Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 4 Únor 2014

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Buď rád, že nevidíš…
Průkopník české oftalmologie
Budou brýle vracet zrak?
Příběh maséra
Umění začíná ve školce
Rozhovor s „Karlosem“ zvítězil
Život paní Jaroslavy
Zázraky z tiskárny?
Audiopopisy v zahraničí
Zrození elektřiny
Sochařem kvůli slábnoucímu zraku
Ohlédnutí za výstavou
Pozvání do galerie

Zrození elektřiny

Mezi nejrozšířenější typy elektráren na našem území patří nepochybně elektrárny vodní a tepelné. V posledních desetiletích se k nim připojily i elektrárny jaderné, větrné nebo solární. Odborníci a často i politici se přou, které jsou bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí. Hlavním ukazatelem však je jejich funkčnost a výkonnost.
Období socialismu bylo obdobím konjunktury těžby hnědého a černého uhlí. Tím bylo dáno i zaměření na tepelné elektrárny. Našly své místo v severní části Čech a Moravy a je o nich známo, že nebyly k životnímu prostředí nikterak šetrné. Ba právě naopak. Dokladem jejich negativního působení jsou jizvy na vzhledu krajiny zejména v ústeckém a moravskoslezském regionu.
I když došlo v posledních dvou desetiletích k omezení činnosti, je výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách dosud nepostradatelná. Alespoň v těch regionech, kde se stále těží uhlí jako základní topivo. Jednou z takových elektráren a zároveň největší tepelnou elektrárnou na Moravě je dětmarovická elektrárna v severovýchodní části České republiky.
Dětmarovice jsou obec ležící v nivě řeky Olše v severovýchodní části ostravské pánve mezi městy Bohumín a Karviná. Zhruba čtyřtisícová obec prošla za 700 let své existence mnoha majiteli. Od těšínských knížat přes držení orlovským klášterem, fryštátskými, rychvaldskými a dolnolutyňskými pány až po uhlobarony Larisch-Mönichovi v 19. a 20. století.
Tepelná elektrárna v Dětmarovicích byla uvedena do provozu v roce 1973. Měla výkon 800 MGW. Základní dopravní tepnou je dosud železnice. Aby sem mohlo být dováženo uhlí z Ostravska, musela být v roce 1965 vybudována trať z Bohumína do Českého Těšína jako náhrada za poddolovanou trať Orlová-Karviná. Vodním zdrojem pro napájení elektrárny se stala řeka Olše.
Rozlehlý elektrárenský areál v Dětmarovicích působí vskutku monstrózně a budí respekt. Vše, co v něm stojí, má monumentální rozměry – chladicí věže, komíny, turbíny, strojovna, administrativní budovy, řídicí centrum a technické zázemí. Objekty jsou v nadstandardních dimenzích.
A jak to vypadá s elektrárenským provozem po 40 letech fungování? Tak to si mohli nevidomí a slabozrací turisté z odboru zrakově postižených KČT Ostrava osahat a otestovat na vlastní kůži. Po předchozí domluvě s pověřeným pracovníkem jsme areál navštívili 3. ledna 2014.
Po příchodu do elektrárny se nás ujalo několik zaměstnanců – profesionálů s letitými zkušenostmi v čele s vedoucím řídicího provozu. Velké množství informací jsme od nich získali hned ve vstupní expozici s maketou areálu i prostřednictvím panelu s namluveným textem o jednotlivých částech elektrárny. Dověděli jsme se například, že za jeden den se v elektrárně spálí jeden vlak s plně naloženými vagóny uhlí, že elektrárna pracuje na třetinu svého výkonu. Doplňkovým programem se v současné době stalo zásobování teplem měst Orlové a Bohumína pomocí horké vody. Zpracované topivo tak neproletí nazmar komíny. Těmi však odchází do ovzduší známý popílek. Imise jsou ovšem přísně kontrolovány a redukovány. Část popílku se recykluje ve formě žádaných omítkových směsí.
Mluvicí panel domluvil, my fasujeme ochranné přilby a vydáváme se spolu se zasvěceným průvodcem na prohlídku. Seznamujeme se s fungováním řídicího centra s množstvím monitorů, kamer a tlačítek. Následuje procházka obří strojovnou s bezpočtem mechanismů. Je možné se dotýkat vyčnívajících trubek, ventilů a šroubů, ale jen s pomocí rukaviček. V další místnosti nás informují, jak se v kotli spaluje hmota, obsahující nejnekvalitnější uhelný prach, dřevěný odpad apod. Spalování kontroluje kamera a počítače. Cesta vede dlážděním, ale i po železných roštech. Vrcholem haptické elektrárenské stezky je procházka kolem tří fascinujících chladících věží. Tak to stojí za fotku!
Pohyb uvnitř areálu i v jeho okolí je takřka bezbariérový. U vstupu do elektrárny je šikmá plošina. Jednotlivá patra spojují rozměrné výtahy. Elektrárenská „hantýrka“ však pojem patro nezná. Zde se hovoří o metrech. Deset metrů = 5. patro. Prohlídka dětmarovické elektrárny nás zaujala, o čemž svědčí velké množství našich dotazů, na které museli naši ochotní a trpěliví průvodci odpovídat.
Pokud vás tato neobvyklá technická stavba rovněž zajímá, domluvte si prohlídku u paní Plachetkové na telefonu 591 102 889.

Milan Linhart

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 98 Číslo 4 Únor 2014
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Buď rád, že nevidíš...
Průkopník české oftalmologie
Budou brýle vracet zrak?
Příběh maséra
Umění začíná ve školce
Rozhovor s „Karlosem“ zvítězil
Život paní Jaroslavy
Zázraky z tiskárny?
Audiopopisy v zahraničí
Zrození elektřiny
Sochařem kvůli slábnoucími zraku
Ohlédnutí za výstavou
Pozvání do galerie

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.