Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 11 Červen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Dum spiro spero
Pozvání na soutěž ve čtení a psaní
STALO SE: „A je to!“ Košile je zapnutá a pověšená na ramínku.
Přístroj přiblíží nevidomým okolní krajinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: MOSTY – Luboš Zajíc
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018
O čem se moc nemluví – Hypochondrie
Kurz Jak na iPhone pro pokročilé
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Zařízení MyEye má českou verzi
ROZHOVOR: O léčivých bylinách, alternativní medicíně i přírodě s Magdalénou Dobromilou Staňkovou
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina AB
KULTURA: Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
S Jaroslavem Slaninou o stolních hrách pro nevidomé
INZERCE


O čem se moc nemluví – Hypochondrie


Hypochondrie je medicínsky definována jako neurotická porucha. Dříve se usuzovalo, že hypochondrie je účelové předstírání nějaké choroby, nebo dokonce více chorob. Dnes se už všeobecně tuší, že takhle lehké to není. Vždyť častokrát „hypochondr“ trpí konkrétními bolestmi, dokonce velmi krutými. Mívá nejednou i viditelné příznaky, jakkoliv laboratorní testy vylučují primární chorobu. Hypochondrii není dobré zlehčovat, protože ten, kdo jí prokazatelně trpí, je fakticky nemocný, i když jinak, než on sám popisuje.
Ve starém Řecku se tato nemoc v překladu nazývala „podžebří“, což znamená bolest v těchto místech, o které pacienti nejčastěji hovoří a vyžadují léčbu, jakkoliv je i nejpečlivější lékař ujišťuje o dobré tělesné kondici a bezchybném zdravotním stavu.
Základem hypochondrie je úzkost z nemoci nebo i z více nemocí. Pacient je často nebo nepřetržitě zaměřen na své tělesné projevy, pozoruje se a z každého nestandardního projevu usuzuje, že je těžce nemocný. Nepřipouští možnost, že by jeho potíže mohly mít psychický původ. Když nepomáhá běžná léčba symptomů, dožaduje se stále náročnějších lékařských vyšetření.

„Moje dcera byla od dětství šikovné dítě, ještě jí nebylo ani pět let, když už mě dokázala bezpečně převést přes ulici a pomáhat mi i v mnoha dalších situacích. Byla velmi samostatná, měla pochopení, že nevidím, a že jsem většinu dne odkázaná na její pomoc. Když pak chodila do školy, vždycky se ujistila, jestli mám všechno, co je třeba.
V sedmnácti letech jí našli nezhoubný nádor, který jí laparoskopicky odoperovali. Šlo v podstatě o úplně nevinnou záležitost a obě jsme byly ujištěny, že nehrozí ani opakování, ani jiné následky.
Po tomto zákroku se ale chování mé dcery zcela změnilo, věnuje spousty času tomu, že si zaznamenává tlak, tepovou frekvenci, chození na velkou. Začala si abnormálně hlídat stravu, všechno chce mít bio. Když má menstruaci, zůstává ze školy doma, přestože nikdy neměla v tyto dny výrazné potíže. Má potřebu být obskakována při sebemenších tělesných potížích, jako je třeba lehké nachlazení. Často zůstává v posteli, přestala se věnovat závodnímu tanci a prostě – hraje si na nemocnou. Manžel jí hubuje, já se snažím vysvětlovat a uklidňovat. Nic není platné. Žádá vyšetření na VIP soukromé klinice, měsíčně polyká podpůrné potravinové doplňky za nehorázné ceny. Bio potraviny také nejsou nejlevnější. Já mám invalidní důchod a příspěvek na péči, manžel má plat pod státním průměrem. Jak tohle všechno máme řešit? A proč se dcera tak změnila? To jsou otázky, na které mě nenapadá žádná odpověď.“
Zuzana G.

Existují teorie, že hypochondrií trpí muži i ženy, kteří byli v dětství svou nemocí nějakým způsobem zvýhodňováni. Jako autorka tohoto článku a psychoterapeutka si myslím, že tato teorie nemusí platit pokaždé. Z praxe vím, že hypochondrie může být únikem z nepřehledné životní situace nebo únikem od povinností, které přerůstají přes hlavu (nadměrná odpovědnost v práci nebo v rodině).
Jednoho dne si mozek prostě řekne „a dost!“ a jako nástroj sebeobrany zvolí své tělo. Tento stav nijak nesouvisí s rozumovými důvody ani s logickou úvahou, co bude v budoucím čase. Pacient uvažuje – tady a teď mi hrozí těžké onemocnění, které se projevuje bolestí... A na této pozici trvá. Z takového postoje se rychle vyvine úzkost, strach z nemoci a ze smrti.
Často se stává, že startovacím bodem je vyléčená nemoc. Pacient si podvědomě přeje vrátit se do situace, kdy neměl povinnosti, byl středem zájmu a účasti. I když mohl v té chvíli být objektivně ve vážném zdravotním stavu, jeho duše se cítila příjemně, protože o ni bylo dobře postaráno stejně jako o tělo.
Mozek si zaznamenal tento příjemný pocit a uložil k budoucímu použití. Ale protože se žádná skutečná nemoc už nedostavila, musel si ji „vymyslet“. To ovšem vůbec nemusí souviset s nějakou vědomou spekulací nebo manipulací, jakkoliv si pacientovo okolí tohle může myslet.
Léčba hypochondrické poruchy může nastat až tehdy, bude-li jednoznačně lékaři vyloučena skutečná nemoc. Existují nemoci (např. lupenka), které se zprvu neprojevují viditelnými příznaky. Tady by označení „hypochondrická porucha“ mohlo způsobit nežádoucí problémy.
Stejně nevítaná varianta je, když lékaři pořád posílají pacienta na vyčerpávající a zatěžující speciální vyšetření, místo aby možnost hypochondrie konzultovali s psychiatrem. Takový postup pacienta vyčerpává a posiluje jeho přesvědčení o vážnosti jeho tělesných potíží.
V současné době se dává přednost psychoterapii vedené jediným lékařem s potřebnými vědomostmi o psychoterapii nebo naopak terapeutem se základním medicinským poznáním. Terapeut s pacientem probírá jeho potíže, postupně se začne zabývat jeho osobními nebo rodinnými problémy.
Cílem psychoterapie je, aby se pacient naučil sám překonávat své obavy z nemoci a nevyžadoval neustálé ujišťování a důkazy s vyloučením nemoci. Pacient se ovšem musí naučit i rozpoznat skutečné příznaky skutečné nemoci, nevytěsňovat nebezpečí, ale umět je reálně vyhodnotit.
Je-li pacient depresivní nebo úzkostný, lze doporučit antidepresiva. Léky proti úzkostem se nedoporučují kvůli vzniku závislosti. Jak se má zachovat vůči pacientům s hypochondrickou poruchou jeho okolí?
Je dobré účastně naslouchat, ale nedovolit, aby se rozhovor stočil k stálému opakování výčtu potíží, jak starých, tak zcela nových, nenechat rozhovor sklouznout k negativnímu nebo ignorujícímu postoji. Ani mentorování nepomůže. Je dobré, když jsme „při tom“, ale ne „v tom“. Nemocného respektujeme, ale nemusíme akceptovat jeho přání uvěřit, že je na tom tak zle.
Jestliže se postoj pacienta k jeho obtížím lepší, nezapomeňme to nějakým způsobem ohodnotit jako náležitý a výborný krok ke změně současného stavu.

Dr. Jaroslava Novotná


Obsah

ÚVODEM: Dum spiro spero
Pozvání na soutěž ve čtení a psaní
STALO SE: „A je to!“ Košile je zapnutá a pověšená na ramínku.
Přístroj přiblíží nevidomým okolní krajinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: MOSTY – Luboš Zajíc
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018
O čem se moc nemluví – Hypochondrie
Kurz Jak na iPhone pro pokročilé
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Zařízení MyEye má českou verzi
ROZHOVOR: O léčivých bylinách, alternativní medicíně i přírodě s Magdalénou Dobromilou Staňkovou
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina AB
KULTURA: Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
S Jaroslavem Slaninou o stolních hrách pro nevidomé
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 11 Červen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Dum spiro spero
POZVÁNKA NA SOUTĚŽ
Pozvání na soutěž ve čtení a psaní
STALO SE
„A je to!“ Košile je zapnutá a pověšená na ramínku.
Přístroj přiblíží nevidomým okolní krajinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
MOSTY – Luboš Zajíc
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018
O čem se moc nemluví – Hypochondrie
Kurz Jak na iPhone pro pokročilé
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Zařízení MyEye má českou verzi
ZDRAVÍ
Výživa a krevní skupina AB
KULTURA
Na Festivalu integrace Slunce v Paláci Akropolis vystoupili také studenti Gymnázia pro ZP a SOŠ pro ZP
SPORT
Černobílé problémy
S Jaroslavem Slaninou o stolních hrách pro nevidomé
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR