Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 23, prosinec 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Každý má, co si přeje
STALO SE: Přehledně
Koncert v Kostele U Salvátora byl více než úspěšný
Den otevřených dveří? Nejlepší, co pamatuji!
RETRO: Pozvolné loučení se stoletou Zorou
LIDÉ KOLEM NÁS: Muzikou žiji, ale vnímám ji i jako druh podnikání
Hudba a hory jsou pro mě nepostradatelné
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2021
ZDRAVÍ: Jak na svalové křeče v nohách?
SPORT: Šampionáty v benchpressu
QARDO bodovalo ve Zlíně
INZERCE
# Tiráž


RETRO: Pozvolné loučení se stoletou Zorou


Původně jsem myslela, že už sáhnu do historického svazku jen jednou, ale nakonec to přece jen vyjde na dvě pokračování. Otázku „co tím chtěl básník říci“ jistě vnukne poslední chvilka poezie:

Jaroslav Kvapil: Nevysloveno
Tisíc slov se na rtech stále chvěje,
je v těch slovech všechen Boží svět – ale co se ve tvém srdci děje,
kterým slovem lze to povědět?
Proteskní to s tebou nocí dlouhou,
nelze toho ani unésti,
nezve se to štěstím ani touhou,
láskou není to, ni bolestí,
se stromů to vůní bylo sváto, líbalo to tebe na čelo,
květ tím kvetl, hudba zpívala to,
srdcí tisíce to bolelo,
je v tom smutek věčnosti i věcí, věčnost tvá i chvilkový tvůj svět –
cítíš to a nedocítíš přeci,
že´s to někdy říci nedoved…

A od veršů plných náznaků a symbolů k realitě, týkající se tehdejšího světa nevidomých, Běžná čísla, jak už jsem na počátku psala, docela šetří informacemi ze slepeckého světa. Příště ještě nahlédnu do zpráv, kde se tu a tam zmínka najde. O to hutnější je v tomto směru závěr, z něhož se pokusím vybrat hrstku údajů, ač vlastně vše v rozsáhlé zprávě má svoji dokumentární hodnotu.

První mezinárodní sjezd nevidomých Esperantistů v Praze
(pokračování)
Skončila jsem Haraldem Thilanderem, Švédem, který vyšel sjezdu vstříc pomocí svého časopisu. Takže tento hluchoslepý muž redakčně řídil, nejspíš sám připravoval, Esperanta ligilo v letech 1912-1958. Oslepl ve třinácti letech, časem zřejmě získal i sluchovou vadu, a právě Esperanto mu otevřelo možnost korespondence s pěkným kusem světa.
Ale opět citace z velkého pojednání: „Ke sjezdu přihlásilo se 95 nevidomých. Někteří nepřijeli pro různé, hlavně valutové překážky. Sjezdu zúčastnilo se celkem 71 osob, z nich 13 vidomých, z různých národností. A to 51 příslušníků národnosti československé, 6 německé, 3 francouzské, 3 účastníci z Rakouska, 2 z Dánska, 1 Maďar, 1 Švéd, 1 Španěl,1 Belgičanka, 1 Angličanka, 1 Švýcar.
(Moje poznámka: Dál bych se dost brodila jmény, tedy budu vybírat jen ta nějak zajímavá, stejně jako neběžné informace.)
Tedy opět vstupuji do textu: Za Podpůrný spolek samostatných slepců vystoupila slečna Libnarová z Prahy. (Moje pozn.: byla učitelkou hudby, později provdaná Blažková.)
Vláda brasilská ohlásila příchod oficiálního zástupce brasilských slepců P. Fr. A. de Almeida, jenž měl zastupovati zároveň slepecký ústav Benjamin Constant v Rio de Janeiro. Proč zmíněný delegát nepřijel neznámo dosud.
31. července sloužil na Klárově Dp. Randa mši sv., při níž četl Evangelium a konečné modlitby Esperantem. Odpoledne byli nevidomí přítomni slavnostní zahajovací schůzi 13. světového sjezdu vidomých Esperantistů, jehož se zúčastnilo přes 2200 osob. V průběhu skoro čtyřhodinové schůze pozdravil Mistr Macan vidomé Esperantisty jménem sjezdu nevidomých a pozval je k účasti na našich schůzích. Hlučný potlesk byl důkazem sympatií vidomých stoupenců.
Oficiálně byl sjezd zahájen v pondělí dopoledne. Započal esperantskou hymnou zpívanou českými nevidomými dívkami za klavírního doprovodu. Milovaný a vážený „tatíček slepců“ Prof. Theophile Cart z Paříže prohlásil srdečnými slovy sjezd za zahájena. Po řeči Prof. Stejskala promluvil upřímně zástupce Prahy pan Hála a místopředseda kuratoria Klárova ústavu p. Leschinger. Obě české řeči tlumočeny byly jednatelem do Esperanta a nadšený potlesk přítomných byl zaslouženou odměnou oběma delegátům za jejich zájem o slepecký sjezd.
Opět vstupuji do textu konstatováním, že následuje hrst jmen účastníků oficiálně hovořících za nevidomé různých národností. Ale nemohu nechat bez povšimnutí, že za ty naše si vzaly slovo dvě dámy. Opět sl. Libnarová za Podpůrný spolek samostatných slepců a sl. Bartůšková za československé nevidomé. Dále jednatel sjezdu i autor tohoto referátu vysvětluje, že předešlá setkání byla prvními pokusy a jen poradami, pražský sjezd je prvním skutečným sjezdem nevidomých Esperantistů. I přidány informace o náročných přípravách.
Ale vraťme se opět na schůzi: „Na to následovala zajímavá řeč předsedy Prof. Carta, v níž vysvětlil, že vážná oční choroba jeho děcka přivedla jej na pole práce ve prospěch slepců. Vylíčil žertovně první smělé kroky, jež učinil pro zavedení Esperanta mezi slepci, např. intervenci u řady evropských královen, jimž poslal první esperantskou učebnici tištěnou Braillovým písmem. Jedna z nich poslala mu „královský dar“ 100 korun, jiná (slavná rumunská královna-spisovatelka Carmen Sylva) slíbila jediná účinnou pomoc, hlavně mravní, zatímco ostatní korunované hlavy nechaly jeho výzvu nepovšimnutu. A když zmínil milovaného syna zabitého na francouzském bojišti, skropily náhle vytrysklé slzy jeho ušlechtilý obličej a hluboké pohnutí znemožnilo mu pokračovati. V okamžiku tom jsme všichni pocítili, jak duševně blízci jsme tomuto znamenitému muži, zesmutněvše jeho smutkem a spolucítíce se vřelou účastí jeho palčivou bolest. A stejně jímavý byl okamžik, kdy profesor Cart zdůrazňuje zásluhy skromného pracovníka Mistra Macana, naklonil se k němu a políbil jej. Vidomí účastníci nemohli se zdržeti slz, vidouce oba ctihodné starce v upřímném přátelském objetí, i v řadách slepců bylo patrno veliké pohnutí. Nezapomenutelná scéna! Ke konci přečetl jednatel došlé pozdravné dopisy a telegramy, mezi nimi také srdečný telegram obětavého hluchoslepého redaktora časopisu Esperanta ligilo Thilandera ze Stockholmu. Jméno Thilander, tak drahé slepcům, bylo slyšeti mnohokráte v běhu slavnostní schůze a vyvolalo vždy nadšený potlesk. Bylo vysloveno všeobecné politování nad nepřítomností váženého redaktora a jeho onemocněvší nevidomé choti.“
Plaše a s dojetím je tedy nutno bez rušení opustit dávný sjezd, jeho část, plnou protichůdných citových projevů, dnes bychom řekli emocí. Ještě nutno dodat, že byly odeslány telegramy prezidentu Masarykovi a ministru zahraničí Benešovi, též hrstce osobností ze světového hnutí nevidomých.
Zatím ještě, i ze známých pandemických důvodů, těžko lze plýtvat objetími, ale přejme si, až to bude možné, abychom uměli najít ty, kdož by si je zasloužili.
V poslední části se těší na shledanou
Eva Budzáková



Obsah

ÚVODEM: Každý má, co si přeje
STALO SE: Přehledně
Koncert v Kostele U Salvátora byl více než úspěšný
Den otevřených dveří? Nejlepší, co pamatuji!
RETRO: Pozvolné loučení se stoletou Zorou
LIDÉ KOLEM NÁS: Muzikou žiji, ale vnímám ji i jako druh podnikání
Hudba a hory jsou pro mě nepostradatelné
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2021
ZDRAVÍ: Jak na svalové křeče v nohách?
SPORT: Šampionáty v benchpressu
QARDO bodovalo ve Zlíně
INZERCE
# Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 23, prosinec 2021
OBSAH:
ÚVODEM
Každý má, co si přeje
STALO SE
Přehledně
Koncert v Kostele U Salvátora byl více než úspěšný
Den otevřených dveří? Nejlepší, co pamatuji!
RETRO
Pozvolné loučení se stoletou Zorou
LIDÉ KOLEM NÁS
Muzikou žiji, ale vnímám ji i jako druh podnikání (Jan Čajan)
Hudba a hory jsou pro mě nepostradatelné (Pavla Flámová)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2021
ZDRAVÍ
Jak na svalové křeče v nohách?
SPORT
Šampionáty v benchpressu
QARDO bodovalo ve Zlíně
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR