Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 24 Prosinec 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Každý konec je také začátek
STALO SE: Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS: S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ: O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA: Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ: Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA: Světlo ve tmě – vánoční koncert
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT: Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE


ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku


„Je fajn, že se v Zoře a Emě objevují témata ze života. Tím myslím také Odpovědnu a rubriku Nad zlato.
Nemyslela jsem si, že to budu zrovna já, kdo napíše svěřovací dopis. Ale teď nazrála doba, kdy si nevím rady, a tak píšu.
Na jaře mi zemřela matka a nedlouho po ní kamarádka, se kterou jsme se znaly od dětství, protože jsme vyrostly v internátní škole pro zrakově postižené. A aby toho nebylo málo, v září mi umřel i vodicí pes, který se mnou byl třináct let.
Letní čas jsem prožila sice ve smutku, ale pobývala jsem většinou se sestrou na chalupě – to jsem ještě měla psa –, starala jsem se o neteře, sklízeli jsme úrodu, zavařovali. Měli jsme všichni spoustu práce, a i když už s námi nebyla máma, zvládali jsme to docela statečně.
Přišlo září, všichni jsme se vrátili k městskému životu, neteře chodí do školy a moje sestra do práce.
Já pracuji z domova, ale dala jsem si pauzu, protože když mi ze dne na den umřel pes, vůbec už si se sebou nevím rady. Pořád jen brečím, beru prášky na spaní, a ráno jsem tak otupělá, že nejsem schopná normálně vstávat. O nového psa zatím nežádám, přijde mi divné mít jiného, než na kterého jsem byla léta zvyklá.
A teď přijde to hlavní: moji známí, sousedi a přátelé si začínají všímat, že nikam nechodím, že do telefonu jen brečím a že jsem odmítla i společný pobyt na horách mezi vánočními svátky a Novým rokem. Mně se totiž vůbec nikam nechce, nechce se mi odpovídat na dotazy a poslouchat utěšující řeči. Všichni vědí o mých ztrátách a ve snaze mi tzv. pomoct vybřednout ze smutku mě akorát štvou a já jsem pak nepříjemná.
Bojím se dvou věcí – že zůstanu úplně bez přátel a že mě třeba postihne nějaká nevyléčitelná psychická nemoc, o kterých jsem četla.
Jak dlouho je normální, abych se takhle chovala?“
Lída

Odpověď
Naše dopisovatelka se ocitla ve fázi smutku a truchlení, která přirozeně nastává, když nám zemře nebo nás opustí blízká osoba. Většina tohoto roku se paní Lídě stala zdrojem velkého žalu, protože se nestačila smířit se ztrátou matky a kamarádky, a přidala se k tomu ztráta věrného psího přítele.
Dobré znamení je, že v sobě našla odhodlání a svěřila se s tím, co jí nejvíc bolí. Nedovedeme ani částečně zmírnit lidskou bolest, ale můžeme se alespoň pokusit o nějaká doporučení, která by ukázala na naději i pevný bod v budoucnosti:

- Nikdy si nevyčítejte pláč za ztrátu někoho drahého. Pokud člověk svou lítostí nezahlcuje všechno své okolí, může si plakat, jak se mu zachce. Věřte, že lidé, kteří potlačují svoje emoce, inklinují k psychickým i somatickým onemocněním častěji než ti, kteří své emoce nechají přirozenou cestou odeznít.

- Nechce-li se vám navštěvovat známé a přátele, a dáváte přednost klidu a tichu, není to nic škodlivého. Duše, která se zotavuje z traumatu, sama nejlépe pozná, kdy je dobré otevřít dveře a vykročit nebo si pozvat hosty.

- Doba smutku a truchlení se obvykle pohybuje kolem 12 měsíců. Je to čas, kdy se ve vzpomínkách vrací emoce a prožitky, rituály, svátky i sezonní zvyklosti. Truchlící člověk by si měl tyto „návraty“ odžít způsobem, který si sám zvolí. Nemusí vždy platit, že truchlícímu člověku udělá dobře změna prostředí a chápající lidé kolem něho. Pokud se rozhodne trávit Štědrý den nebo narozeniny sám ve svém bytě, nebraňme mu, jen dejme na srozuměnou, že tu budeme, až nás bude potřebovat nebo jen tak s námi být.

- Neraďme truchlícímu, aby se co nejrychleji zbavil předmětů, které po sobě zanechal zemřelý nebo odchozí člověk. Totéž platí i o pelíšku po psovi, jeho hračkách i vodítku a postroji. Až přijde ten pravý čas, opuštěný páníček se těch věcí zbaví nebo je daruje nově příchozímu psu. Není vždy dobré zahrnout opuštěného člověka dobrými radami, které můžou způsobit ještě větší bolest.

- Jestliže se truchlícímu člověku naskytne možnost trávit Vánoce nebo dovolenou v prostředí, které zná, a s lidmi, kteří ho budou respektovat, není to vůbec špatné řešení. Nemělo by to být ale tak, že všichni budou celé dny plakat nebo naopak dělat, že se nic neděje a všichni „jsme v pohodě“. Ať se již dotyčný rozhodne jakkoliv, měl by mít možnost své rozhodnutí změnit i na poslední chvíli, aniž by tím zasel nějaké pochybnosti o svém zdravém rozumu. V situaci, jakou prožívá např. paní Lída, je dobré být tolerantní a chápající, jakkoliv se její specifické chování může jevit nestandardně.

- Je pravda, co se zpívá v jedné filmové pohádce – dělání všechny smutky zahání. Je dobré, když i truchlící člověk si stanoví pravidelný denní program, do kterého lze zahrnout i práci. Nepůsobí-li pracovní zatížení další stres, mívá naopak obrodný účinek. Hodně smutků lidé přestáli díky tomu, že museli obstarat domácí zvířata, rodinu nebo třeba roznášet poštu. Zvladatelné povinnosti pomáhají smutek uzdravit a vyvádějí z izolace.

Na závěr ještě přidáváme praktickou zkušenost: trvá-li truchlení, slzy a nepřekonatelný smutek příliš dlouho, není špatné požádat ošetřujícího lékaře o lehká antidepresiva, která nemají návykový účinek. Po nějaké době se mohou léky postupně omezit a pak zcela vynechat. Po určitou dobu však mohou působit jako ochranný obvaz na duši, aby se dokázala rychleji zahojit.

Dr. Jaroslava Novotná


Obsah

ÚVODEM: Každý konec je také začátek
STALO SE: Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS: S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ: O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA: Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ: Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA: Světlo ve tmě – vánoční koncert
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT: Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 24 Prosinec 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Mgr. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Každý konec je také začátek
STALO SE
Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS
S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ
O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ
O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA
Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ
Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA
Světlo ve tmě – vánoční koncert v Olomouci
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT
Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR