Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 8 Duben 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Budou tě volati jménem
STALO SE: Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak
Vídeň je stále nejlepším městem k životu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ Přehledně
Soutěž v sebeobsluze „A je to!“ opět v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Jak jsme jako nevidomí zvládali vychovávat děti
ZORA RADÍ: Vyplatí se dál pracovat i po splnění nároku na starobní důchod?
ZDRAVÍ: Tichý zloděj kostí přichází nepozorovaně
Co je a jak funguje „hormon štěstí“
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O původu jmen a příjmení – jména
O původu jmen a příjmení – příjmení
Chytré hodinky s Braillovým písmem
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle. Jaké další mýty o zvířatech v České republice panují?
FEJETON: Fotbálek aneb vše kulaté
KULTURA: Zveme vás do divadla – Studio Ypsilon
Může virtuální realita zprostředkovat nevidomým umělecká díla?


BUDE VÁS ZAJÍMAT: O původu jmen a příjmení – jména


Zjistěte původ svého jména: Třeba vám prozradí i něco, co jste dosud netušili
Také si někdy říkáte, proč zrovna já se jmenuji Karel Svoboda, Milena Strýcová nebo Josef Ztracený? Anebo vám naopak přijde jako naprostá samozřejmost, že se narodíme a rodiče nás obšťastní (někdy i trochu potrestají) křestním jménem? Kolem nich se motají různé vědecké obory, a tak je zcela jasné, že se tu neobjevily jako z čistého nebe.
Jména ve své prapůvodní podobě byla složena ze skutečných slov jazyka a byla tak prohlášením vyjadřujícím vlastnosti nositele, významný nositelův čin nebo byla spojena s duchovními a náboženskými přesvědčeními a tradicemi dané kultury.
V případě náčelníků/knížat dokonce obdobou „politického programu“ (např. jméno Vladislav, vzniklé spojením slov pro „vládu“ a „slávu“, říkalo, že nositel chce „svou vládou se proslavit“). V mnoha kulturách v jejich raném stadiu byla tedy jména svou podobou i funkcí podobná jménům severoamerických indiánů.

Postupný vývoj množství ustálil
Některá jména se totiž stávala nepoužívanými a znovu objevovanými, kdy tato jména nebyla jen popisná prohlášení, ale skutečně již jmény, třebaže si lidé byli stále vědomi jejich původního významu a nechávali se tak ovlivňovat při jejich udělování. Dalším vývojem se původní význam jmen dostává stále více do pozadí. Je to dáno vývojem jazyka, ale také výslovností.
Takhle se třeba ze staroslovanského jména „Vetjeslav“ stal Václav, zatímco ze slov „vetje“ a „slav“ se stalo „více“ a „sláva“. Jen málokdo si je díky tomu v současnosti vědom původního významu jména „Víceslávy“. Podobně složená jsou ale i germánská jména – Adalbert (adal/ušlechtilý, berath/jasný), Adolf (adal/ušlechtilý, olf/vlk) nebo Friedrich/Bedřich (fridu/mír, rihhi(vládce).

Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116 mělo být rodné jméno, které se pokusili dát švédský podnikatel Lasse Diding a Elizabeth Hallin svému společnému dítěti v roce 1996. Původně se totiž rozhodli neregistrovat oficiálně jméno dítěte jako protest proti specifickým švédským zákonům o pojmenovávání dětí. Ty vyžadují odmítnutí zápisu jména, které může být považováno za urážlivé či nevhodné. Rodiče tenkrát dostali pokutu, a tak vymysleli jméno, které mělo 43 znaků včetně 5 číslic.

V průběhu středověku, kdy pro celou Evropu se stalo jednotícím kulturním prvkem křesťanství, se díky biblickým postávám a kultu světců začala rozšiřovat jména i za hranice svého jazykově-kulturního původu. Třeba jména Jiří a Jan, která jsou jedněmi z nejrozšířenějších jmen v ČR, nejsou slovanského, ale řeckého (Georgios) a hebrejského (Jochánán) původu. Takovéto šíření jmen jen více tlačilo do pozadí jejich původní význam, který v nedomácím prostředí jména nemohl být rozpoznán.

V současnosti význam a původ nikdo neřeší
Neví se tak, že mohlo být v minulosti něčím jiným nebo třeba pochází z jiného jazyka a prostředí. Částečnou výjimku tvoří některá národní jména, která lze stále rozpoznat i po jejich významové stránce (například Mojmír vzniklé složením slov „můj“ a „mír“), třebaže někdy chybně z důvodu rozdílného vývoje jmen a původních slov (např. Jaroslav, kdy první část jména je odkazem nikoliv na „jaro“ ale na „jarost“ znamenající „bujnost“, „čilost“ nebo „síla“). I v těchto případech je to ovšem vnímáno spíše jako kuriozita či zajímavost, která už v normálním životě nic moc neznamená.

Díky vývoji jmen a jejich mezijazykovému šíření, ke kterému v průběhu středověku za podpory církve a vládců docházelo, a následnému vymizení povědomí o jejich významech jsme dnes svědky zajímavých vztahů, které mezi některými jmény jsou, případně vztahů mezi prostředním a nedomácím jménem.
Příkladem budiž jména Jan a Ivan. Oba pochází z hebrejského Jochánán. To se v době raného křesťanství šířilo z latiny (jejíž abeceda byla ve středověku rozšířena o J) jako Joannés, odkud se v poněmčené podobě Johan dostalo k západním Slovanům, kde vznikl Jan. K východním Slovanům se však toto jméno dostalo díky šíření pravoslaví, z české varianty Ioannés se dnes stal Ivan. Ten k nám dorazil z východu jako samostatné jméno.

Podobný vztah můžeme nalézt i mezi jmény Natálie a Nataša. Obě jsou původně z latinského jména Natalia. První se po Evropě rozšířilo s románskou kulturou. Z latiny se však toto jméno také rozšířilo po Byzanci k východním Slovanům, odkud se Nataša rozšířila po Evropě již jako samostatné jméno. O to zajímavější je pak zjištění, že tak samozřejmě ruské ikony jako Ivan (metafora pro ruského muže) a Nataša (metafora pro ruskou ženu) vůbec nejsou slovanského původu.

Popularita v udílení jména se dříve odvíjela od jmen světců nebo panovníků. V průběhu staletí ale různě kolísala. Cizí jména byla zavlékána například vojenskými přesuny legionářů (například Nataša). Ovšem i jinak dříve často užívaná jména se mohla stát nepopulárními jako například jméno Adolf. Nyní je popularita jmen ovlivněna celebritami, které navíc udílejí výstřední jména.

Milan Bauer


Obsah

ÚVODEM: Budou tě volati jménem
STALO SE: Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak
Vídeň je stále nejlepším městem k životu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ Přehledně
Soutěž v sebeobsluze „A je to!“ opět v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Jak jsme jako nevidomí zvládali vychovávat děti
ZORA RADÍ: Vyplatí se dál pracovat i po splnění nároku na starobní důchod?
ZDRAVÍ: Tichý zloděj kostí přichází nepozorovaně
Co je a jak funguje „hormon štěstí“
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O původu jmen a příjmení – jména
O původu jmen a příjmení – příjmení
Chytré hodinky s Braillovým písmem
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle. Jaké další mýty o zvířatech v České republice panují?
FEJETON: Fotbálek aneb vše kulaté
KULTURA: Zveme vás do divadla – Studio Ypsilon
Může virtuální realita zprostředkovat nevidomým umělecká díla?


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 8 Duben 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Budou tě volati jménem
STALO SE
Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak
Vídeň je stále nejlepším městem k životu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Soutěž v sebeobsluze „A je to!“ opět v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS
Jak jsme jako nevidomí zvládali vychovávat děti
ZORA RADÍ
Vyplatí se dál pracovat i po splnění nároku na starobní důchod?
ZDRAVÍ
Tichý zloděj kostí přichází nepozorovaně
Co je a jak funguje „hormon štěstí“
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O původu jmen a příjmení – jména
O původu jmen a příjmení – příjmení
Chytré hodinky s Braillovým písmem
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle…
FEJETON
Fotbálek aneb vše kulaté
KULTURA
Zveme vás do divadla – Studio Ypsilon
Může virtuální realita zprostředkovat nevidomým umělecká díla?



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR