Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 4 Únor 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Jen si tak vrznout
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ A SPOLEČNOST
Invalidé čekají na razítko celé měsíce. Posudkových lékařů je zoufale málo
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina B
Pravidelný půst posiluje ducha i organismus každého z nás
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Studentka navrhla stolní hru pro nevidomé
Několik zajímavostí o mozku
Čím nás nejlépe dostavět? Publikováno v časopise Vesmír č. 9/2017
KULTURA: Zveme vás do divadla
Literární klubání zrakově postižených autorů
Pozvánka na výstavu
K ZAMYŠLENÍ: Ztratili jsme se
SPORT: Olympijský festival 2018
Úspěch české myšlenky olympijských parků ve světě
Vlakem na Olympijský festival!


Čím nás nejlépe dostavět? Publikováno v časopise Vesmír č. 9/2017


Vědomí limitů vlastního těla nás od využívání mimořádných schopností jiných živočichů přivedlo k technickým prostředkům, nahrazujícím naše nedostatky. Slepým lidem umožňují „vidět“ speciální čidla počítače, určité poruchy srdečního rytmu řeší kardiostimulátory, amputace překlenují robotické končetiny… Myšlenky vizionářů míří k implantované elektronice, jež lidské schopnosti dále rozšíří.

Když jsme na téma biomedicíny připravovali tematickou dílnu ze speciálního projektu Vesmíru pro talentované středoškoláky, zajímalo nás, jak zareagují na jednoduchou otázku: Jaké biomedicínské vylepšení lidského těla by mělo být vynalezeno, abyste si ho nechali dobrovolně implantovat do těla, a proč? Předkládáme vám tři nápady, které nejvíce zaujaly Oto Janouška z Ústavu biomedicínského inženýrství Vysokého učení technického v Brně, jenž se biosignály a terapeutickou technikou dlouhodobě zabývá.

Maxmilián Hejl, Gymnázium Hranice
Naprostá většina moderní společnosti 21. století je propojena pomocí internetu. Myslíte si, že by se jednou mohl člověk „připojit” do sítě? Nanoboti o velikosti buněk by se mohli proplést mezi vlákny nervových buněk a připojit se na ně. Vznikla by tedy nová forma mysli. Asi bych ji pojmenoval jako hybridní, v níž by bylo možné si odskočit na internet a vyhledat potřebnou informaci a přitom stále vnímat okolí. Nebo dokonce bychom se mohli učit z internetu. Tím nemyslím fakta, ale práci. Například jak se naučit roubovat stromy. Stáhneme si návod a automaticky tělo vykoná práci jako největší experti. Kdyby toto celé bylo doplněno o mikropočítače snímající celé tělo, mluvili bychom ne o člověku homo sapiens sapiens ale o homo sapiens kybernus.

Oto Janoušek, VUT Brno
Propojení mozku s umělou neuronovou sítí je jednou z nejlákavějších myšlenek lidstva. Vzhledem ke složité anatomii a komplexní fyziologii mozku ale takový způsob učení ještě dlouho zůstane fikcí. Dokáži si však velmi dobře představit, že by nervová zakončení mozku tvořila rozhraní pro technologii umělé inteligence. Ta již našla v praxi smysluplné využití, její pohodlné použití zatím komplikuje jen nutnost využít displej či řečový modul. Propojení technologie umělé inteligence s mozkem se nabízí i proto, že se algoritmy umělé inteligence opírají o takzvané neuronové sítě, což jsou výpočetní modely vycházející z chování biologických struktur. Mozek vybavený rozhraním pro umělou inteligenci dokáže nejen přenechat část mentálních operací počítači, ale především využije největší výhody neuronových sítí, kterou je schopnost rychle řešit velmi komplexní úlohy, na něž samotný mozek nestačí.

Anna Machátová, Gymnázium Třebíč
Vždycky mě fascinovala echolokace a když jsem jednou viděla dokument o slepé paní, která pomocí pískání na píšťalku a následné odezvy poznala, kde se nacházejí překážky, přišlo mi neuvěřitelné, že bychom to teoreticky mohli také dokázat. Ano, musíme brát v potaz, že její úspěch možná tkví v tom, že přišla o jeden smysl, a byly tak podporovány ty zbývající, ale stejně to dokazuje, že se tomu lze naučit. Jen si představte, jaké by to bylo, jít v noci lesem a přesně vědět, kde jsou kolem nás stromy, jak jsou široké, kde nočním tichem prolétla sova, kde netopýr a možná i můra. Ubránili byste se potom obdivnému žasnutí pohlceni novým vnímáním reality?

Oto Janoušek, VUT Brno
Mozek je úchvatný nástroj pro zpracování nových podnětů. Autorka si správně všímá, že zpracování senzorických informací se lze naučit. Biomedicína už nyní využívá biofeedback – biologickou zpětnou vazbu pro trénink orgánů, jejichž biosignály dokážeme přístrojem vizualizovat. Úplně nové obzory otevře implantace senzorů fyzikálních veličin, jež svými smysly zatím nevnímáme. Věřím, že mozek to zvládne. V Kanadě to dokázal jízdou po parkovišti slepý pacient, který vidí pouze pomocí stimulace mozku šedesáti osmi platinovými elektrodami umístěnými ve vizuálním kortexu mozku. Stimulační vzorce vytváří počítač na základě hodnocení dvourozměrné obrazové informace z kamery a hloubkové mapy pořízené ultrazvukovou sondou. Mozek pacienta dokáže stimulační vzorce rozpoznávat do takové míry, že pacient „vidí“ stromy a auta.

Vendula Sedláková, Gymnázium A. Hrdličky, Humpolec
Přestavme si zařízení, které přidá šestý smysl, schopnost nahlédnout do citového rozpoložení dané osoby. Skládá se z drobounkého čidla připevněného v některé ze silnějších cév, co nejblíže všech hlavních hormonálních center. A jak to celé funguje? Čidla umístěná ve vašem krevním řečišti – napevno, aby nemohla zabloudit do tenkých cév, které by se tak snadno mohly ucpat – mají za úkol měřit a zpracovávat data o množství jednotlivých hormonů rozpuštěných v krvi. Z těchto údajů by odborníky naprogramované počítače měly být schopny sestavovat grafy, statistiky nebo jiné výstupy z měření, jež by sloužily lékařům stejně, jako když na kontrolu přinesete protokol z laboratorního testu množství cukru v krvi nebo hodnoty krevního tlaku.

Oto Janoušek, VUT Brno
Nositelná elektronika už nyní vyhodnocuje biosignály při sportu i během volnočasových aktivit. Jejich uživatelé mohou díky chytrým hodinkám vstávat v optimálních fázích spánku, běhat v zóně požadované tepové frekvence, monitorovat zdravotní stav při horolezeckých výstupech. Fandím myšlence analyzovat citové rozpoložení člověka. Sledování krve, včetně hormonů v ní rozpuštěných, dostalo v biomedicíně konkrétnější obrysy v souboru mikroskopických technologií, souhrnně označovaných jako chytrý prach. Přirozeným krokem do budoucnosti bude propojení chytrého prachu se zobrazením tělesných hodnot, které umožní vyhodnocovat pocity nositele během dne. Přestože povrchní pohled může deklasovat tuto vizi na pouhou módní vychytávku, ve skutečnosti může být cenným nástrojem v prevenci psychosomatických nemocí.

Z časopisu Vesmír vybral Vladimír Krajíček


Obsah

ÚVODEM: Jen si tak vrznout
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ A SPOLEČNOST
Invalidé čekají na razítko celé měsíce. Posudkových lékařů je zoufale málo
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina B
Pravidelný půst posiluje ducha i organismus každého z nás
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Studentka navrhla stolní hru pro nevidomé
Několik zajímavostí o mozku
Čím nás nejlépe dostavět? Publikováno v časopise Vesmír č. 9/2017
KULTURA: Zveme vás do divadla
Literární klubání zrakově postižených autorů
Pozvánka na výstavu
K ZAMYŠLENÍ: Ztratili jsme se
SPORT: Olympijský festival 2018
Úspěch české myšlenky olympijských parků ve světě
Vlakem na Olympijský festival!


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 4 Únor 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Jen si tak vrznout
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ A SPOLEČNOST
Češi jako premianti? Už dávno ne
Invalidé čekají na razítko celé měsíce. Posudkových lékařů je zoufale málo
ZDRAVÍ
Výživa a krevní skupina B
Pravidelný půst posiluje ducha i organismus každého z nás
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Studentka navrhla stolní hru pro nevidomé
Několik zajímavostí o mozku
Čím nás nejlépe dostavět?
KULTURA
Zveme vás do divadla: Studio Dva a Semafor
Literární klubání zrakově postižených autorů
Roztoky haptické (pozvánka na výstavu)
K ZAMYŠLENÍ
Ztratili jsme se
SPORT
Olympijský festival 2018
Úspěch české myšlenky olympijských parků ve světě
Vlakem na Olympijský festival!



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR