Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 4 Únor 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Jen si tak vrznout
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ A SPOLEČNOST
Invalidé čekají na razítko celé měsíce. Posudkových lékařů je zoufale málo
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina B
Pravidelný půst posiluje ducha i organismus každého z nás
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Studentka navrhla stolní hru pro nevidomé
Několik zajímavostí o mozku
Čím nás nejlépe dostavět? Publikováno v časopise Vesmír č. 9/2017
KULTURA: Zveme vás do divadla
Literární klubání zrakově postižených autorů
Pozvánka na výstavu
K ZAMYŠLENÍ: Ztratili jsme se
SPORT: Olympijský festival 2018
Úspěch české myšlenky olympijských parků ve světě
Vlakem na Olympijský festival!

LIDÉ A SPOLEČNOST

Na tomto místě obvykle čtete o někom, kdo je z komunity nevidomých a přitom se nějak pozitivně vyčleňuje – pomáhá, vytváří zvláštní hodnoty, zná a umí něco navíc… Tentokrát jsme zvolili téma do značné míry opačné, protikladné. Myslíme si totiž, že téma vzdělanosti budoucích generací je více než klíčové – bez vzdělaných lidí společnost postupně zdegeneruje a za pár let už o ní může zůstat jen kapitola v dějinách dané lokality. Bohužel, signálů o prudkém poklesu úrovně vzdělávání – a tím i vzdělání – v Čechách, na Moravě i ve Slezsku je poslední dobou až příliš. Zde uvádíme ještě docela mírný obraz, který se stává děsivým až ve chvíli, kdy si představíte, že podobně „nedovzdělané“ produkty základního školství projdou úspěšně střední školou a pak i tou vysokou… Že to není možné? Omyl – o tom se lze přesvědčit například v nedávném rozhovoru časopisu Vesmír s Prof. RNDr. Tomášem Grimem, Ph.D. (*1973) – bohužel jeho rozsah několikanásobně překračuje možnosti ZORY, pro zájemce ale je na internetové adrese https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/01/soumrak-ceskeho-skolstvi.html. Zde tedy „jen“ tristní zjištění školní inspekce o úrovni výuky přírodovědných předmětů.

Češi jako premianti? Už dávno ne
Není divu, že si někteří lidé myslí, že je Země placatá, říká inspektor po kontrolách na českých školách. Na jaké úrovni je přírodovědná gramotnost českých školáků zkoumala Česká školní inspekce. Závěry zveřejnila v nové tematické zprávě a došla v ní ke znepokojivým zjištěním. Problémem podle inspektorů je, že nabyté poznání neumějí žáci prakticky používat.

Země je placatá, hlásají na sociálních sítích tisíce lidí. Podobné konspirační teorie se těší stále větší oblibě a děsí čím dál větší počet vědců a učitelů. Jednak proto, že lidé těmto výmyslům věří, jednak proto, že ukazují na velmi nízkou přírodovědnou gramotnost obyvatelstva. Nejde přitom o to, jaké známky z chemie, fyziky, zeměpisu nebo přírodopisu děti mají. Problémem podle inspektorů je, že nabytá poznání neumí žáci prakticky používat. Neumí podle nich ani vysvětlit běžné přírodní jevy a klást hloubavé otázky. „Alarmující je minimální rozvoj přírodovědné gramotnosti na některých středních školách, jejichž žáci po odchodu ze základních škol už ji dále nerozvíjí. Pak se nemůžeme divit, že část lidí vážně diskutuje o tom, že je Země placatá,“ řekl HN ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Inspekce testovala školáky ze 197 devátých ročníků základních škol a víceletých gymnázií a 231 třetích ročníků středních škol. Upozornila mimo jiné i na to, že na dvou ze tří „základek“ učí přírodovědné obory nekvalifikovaní učitelé a až polovina ZŠ nemá potřebné vybavení.

Žáci devátých ročníků ZŠ dosáhli v testech pouze 62procentní průměrné úspěšnosti, podobně na tom byli i středoškoláci. Výsledek Zatloukala nepřekvapil. Odhaluje řadu závažných nedostatků: neschopnost žáků interpretovat grafy nebo jednoduše uplatnit přírodovědné poznatky v běžném životě. Nešlo přitom o test, který ověřoval znalost předmětů, ale který zjišťoval, jak jevům rozumí.

Chemikářka Petra Červenská z libeňského gymnázia říká, že studentům například nejde aplikovat matematika do chemie. „Výpočty v laboratoři jsou většinou elementární matematika, ale odhadnout, kolik mi toho vznikne, když smíchám tolik a tolik, je pro ně velmi obtížné,“ uvádí. „Jsou ale schopni velmi dobře vysvětlit různé jevy kolem sebe po chemické stránce.“ Většina z jejích studentů sportuje, a proto tématům, jako je odbourávání sacharidů či lipidů, dává profesorka více prostoru. „Jedná se o něco hmatatelného. Pokud ale zabrousím do obecné chemie, tak tam to skřípe,“ připouští.

Výrazně úspěšnější byli v inspekčních testech podle očekávání právě gymnazisté, kromě nich pak jen technické obory a lycea. Podle Zatloukala testy ukazují, že žáci se slabšími výsledky odcházejí do nematuritních oborů, kde se dále přírodovědné znalosti ze ZŠ nerozvíjejí. Až 93 procent žáků nicméně souhlasí, že přírodní vědy jsou důležité pro celkový rozvoj společnosti, většině (62 procentům) jsou ale bližší humanitní vědy.

Víc než dvě třetiny oslovených studentů ze 3. ročníků základních škol neuvažují, že by z biologie, chemie nebo fyziky maturovali. A z jakých škol umějí žáci lépe používat nabyté znalosti v běžném životě? Z těch, kde učitelé v hodinách používají experimenty, nechávají je pozorovat přírodu, analyzovat data z tabulek a grafů a nutí je kriticky přemýšlet. To potvrzuje i nová studie z dílny think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd. Moderní výukové metody podle ní podporují motivaci žáků ke studiu i jejich dovednosti, navíc jsou podle vědců vhodné jak pro chlapce, tak i dívky.

„Žáci by byli více motivováni a samotné učení je více bavilo. Nemůžeme určit, že by byl výkon žáků lepší, můžeme říct pouze to, že by nebyl horší. To je ovšem také velmi důležité, protože často panuje přesvědčení, že více moderních metod zákonitě znamená horší znalosti a horší výkon. Toto tvrzení naše výsledky vyvrací,“ uvedl spoluautor studie Václav Korbel z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

I chemikářka Červenská ráda využívá ve výuce experimenty, kromě pokusů i tablety nebo třeba videoukázky. „Tento týden jsme ve skupinách tvořili modely vybraných uhlovodíků. Je to skvělá věc, protože žáci získají lepší představu o uspořádání atomů v uhlovodících,“ popsala.

Častěji však pedagogové vyučují přírodovědné předměty klasickými metodami ? přednášejí a žáci poslouchají a píší si zápisky. Podle inspekce tak učitelé neprojevují dostatek profesní sebedůvěry. „Problémy výuky těchto předmětů, které učitelé identifikují, většinou nespojují s proměnou způsobu práce, ale s vnějšími faktory, které nemohou ovlivnit ? přístup žáků, nedostatek hodin nebo rodinné zázemí žáků,“ vysvětluje Zatloukal. Přístup učitelů k výuce a nuda v hodinách se odráží i na motivaci žáků mít lepší známky na vysvědčení, které mimochodem za první pololetí dostali ve středu posledního ledna. Z hospitací vyplývá, že nejzajímavější byla výuka přírodopisu a nejméně zeměpisu, při kterém se až 35 procent školáků nudilo.

Testové úlohy, které učitelé žákům zadávají, nejčastěji obsahují otázky, které jen nutí reprodukovat naučené znalosti a nejsou náročné na kritické myšlení. I to se podle inspekční zprávy negativně promítá do výsledků žáků v testu přírodovědné gramotnosti. Ta se přitom liší podle jednotlivých krajů. Například na Vysočině, v Libereckém a Středočeském kraji byla úspěšnost žáků v 9. ročníku ZŠ vyšší než úspěšnost žáků 3. ročníku SŠ. Oproti jiným výběrovým zjišťováním není tak dominantní úspěšnost žáků v Praze, podobně jako jindy dosáhli nejslabších výsledků žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Za nejzávažnější inspekce označila nedostatek kvalifikovaných učitelů bez vystudovaného konkrétního oboru ? nejhůře je na tom fyzika a zeměpis. Tito kantoři navíc neměli zájem o další vzdělávání. „Jen na jedné třetině ZŠ je výuka těchto předmětů plně zajištěna pedagogy, kteří vystudovali daný obor na vysoké škole,“ upozornil Zatloukal.

Z hospitačních záznamů plyne, že největší podíl kvalifikovaných a zároveň vystudovaných v učitelství vyučovaného oboru je zaznamenán u chemie (81 procent) a přírodopisu (78 procent), naopak nejnižší podíl učitelů vystudovaných v učitelství daného oboru je ve fyzice (67 procent) a v zeměpisu (65 procent).

„To neznamená, že by byli nekvalifikovaní, ale daný předmět jim není vlastní, nerozumí podstatě jeho didaktiky a učí je často jen podle tradice nebo podle učebnice,“ vysvětluje Zatloukal.

Šárka Mrázová, Hospodářské noviny

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 4 Únor 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Jen si tak vrznout
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ A SPOLEČNOST
Češi jako premianti? Už dávno ne
Invalidé čekají na razítko celé měsíce. Posudkových lékařů je zoufale málo
ZDRAVÍ
Výživa a krevní skupina B
Pravidelný půst posiluje ducha i organismus každého z nás
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Studentka navrhla stolní hru pro nevidomé
Několik zajímavostí o mozku
Čím nás nejlépe dostavět?
KULTURA
Zveme vás do divadla: Studio Dva a Semafor
Literární klubání zrakově postižených autorů
Roztoky haptické (pozvánka na výstavu)
K ZAMYŠLENÍ
Ztratili jsme se
SPORT
Olympijský festival 2018
Úspěch české myšlenky olympijských parků ve světě
Vlakem na Olympijský festival!

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.