Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 14 Červenec 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Co na světě mám rád, nedám si brát,
STALO SE: Cena Zaměstnavatel bez bariér 2018 zná své vítěze
Vodicím psům se nedařil pouze aport špekáčků
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
Doteky státnosti, labyrintem dějin českých zemí
LIDÉ KOLEM NÁS: Profesorka Světluše Heese-Solarová čte Zoru osm desítek let
Pohodový tandem z KTN
Z mého života s hendikepem
ZORA RADÍ: Zvukové cesty - výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Boty jsou starší než Stonehenge
Afričtí Dogoni: zázrační géniové nebo pozůstatek mimozemské civilizace?
ZDRAVÍ: Co víme o kmenových buňkách?
Kronika medicíny, část 8. – umění lékařů starověkého Říma
KULTURA: Zveme vás do divadla
SPORT: Evropa Anny Paulusové
INZERCE

Kronika medicíny, část 8. – umění lékařů starověkého Říma

Navzdory krvavým konfliktům a krutým sportům byli Římané velmi zdatní v léčení nemocí a raněných. Pokud bychom se mohli vrátit o 2000 let zpět do Římské říše, dostali bychom se do světa, kde věda a lékařství mohly téměř soupeřit s těmi našimi. Mnohé z našich dnešních vědeckých objevů se totiž skrývá již v antických textech. Dalších 1500 let římské lékaře nikdo nepřekonal.
V době bez elektřiny a moderních léků prováděli lékaři více než 130 chirurgických zákroků. A operace břišní dutiny, močového měchýře, šedého zákalu nebo spojování zlomených kostí byly téměř totožné s těmi, které se dnes učí studenti medicíny. Prováděly se i trepanace lebky a operace na mozku. Římské nemocnice byly pro tyto účely překvapivě moderně uspořádané. Díky nim a chirurgům měl římský občan větší šanci na přežití a vyléčení než kdokoliv po něm až do první světové války.
Původním římským vynálezem byl nástroj na vytahování šípů. Lékař ho vsunul mezi hrot šípu a okraj rány a poté šíp vyjmul bez poškození okolní tkáně. Spekulum bylo zase zařízení na rozevírání ran, ale i porodních cest. Nástroje byly vyráběny na zakázku lékařů. Pokud vedle sebe položíme sadu tehdejších a dnešních chirurgických nástrojů, jsou si nápadně podobné.
Římané často trpěli očním šedým zákalem. Ze starších dob již bylo známo, že do oka se vpíchne velmi tenká jehla, kterou se zakalená čočka odstrčí do sklivce. Důležitá byla pevná ruka a síla vůle. V některých zemích se tato metoda reklinace čočky provádí dodnes úplně stejně jako tehdy. Unikátní nálezy však odhalily ještě vyspělejší techniku. Nalezly se totiž duté jehly, které chirurg zavedl do čočky a pomocí otvoru v jehle ji vysál. Byla to velice účinná a relativně bezpečná operace a pacientův zrak byl zachráněn mnohem častěji.
Řím si ale dopřával také nákladné kosmetické operace. Lékaři dokázali odstranit tetování, opravit poničené ušní lalůčky a také prý zmenšit prsa. Zubní náhrady vynalezli již mnohem dříve Etruskové. V Římě však byly zdokonaleny a často používány. Implantáty byly zhotovovány ze slonoviny, lidských či zvířecích zubů. Sousedící zuby se spojovaly zlatým páskem. Jednalo se o jediné zlato, které tehdejší zákon dovoloval uložit s tělem do hrobu. Bohužel tyto zubní náhrady brzy po implantaci měnily barvu. Jeden římský satirik poznamenal na adresu dvou dam: „Jedna má černé zuby, druhá sněhově bílé, čím to je? Jedna si je koupila, ta druhá má své vlastní.“
Mnoho pozitivního učinili Římané také na poli hygieny. Věřili, že špinavá voda, odpad, bažiny a znečištění způsobují nemoci. Voda byla proto rozváděna trubkami z bronzu, keramiky nebo olova. Fontánu s pitnou vodou a veřejnou toaletu byste tenkrát našli na mnoha místech. Budovány byly veřejné lázně. K mytí a praní používali lidé běžně mýdlo a bohatší též olivový olej. Jako kanalizace sloužila obří odpadní stoka, cloaca maxima. Ploché vyvýšené kameny signalizovaly přechod, aby chodec nešlapal do bahna na silnici. A své zemřelé pochovávali mimo města.
Starověká lékařská teorie tvrdí, že krev, hlen, černá a žlutá žluč tvoří systém čtyř základních tělesných šťáv. Jejich rovnováha je pak podmínkou zdraví. Lékaři dlouho věřili, že řadu nemocí jako bolesti nebo záchvaty způsobuje nadbytek jedné z nich, krve. Pouštění žilou proto bylo běžnou součástí lékařské praxe od starověku až do poloviny 19. stol. V době, kdy nebyly léky na hypertenzi, mohlo pouštění žilou dočasně snížit objem krve a tím i krevní tlak. Ve většině případů však pacientům škodilo.
Věřilo se, že sníst hořké mandle před požitím vína ochrání před účinky alkoholu. Na jeho následky a rovněž na unavené oči prý fungovaly fialky. Vavřín působí mírně narkoticky, spojován byl proto s věštěním. Používal se také jako lék proti epidemiím a lidé od něho očekávali ochranu před nemocemi, zlými kouzly a blesky. Z yzopu lékařského zase vyráběli víno, které mělo schopnost čistit organismus. Bylina byla považována za léčivo pro malomocné. Na horečky, kašel, poruchy trávení, bolesti, bradavice, ale rovněž jako antikoncepce pro ženy se používalo silphium. Nikdo si není jistý, o jakou léčivou bylinu šlo. Možná jde o již vyhynulou rostlinku podobnou fenyklu.

Antonín Vraný
Zdroj: cs.wikipedia.org, wikisofia.cz, youtube.com

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 14 Červenec 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček,
Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Co na světě mám rád, nedám si brát
STALO SE
Cena Zaměstnavatel bez bariér 2018 zná své vítěze
Vodicím psům se nedařil pouze aport špekáčků
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Doteky státnosti, labyrintem dějin českých zemí
LIDÉ KOLEM NÁS
Profesorka Světluše Heese-Solarová čte Zoru osm desítek let
Pohodový tandem z KTN
Z mého života s hendikepem
ZORA RADÍ
Zvukové cesty: výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Boty jsou starší než Stonehenge
Afričtí Dogoni: zázrační géniové nebo pozůstatek mimozemské civilizace?
ZDRAVÍ
Co víme o kmenových buňkách?
Kronika medicíny, část 8, umění lékařů starověkého Říma
KULTURA
Zveme vás do divadla – Národní divadlo Brno
SPORT
Evropa Anny Paulusové
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.