Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 16 srpen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Kdybych já byl kovářem,
STALO SE: Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI: Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ: Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY: O lordech a o manželství
Tiráž


LIDÉ MEZI NÁMI: Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?


Knihovnu města Olomouce, pobočku Brněnská, najdete v kubistické vile Františky Lipčíkové. Je zapsanou kulturní památkou. S nevidomými spolupracuje od roku 1993. Jedním z výsledků této spolupráce byla – bohužel vzhledem k výrobním termínům Zory pozdě zachycená – výstava s názvem „Poezie nevidomých a slabozrakých autorů“. Navštívit jí už nemůžete, trvala jen do 31. srpna 2021. Přesto jsme o její představení požádali předsedu OO SONS Olomouc Jana Příborského, a vedoucí pracoviště Marii Kebrdlovou.
„Jde o první výstavu, která představila poezii nevidomých autorů pocházejících z různých míst Moravy. Důvodů pro její pořádání bylo hned několik. Prvním byla oslava 25. výročí založení SONS ČR. Druhým představit poezii v rámci festivalu Dny umění nevidomých na Moravě. Jím se obecně snažíme přesvědčit veřejnost, že člověk s těžkým postižením zraku je nedílnou součástí společnosti, a dokáže ji svým způsobem obohatit. Výstava byla i naším poděkováním autorům za to, že nás, čtenáře, svými básněmi oslovují, obohacují i povzbuzují,“ rekapituluje Jan Příborský.
„Ale nejen to. V Olomouci si připomínáme rok významných výročí. 25 let slaví SONS, 30 let Tyfloservis, který tu byl založen záhy po tom pražském, 20 let je Tyflocentru, a 10 let sociální firmě Ergones. Připomenout stále chceme i skutečnost, že institucionalizovaná péče o osoby s těžkým postižením zraku začala v Olomouci už v roce 1959. V období před druhou světovou válkou působil v Československu Podpůrný spolek samostatných slepců,“ doplňuje Marie Kberdlová, a pokračuje: „Podpůrný spolek ale neměl územní působnost a uspořádání. Po válce chtěli jeho lidé pokračovat v práci, ovšem zanedlouho nastala doba socialismu, a komunistická strana měla zájem založit vlastní organizaci. Podpůrný spolek byl zrušen a nastoupil Svaz invalidů. Ten měl právě od roku 1959 krajskou působnost. Svaz tehdy vedli rozumní lidé, a dovolili určitou autonomii pro jednotlivé typy postižení. Tak mohla být v jeho rámci založena samostatná sekce pro spolkovou činnost zrakově postižených. V roce 1960 pak vznikly okresy, a systém svazu nabyl novou strukturu. Ta trvá dodnes, a nevidomí jsou organizováni na území okresu Olomouc. Jen se v běhu času měnily názvy.“
Které básníky výstava představila? Žijící i zesnulé, muže i ženy. „Začněme těmi, kteří už mezi námi nejsou. Zřejmě tím nejuznávanějším je Dušan Žváček, filolog a rusista. Posledních deset let života byl nevidomý. Dalším je rovněž filolog a rusista, pedagog, ředitel školy, rodák ze Šternberka Josef Sedlák. V srpnu roku 1968 nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk, podepsal 2000 slov, a musel ze školství odejít. Vyučil se kameníkem a kamenosochařem, a psal poezii. Také on byl posledních 10 let života nevidomý. Třetím básníkem je náš bývalý člen Ladislav Kratochvíla. Psal básně veselé, často však o smutných tématech. Poslední už nežijící básnířkou je Jarmila Cholinská. Narodila se v Litovli, tamtéž v 93 letech zemřela, ale celý život byla světoběžnicí. U nás učila francouzštinu, a na pařížské Sorbonně přednášela češtinu. Zajímala se i o dění v Olomouci, a bojovala za přírodu a ekologii. Posledních 15 let jí zrak slábl, až na úroveň praktické nevidomosti. A právě v té době nejvíce psala. Jedna ze sbírek byla na její vlastní náklad publikována též v Braillově písmu.“
A nyní k žijícím autorům. Zřejmě nejznámější je autorka básní, krátkých próz a fejetonů Eva Budzáková z Lanškrouna. Emilie Kozubíková z Frýdku Místku vydala nejvíce básnických sbírek ze všech autorů, kteří tu byli vystaveni. Píše zvláštní a líbivou poezii. Nejmladší básnířkou, a rovněž zpěvačkou, Je Dagmar Sýkorová, alias Daisy. Během vernisáže výstavy tu své básně též přednášela. Čtvrtým žijícím básníkem je Jiří Maršálek. Jeho básně vydává v brněnském Tyflocentru Hana Bubeníčková. Další básně může vlastnit třeba archiv časopisu Zora.“
V prostoru výstavní síně byly rozmístěny panely „patřící“ jednotlivým autorům. Od sebe se mírně barevně lišily. Našli jste na nich jejich básně, krátký životopis, a seznam vydaných publikací. Vše proloženo kreslenými anekdotami a fotografiemi z akcí členů zdejší OO SONS. Při rozhovoru s bratry Kapucíny, při běhu pro Světlušku, ze společného testování na koronavirus, nebo při vítání jara a házení Morany (královny zimy) do vody. Moranu prý kvůli pandemii mají v klubovně oblastní odbočky už druhým rokem.
A byly tu i knihy, v černotisku i Braillově písmu. Nejvíce z nich darovala Janu Příborskému Jarmila Cholinská: „Procházky rosou“ v Braillu, a s překrásným obalem, „Odpadkový koš“, „Miláček prevít“, „Pandemie šlendriánství“, „Trny v patě“, nebo „Štěky a aforismy jedovaté babizny“. Vystavena byla i kniha od Ladislava Kratochvíly „Tušení bez vidění“, či Kniha „Nedosvitky“ od Dušana Žváčka, kterou najdeme v Braillu a digitalizovaném textu i v Knihovně a tiskárně pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Tady najdete i knihu „Barevné tóny od kolektivu nevidomých autorů.“ Vydána byla olomouckým Tyflocentrem.
Vernisáž výstavy pojal Jan Příborský i jako vzpomínku na dvě významné herecké osobnosti. Básně Dušana Žváčka a Josefa Sedláka přednesl František Řehák. Další verše, propojené hudbou, zarecitoval brněnský herec a rodák z Náměště na Hané Ladislav Lakomý.
V Olomouci se zkrátka věnovali tématu „poezie nevidomých autorů“ s láskou, a zpracovali ho velmi podrobně. Co na závěr? Třeba báseň Dušana Žváčka s názvem „V ordinaci očního lékaře“:

Trosky brýlí, trosky očí.
Jak z nich slepit vhled,
vhroužením, ne zrcadlením.
Obnovovat úžící se svět,
než se k tobě, s pasem vosím
zády pootočí.
Trosky brýlí, trosky očí.
Tentokrát už možná naposled.
Antonín Vraný


Obsah

ÚVODEM: Kdybych já byl kovářem,
STALO SE: Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI: Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ: Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY: O lordech a o manželství
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 16 srpen 2021
Obsah:
ÚVODEM
Kdybych já byl kovářem,
STALO SE
Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI
Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ
Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY
O lordech a o manželství



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR