Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 4 únor 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Každý je strůjcem svého osudu
STALO SE: Přehledně
NAPSALI JSTE NÁM
Deskové a karetní hry v době koronavirové
LIDÉ KOLEM NÁS: Lehkou atletiku s postižením zraku? Ano, lze!
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 1)
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Jak přežít zimu ve zdraví a dobré náladě?
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl
Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?
ZDRAVÍ: Jak se lze bránit osteoporóze i podpořit její léčbu?
Experimentální terapie zachránila zrak chlapci se zhoubným nádorem oka
SPORT: Zimní sporty
INZERCE
Tiráž

Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?

Přestože se rádi označujeme za „pány tvorstva“ a „vrchol evoluce“, v mnoha ohledech za našimi zvířecími druhy zaostáváme. Například v rychlosti, s jakou pracuje náš zrak, patříme sotva do průměru…
Do rychlosti reakce se významně promítá doba, během níž smyslový orgán zpracuje signál přicházející z vnějšího prostředí. Různé smyslové orgány pracují různě rychle, a proto se rychlost reakce na zvuk liší od rychlosti, s jakou zareagujeme na zrakový podnět. Různě rychle pracují i smyslové orgány různých živočichů. Nápadné rozdíly jsou patrné v práci oka.

Moucha proti „projektilu“
K měření rychlosti, s jakou pracuje zrak, se využívá skutečnosti, že pomalu blikající světlo vnímáme jako řadu jednotlivých záblesků. Když blikání nabere na rychlosti, jednotlivé záblesky nám splynou a vnímáme je jako nepřerušené světlo. U člověka k tomu dochází při více než 60 záblescích za sekundu. Pes má tuto hranici posunutou na 80 záblesků za sekundu. To je zřejmě důvod, proč psi většinou nepatří k náruživým televizním divákům. Na rozdíl od nás nevidí na obrazovce plynulý děj, ale sérii rychle se střídajících statických záběrů. Nás by také nebavil film rozložený do mnoha „diapozitivů“.
Mouše domácí (Musca domestica) splynou jednotlivé záblesky ve stálé světlo až při 250 záblescích za sekundu. Proto je tak těžké mouchu chytit. Její oko pracuje čtyřikrát rychleji než naše a moucha tak žije ve „zpomaleném světě“. Naše pokusy ji plácnout nemají velkou šanci na úspěch, protože jsou pro muší oko beznadějně pomalé. Moucha dokáže uhnout úderu se stejnou lehkostí, s jakou se hrdinové sci-fi filmu Matrix vyhýbají ve zpomaleně plynoucím čase vystřeleným projektilům.

Svižníkův běh naslepo
Rychlost práce oka je poplatná věku. Ve stáří se snižuje. Lze ji ale ovlivnit tréninkem. Například hokejoví brankáři trénovaní v chytání prudce vystřelených puků mají práci oka o něco rychlejší než netrénovaní lidé. Mnohem důležitější jsou ale vrozené parametry práce oka. Ty nám kladou limity, jež objektivně nedokážeme překročit bez vážných následků. Například jezdci formule 1 nebo piloti tryskových letadel se pohybují rychlostmi, které se blíží hranici lidských možností s ohledem na rychlost zpracování obrazu okem a mozkem. Pokud bychom tyto rychlosti dále zvyšovali, ocitali by se jezdci a piloti v podobné situaci jako brouk svižník Cicindela hirticollis.
Svižník běhá rychlostí asi 8 km/h. Nevypadá to jako závratné tempo, ale brouk urazí za sekundu vzdálenost, která odpovídá 120násobku délky jeho těla. Nejrychlejší sprinteři současnosti nepřekonají za stejnou dobu více než pětinásobek své tělesné výšky. Kdyby měl světový rekordman v běhu na sto i dvě stě metrů pádit tempem srovnatelným se svižníkem, musel by vyvinout rychlost 770 km/h. Svižník nemá na tak rychlý běh dostatečně rychlé oči. Při špičkové rychlosti nestačí jeho zrak zpracovávat obraz a brouk běží naslepo. Proto je nucen čas od času zastavit, aby se rozhlédl, kam vlastně uhání a kde se mezitím ocitla vyhlédnutá kořist.

Rychlé a pomalé oči
Rychle pracující oko a „pomalý tok“ času jsou typické pro malé tvory s vysokou úrovní látkové výměny. Malé tělesné rozměry zrychlují cestu nervových vzruchů, které nemusí putovat na velké vzdálenosti. Vysoká úroveň metabolismu zásobuje nervový systém dostatkem energie pro jeho činnost. Drobní tvorové s intenzivní látkovou výměnou mívají ovšem krátký život. Vzhledem k tomu, že jim čas plyne několikanásobně rychleji než nám, není ale jejich subjektivní délka života zase tak jepičí.
K živočichům s rychlýma očima patří sysel zlatavý (Spermophilus lateralis) a z ptáků holub skalní (Columba livia) nebo špaček obecný (Sturnus vulgaris). Pro tyto ptáky je „rychlé oko“ důležité pro pohyb ve velkých hejnech, kde při společném letu a náhlých obratech hrozí vzájemné kolize.
TIP: Zatím nejpomalejší oko odhalili vědci u bezobratlého mořského korýše Booralana tricarinata. Ten je s to rozlišit nejvýše 4 záblesky za sekundu. K dalším tvorům s „líným okem“ patří úhoř říční (Anguilla anguilla), který má rychlost práce oka omezenou nízkou úrovní látkové výměny. Ryba by rychlejší oko nedokázala zásobovat dostatkem energie. Z podobných důvodů má zřejmě pomalý zrak i kožatka velká (Dermochelys coriacea). Té ale pomalé oko nevadí, protože se živí pomalu plovoucími medúzami a ty i s tímto „handicapem“ polapí bez větších problémů.

Nejpomalejší a nejrychlejší oči
Rychlost práce oka živočichů vyjádřená frekvencí, při níž jednotlivé záblesky splývají v jednolité světlo.
korýš Booralana tricarinata 4 záblesky za sekundu
úhoř říční (Anguilla anguilla) 14 záblesků za sekundu
želva kožatka velká (Dermochelys coriacea) 15 záblesků za sekundu
haterie novozélandská (Sphenodon punctatus) 46 záblesků za sekundu
žralok kladivoun obecný (Sphyrna zygaena) 60 záblesků za sekundu
člověk (Homo sapiens) 60 záblesků za sekundu
tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) 80 záblesků za sekundu
pes (Canis lupus familiaris) 80 záblesků za sekundu
sysel zlatavý (Spermophilus lateralis) 120 záblesků za sekundu
moucha domácí (Musca domestica) 250 záblesků za sekundu

Jaroslav Petr
Zdroj: stoplusjednička.cz

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 4 únor 2021
OBSAH
ÚVODEM
Každý je strůjcem svého osudu
STALO SE
Přehledně
NAPSALI JSTE NÁM
Co život dal a vzal
Deskové a karetní hry v době koronavirové
LIDÉ KOLEM NÁS
Lehkou atletiku s postižením zraku? Ano, lze!
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 1)
RETRO
A znovu křehké stránky stoleté Zory
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Jak přežít zimu ve zdraví a dobré náladě?
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl
Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?
ZDRAVÍ
Jak se lze bránit osteoporóze i podpořit její léčbu?
Experimentální terapie zachránila zrak chlapci se zhoubným nádorem oka
SPORT
Zimní sporty (od naší čtenářky)
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.