Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 4 Únor 2014

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Buď rád, že nevidíš…
Průkopník české oftalmologie
Budou brýle vracet zrak?
Příběh maséra
Umění začíná ve školce
Rozhovor s „Karlosem“ zvítězil
Život paní Jaroslavy
Zázraky z tiskárny?
Audiopopisy v zahraničí
Zrození elektřiny
Sochařem kvůli slábnoucímu zraku
Ohlédnutí za výstavou
Pozvání do galerie

Příběh maséra

Sedmatřicetiletý masér Jan Bauer má salon naproti Galerii Harfa. Ve dvaceti letech začal mít problémy se zrakem, o který nakonec zcela přišel. Lékaři dodnes příčinu jeho slepoty neznají. Vlastní masérský salón provozuje Jan Bauer v Libni už několik let. S přítelkyní vychovává tříletého syna a sedmiletou dceru.
V radničních novinách Naše Praha 9 s ním vyšel obsáhlý rozhovor, z něhož vybíráme:

Zmínil jste, že jste o zrak přicházel postupně. Co se vám stalo?
Sám nevím. Do dvaceti let jsem viděl normálně. Byl jsem workoholik a najednou v práci jsem zjistil, že se mi nějak rozjíždějí písmenka. V té době jsem hrál squash a balonkem dostal do oka, což byla možná příčina toho, že se mi spustil šedý zákal. Potom přišly peripetie operací očí, kterých mám
teď za sebou přes padesát. Díky lékařům jsem až donedávna viděl alespoň obrysy, takže se ta nevidomost alespoň o něco oddálila. Zcela nevidomý jsem asi dva roky. Doktoři mi nakonec řekli, že je to pravděpodobně autoimunitní onemocnění, takže za to žádný úraz nemůže.

Jak se člověk, který dvacet let vidí, vyrovná s tím, že je najednou slepý?
Řekl bych, že se s tím vyrovnat nedá, ale dá se s tím naučit žít.
Největší problém je orientace v prostoru, vlastně pořád do něčeho narážím. Tento problém se ale časem zlepšuje, protože člověk se přirozeně začíná orientovat ve známém prostředí, i když nevidí. Je pro mne tedy důležité, aby všechno mělo svoje místo a řád, potom jsem schopen se pohybovat bezchybně.
Ale co mi vadí asi nejvíc, je to, že nevím, jak vypadají moje děti. Všichni mi říkají, že je to nevratné, ale tím, jak jde technika a věda dopředu, pořád doufám, že třeba za 20 let se může něco vymyslet a mohl bych alespoň částečně znovu vidět.

Je něco, co vám slepota dala?
Určitě mě hodně naučila. Žil jsem hodně rychlý život. Tím, že jsem dělal v gastronomii, žil jsem dost hospodsky, byl hodně materiálně založený a nedokázal se radovat z maličkostí. Slepota mě posunula jinam. Život si možná užívám víc, než když jsem viděl.

Jak jste se nakonec rozhodl, že budete masér?
V gastronomii jsem dělal asi 15 let, potom ale nastal okamžik, kdy už to kvůli zraku nešlo. Zůstal jsem doma, ale protože jsem byl workoholik, byl jsem hrozně nespokojený a začal hledat, co bych mohl dělat dál. Přemýšlel jsem, co může dělat slepý, abych se nějak realizoval, abych jen neseděl někde v kanceláři a nedělal práci, kterou mi někdo dal z lítosti. A protože mě vždycky zajímalo lidské tělo, tak jsem se ve třiceti letech rozhodl pro práci maséra.

Když zrovna nepracujete, jakým způsobem trávíte volný čas?
Můj největší koníček je maséřina – a to je dřina. Svůj volný čas se snažím věnovat rodině a sportu, sledování televize už pro mě není ta správná zábava. S parťákem jezdím na tandemovém kole, na kterém není problém ušlápnout stodvacetikilometrový výlet. Nově se snažím s kamarádem
připravovat na pražský půlmaraton v běhu. Na něj trénuji také díky Praze 9 na atletickém stadionu Sparty na Podvinném mlýně, který je volně přístupný. Dalším mým koníčkem je výpočetní technika, kdy s pomocí hlasového výstupu a
díky mému kamarádovi, který mi se vším stoprocentně pomáhá, neztrácím krok s dobou ani kontakt se vzdálenějšími přáteli.

Kontakt: Masáže U slepejše, Ocelářská 13, tel.: 608 92 93 94

Naše Praha 9 / red.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 98 Číslo 4 Únor 2014
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Buď rád, že nevidíš...
Průkopník české oftalmologie
Budou brýle vracet zrak?
Příběh maséra
Umění začíná ve školce
Rozhovor s „Karlosem“ zvítězil
Život paní Jaroslavy
Zázraky z tiskárny?
Audiopopisy v zahraničí
Zrození elektřiny
Sochařem kvůli slábnoucími zraku
Ohlédnutí za výstavou
Pozvání do galerie

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.