního spánku bůh Perun a spěchal se svým hromovládným kyjem na pomoc Svarožicovi, aby svrhli bohy zimy, temnoty, zla a nastolili čas života a slunce. Naši předkové mu v tomto hromování vydatně pomáhali, mlátili kyji, palicemi a dalšími nástroji do hrnců i kamenů. Také ale žehnali svíce, které je měly chránit před zlými duchy i úderem blesku, a studánky, aby bylo dost vody po celý rok a aby voda léčila svou magickou silou všechny nemoci.

Nahlédněme do „Tyflopedického lexikonu jmenného“ od Josefa Smýkala. Před 200 lety, 1. 2. 1824, zemřela klavírní virtuoska, pěvkyně a skladatelka Marie Terezie Paradisová. Zrak ztratila už ve třech letech po zánětlivé chorobě. Rodiče ji podporovali ve zpěvu i hře na klavír, jejími učiteli byly vskutku velké osobnosti. Třeba český hudební skladatel Leopold Koželuh nebo Ital Antonio Salieri. Když ji slyšela hrát a zpívat císařovna Marie Terezie, stala se její kmotrou a poskytla jí důchod 200 zlatých ročně na hudební vzdělání. Později začala psát i vlastní skladby. Ve 23 letech s nimi vyrazila na turné do Německa, Švýcarska, a byla nadšeně přijata. Vystupovala též v Londýně, Bruselu i Praze. Některé její skladby má ve sbírkách muzeum ve Vídni, většina se však bohužel ztratila. V roce 1785 navštívila Paříž a stala se jednou z dam královny Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie. Tady zpívala i ve prospěch nového Haüyova ústavu pro nevidomé a na samotného Haüye prý učinila velký dojem. A kdo učinil velký dojem na ni? Prý doktor Messner, u kterého se údajně podrobila operaci očí a nabyla světlocitu. A také se k němu dokonce odstěhovala, což se ovšem příliš nezamlouvalo jejímu otci. Zastával funkci vídeňského vládního rady, a tak nelenil a odvedl si dceru zpět domů, údajně i s použitím zbraně.

Před 30 lety, 9. 2. 1994, zemřela česká učitelka hudby Marie Jansová. I ona přišla o zrak ve třech letech, nešťastným pádem do vápna. Rodiče ji však i jako nevidomou vedli k práci v hospodářství. Vyučila se kartáčnickému řemeslu, ovšem už jako žákyně a později učnice se věnovala studiu hudby. To zakončila v roce 1929 státní zkouškou na Brněnské konzervatoři, prý jako první nevidomá žena na Moravě. V Brně také hře na klavír a hudební teorii dlouhá léta vyučovala. Byla rovněž zpěvačkou, založila a vedla ženský pěvecký sbor v brněnské organizaci Podpůrného spolku samostatných slepců. Ten velmi často veřejně vystupoval a sklízel úspěchy na mnoha soutěžích. Také prý pletla, háčkovala a své výrobky vystavovala. Za svou aktivitu byla v roce 1972 oceněna medailí Emilie Suchardové.

A 15. 2. 1795 se narodil Armand Piweew Dufau, ředitel Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Při nástupu na toto místo se rozhodl dořešit otázku písma pro nevidomé „s konečnou platností“. Proto se i on snažil zavést své vlastní, které se však, jako mnoho předcházejících, neosvědčilo. Také vyzkoušel několik dalších písem, která rovněž vyloučil jako nevhodná. A pak přišel rok 1850. Po zmatcích, kdy se nevidomí učili neustále nová písma, náhle a nečekaně změnil názor, prohlásil, že vyčerpal všechny dostupné možnosti a souhlasil s používáním Braillova bodového písma. K tomu dodal, že "Toto písmo má všechny vlastnosti, aby se je nevidomí mohli učit, a aby jim bylo jedním z nezbytných prostředků vzdělávání. Bylo vytvořeno pro nevidomé, pouze oni tedy mají právo rozhodnout, zda ho budou používat.“ O dva roky později se v Paříži začaly Braillovým písmem tisknout knihy. Louis Braille se tak po 25 letech odmítání na konci svého života dočkal ve své zemi uznání.

V lednu 1969 už členové the Beatles věděli, že se rozpadnou. Ještě předtím si ale naplánovali koncert na rozloučenou. Jenže kde ho odehrát? Takhle narychlo? A pak vystoupali na střechu budovy Apple Corps, kde sídlili jejich účetní, tajemníci a dokonce i dvorní astrolog. Tam se s konečnou platností rozhodli. 30. 1. 1969, hned ráno, vytáhli na střechu aparaturu a kamery. Jejich koncert trval 42 minut a přilákal dav lidí. Přitom ale také zastavil dopravu a podráždil desítky lidí, kteří si, zřejmě nevěda, co se děje, stěžovali na hluk. Přivolaní strážníci vyšplhali nahoru a vypojili Lennonovi a Harrisonovi zesilovače. McCartney zpíval dál: „Zas už hraješ na střeše, i když dobře víš, že se to tvý mámě nelíbí a že tě přijde zatknout!“ A Lennon? Ten prý strážníkům „jménem kapely poděkoval“. Víckrát už the Beatles nevystoupili.

2. 2. 1882 se narodil irský romanopisec a básník James Joyce. V roce 1917 podstoupil první operaci očí. Problémů se zrakem se však nikdy nezbavil a svá poslední díla psal téměř nevidomý. Literární teoretici často upozorňují na to, že tyto potíže mohly vést k jeho identifikaci s Homérem, který byl prý také nevidomý. Na základě Homérovy Odyssey napsal Joyce totiž velmi pravděpodobně svůj nejslavnější román Odysseus. Přečíst si můžete ale i díla jako „Dubliňané“, „Plačky nad Finneganem“ nebo „Portrét umělce v jinošských letech“.

A na závěr jednoduchá hudební hádanka. Hrál na klavír, violoncello, housle a varhany a nenáviděl zvuk trubky. Už jako šestiletý byl pozván císařovnou Marií Terezií, aby předvedl své umění před vídeňským dvorem. Měl 7 sourozenců, ale dospělosti se dožil jen on a jeho sestra Anna Marie, také nadaná klavíristka. Jejich otec Leopold s nimi cestoval po Evropě a předváděl je jako zázračné děti. Vedle hudby byl i vášnivým hráčem karet (to byla mimochodem i velká záliba výše uvedené Marie Terezie Paradisové). Měl vřelý vztah k Praze. Nejraději pobýval u zpěvačky Josefíny Duškové a pianisty Františka Xavera Duška na Bertramce. Když se lidé v Praze dozvěděli o jeho smrti (5. 12. 1791), vyzváněly tu zvony celou půlhodinu. Dnešní věda by příčinu smrti jistě odhalila, jenže nemá jeho ostatky. Byl totiž pohřben do hromadného hrobu chudiny. Jeho nejslavnější opery? "Don Giovanni", "Figarova svatba" a „Kouzelná flétna“. Psal ale i operety, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše a chorály. Poslední dílo "Requiem" už nedokončil. Na výzvu vdovy tak učinil jeho žák Franz Xaver Süssmayr. Uhodli jste? Wolfgang Amadeus Mozart se narodil 27. 1. 1756 v rakouském Salzburgu.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 108, číslo 3, únor 2024
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Mgr. Kamila Blažková Koncová, Petr Mašek, Ilona Ozimková, PhDr. Václav Senjuk, Mgr. Ing. Antonín Vraný
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 120 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
UDÁLOSTI
Kalendárium
Přehledně
Návštěva komentované výstavy betlémů
LIDÉ KOLEM NÁS
Všichni si navzájem upřímně přejeme úspěch (Ludmila Janatová)
REPORTÁŽ
Ohlédnutí přes rameno
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace ze Sociálně-právní poradny
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Putri Ariani: Nevidomá zpěvačka, která dobyla svět
Kde se zrodil notový zápis
SOUTĚŽ
Vyhlášení výsledků soutěže
Nová soutěž

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.