Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 8 Duben 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Budou tě volati jménem
STALO SE: Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak
Vídeň je stále nejlepším městem k životu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ Přehledně
Soutěž v sebeobsluze „A je to!“ opět v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Jak jsme jako nevidomí zvládali vychovávat děti
ZORA RADÍ: Vyplatí se dál pracovat i po splnění nároku na starobní důchod?
ZDRAVÍ: Tichý zloděj kostí přichází nepozorovaně
Co je a jak funguje „hormon štěstí“
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O původu jmen a příjmení – jména
O původu jmen a příjmení – příjmení
Chytré hodinky s Braillovým písmem
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle. Jaké další mýty o zvířatech v České republice panují?
FEJETON: Fotbálek aneb vše kulaté
KULTURA: Zveme vás do divadla – Studio Ypsilon
Může virtuální realita zprostředkovat nevidomým umělecká díla?

O původu jmen a příjmení – příjmení

Původ příjmení mnohdy prozradí, čím se zabývali vaši předkové. Najdete to své?
Také už vás napadlo, proč se jmenujete, jak se jmenujete? Jméno ani příjmení si nevybíráme. Jméno nám dají rodiče a příjmení zdědíme. Ale nebylo tomu tak vždy. Jak vůbec vznikala příjmení? Jaký je jejich původ?
Křestní jména měli lidé dávno v naší historii. Ta první nejčastěji vystihovala schopnosti nebo vlastnosti jedince a dnes bychom se asi divili, jak některé jména zněla. Od dob křesťanství se počty jmen rozšířily o ta biblická.

Kde se ale vzala příjmení?
Je to vcelku jednoduché. Když si uvědomíte, že v jedné vsi žilo několik lidí stejného jména, nabízela se otázka, jak je od sebe odlišit. No, a to je počátek vzniku a původu našich příjmení. Pro vznik příjmení je zásadní rok 1786, kdy císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti. Josef II. tehdy nařídil, že se jména nesmí měnit ani pozměňovat a že jméno bude dědičné a děti se budou muset jmenovat po otci. Účel tohoto patentu byl jednoduchý – bylo to pro zpřesnění evidence kvůli výběru daní, ale i třeba vojenské povinnosti. Tím došlo k úřednímu zlegalizování původních přídomků za příjmení.

Co vše se můžete o svém jménu dozvědět a co původně vaše příjmení kdysi znamenalo? Na to dává odpověď obor nazývající se onomastika nebo onomatologie, což je nauka o vlastních jménech. Zabývá se jejich vznikem, tvořením, rozšířením a povahou. Tomu se věnuje Vladimír Mates, bohemista, etymolog a onomastik. Vystudoval FF UK v Praze a zaměřil se na nauku o vlastních jménech a na kontě má několik knih s touto tematikou, mimo jiných i třeba knihu Jména tajemství zbavená.

Ne každé příjmení lze vyložit
Kdo má zájem zjistit původ svého příjmení, není nic snazšího, než si některou z knih Vladimíra Matese pořídit. „Ale smiřme se s tím, že ne každé příjmení (ale i jiné druhy vlastních jmen) lze spolehlivě vyložit. Buďme vděčni i za náznak či odbornou domněnku. Jindy k jejich obsahu a výkladu vede naopak hned několik různých cestiček. Měly by se tedy připomenout všechny,“ konstatuje Vladimír Mates.
Podle něj jsou i taková příjmení, která svá tajemství nevydají. Mohou pocházet například z dávno zapomenutých výrazů obecných včetně nářečních, ve výslovnosti všelijak pozměněných, zvláště je-li původ v jazycích cizích, z různých zkomolenin a podobně. Badatel se zabýval příjmeními desítky let, a proto upozorňuje, že není žádný div, když si nevíte se svým příjmením rady. Jmen existuje na 120 000.

Z Jana vzniklo mnoho variant
Původ příjmení je přitom z jedné třetiny odvozený od křestních jmen. Někdy jako zdrobnělina jména, jindy jsou vyjmuty části a k nim přidány některé z přípon. V jiných případech může jít o varianty jména převzatého z jiného jazyka.

Typickým příkladem je jméno Jan. Z toho časem mohla vzniknout příjmení jako Janek, Janovský či Janoušek. Z německé podoby Johann pak vznikl Hans, z něhož se objevil Honza či Honzík, ale i Hanzlík. Původ mnoha jmen ale může pocházet ze staré češtiny, a to ze slov, která se nedochovala, a tím pádem se těžko hledá jejich skutečný význam a původ. Některá příjmení mají i několik variant původu. Příkladem může být období přelomu 12. a 13. století, kdy k nám přišli němečtí kolonisté. Jména tak mají původ z němčiny. Třeba takový Fišer je původem Fischer, což je rybář. Časem se z podobných příjmení vytvořily i zdrobněliny a odvozená jména.

Víte, kolik lidí má vaše příjmení?
Pokud vás zajímá, kolik příjmení, jako máte vy, má v občanském průkazu zapsáno lidí v České republice, je pro to zajímavý i web nasejmena.cz. Co na těchto stránkách naleznete? Kromě příjmení i četnost jmen a příjmení v oblastech, okresech, krajích, ročnících narození.
Najdete tu i význam jmen, což pro vás může být jistě zajímavé; v neposlední řadě portál obsahuje i skupiny jmen a příjmení se společnými vlastnostmi. Pokud vás zajímá váš rodokmen, najdete tu pomocníka, který vám s tím poradí. Na web píší také konkrétní osoby, které hledají své příbuzné nebo nositele stejného příjmení.

Okresní archivy mají knihy o příjmeních
Pokud vyznáváte takovou tu badatelskou práci postaru, není nic jednoduššího než navštívit okresní archivy, kde vás při pátrání nejen po původu vašeho příjmení navedou.
„V archivu máme celou řadu knih o původu příjmení. Lidé sem často kvůli tomu docházejí, když pátrají nejen po původu svého příjmení. Zájem veřejnosti dozvědět se něco o svém původu je poměrně velký a my jim rádi pomůžeme,“ říká ředitelka příbramského okresního archivu Věra Smolová. Ta nad rámec svých povinností svými aktivitami dokázala neuvěřitelným způsobem rozšířit počet zájemců o regionální historii a přiblížit ji poutavým a často zábavným způsobem všem věkovým kategoriím.

Karel Hutr

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 8 Duben 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Budou tě volati jménem
STALO SE
Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak
Vídeň je stále nejlepším městem k životu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Soutěž v sebeobsluze „A je to!“ opět v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS
Jak jsme jako nevidomí zvládali vychovávat děti
ZORA RADÍ
Vyplatí se dál pracovat i po splnění nároku na starobní důchod?
ZDRAVÍ
Tichý zloděj kostí přichází nepozorovaně
Co je a jak funguje „hormon štěstí“
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O původu jmen a příjmení – jména
O původu jmen a příjmení – příjmení
Chytré hodinky s Braillovým písmem
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle…
FEJETON
Fotbálek aneb vše kulaté
KULTURA
Zveme vás do divadla – Studio Ypsilon
Může virtuální realita zprostředkovat nevidomým umělecká díla?

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.