Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 8 duben 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Díky za vaše názory
STALO SE: Přehledně
Čtvrt století. Jak se rodila dnes pětadvacetiletá SONS
RETRO: A je zde zas, ten dávný čas
LIDÉ KOLEM NÁS: Tohle chci zažívat znovu, a dokážu to i sama
Čím byl, tím byl rád
LITERÁRNÍ KLÁNÍ
Město, ve kterém jsem doma aneb Pozvání po době kovidové
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Občanský průkaz s braillskou identifikací?
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – IV.
ZDRAVÍ: Co dělat při zánětu šlach?
Srdeční šelest nemusí být vždy nevinný
TROCHA HUMORU
Tiráž

Čím byl, tím byl rád

Také telefonistou. Psávala jsem kdysi, snad ne tak dávní pamětníci pamatují, o telefonistech. Ten, kterého už s manželem pár let známe, Luboš Prokeš, se zabýval nejen tímto povoláním.
Narodil se v roce 1961, Základní devítiletou školu absolvoval v Brně, tehdy ještě na Veveří 15, pak kousek Střední ekonomické školy v Praze-Krči, pro zasvěcené na Kláráku. Tamtéž pak ho uvedl kurz telefonistů do této profese.
Dál tedy, Luboši, vyprávěj ty.
„Kurz jsem ukončil v roce 1979 a už měl vyhlédnuté místo. Konkrétně v Komunálních službách Uničov. Nejdřív váhali, jestli nevidomý může tuto práci dělat. Podmínku, možná ji považovali za nesplnitelnou: měli umět zaznamenávat hovory na běžném kancelářském stroji. Pozvali mne na pohovor, kde jsem ukázal, že to opravdu umím. No a pak zůstal celých 15 let.“
Ale vím, že po roce 1990 to už nebylo tak jednoduché.
„To tedy nebylo. Soukromník, který tohle pracoviště převzal, mínil, že telefonista je nerentabilní. Přeřadili mne tedy do profese zámečníka. Práce pro firmu Moravia ve Šternberku, vhodná pro člověka s dobrým zrakem. Po jednání s Úřadem práce jsem mohl na ústředně zůstat, dokonce přibyla další činnost, konkrétně zásobování. Vše potřebné psáno na stroji, později dost pomohla Eureka A4. Nikdy ale nebylo na třílinkové ústředně s dvaceti sedmi pobočkami málo práce, měl jsem 27 poboček a hodně hovorů.“
Ale, jak jsi kdysi zmiňoval, ten „komunál!“ pak skončil.
„Kesl, což byla firma, která služby provozovala, pro dluhy a jiné problémy zanikla a já zase bez práce. Za čas se mi ale ozvala dopravní firma, jejíž kamiony jezdily po celé Evropě, což byla skutečná výzva. Nastoupil jsem do pozice dispečera. Znamenalo to informovat řidiče kam jet, řešit závady a na dálku různé problémy na cestách. Někteří kolegové nebyli nadšeni, pochybovali, zda práci zvládnu. Ale vydržel jsem osm let. I tato firma se zas dostala do problémů, tedy nová otázka co dál. Na Úřadě práce se po dvou letech objevila nabídka pražské firmy, která měla dotované místo. Spolupracující paní opravdu nevěděla, co bych dělal. Tedy technický redaktor. Různé rozhovory. Třeba o celkové koncepci energetiky. Tomu jsem opravdu nerozuměl a pán, s nímž jsem měl tohle rozebírat, mi řekl, ať se raději věnuji telefonování, když energetika mi nic neříká. Dotace skončila, tedy i spolupráce s firmou.
Další moje domácí pracoviště bylo v Hulínské chráněné dílně, pro ni jsem nakonec vytvářel databáze možných zákazníků. Tahle možnost skončila v roce 2015 a já jsem věděl, že budu muset hledat dál. Sám, protože na Úřadě práce jaksi nevěděli, co bych dělal.
A tentokrát to, překvapivě, trvalo jen tři dny. Na Internetu jsem narazil na českou firmu Odorik, která poskytuje levné volání. Jméno má podle Odorika, prvního českého cestovatele ze 14. století, také však trochu Itala. Jsem tam spokojen. To, co dělám je pasivní marketing. Čeká zkrátka u telefonu, kdo zavolá. Objednávky, ale i technické dotazy. Nevím-li sám, domlouvám se s kolegy, ale myslím, že umím poradit, protože se mohu dostat i do profilů zákazníků i pomoci s různými problémy. Našich možností dost využívají i cizinci, kteří zde pracují, např. hovor do Vietnamu vyjde na jednu Kč. Opravdu jsem rád, že tuto práci mám, s majiteli skvěle vycházím.
Abychom nemluvili jen o práci, jaké jsou tvoje zájmy?
„Především rád poslouchám hudbu. Třeba i barokní a vůbec vážnou, ale mám rád i populární skoro současnou. Spíš střední proud, retro ze šedesátých až osmdesátých let. A také hodně čtu, momentálně z Macanovy knihovny Remarque Tři kamarádi.
A mám jeden zvláštní zájem, suchozemské želvy. Býval jsem i v klubu jejich chovatelů. Jednou si mne našla paní, které jsem poradil co se želvičkou, kterou si rodina přivezla z ciziny. Vedoucí klubu mi pak volal, což bylo docela legrační, že nevidím, tak nemám co radit. A přitom jsem jim v chovatelských začátcích opravdu pomohl!“
Nakonec se ještě vracím k hrstce tvých profesí a z toho vyplývajících zkušeností. Co bys radil dnešním mladým, hledajícím realizaci? Jistě je dost složité se zorientovat ve zmatcích zdejšího trhu práce.
„Vím, že to je dost složité, ale práci sehnat lze. Jen to chce si věřit. Mně už také často docházela trpělivost a moc jsem nedoufal. Bývá nabízen takzvaný aktivní telemarketing, což znamená obvolávat firmy a hlavně domácnosti. Ale i kdybyste nabízeli opravdu kvalitní zboží dobré firmy, lidé nemají po různých divných zkušenostech důvěru. Pasivní telemarketing, kdy já předpokládám zájem, je jednodušší. Uměl bych si představit našince jako soudní zapisovatele. A v oné pražské firmě jsem jako technický redaktor přepisoval ze zvuku developerské konference. Tedy i práce s nahrávkami.“
Tohle je tedy vážné téma, možná se v dalším článku budu s tebou či někým dalším podobným zkušenostem věnovat víc.
S Lubomírem Prokešem z Uničova ráda rozmlouvala a přeje mu ať je dál ve své práci rád
Eva Budzáková

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 8 duben 2021
OBSAH
ÚVODEM
Díky za vaše názory
STALO SE
Přehledně
Čtvrt století. Jak se rodila dnes pětadvacetiletá SONS
RETRO
A je zde zas, ten dávný čas
LIDÉ KOLEM NÁS
Tohle chci zažívat znovu, a dokážu to i sama
Čím byl, tím byl rád
LITERÁRNÍ KLÁNÍ
Dobré místo pro život
Město, ve kterém jsem doma aneb Pozvání po době kovidové
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Občanský průkaz s braillskou identifikací?
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – IV.
ZDRAVÍ
Co dělat při zánětu šlach?
Srdeční šelest nemusí být vždy nevinný
TROCHA HUMORU

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.