Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 2 Leden 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Detail a ďábel v něm
STALO SE: Vánoční koncert „Světlo ve tmě“
V reklamní kampani vystupuje nevidomá malířka
Zemřel PhDr. Josef Smýkal
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Mosty – Josef Budzák
Cestovatel Tony
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Strachy a fobie v seniorském věku, část 1.
ZDRAVÍ: Výživa a krevní skupina A
Nanotechnologiemi NEJEN proti rakovině
Předcházejte poruchám krevního oběhu v malých tepnách
Kronika medicíny, část 4., lékařství starověkého Egypta
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Jsou Slované skutečně našimi předky?
Ombudsmanka dohlíží na práva lidí se zdravotním postižením
dTest: Které nežádoucí látky překvapí v instantní kávě?
Tři rekordy nové lanovky
KULTURA: Budeme zvát do divadla a kina
K ZAMYŠLENÍ: Generace a životní prostředí
SPORT: Medaile z Mexika

ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Strachy a fobie v seniorském věku, část 1.

Každý si v sobě nese nějaký ten strach – větší nebo menší. Někdo se vyhýbá výškám, jiný pavoukům nebo výtahu. Strach je něco, co můžete do určité míry potlačit, zamaskovat nebo překonat. V mládí může dokonce roztomile pištící slečna, která zahlédla myš, poskytnout svému mužskému protějšku vítaný pocit nadřazenosti a mužné síly.
První větší a závažnější strachy se objevují v těhotenství, později v rodičovství. Najednou věci, které mladým partnerům přišly nepodstatné, nabývají na hrozivosti a získávají punc varovných signálů. Zejména maminky mají o své děti stejný strach, jaký mívaly dávné matky hlídající své potomky v bezpečí jeskyně. Zkrátka – strach je vlezlý, nevítaný, zlověstný, ale zároveň umožňuje adekvátně reagovat na hrozící – iracionální nebo reálné – nebezpečí.

Senioři, a to zejména senioři se zrakovým postižením, jsou mnohem křehčí a náchylnější k nadbytečné ostražitosti a panice než mladší osoby. Takto znevýhodněný člověk pak místo rozumného řešení ztrácí nervy a své obvyklé chování často zbytečně změní na zcela nerozumné, iracionální. Někdy se vystrašený a nejistý člověk snaží o svých pocitech mluvit se známými nebo příbuznými, ale dost často dochází k obávanému nepochopení. Takové to – „prosím tě, to je v pohodě, co by se ti mohlo stát...“ obavy nezažene, spíš se dostaví nový strach z osamění a bezmoci.
Jestliže člověk prožívá strach, který nemá s kým sdílet, může vyrůst pro něj úplně nový a nečekaný problém, objevují se další nepříjemnosti a zbytečné komplikace. Chaos a neklid, který úzkostný člověk prožívá, nepřinášejí potřebnou rozvahu ani schopnost nastalé situace řešit.
Je přirozené, že se strachu snažíme vyhnout, nikoliv s ním bojovat. Jenže nepřítel v podobě úzkosti, fobie nebo paniky je zákeřný a nevzdává to. Nakonec ten, kdo žije v častém strachu, může natolik změnit své chování a životní styl, že ho jeho okolí považuje za méněcenného nebo dokonce dementního.

„Nikdy jsem neměla problém projít Václavské náměstí po celé jeho délce. Chodím do nedaleké Macanovy knihovny, takže tam znám každý výstupek v dlažbě, snadno nacházím přechody a také vím, v kterou denní dobu je menší frekvence. Ani větší hustota lidí mi nevadí, mám vodicího psa a bílou hůl, takže bych se měla cítit bezpečně. Zjišťuji ale v poslední době, že mě přepadá úzkost už při pomyšlení, že na Václavské náměstí musím jít. Cítím se tak nejistá, že už tudy raději nechodím a knížky si stahuji. Je mi to trochu líto, protože jsem do knihovny chodila ráda kvůli milým knihovnicím. A také jsem hned vedle, v Domě služeb SONS, potkávala pokaždé některé známé. Teď mám vyloženě hrůzu z lidí, které po cestě míjím. Nikdo mi nikdy neublížil, a přesto ten strach mám a neumím ho zvládnout.“
P. K., 64 let

Průvodním jevem nezvládnutých strachů a úzkostí je pocit ponížení, který pak může být novou příčinou dalšího strachu ze selhání. Začíná se utvářet začarovaný kruh, kde se negativní pocity navzájem podporují a umocňují. Průvodcem bývají i bolesti hlavy, třes rukou, slabosti kolem žaludku. V silnějších formách se jmenované psychosomatické poruchy zhoršují.
Stává se, že navzdory předpokladům najde úzkostný senior oporu v důvěryhodném člověku. Dokud je vedle něho, strach a úzkosti zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Jakmile však zůstane sám, úzkosti zesílí a může dojít i k nervovému zhroucení.
Existují názory, že zvýšený počet lidí s úzkostmi je úměrný přetechnizovanému prostředí a stresům souvisejícím s nároky na výkonnost. Možná na tom kousek pravdy je, ale zároveň víme – a nejen z románů – že různými neurózami trpěli lidé už v osmnáctém století, kdy byla neuróza i lékařsky potvrzena jako porucha zdraví.
Úzkost se dost často pojí s nespavostí. U starších a zrakově postižených osob dochází k poruše tvorby tzv. spánkového hormonu – melatoninu. Nedostatkem spánku se silně oslabuje duševní rovnováha, což nezřídka vede k podrážděnosti, depresi, úzkosti i poruchám paměti a koncentrace.
To první, co bychom měli proti vzniku úzkostí udělat, je urovnat si životosprávu. Potřeba osmihodinového kvalitního spánku není žádný výmysl. Dřív než ale sáhnete po léku na spaní nebo po pořádné dávce alkoholu, obstarejte si melatonin, který by brzy mohl srovnat váš spánkový režim. Možná se už za krátkou dobu budete cítit lépe, ale od užívání tohoto hormonu neupouštějte. Budete-li mít příležitost konzultovat dávkování s lékařem, určitě ji využijte!
Pokračování v dalším čísle.
Dr. Jaroslava Novotná

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 2 Leden 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Detail a ďábel v něm
STALO SE
Vánoční koncert „Světlo ve tmě“
V reklamní kampani vystupuje nevidomá malířka
Zemřel PhDr. Josef Smýkal
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Mosty – Josef Budzák
Cestovatel Tony
ZORA RADÍ
O čem se moc nemluví – Strachy a fobie v seniorském věku, část 1.
ZDRAVÍ
Výživa a krevní skupina A
Nanotechnologiemi NEJEN proti rakovině
Předcházejte poruchám krevního oběhu v malých tepnách
Kronika medicíny, část 4., lékařství starověkého Egypta
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Jsou Slované skutečně našimi předky?
Ombudsmanka dohlíží na práva lidí se zdravotním postižením
dTest: Které nežádoucí látky překvapí v instantní kávě?
KULTURA
Budeme zvát do divadla a kina
K ZAMYŠLENÍ
Generace a životní prostředí
SPORT
Medaile z Mexika

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.