Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 12 Červen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Učňovské párky, učňovské stříhání…
AKTUÁLNĚ: Proti diskriminaci nevidomých ve zpravodajství ČT: prezident SONS žaluje televizi
STALO SE: Z mezinárodní soutěže
S bílou holí pro Bílou pastelku
Cena Adolfa Heyduka pro Katedrálu sv. Václava v Olomouci
Cena Olgy Havlové pro šéfa spolku neslyšících
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Severská chůze s hůlkami je vhodná i pro nevidomé
Z mého života s hendikepem
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Procházka Poznaní
V Praze je nová stimulační místnost pro děti s postižením zraku
ZDRAVÍ: Uveitida neboli nitrooční zánět je velmi závažné a bolestivé onemocnění
KULTURA: Najednou baf – a byl tam Miro; Nevidomá zpěvačka nahrává s hitmakerem Žbirkou v Abbey Road
Neviditelná výstava slavila celý měsíc své sedmé narozeniny
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Střípky z 26. ročníku abilympiády
INZERCE


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Procházka Poznaní


U příležitosti mezinárodní soutěže ve čtení a psaní za pomoci braillského řádku jsem se dostal do starobylého polského města Poznaně. Součástí připraveného programu byla prohlídka města, a protože mě tato část návštěvy Poznaně velmi nadchla, podělím se s vámi o ty nejzajímavější informace, které nám sdělila paní Skyba, naše průvodkyně městem.
Stálo jednou, za hodně dávných časů, v Polsku město. Jeho základy byly zbudovány na kopci nad řekou Wartou. Velké bylo tak, že stačilo 2000 kroků, abyste se dostali od jedněch hradeb k hradbám protějším. Žili tam prý také kdysi tři bratři. Čech, Lech a Rus. V tomto městě se prý bratři rozešli, aby pro sebe našli krajinu, ve které se jim bude líbit a jejich lidem dobře dařit. Rus odešel na východ, Čech k polední straně a Lech se rozhodl zůstat a osídlit Polsko.
Když bratři našli pro své národy vhodnou a hezkou zem, v našem případě mlékem a strdím oplývající, vrátili se, aby si pověděli, jak na svých cestách pochodili. Hledali se prý dlouho, až se setkali právě tam, odkud vyšli. Od doby, co se neviděli, uplynulo ve Wartě mnoho a mnoho vody, a tak se nestačilo jen sejít, ale museli se také poznat. Setkali se a poznali právě na místě, kde svou cestu započali a od těch dob se prý město jmenuje Poznaň.
Moderní město, kde žije zhruba půl milionu obyvatel, je tak jako většina evropských měst zahlceno dopravou, je zde velmi rušno a panuje tu i čilý ruch obchodní. My však na prohlídku obchodů nemáme čas. Vydáváme se na „Starý rynek“, odkud na nás dýchá atmosféra staré Poznaně. Po babylonu města zde není ani stopy, jen tu a tam projede osobní auto, které sem asi může vjet. Náměstí dominuje budova radnice, na jejích stěnách si mohou turisté prohlédnout celou řadu maleb. Nalezneme zde osobnosti polské kultury, významné obyvatele Poznaně, polské panovníky nebo také přehlídku cechů, které v Poznani provozovaly svou činnost. Asi 50 metrů od radnice je budova s věží, kde vládl rukou prý spravedlivou mistr kat. Zachovány jsou domky „budynky przedawcow“ tedy domky obchodníků či prodavačů. V přízemí měli své krámky, v patře pak bydleli. Najdete zde také domy místní aristokracie, „kamienice“, kde bydleli lékaři, právníci, konšelé a další vznešení občané Poznaně. Většina staveb je opředena nějakou historickou legendou, všechny si je ani nelze zapamatovat. Jednu zajímavost však přece jen zmíním. Nevím jistě, jakou vzácnou návštěvu poznaňští měšťané očekávali, ale jisto je, že přípravou jídel k hostině byl pověřen jeden z proslulých kuchařů. Jídlo se připravovalo přímo v kuchyni na radnici a úkolů měl onen nebohý kuchař tolik, že stačila jen chvilka nepozornosti, aby se hlavní chod připálil. Jak jsem již psal, stačilo jen pár kroků, aby se kuchař dostal za hradby města, kde objevil pasoucí se kozy. Zahnal tedy dva kozlíky do města za účelem jejich přípravy pro vzácné hosty. Kozlíci však kuchařovým pomocníků utekli, dostali se do druhého patra radnice na balkon, kde se pustili do souboje mezi sebou. Výjev, který měšťané sledovali, je tak uchvátil, že na počest této události a také důvtipného kuchaře nad radniční hodiny umístili dvířka, ze kterých vždy v pravé poledne vykouknou sochy kozlíků provedené ze dřeva a kovu a 12krát o sebe třesknou svými rohy.
Hodiny jsou prý přes 450 let staré a ani jednou kozlíci svůj souboj nevynechali.
Na náměstí najdeme též sochu Jana Nepomuckého, kterého Poláci uctívají jako ochránce před povodněmi. Traduje se, že v 18. století prošla Poznaní povodeň, kdy voda sahala až do výše prvních pater domů, zatopila celé náměstí a přes měsíc se zde lidé mohli přepravovat jen na lodích.

Na jednom z paláců si návštěvníci mohou všimnout z kamene vytesaného ptáka. Ten je tu od dob, kdy Polsko napadli zároveň Rusové, Prusové a Rakousko-Uhersko. Znakem přikázaným tehdy byl orel, ale nešel prý z kamene vytesat. Kameníci se tedy rozhodli pro pelikána, který prý místním symbolizuje Ježíše Krista.
Pelikán je také symbolem místních rybářů, kterým pelikáni pomáhali při rybolovu. Ryby byly také jedním z nejobchodovanějších artiklů, a když je opravdu horko, lze ještě dnes pocítit typickou vůni ryb uvolňující se ze starobylé dlažby náměstí.
Asi hodinovou prohlídku náměstí, jejíž součástí byla i návštěva kostela sv. Stanislava, taktéž velmi zajímavého, jsme zakončili opět před radnicí.
Kostel zde zbudovali jezuité, kteří prosluli nejen vírou, ale hlavně vyučováním, a tak zde postavili nejen kostel, ale také „univerzitat“, koleje, kde se vyučovalo všelikým vědám, a to výhradně v latině. Jen v neděli měli studenti dovoleno mluvit polsky. Mnozí absolventi Poznaňské univerzity pak prosluli nejen co filozofové, lékaři či právníci, ale i jako herci, výtvarníci nebo malíři.
Na závěr se s námi milá paní průvodkyně podělila o další z mnoha z místních legend, kterou se s vámi rozloučím i já. Poznaň procházela obdobími blahobytu i bídy. V jednom z těch chudých období se jednomu z místních pekařů zjevil ve snu svatý Martin na bílém koni. Shlížel na pekaře, který se právě chystal péct rohlíky. Onen pekař se Martina ptal na účel jeho návštěvy a radu jak pomoci chudým obyvatelům od hladu. Martin však prý otočil koně a bez odpovědi odjel. Následující den pak pekař všechny rohlíky – „rogály“ – na počest sv. Martina rozdal potřebným. Takto povstala jedna z hezkých tradic, kdy se ve svátek svatého Martina jedí v Polsku „swanto-Martynske rogály“. V upomínku a jako sladký bonus každý účastník naší výpravy dostal ve vkusné krabičce sváteční „rogálik“. Sladké pečivo plněné mákem, oříšky a mimochodem velmi dobré. Jedna z členek polské výpravy si povzdechla, že zatímco Poláci jedí o Martinu rohlíky, Češi se cpou husou. Není-li to nespravedlivé!?

Nevím, na základě jaké tradice u nás pořádáme svatomartinské husy, ale mně se ta polská tradice velmi líbí.

Z Polska odjíždím plný dojmů a i přes fatální neúspěch v soutěži jsem spokojen. Vlastně jako vždy po návštěvě místa, které mě oslovilo a na jehož krásu a atmosféru dlouho nezapomenu.
Pardon – sluší se zde poděkovat všem organizátorům, kteří pro nás soutěž i s kulturní náplní připravili. Osobně chci též poděkovat mému jedinečnému průvodci Jaroslavu Rusnákovi, který se mnou a s mými nároky redaktora měl svatou trpělivost a jedinečným způsobem dokázal, že jsme byli v patřičných chvílích na těch správných místech. Tak tedy, Jardo, i touto cestou ti moc děkuji a na příští výlet za hranice budu chtít zase jen tvé služby.

Petr Mašek


Obsah

ÚVODEM: Učňovské párky, učňovské stříhání…
AKTUÁLNĚ: Proti diskriminaci nevidomých ve zpravodajství ČT: prezident SONS žaluje televizi
STALO SE: Z mezinárodní soutěže
S bílou holí pro Bílou pastelku
Cena Adolfa Heyduka pro Katedrálu sv. Václava v Olomouci
Cena Olgy Havlové pro šéfa spolku neslyšících
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Severská chůze s hůlkami je vhodná i pro nevidomé
Z mého života s hendikepem
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Procházka Poznaní
V Praze je nová stimulační místnost pro děti s postižením zraku
ZDRAVÍ: Uveitida neboli nitrooční zánět je velmi závažné a bolestivé onemocnění
KULTURA: Najednou baf – a byl tam Miro; Nevidomá zpěvačka nahrává s hitmakerem Žbirkou v Abbey Road
Neviditelná výstava slavila celý měsíc své sedmé narozeniny
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Střípky z 26. ročníku abilympiády
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 12 Červen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Učňovské párky, učňovské stříhání…
AKTUÁLNĚ
Proti diskriminaci nevidomých ve zpravodajství ČT: prezident SONS žaluje televizi
STALO SE
Z mezinárodní soutěže
S bílou holí pro Bílou pastelku
Cena Adolfa Heyduka pro Katedrálu sv. Václava v Olomouci
Cena Olgy Havlové pro šéfa spolku neslyšících
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Severská chůze s hůlkami je vhodná i pro nevidomé
Z mého života s hendikepem
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Procházka Poznaní
V Praze je nová stimulační místnost pro děti s postižením zraku
ZDRAVÍ
Uveitida neboli nitrooční zánět je velmi závažné a bolestivé onemocnění
KULTURA
Najednou baf – a byl tam Miro
Neviditelná výstava slavila celý měsíc své sedmé narozeniny
SPORT
Černobílé problémy
Střípky z 26. ročníku abilympiády
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR