Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 14 Červenec 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Co na světě mám rád, nedám si brát,
STALO SE: Cena Zaměstnavatel bez bariér 2018 zná své vítěze
Vodicím psům se nedařil pouze aport špekáčků
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
Doteky státnosti, labyrintem dějin českých zemí
LIDÉ KOLEM NÁS: Profesorka Světluše Heese-Solarová čte Zoru osm desítek let
Pohodový tandem z KTN
Z mého života s hendikepem
ZORA RADÍ: Zvukové cesty - výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Boty jsou starší než Stonehenge
Afričtí Dogoni: zázrační géniové nebo pozůstatek mimozemské civilizace?
ZDRAVÍ: Co víme o kmenových buňkách?
Kronika medicíny, část 8. – umění lékařů starověkého Říma
KULTURA: Zveme vás do divadla
SPORT: Evropa Anny Paulusové
INZERCE

Pohodový tandem z KTN

„Strana 75 řádek 14: ‚V Praze‘ nahradit velké v malým. Strana 76 řádek 2: za předložkou v jsou dvě mezery. Strana 80 řádek 2: ‚Nevyžádané příspěvky…‘do odstavce nevyžádané a celý zbytek textu od levého kraje…“ To je jen nepatrný zlomek korektur bodové Zory číslo 11 v Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN), jichž jsem byla koncem května přítomna. O korigování Zory a jejích příloh, ale zdaleka nejen o tom, jsem si povídala se slabozrakým Petrem Gregorem a s jeho o generaci mladším kolegou, nevidomým Antonínem Strnadem. Pracují spolu již čtvrtým rokem a, jak se dozvíte, je to dobře sehraný tandem. Má první otázka se týkala jejich vztahu k českému jazyku.

Antonín Strnad: Od dětství jsem si četl braillské časopisy a poslouchal rozhlasové hry. Vztah k českému jazyku mám, je to důležitý předpoklad k práci. Studoval jsem, pak se mi naskytla práce v KTN, mém prvním zaměstnání. Braillská korektura má svá specifika a já jsem rád, že mi kolega ukázal vše, co je třeba.

Petr Gregor: Já jsem se dostal ke korekturám, když mě po šestnácti letech zaměstnání ve státní správě po reorganizaci propustili. Dozvěděl jsem se tehdy od paní Zuzany Hegrové, která pracovala v KTN, že se uvolnilo místo. Čeština je velmi náročná, sleduji, jak se mění její pravidla. Musel jsem si při přijetí pochopitelně nějaké věci „oprášit“ a doplnit. Zde musím poděkovat našemu současnému šéfovi, panu Michalu Sudíkovi, protože se zasloužil o to, abychom dostali počítače. Spousta věcí se dá teď dohledat po internetu. Jsem zde zaměstnán již sedmým rokem.

Antonín Strnad: Mě tedy rozhodně práce v korektorně baví. Jsem rád, že ji mám, protože pro nevidomé není jednoduché ji sehnat. Pracujeme s knížkami a časopisy. Je to pohodová práce, nemusíme se stresovat, je to sice také náročné, ale jinak než třeba v sociální sféře. S kolegou si rozumím, je dobré, že na čtení jsme dva, doplňujeme se. Rozumíme si i s tiskaři. Souhlasím s tím, co řekl Petr, máme dobrého šéfa, za kterého to tady vzkvétá. Také si chválíme spolupráci s vaším šéfredaktorem. Konzultujeme s ním jakékoli nesrovnalosti a navázali jsme s ním, dá se říci, dobrý kolegiální vztah. Je vidět, že je to profesionál.

Jaká jsou specifika korektury braillského textu?
Antonín Strnad: Máme některé speciální znaky, kupříkladu tam, kde je několik velkých písmen v názvu – například SONS, píšeme tzv. řetězec. Je to znak pro sled velkých písmen. Dále existuje několik druhů podtržek pod textem, některé mohou uzavírat nějakou pasáž nebo článek. Tam se dává podtržka, která má šest znaků. Dále například, když končí nějaká rubrika (v Zoře Zdraví nebo Kultura) tam je třeba vysadit dvanáctipodtržku. Odstavce se počítají od čtvrtého znaku. Je toho víc…

Petr Gregor: Text, který do KTN přijde z redakce, dostanou u nás přepisovačky. Ty ho skenují nebo přepisují. Je třeba soubor upravit do formátu 36 znaků na řádku a 27 řádků na stránku. To je braillská norma jedné stránky. Upravuje se v programu, který zajistí, aby text nikde nepřetékal. Dále se soubor převádí do dalších formátů, které jsou pro zařízení Braillo, tedy tiskárnu, na níž se vytisknou texty ke korektuře. Ty my přečteme a zapisujeme si na počítači chyby podle stránky a řádku. Chyby poté nahlásíme do přepisovny, kde vše opraví. V budoucnu ale budeme chyby opravovat sami. Po zkorigování je třeba opět upravit eventuální přetékání. Poté se soubor vytiskne.

Setkali jste se se Zorou a jejími přílohami ještě předtím než profesionálně v KTN?
Petr Gregor: Četl jsem nějaký časopis na škole, ale bodové písmo jsem přes dvacet let nepotřeboval. Proto jsem si je musel před nástupem sem připomenout. Pracoval jsem totiž v telefonní ústředně, kde jsem to nepotřeboval. Spojoval jsem přes 550 zaměstnanců, většinu spojení jsem znal zpaměti.

Antonín Strnad: To mohu potvrdit, když potřebuji někomu volat, stačí říct: „Petře, jaké je tam číslo?“. Já jsem Zoru také nečetl, ale z dětství znám Světlušku, Kontakty a Svět, přírodu a společnost. Do čtrnácti let jsem je odebíral. Nebylo to tedy pro mne úplně cizí. Pro mě coby náctiletého člověka Zora zajímavá nebyla. Poté jsem asi osm let s Braillským písmem tolik nepracoval jako jiní běžní čtenáři. Takže jsem se také musel něco doučit, když jsem nastoupil na toto místo.

Petr Gregor: Kromě vašich příloh máme i několik interních časopiseckých titulů. Dále korigujeme knihy různého žánru. Ty se vážou do spirály, časopisy se sešívají. Pracujeme také na reedici křížovek, které vyšly před lety. Znovu je vyluštíme, odstraníme chyby, pokud tam zůstaly, zkontrolujeme, zda to „sedí“ podle počtu polí… Křížovky se luští na Pichtově psacím stroji, je to obtížnější než v černotisku, ale je o ně velký zájem.

Jak dlouho trvá korektura Zory?
Petr Gregor: Záleží na obtížnosti textu a počtu stránek. Když je tam hodně složitých formulací, tak se musí číst dvakrát až čtyřikrát. Ale dá se říci, že maximálně jeden pracovní den.

Antonín Strnad: Je to opravdu hodně individuální. Rozhodující je obtížnost textu. Soubor si rozdělíme a každý čte polovinu. Některé tituly se čtou rychleji – Světluška nebo Kontakty. Potvrzuji, že například „paragrafy“ a šroubované věty čteme vícekrát, abychom jim dobře porozuměli.

Z vyprávění je znát, že vás práce i baví, čemu se ale věnujete ve volném čase?
Antonín Strnad: Sbírám staré audiokazety, těch mám asi čtyři tisíce, dále disky a minidisky a jejich přehrávače – kazetové magnetofony, walkmany, rekordéry a veškerou techniku… Doma u mě to vypadá jako v elektru a z tohoto důvodu jsem – s trochou nadsázky – rád, že bydlím sám a že nemám manželku, která by mi to vyházela. Těší mě poslech rozhlasových her na stanici Vltava, v oblibě mám různé zájezdy a pobyty, procházky s přáteli s posezením u vína či kávy. I když nevidím, mám život pestrý a bohatý a momentálně nemám žádnou potíž, která by mě trápila, a jsem spokojený člověk. Doufám, že to vydrží. A jestli něco říci na závěr? Děkuji svému kolegovi Petrovi, že mne všemu v korektorně trpělivě naučil.

A pan Gregor, jeho koníčkem jsou asi ona čísla…?
Petr Gregor: (Smích) Matematika pro mne nikdy nepředstavovala problém, ale že by byla hobby, to se říci nedá, i když do jisté doby jsem v telefonu nepotřeboval seznam, protože jsem si všechna čísla pamatoval. Mou radostí byla zahrada, o tu jsme ale přišli kvůli restitucím. Stejně jako kolega si občas zajdu s přáteli na kávu či pivo. Rád jezdím na chatu, kde máme výborné sousedy a partu. Ztráty práce na úřadu již tolik nelituji. Tam nikdy nebyla taková pohodová pracovní atmosféra, jako je tady.
Ptala se Jarmila Hanková

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 14 Červenec 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček,
Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Co na světě mám rád, nedám si brát
STALO SE
Cena Zaměstnavatel bez bariér 2018 zná své vítěze
Vodicím psům se nedařil pouze aport špekáčků
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Doteky státnosti, labyrintem dějin českých zemí
LIDÉ KOLEM NÁS
Profesorka Světluše Heese-Solarová čte Zoru osm desítek let
Pohodový tandem z KTN
Z mého života s hendikepem
ZORA RADÍ
Zvukové cesty: výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Boty jsou starší než Stonehenge
Afričtí Dogoni: zázrační géniové nebo pozůstatek mimozemské civilizace?
ZDRAVÍ
Co víme o kmenových buňkách?
Kronika medicíny, část 8, umění lékařů starověkého Říma
KULTURA
Zveme vás do divadla – Národní divadlo Brno
SPORT
Evropa Anny Paulusové
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.