Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 24 Prosinec 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Každý konec je také začátek
STALO SE: Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS: S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ: O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA: Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ: Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA: Světlo ve tmě – vánoční koncert
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT: Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE


STALO SE: Pětadvacet let, to už je tradice


Pětadvacítka v životě člověka se považovala za ukončení první třetiny života a dejme tomu za praktickou dospělost. (Dnes je to sice jinak, ale to jen u lidí – u těch to konec konců začíná být spíš první čtvrtina, jak se nám prodlužuje průměrný věk dožití…) V každém případě pětadvacátý slavnostní koncert SONS ČR na Pražském hradě, v barokně nádherném Španělském sále, spíš svědčí o skutečné dospělosti. Po dvou tak trochu diskutabilních experimentech minulých ročníků program toho jubilejního byl po všech stránkách hodný superlativů, prostě skvělý.
Jubileí se v to pondělí 3. prosince sešlo více: obligátní „stovka“ od vzniku samostatného Československa, sto let od vzniku Českého slepeckého tisku, spolku, který vznik republiky ještě o pár měsíců předešel, a shodou okolností to bylo i datum ustavení České unie nevidomých a slabozrakých v roce 1989, občanského sdružení, po jehož sloučení se Společností nevidomých a slabozrakých v ČR začala historie SONS – Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Ale dost historie, přes dva tisíce žárovek v lustrech a lustrových lucernách Španělského sálu svítilo v pondělí třetího prosince večer na tu nejsoučasnější současnost a na téměř zaplněný sál s kapacitou 700 míst.

První dějství – oficiální předání cen
Je ctí pro SONS a jeho slavnostní koncert, jako tradičně i tentokrát pod záštitou prezidenta republiky a pražského arcibiskupa, že – rovněž již poněkolikáté – se v jeho úvodu odehrává slavnostní dekorování dvou osobností tuzemské scény zdravotně postižených občanů Cenou ministra zdravotnictví. Ono již několikrát zmiňované datum 3. prosince je totiž také Mezinárodním dnem zdravotně postižených. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předal ceny letošním laureátům, a to Bc. Dagmar Soukupové za rozvoj zdravotně sociální péče a Mgr. Václavu Krásovi za práci ve prospěch zdravotně postižených.

„My, kteří máme to štěstí a prožíváme své dny na tomto světě ve zdraví, bychom za to měli být vděční. Velmi si vážím toho, že mezi námi existují i lidé, kteří věnují svůj čas a energii těm bližním, kteří na rozdíl od nás neměli to štěstí a dlouhé roky nebo i celý život se musí potýkat se zdravotními obtížemi. Tito obětaví lidé si zaslouží naše veřejné uznání. Vážím si toho, že mohu předat ceny právě těmto významným osobnostem, které činí naši společnost sociální, civilizovanou a humánní. A mimořádně si vážím toho, že mohu jednu z cen předat člověku, který sám z invalidního vozíku poznal úskalí života zdravotně postižených. A i přes tento svůj handicap celý svůj život neúnavně pomáhá ostatním lidem,“ uvedl mj. při předávání cen ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministr ovšem ve své řeči zmínil i to, že pomoc handicapovaným je samozřejmou součástí činnosti civilizovaného státu a společnosti. Ovšem i aktivní zapojení adresátů této pomoci, zdravotně znevýhodněných, ale nezřídka schopných i výjimečných aktivit a plnohodnotného pracovního zapojení, do tohoto proudu pomoci také patří. Nebylo pak nic logičtějšího, než se oddat tónům skladeb následujícího koncertu, kdy oba sólisté byli zrakově handicapovaní, ale také profesionálně a umělecky výjimeční.

Pod taktovkou Ondřeje Vrabce
Ještě před projevem ministra Vojtěcha, na samé zahájení pozval jako vždy skvělý Luboš Zajíc coby moderátor před mikrofon k úvodnímu slovu zástupce pořádající organizace, prezidenta SONS ČR, z. s., Václava Poláška. Ten poděkoval sponzorům, bez nichž by se pochopitelně nejspíš žádný koncert nekonal, přivítal přítomné i umělce a popřál všem krásný prožitek. Asi by si přál, aby se všechna jeho přání plnila tak, jako se naplnilo právě tohle!

Dirigent a hornista Ondřej Vrabec (39) se může pyšnit bohatou kariéru sólisty, komorního i orchestrálního hráče na lesní roh, a pak i prestižními posty dirigentskými, a tak nepřekvapí, že například po Jiřím Bělohlávkovi je nejčastěji vystupujícím dirigentem České filharmonie – u té je asistentem šéfdirigenta. V čele orchestru Czech Virtuosi při koncertech SONS stál ostatně i vloni a předloni.

Komorní orchestr Czech Virtuosi, jehož uměleckým vedoucím je Karel Procházka, má za sebou již přes dvacet let účinkování, během nichž se – vedle svého poměrně širokého záběru – vyprofiloval na špičkového interpreta děl W. A. Mozarta. Tuto svou dominantní schopnost také na aktuálním koncertě SONS brilantně předvedl – ze sedmi programových děl byly hned čtyři od tohoto autora. Úvod ovšem patřil Beethovenově předehře k dílu Stvoření Prométheova (op. 43) a zdá se, že pravdu měla recenzentka Eva Polívková, když před dvěma lety toto dílo označila mimo jiné jako „padesát odstínů jásání“.

Druhou třetinu koncertu nesla spolu s orchestrem na svých křehkých bedrech Petra Musilová, absolventka oboru zpěv na Konzervatoři Jana Deyla v Praze a pak i řady mistrovských kurzů. Dnes vedle zpěvu sólového a ve sboru ještě na několika místech zpěv učí. Pět árií (J. S. Bach, G. F. Haendel a třikrát W. A. Mozart) spolu s jejím svítivým hlasem předznamenaly stoupající náročnost i působivost koncertu. A vrchol měl teprve přijít.

Klavír Dimitrije Budnikova
Trochu nechápu, proč pro transkripci dokonce i ruských jmen namísto té tradiční a kvalitní české používáme skoro všude transkripci anglickou. (Stejně nesmyslně přepisujeme i čínštinu, ale to sem nepatří – a navíc prý na tom trvají sami Číňané a my se jim podřizujeme, ale to už je zcela jiná kapitola.) Takže v programu kromě jména umělce bude nejspíš nečesky i více údajů, ale my si zakládáme na čistotě češtiny, takže Dimitrij. Ale teď honem k mladému, sedmadvacetiletému umělci, který je navzdory věku již nepochybně hvězdou přinejmenším ruské hudební scény, a to nejen mezi nevidomými. Vynechám všechna jeho angažmá, jak jsou uvedena v programu koncertu, byť úctyhodné je široké rozkročení od klavíru a varhan přes flétnu, zpěv a skladbu až po publicistiku expertní i populární. Má-li za interpreta mluvit jeho výkon, Dimitrij Budnikov byl více než přesvědčivý jak v provedení Koncertu pro klavír a orchestr A dur, K. 414, tak snad ještě více v přídavku, kterým byla jeho vlastní sólová skladba. Výběr sólistů se letos organizátorům mimořádně vydařil.

Poslední diváci a posluchači odcházeli z prostor Španělského sálu hluboko po 22. hodině. Pokud jsem mohl zaslechnout, reakce na celou akci byly výhradně pozitivní. Asi by tady měl být i smajlík, ale na ten my si nehrajeme.

Václav Senjuk


Obsah

ÚVODEM: Každý konec je také začátek
STALO SE: Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS: S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ: O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA: Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ: Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA: Světlo ve tmě – vánoční koncert
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT: Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 24 Prosinec 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Mgr. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Každý konec je také začátek
STALO SE
Pětadvacet let, to už je tradice
LIDÉ KOLEM NÁS
S Ondřejem Zmeškalem o sportu i charitě
ZORA RADÍ
O čem se moc nemluví – Sedím v křesle a je mi do breku
ZDRAVÍ
O dlouhodobě vysoké konzumaci vápníku aneb Čeho je moc…
KULTURA
Dagmar Patrasová – vzpomínky a plány
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ
Kde se vzaly Vánoce?
Vánoce Josefa Lady
POZVÁNKA
Světlo ve tmě – vánoční koncert v Olomouci
ANEKDOTY K SVÁTKU SV. SILVESTRA
SPORT
Poslepu 2018
Mezinárodní dáma mezinárodně
Deskové hry v moderní době
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR