Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 17 Září 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Bída povrchnosti a smutek z krácení
Sdělení redakce:
STALO SE: Na rybník Bezdrev na windsurfingových prknech
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Návštěva kozí farmy
LIDÉ KOLEM NÁS: Mosty – Karel Novotný
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 09/2018
O čem se moc nemluví – Bipolární porucha III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana
Také krásu noční hvězdné oblohy lze přiblížit nevidomým
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana


Jako svého druhu bilanci a příspěvek k úvahám o sto letech (ne)kontinuální státnosti v české kotlině jsme již zveřejnili dvě ohlédnutí, a to za prací na odstraňování bariér v režii Metodického centra odstraňování bariér SONS. Celá historie slepeckého hnutí v této zeměpisné oblasti se ale neoddělitelně pojí s činností knihovny a slepeckého tisku. To vše dnes představuje náš nejbližší obchodní, ale i jinak přirozený partner – Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Požádali jsme o příspěvek vedoucí úseku knihovny Mgr. Brianu Čechovou, Ph.D. Soudím, že bude přínosný i pro ty, kdož mají třeba i rozsáhlé znalosti této oblasti.
sj

Počátky hnutí – útulky, spolky, písmo
Knihovnické služby pro nevidomé čtenáře představují relativně mladou disciplínu, těsně svázanou s dějinami českého slepeckého tisku. Až možnost číst napomohla zrakově postiženým, aby se mohli stát emancipovanými členy společnosti. Jejich postavení bylo dlouho nezáviděníhodné: byli odkázáni na projevy dobročinnosti a pomocnou ruku římskokatolické církve, která pro ně při kostelích a klášterech zřizovala útulky. Města je umisťovala spolu s invalidy a poznamenanými válečnými navrátilci do chudobinců, kde se pak volně sdružovali zpěváci, harmonikáři, flašinetáři a potulní vypravěči.

K první zásadní změně pro obec nevidomých a slabozrakých došlo v roce 1868 s přijetím zákona o právu spolčovacím. Do té doby jim bylo v lepším případě dopřáno toliko základního materiálního zabezpečení, nově vznikající spolky však měly konečně větší možnosti i ambice. Začaly se objevovat jak spolky pečující o nevidomé, tak spolky svépomocné s cílem nevidomých po jejich osamostatnění. Prvním takovým iniciátorem byl Podpůrný spolek samostatných slepců, založený nevidomým ladičem klavírů Antonínem Růžičkou 18. 6. 1902, jehož záměrem bylo pro nevidomé zajišťovat stálou práci, a tak vlastní zdroj příjmů. Tento spolek se však paradoxně netěšil podpoře ze strany slepeckých ústavů, jejichž představení ho vnímali jako konkurenci na pracovním trhu pro své chovance. Tak roku 1909 založili Jan Deyl a Antonín Tůma Zemský spolek pro výchovu a zaopatřování slepců v Praze, který rok nato otevřel Deylův ústav pro slepé na Maltézském náměstí v domě U Sedmi čertů.

Už koncem 70. let 19. století se do českých zemí dostalo přes německou jazykovou oblast Braillovo slepecké písmo. Do té doby byla u nás při výuce nevidomých používána výlučně reliéfní tiskací latinka, ale po několikaletém váhání Braillův znakový systém zvítězil. Jedním z důsledků oficiálního přijetí Braillova písma slepeckými ústavy v zemích Koruny české bylo zřizování tiskáren a ústavních knihoven. V případě čtyř slepeckých ústavů se podařilo, že význam jejich knihoven překonal zdi instituce samé, část z těchto fondů se stala základem fondu knihovny spolku Český slepecký tisk.

Vznik spolku Český slepecký tisk roku 1918 podnítil Karel Emanuel Macan, jehož úmyslem bylo právě vzdělávání nevidomých, jejich kulturní a společenská obeznámenost. Tomuto jeho snažení předcházel už v roce 1891 nástup do Klarova ústavu slepců v Praze na pozici učitele a nesnadné prosazování potřeby českého slepeckého tisku oproti tradiční knize v němčině. Z jeho popudu tak již roku 1915 vznikl při Zemském spolku pro výchovu a opatřování slepců Odbor pro slepecký tisk český, jenž fungování spolku Český slepecký tisk předznamenal, a tak sehrál rovněž důležitou roli v historii Knihovny a tiskárny pro nevidomé.

Osobnost Karla Emanuela Macana
Hudební skladatel, autor první učebnice notopisu pro nevidomé hudebníky (spolu s Aloisem Hrabou), pracovník Klarova ústavu, zakladatel a předseda Svazu slepeckých spolků, zakladatel spolku Český slepecký tisk i Spolku organizovaných českých nevidomých esperantistů, autor almanachu Jitřenka, zakladatel časopisu Zora, inspirátor vzniku Knihovny pro nevidomé – to vše jsou aktivity a zásluhy košaté osobnosti Karla Emanuela Macana (25. 12. 1858 – 6. 2. 1925). Macan na základě vlastní zkušenosti věděl, že k sebevědomí a harmonickému způsobu života nevidomého přispívá jeho vzdělání, rozhled, činorodost, kontakty, v jeho případě dokonce na mezinárodní úrovni. Obrazně i doslova dal nevidomým knihu, časopis a jako vášnivý esperantista také možnost mezinárodní komunikace. Jeho snahy zapadají do období celonárodního vzmachu přelomu 19. a 20. století.

Macan se mj. postaral o rozšíření českého oddělení slepecké knihovny Klarova ústavu a založil zde i oddělení literatury esperantské. Při svém nástupu v roce 1891 si byl jako český vlastenec vědom nedostatku českých učebnic, a tak i literatury, proto zařídil nákup stroje pro slepeckou tiskárnu, která v roce 1894 zahájila svůj provoz. Už roku 1897 byla na světě první česká čítanka, za Macanova působení se tady vytisklo 200 českých knih a 450 esperantských titulů. Z jeho aktivity v Odboru pro slepecký tisk český vzešel v roce 1916 almanach Jitřenka a konečně roku 1917 se mu podařilo rovněž založit dodnes vycházející Zoru, časopis pro nevidomé, jehož byl výkonným redaktorem. S administrativou mu přitom usilovně pomáhala Ema Pollandová, jejíž jméno dnes představuje název jedné z příloh časopisu, přílohy pro zrakově postižené ženy.

Roku 1917 inicioval Macan spolu se svými přáteli založení české slepecké knihovny, která po jeho smrti zaslouženě nesla od roku 1926 jeho jméno. Ještě před tím ovšem stačil otec zakladatel zorganizovat 1. mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů v Praze, který se pak každý rok opakoval v místě, kde se konal sjezd vidomých esperantistů. Neúnavný bojovník za emancipaci nevidomých a jejich integraci do společnosti zemřel po 30 letech usilovné práce na tomto poli.

Macanova knihovna
Původní fond knihovny byl rozmnožován hlavně na základě dobrovolného opisování, dlouho však nebylo možné nalézt místo, kde bude shromážděn, aby tady mohl být čtenářům k dispozici. Tak byly knihy po nějaký čas uloženy v obecním domě v Bartolomějské 14, brzy se zase stěhovaly do ulice Škrétovy 21. K otevření vskutku první veřejné slepecké knihovny u nás, která byla z úcty ke svému iniciátorovi nazvána Macanovou, tak došlo až 28. ledna 1926 v Libni a čítala na 2500 svazků.

Postupným rozvojem činností ve spolku Český slepecký tisk došlo ke splynutí funkcí vedoucího slepecké knihovny a šéfredaktora časopisu Zora. Kdo stál v čele redakční rady, vedl také knihovnu, což platilo po celou dobu existence spolku. Po Macanově odchodu převzal tuto roli jeho redakční spolupracovník Rudolf Freszl, který v ní setrval až do roku 1939. Roku 1936 knihy české, slovenské, německé a v esperantu představovaly 3624 svazků, z toho bylo 1500 notopisů.

Ani během druhé světové války se práce v tiskárně a knihovně nezastavily. Knihovně i redakci Zory se – teď už pod vedením Ferdinanda Wildmanna – podařilo tímto údobím projít bez znatelných ztrát. Paradoxně nejhorší ranou pro spolek bylo osvobozenecké bombardování Prahy, kdy při leteckém útoku dne 25. března 1945 byla na velikonoční neděli zničena budova Slepecké domoviny ve Vysočanech a v ní uložená Macanova knihovna. Z 5000 svazků slepeckých knih bylo zcela zničeno na 2000 svazků, dílo mnoha usilovných rukou. Wildmannovou zásluhou se však záhy podařilo pro tiskárnu a knihovnu získat náhradní útočiště od pražského primátora Václava Vacka v centru města v Krakovské 23, kam se přestěhoval také Podpůrný spolek samostatných slepců se svými dílnami.

8. dubna 1948 byl vydán výměr, jímž byl spolek Český slepecký tisk dán pod národní správu a ke dni 31. 12. 1949 včleněn do Ústřední jednoty invalidů, nyní jednotné organizace všech zdravotně postižených. V době likvidace měl spolek už dvě knihovny – Macanovu literární a Ježkovu hudební – knihy i noty se čtenářům půjčovaly zdarma, zasílány byly mimopražským poštou, pražští členové si je vyzvedávali osobně. Ústřední jednota invalidů, později Svaz československých invalidů, byl státem kontrolovanou a podporovanou organizací, sice dotovanou ze státního rozpočtu, ale sami handicapovaní ztratili svou autonomii, povědomí, že jsou soběstačnými členy společnosti. Došlo rovněž k oddělení redakce Zory a knihovny, a to jak personálně, tak organizačně. Místo šéfredaktora Zory přijal Zdeněk Šarbach, Ferdinand Wildmann se stal ředitelem knihovny, která od roku 1951 nesla název Slepecká knihovna a tiskárna K. E. Macana.

Briana Čechová, vedoucí úseku knihovny KTN
krácení a redakční úprava Václav Senjuk
pokračování příště


Obsah

ÚVODEM: Bída povrchnosti a smutek z krácení
Sdělení redakce:
STALO SE: Na rybník Bezdrev na windsurfingových prknech
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Návštěva kozí farmy
LIDÉ KOLEM NÁS: Mosty – Karel Novotný
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 09/2018
O čem se moc nemluví – Bipolární porucha III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana
Také krásu noční hvězdné oblohy lze přiblížit nevidomým
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 17 Září 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček,
Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Bída povrchnosti a smutek z krácení
STALO SE
Na rybník Bezdrev na windsurfingových prknech
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Návštěva kozí farmy
LIDÉ KOLEM NÁS
Mosty – Karel Novotný
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 09/2018
O čem se moc nemluví – Bipolární porucha III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana – I.
Také krásu noční hvězdné oblohy lze přiblížit nevidomým
SPORT
Černobílé problémy
rámeček pod obsahem:
Poslední volná místa na startovní listině
Do celostátní soutěže ve čtení a psaní brailského textu, která proběhne v Krakovské 21 v Praze 20. října, je stále možné se hlásit, zbývá ale již jen několik volných míst do zaplnění kapacity. Více o soutěži viz též web SONS v rubrice Aktuality.
redakce



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR