Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 21, listopad 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE
Přehledně
Tyfloart 2021
V Kyjově se slavilo
SONS Kroměříž má novou braillskou tiskárnu
VÝSLEDKY BRAILLSKÉHO KVÍZU
POZVÁNKY
DUN v Praze u Salvátora
Slavnostní koncert ve Španělském sále, již 27. v pořadí
Na turnaj QARDO do Zlína
Mikulášské QARDO na Dědině
Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS
Dělat jsem chtěl, a dělat mě nechali
ZORA RADÍ a INFORMUJE
Co je sanorinismus a jak ho léčíme?
Častý problém – bolesti bederní páteře
SPORT
ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
INZERCE


VÝSLEDKY BRAILLSKÉHO KVÍZU

Když ne soutěž, tak alespoň kvíz – vyhlášení vítězů

V braillské Zoře č. 15 jsme uveřejnili patnáct otázek kvízu o bodovém písmu a lidech kolem něj. Dnes přinášíme seznam správných odpovědí a jména vítězů od čtvrtého po první místo. Možná si položíte otázku, proč ne od desátého či dvacátého po první místo. Odpověď je jednoduchá: zúčastnili se pouze čtyři soutěžící. A tato okolnost pana Příborského i mne (a možná i další skalní příznivce čtení konečky prstů) zavazuje k zamyšlení o takovém zatraktivnění bodového písma, které mu vrátí důstojnější pozici mezi komunikačními prostředky nevidomých. Alespoň částečně funkční nápravný recept se nabízí – povinné zavedení výuky bodového písma pro všechny, kdo již nemohou číst za použití zraku. Jen se obávám, že v dnešní době politické korektnosti a tendence žádné povinnosti neukládat by narazila na pevnou stěnu falešné dobrotivosti hodnostářů spravujících blahosklonně náš vzdělávací systém tak, aby bylo konkurenceschopných zrakově postižených lidí co nejmíň.
Od návodů pro blízkou či střednědobou budoucnost naší gramotnosti se raději vraťme k soutěži samotné. Níže si znovu přečtěte položené otázky, tentokrát však se správnými odpověďmi:

Otázky a odpovědi:
1. Na myšlenku, že pro nevidomé je snazší vnímat hmatem shluky a čáry složené z teček (bodů) než linie vypouklé latinky, přišel jako první lombardský jezuitský mnich a kněz, profesor fyziky a matematiky žijící v letech 1631-1687. Jeho slepecká abeceda sestávající z hmatných bodů umístěných v reliéfní mřížce byla uveřejněna v knize Prodromo vydané v roce 1670. Jmenoval se:
a) Aurelio Nicolodi,
b) Francesco Lana Terzi,
c) Augusto Romagnoli,
d) Luigi Dormi?
Správná odpověď = 1b): Jako první navrhl pro čtení a psaní nevidomých bodový systém Francesco Lana Terzi.
2. Dalším konceptem písma pro nevidomé, předloženým pařížskému vzdělávacímu ústavu pro mladé slepce, byl dvanáctibodový systém, který v roce 1821 navrhl autor tzv. nočního vojenského písma, důstojník francouzské armády. Byl to:
a) Valentin Haüy,
b) Wilhelm Ludolf Lachmann,
c) Charles Barbier,
d) Philippe Chazal?
Správná odpověď = 2c): Dvanáctibodový systém bodového písma vytvořil Charles Barbier – celým jménem Charles Maria Barbier de la Sere.
3. Za současně používaný šestibodový systém, rozšířený prakticky do všech jazyků světa, vděčíme Louisi Braillovi, žáku již zmíněného ústavu pro mladé slepce v Paříži. Narodil se 4. ledna 1809 v:
a) Coupvray,
b) Saint Mandé,
c) Montrouge,
d) Paříži?
Správná odpověď = 3a): L. Braille se narodil v obci Coupvray nedaleko Paříže.
4. Svůj systém vytvořil Louis Braille v roce:
a) 1835,
b) 1830,
c) 1825,
d) 1850?
Správná odpověď = 4c): Louis Braille vytvořil toto písmo ve svých 16 letech v roce 1825.
5. Louis Braille zemřel v Paříži následkem onemocnění tuberkulózou 6. ledna roku:
a) 1857,
b) 1845,
c) 1860,
d) 1852?
Správná odpověď = 5d): Braille zemřel 6. 1. 1852.
6. Důležitým činitelem v šíření Braillova písma v českých zemích byl Karel Emanuel Macan (1858-1925). Jeho působení zasahovalo do nejrůznějších oblastí. Uvádíme řadu činností, vaším úkolem je určit, čím nebyl:
a) hudebním skladatelem,
b) tvůrcem prvního českého slabikáře Braillova písma,
c) zakladatelem spolku Český slepecký tisk,
d) ředitelem Klárova slepeckého ústavu v Praze,
e) zakladatelem knihovny pro nevidomé, která dodnes nese jeho jméno,
f) organizátorem prvního mezinárodního kongresu nevidomých esperantistů v Praze (1921)?
Správná odpověď = 6d): Macan nebyl ředitelem Klárova slepeckého ústavu v Praze.
7. První knihou vydanou spolkem Český slepecký tisk (založen v roce 1915) byl almanach:
a) Zornice,
b) Světlo ve tmě,
c) Jitřenka,
d) Naše šance,
e) Zora?
Správná odpověď = 7c): První publikací vydanou spolkem Český slepecký tisk v roce 1916 byl almanach Jitřenka.
8. K. E. Macan byl též prvním redaktorem časopisu ZORA, který vychází dodnes. První číslo vyšlo v roce:
a) 1922,
b) 1917,
c) 1924,
d) 1919,
e) 1918?
Správná odpověď = 8b): První číslo časopisu ZORA vyšlo v lednu roku 1917.
9. Na pozici vedoucích redakce ZORY se vystřídalo několik šéfredaktorů. Uveďte jméno osoby, která šéfredaktorem nebyla:
a) Zdeněk Šarbach,
b) K. E. Macan,
c) Jiří Reichel,
d) Rudolf Freszl,
e) Václav Senjuk,
f) Ferdinand Wildmann,
g) Rudolf Krchňák,
h) Jaroslav Lacina,
i) Taťána Králová?
Správná odpověď = 9g): Šéfredaktorem časopisu ZORA nebyl Rudolf Krchňák, spisovatel, básník, hudebník, dlouholetý učitel ve škole pro nevidomé v Brně a zástupce československých nevidomých ve Světové radě pro blaho slepců.
10. Centrem vydávání knih a časopisů v bodovém písmu na Slovensku je Knižnica pre nevidiacich v Levoči. Nese jméno nevidomého kolportéra slovenských a českých knih, šiřitele slovenské národní literatury (1796-1880):
a) Jozefa Vrabela,
b) Jozefa Sventeka,
c) Mateje Hrebendy,
d) Juraje Mráze?
Správná odpověď = 10c): Knižnica pre nevidiacich v Levoči nese ve svém názvu jméno Matěje Hrebendy (slovensky „Mateja Hrebendu“).
11. Jaký subjekt nebo subjekty se v ČR systematicky věnují výuce bodového písma dospělých? Jsou to:
a) krajská TyfloCentra,
b) celostátní Tyfloservis,
c) SONS ČR, z. s.,
d) Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina,
e) Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana?
Správná odpověď = 11b): Tyfloservis, dříve součást České unie nevidomých a slabozrakých, od roku 2001 celostátně působící společnost založená SONS se aktivně a systematicky věnuje výuce bodového písma později osleplých osob od svého vzniku. Hlavním propagátorem této činnosti je spolusestavitel tohoto kvízu a autor Slabikáře a čítanky bodového písma pro dospělé J. Příborský; garantem výuky je hlavní metodička Tyfloservisu Mgr. Iveta Langrová.
12. Jak se píše bodovým písmem na původní Pražské tabulce:
a) meziřádkově,
b) po jedné straně,
c) mezibodově?
Správná odpověď = 12b): Standardně se píše po jedné straně archu, druhá strana listu papíru zůstává pro nevidomého čtenáře neužitečná – písmena jsou pouze vidět jako důlky v papíru konečky prstů nečitelné – zrakem se však číst dají zprava doleva s listem papíru obráceným po delší straně o 180 stupňů.
13. Má-li jednostranná tabulka 21 řádků, kolik řádků psaných po obou stranách papíru má tabulka meziřádková:
a) 24,
b) 36,
c) 28,
d) 42?
Správná odpověď = 13c): Střídání řádků bodového potisku na lícové a rubové straně archu umožňuje zúžení vzdálenosti mezi jednotlivými řádky, takže se na list papíru vejde o sedm řádků víc, než když píšeme pouze po jedné straně. I čtení – zvláště pro začátečníky – je pohodlnější, protože mezi vypouklými řádky na každé straně archu je větší mezera. Takto meziřádkově po obou stranách listu papíru byly donedávna opisovány knihy ve Velké Británii, zatímco u nás se opisovalo zpravidla v hustém řádkování po jedné straně archu.
14. Co má společného Eureka A4 s Braillovým písmem:
a) braillský řádek,
b) obchodní název,
c) braillskou klávesnici?
Správná odpověď = 14c): Eureka A4 je opatřena šestibodovou braillskou klávesnicí. Zadávané braillské znaky se nijak nezobrazují, jsou převáděny do zvukové podoby. Eureka díky braillské klávesnici vychovala generaci osob se zbytky zraku (i slabozrakých), které bodové písmo hmatem nečtou, ale umějí jím psát.
15. Kolik kombinací braillských bodů (včetně mezery) lze vytvořit z osmibodového znaku:
a) 48,
b) 192,
c) 512,
d) 256,
e) 64?
Správná odpověď = 15d): Znaky Braillova písma jsou v důsledku své grafické omezenosti mnohoznačné, a to i při 256 možných osmibodových kombinacích. Grafika běžného písma (černotisku) je naproti tomu prakticky neomezená; i zde však vznikají dvojznačnosti, např. mezi znaky „c“ a „p“ v latince a azbuce, kde představují různé hlásky.
Kvíz obsahuje kromě správných odpovědí řadu dalších jmen a skutečností; možná bude některým čtenářům stát zato ověřit si, kdo a co se za těmito jmény a skutečnostmi skrývá. Doporučuji vaší ctěné pozornosti Tyflopedický lexikon jmenný Josefa Smýkala (k dispozici v Knihovně digitálních dokumentů SONS) i internetovou Wikipedii.
A nyní tedy k soutěžícím a jejich výkonům: na čtvrtém místě se umístil Milan Koupil s jedenácti správnými odpověďmi; jako třetí skončil Rudolf Birtus se třinácti správnými odpověďmi; o druhé a první místo se dělí Anna Perglerová a Marta Zemanová se 14 správnými odpověďmi.
Soutěžící obdrží ceny (samozřejmě knihy v bodovém písmu) věnované redakcí.
Jménem hlavního iniciátora kvízu Jana Příborského i jménem svým děkuji soutěžícím za účast a blahopřeji k projeveným znalostem. Kvíz byl naším skromným příspěvkem k připomenutí dnes často opomíjené skutečnosti, že Braillovo písmo je pro plnohodnotný život nevidomého jedince moderní doby stejně důležité jako běžné písmo pro svět lidí vidících.

Rudolf Volejník



Obsah

ÚVODEM
STALO SE
Přehledně
Tyfloart 2021
V Kyjově se slavilo
SONS Kroměříž má novou braillskou tiskárnu
VÝSLEDKY BRAILLSKÉHO KVÍZU
POZVÁNKY
DUN v Praze u Salvátora
Slavnostní koncert ve Španělském sále, již 27. v pořadí
Na turnaj QARDO do Zlína
Mikulášské QARDO na Dědině
Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS
Dělat jsem chtěl, a dělat mě nechali
ZORA RADÍ a INFORMUJE
Co je sanorinismus a jak ho léčíme?
Častý problém – bolesti bederní páteře
SPORT
ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
INZERCE


Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 21, listopad 2021
Obsah:
ÚVODEM
Jak jsem soutěžil
STALO SE
Přehledně
Tyfloart 2021
V Kyjově se slavilo
SONS Kroměříž má novou braillskou tiskárnu
VÝSLEDKY BRAILLSKÉHO KVÍZU
Když ne soutěž, tak alespoň kvíz – vyhlášení vítězů
POZVÁNKY
DUN v Praze u Salvátora
Slavnostní koncert ve Španělském sále, již 27. v pořadí
Na turnaj QARDO do Zlína
Mikulášské OARDO na Dědině
Příležitost pro literární nadšence
LIDÉ KOLEM NÁS
Dělat jsem chtěl, a dělat mě nechali
ZORA RADÍ a INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 11/2021
ZDRAVÍ
Co je sanorinismus a jak ho léčíme?
Častý problém – bolesti bederní páteře
SPORT
Černobílé problémy



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR