ZORA, časopis pro zrakově postižené Ročník 105 číslo 9 květen 2021 OBSAH ÚVODEM Festina lente STALO SE Přehledně A ještě z Havlíčkova Brodu Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách Zemřel Josef Lachman RETRO Jeden větší článek ze starých stránek LIDÉ KOLEM NÁS Realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu LITERÁRNÍ KLÁNÍ S bílou holí po okolí Dovolená? Olomouc a Litovel! ZORA RADÍ A INFORMUJE Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2021 BUDE VÁS ZAJÍMAT S lékařem o způsobech vyšetření ledvin ZDRAVÍ Vědecky ověřovány jsou dnes i účinky léčivých rostlin SPORT Černobílé problémy # ÚVODEM: Festina lente V češtině titulek znamená Spěchej pomalu a mám takový nejasný pocit, že jsem ho už někdy citoval. Tentokrát jsem prokázal, že znát neznamená umět použít – spěchal jsem předevčírem, abych udělal co nejvíce na téhle Zoře a mohl se s klidným svědomím ve čtvrtek věnovat modernímu obřadu – půjdu si pro první očkování nějakou tou vakcínou. Bratr mi na to řekl, že jsem idiot a ať si přečtu, jak je to na nic (neřekl „nic“, ale skutečný výrok si představte sami, třeba to čtete před desátou večer). Mezitím prý Evropa zavrhla dva z klíčových dodavatelů vakcín a tak si říkám, jestli není fajn, že jsem alespoň u té vakcíny nespěchal. Ale proč vlastně o tom spěchu píši? Nejspíš jsem, když bylo z větší části hotovo, uspěchal ukládání a nevšiml si varování počítače, že se něco děje. Jinak si to neumím vysvětlit. Ostatně je pravda, že před fleškou, na kterou jsem si práci ukládal, jsem varován byl, a to hned několikrát. No – dělo se. Dneska jsem otevíral, otevíral – a neotevřel. Zarputile a až nevraživě mi dialogové okno sdělovalo, že soubor je poškozený, nelze otevřít, ale jestli prý věřím zdroji, mám se ještě pokusit. Proč tohle píše, když vzápětí stejně opáčí, že word vyhodnotil soubor jako částečně nečitelný a konec?! Šlus. Slušně, ale nekompromisně mě poslal do – no však víte kam. A tak jsem pokorně musel již téměř hotové dílo oželet a začít znovu. Jak se to povedlo, posoudíte každý sám vzápětí, ale naštěstí jednotlivé příspěvky jsem četl a ukládal ještě beze spěchu, a tak se našly a byly v pořádku. Poučení? No přece festina lente! Ostatně pro tenhle časopis se žádné rychločtení nehodí. Tak příjemné chvíle se Zorou! Václav Senjuk # STALO SE: Přehledně Dnešní rubriku začneme částí příspěvku Václava Zieglera, který uveřejnil předseda OO Semily Pavel Paldus: „Březen končil Škaredou středou, a opravdu nebyl příliš veselý. Duben začal Zeleným čtvrtkem. Možná, že je to symbolické, zelená je barva naděje. Všude je už spousta ptačího zpěvu…A není nad vůni fialek. Na svatého Jiří (24. 4.) vylézají ze země hadi a štíři, a na svatého Jarouše (27. 4.) zima už moc nekouše. 30. 4. nás čeká „kouzelná“ filipojakubská noc. V dávných dobách si lidé jako symbol zla vymysleli čarodějnice. A tu noc zapalovali ohně, aby zlo od sebe odvrátili. Snad tím skutečně čistíme naši mysl a srdce od zla, snad tím připravujeme krásný měsíc máj...“ Pro pohled do historie listujeme Tyflopedickým lexikonem jmenným od Josefa Smýkala. Po ústavu pro nevidomé na Hradčanech a Klarově ústavu (oba v Praze) vznikl i ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých v Brně. Jeho zakladatel Jan Nepomuk František Rafael Beitl se narodil 7. 5. 1797. Téměř o 100 let později, 29. 4. 1877, se narodil Adolf Fric, zakladatel a první ředitel Štátného ústavu pre slepcov v Levoči. Tento muž je též autorem adaptace Braillova písma na slovenštinu. A 9. 5. by oslavil 110 let Ladislav Korunka, slabozraký profesor na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku (dnes Konzervatoř Jana Deyla), hudební skladatel a vynálezce rozmnožovacího zařízení pro tisk Braillovým písmem. Je jaro a Alena Hejčová znovu nabízí památku k návštěvě. Zámek Sychrov najdete ve stejnojmenné obci blízko města Turnov v Libereckém kraji. Je dostupný autobusem i vlakem, před zámeckým areálem je k dispozici zpoplatněné parkoviště. Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů. Dva komentované a přizpůsobené návštěvníkům s postižením zraku jsou nazvány „Novogotický klenot Rohanů“ a „Soukromá apartmá Arthura a Gabriely Rohanových“. Na pokladně zámku si můžete zapůjčit dva texty v Braillově písmu s informacemi o zámku. Obsahují i haptické prvky. Mezi křídly zámku jsou výškové rozdíly se schodišti, mezi pokoji zvýšené prahy, a z důvodu velké historické hodnoty nejsou překážky označeny. Proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti při pohybu. Areál i zámecké interiéry je možné navštívit v doprovodu vodicího psa. Ostatní prohlídky jsou bez výkladu, průvodce je zde jen jako doprovod skupiny. Navštívit můžete „Zlatý poklad“ se sbírkou šperkařských plastik Františka Khynla. V létě mohou hlavně malí návštěvníci projít část zámku s princeznou. Pokud se tu koná výstava, lze navštívit zámecký výstavní prostor. Projít se lze i po zámeckém nádvoří, anglickém parku a sklepení s výstavou obrázků „Ze života medvědího klanu“. Zámek je otevřen celoročně, časy konání prohlídek je však třeba předem ověřit. Komentovanou prohlídku pro nejméně 10 osob objednávejte předem (tel.: +420 482 416 011, e-mail: sychrov.rezervace@npu.cz, www.zamek-sychrov.cz). Vstup je pro držitele průkazů ZTP, ZTP/P i jejich doprovod zdarma. OO Vrchlabí upozornila na pořad Českého rozhlasu Plus – Leonardo, který se týkal očních vad a anatomie oka. Hlavním mluvčím je oční lékař MUDR. Pavel Němec. Poslechnout si ho můžete i vy na odkazu sons.cz/OCNI-VADY-P4009997.html. OO Olomouc zpříjemňuje v čase pandemie svým členům život hádankami a vědomostními kvízy. A úspěšné luštitele též odměňuje. V únoru oslovila i několik potenciálních dárců, a nakladatelství Audioteka nabídlo jako výhru pro 3 nejúspěšnější luštitele kód k získání libovolné audioknihy zdarma. Pro osoby s těžkým postižením zraku pak poskytlo slevový kód ve výši 10 % z celého nákupu. Platný je do 30. 6. 2021. O kvalitě zpracování jejich audioknih se můžete přesvědčit ještě před zakoupením. U každé totiž najdete až 50minutovou ukázku. Poslech na míru umožňuje aplikace Audioteka, která dává přístup k audioknihám i v prostředí offline. Více na audioteka.cz. OO Olomouc vydala dále informaci č. 13/2021, celou ji najdete na sons.cz/Olomoucky-informator-4-2021-P4009990.html. Zde vybíráme několik informací: Pokud vám Covid-19 způsobil zápal plic, vztahuje se na vás možnost komplexní lázeňské léčby zaměřené na diagnózu V/3 - stavy po komplikovaném zánětu plic. Léčba je hrazená zdravotní pojišťovnou a je nutné ji podstoupit do čtyř měsíců po ukončení hospitalizace. Návrh na ní vám vystaví praktický lékař nebo pediatr na doporučení pneumologa, případně váš odborný lékař. Pozdrav v podobě relaxační hudby poslal OO Olomouc Muzikoterapeut Zdeněk Vilímek. Poslechnout si ji můžete na youtube.com/watch?v=L2D1vFYzp3s. Na videu se projdete Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi v Moravském krasu. Jak si poradit se sčítáním obyvatel? Instrukci k němu vydal vedoucí Sociálně právního oddělení SONS Luboš Zajíc a vy ji najdete na sons.cz/03b-Odpovedi-a-informace-Scitani-obyvatel-2021-P4009953.html. A ještě hrátky s češtinou pro bystré hlavy i pobavení. Dnes bude vaším úkolem přijít na co nejvíce podstatných jmen v prvním pádě jednotného čísla, která končí slabikou „le“ (například boule). Pokud se chcete podělit se svými výsledky, kontaktujte Klárku Hájkovou (e-mail: hajkova@sons.cz, tel.: 773 793 042). Karel Novotný z OO Praha západ představil novou nekomerční Internetovou televizi pro seniory. Hurá TV můžete sledovat každý pátek Od rána po celý den na huranavylet.cz/tv/. A bez reklam. Stačí potvrdit tlačítko „přehrát“, a můžete začít vařit, vzdělávat se, cvičit nebo se jen bavit. To vše díky podpoře mnoha organizací, malých dárců i pracovníků spolku Hurá na Výlet. Máte-li dotazy, volejte linku 605 313 919 nebo pište na e-mail Info@huranavylet.cz. Své časopisy v dubnu publikovaly oblastní odbočky SONS v Jihlavě (Pohoda), Havlíčkově Brodě (PAPRSEK), Olomouci (Olomoucký informátor), Jičíně (Světýlko), České Třebové (IN-OK), Vsetíně (Sonsáček), Semilech (Dorášek), a svůj Zpravodaj vydalo též Komunitní centrum Vrchlická. Antonín Vraný # A ještě z Havlíčkova Brodu Již od listopadu se dvakrát až třikrát týdně scházejí členové odbočky Havlíčkův Brod na online posezení u mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Začalo to povídáním, co je u koho nového, vtipy a recepty na nějakou dobrotu, následovaly vědomostní kvízy, testy, hádání filmových hlášek. Jeden z členů, který dlouhodobě žil v USA, poutavě vyprávěl o přírodních krásách a zážitcích z cestování. Zpestřením jsou různé hrátky s češtinou, například pátrání v paměti po co největším počtu podstatných jmen v prvním pádu jednotného čísla, která končí na Ď – Ť – Ň. Schválně, kolik jich najdete vy? Na ta „naše“ se můžete podívat v květnovém čísle našeho odbočkového časopisu Havlíčkobrodský PAPRSEK, který pravidelně umisťujeme na webové stránky SONS do rubriky aktualit v oblastních odbočkách. Marie Heilandová, předsedkyně # Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách (Miniseriál 1. díl) 16. června 2021 dovrší Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých 25 let existence. Naposledy jsme na výročí vzniku SONS zavzpomínali spolu s jejím prvním prezidentem na jejím IX. celostátním shromáždění v Havlíčkově Brodě v roce 2016; no, a teď můžeme vzpomínat leda doma u kamen nebo na pracovišti – v místnosti po jednom nebo po dvou. A přitom pětadvacáté výročí naší SONS by si věru zasloužilo důstojnější oslavu. Především příslušníci mladší generace nás oba s prezidentem vyzývají, abychom připravili průřez posledními pětadvaceti léty – co se podařilo, o co jsme škobrtli, jaká byla očekávání členů spolku i komunity nevidomých jako celku, zkrátka: Mají se také díky SONS nevidomí a slabozrací v naší zemi líp než před pětadvaceti lety? Široce pojatá odpověď na tuto otázku však vyžaduje důkladnou přípravu a debatu ve větší skupině těch, kdo se na úspěších i nezdarech SONS podíleli; a to je v současné době digitálního setkávání jen těžko proveditelné. Rozhodl jsem se tudíž připravit alespoň minioslavu sonsích narozenin – popsat takové její těhotenství. A jelikož pamětníků ubývá a naše lidská paměť je veskrze nedokonalá a často zkreslující, budu vyprávět o vzniku naší sjednocené organizace na základě dokumentů, především z let 1995 a 1996 s příležitostným odkazem na dokumenty starší. Moje vzpomínání není vyčerpávající, zato se vynasnažím, aby bylo nanejvýš vyvážené. Nečekejte, že budu některou ze stran pomlouvat a vytahovat na ni pikantnosti ze zákulisí; doví-li se čtenář o neshodách, zjistí, že snahou drtivé většiny protagonistů bylo dosáhnout stanoveného cíle – sjednocení hnutí nevidomých a slabozrakých ku prospěchu všech zúčastněných. Výchozí pozice Začneme 1. lednem 1993, tedy rozpadem federace. K předchozím létům se vrátím jen dvěma krátkými odkazy nutnými pro dokreslení celistvosti obrazu následujícího děje: V neděli 3. prosince 1989 vznikla z vůle 28 osob přítomných v zasedací místnosti tehdejší Slepecké tiskárny a knihovny v Krakovské 21 (3,5 poschodí – tehdy tam byla veliká místnost zabírající téměř celé podlaží) Česká unie nevidomých a slabozrakých (dále „unie“) – organizace navazující na přerušenou existenci samostatných slepeckých spolků mezi léty 1950-1989. V sobotu 21. dubna 1990 byla založena Společnost nevidomých a slabozrakých v České republice (dále „SNS“) jako samostatná právnická osoba v rámci z doby předlistopadové přežívající organizace zdravotně postižených. Mezi léty 1990-92 se vyvíjel i třetí subjekt, na jehož půdě se SNS a Unie setkávaly i se svým slovenským protějškem a jehož význam oceníme vzápětí. Rázem se ocitáme v době po prvním lednu 1993 – tedy po rozpadu federace. Všichni, co spolu mluví i někdy nemluví, se znají, jsme příliš malá komunita na dvě celostátně působící organizace s členskou základnou a od počátku to dobře víme. Těm, kdo stojí v čele obou organizací je jasné, že jsou činnosti, které jedna ze dvou organizací buď vykonávat nemůže, nebo nechce. Jde například o zahraniční styky: Evropská ani Světová unie nevidomých neumožňují, aby jednu zemi zastupovaly jako řádní členové dvě soupeřící organizace. A dále tu byla široká oblast kultury a spolupráce s hudebními umělci na mezinárodní úrovni, což neuměla dělat ani SNS, ani Unie. A tak se nám všem náramně hodil třetí subjekt – Společenství organizací nevidomých České republiky (jeho zkratku „SONS“ používat nebudeme ze zjevných důvodů; budeme mu říkat „Společenství“). Společenství bylo asociací Unie a SNS. Mělo výkonného ředitele, hrstku zaměstnanců, které byste spočítali na prstech jedné ruky, bylo za Českou republiku členem mezinárodních organizací nevidomých, staralo se o zahraniční agendu obou členských subjektů a pěstovalo širokou kulturní činnost – opět pro oba subjekty. Poslední dvě činnosti, které uvádí Statut Společenství z ledna 1993, zahrnují propagační servis a provozování Slepeckého muzea zaniklého subjektu Federace nevidomých a slabozrakých ČSFR. Pro moje vyprávění je výsostně důležité následující ustanovení Statutu Společenství (nezapomeňme, píše se leden 1993). Cituji: Společenství „zaniká dnem vzniku jediné organizace nevidomých a slabozrakých v ČR s celorepublikovou působností.“ Lidé v popředí Prezidium Společenství tvořilo 5 zástupců SNS, 5 zástupců Unie a výkonný ředitel. Scházelo se nanejvýš dvakrát ročně a ze zápisů z osmi uskutečněných zasedání mezi léty 1993-1996 plyne, že SNS a Unie své zástupce čas od času měnily, přičemž stálicemi zůstávali Vlastimil Císař, předseda SNS, Ján Jesenský, člen ÚV SNS, Josef Lachman, člen ÚV SNS, Milan Pešák, výkonný ředitel a od 23. dubna 1994 prezident Unie a Rudolf Volejník, místopředseda Nejvyšší rady Unie. Stálicí turbulencemi v členských organizacích nedotčenou zůstával výkonný ředitel Společenství Václav Polášek. Daleko zajímavější než složité střídání hlav Společenství je způsob domluvy. V této věci Statut říká: „usnesení nabývají platnosti, dojde-li ke konsensu; nedojde-li ke konsensu, zahájí zástupci členských organizací okamžitě dohodovací řízení v užším kruhu a bezprostředně poté se sejde opět Prezidium a zhodnotí závěry dohodovacího řízení. Nenastane-li ani potom konsensus, akce se buď zruší anebo odročí, nejpozději však do 30 dnů, aby mohly být prodiskutovány všechny informace, které v té době nebyly známy.“ Pro operativní činnosti a urychlení informovanosti členských organizací byla zřízena výkonná rada, která se scházela podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. SNS a Unie si měly co říct i mimo Společenství. Jejich odborní pracovníci se scházeli ve společné komisi pro přidělování kompenzačních pomůcek (spolu s pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí) a v pracovní skupině pro odstraňování bariér. Závěrem první části miniseriálu lze konstatovat, že v letech 1993-1994 nebyla příliš znatelná vůle ke sjednocení ani ze strany SNS, ani ze strany Unie. Spíše se zdálo, že jedna organizace se pokouší pohltit tu druhou. Když ale obě zjistily, že se to patrně nepodaří a že i stát je čím dál méně ochoten dotovat dvě velmi podobné organizace, začala se politika vedoucích představitelů obou spolků měnit. O tom však až v příštím pokračování. Rudolf Volejník # Zemřel Josef Lachman S hlubokým zármutkem oznamujeme přátelům a známým, že 27. března v 80 letech zemřel Josef Lachman – významný představitel slepeckého hnutí u nás. Josku jsem znal dlouho a vážil jsem si ho hned z několika důvodů. Poté, kdy se vyučil čalouníkem v Učňovské škole internátní pro mládež s vadami zraku v Praze, nastoupil v roce 1960 do Automobilových závodů Škoda v Mladé Boleslavi. Pracoval svědomitě, postupně získával důvěru mistra i spolupracovníků sedlárny. Svými pracovními výsledky a oblibou v kolektivu záhy „otevřel dveře“ dalším dvanácti zrakově postiženým čalouníkům. S hrdostí v hlase mi jednou řekl, že každá čtvrtá sedačka v autě prošla rukama zrakově postižených! Když se po učňovce přiženil do Mladé Boleslavi, aktivně se zapojil do činnosti tamní základní organizace nevidomých. V sedmdesátých letech vytvořil s Františkem Krčmou velmi silný funkcionářský tandem. Joska prošel celou řadou funkcí. Byl zvolen předsedou mladoboleslavské odbočky SONS, stál v čele středočeské Krajské koordinační rady, byl členem Republikové rady SONS ČR. Na všech postech se aktivně zapojoval do řešení projednávaných záležitostí ve prospěch členské základny. Velmi zodpovědně se připravoval na jednotlivá zasedání celostátní Sociálně právní komise SONS, sledoval novinky v dané oblasti a dával náměty k připomínkování vyhlášek a zákonů ve vztahu k problematice zrakově postižených. Protože cennými radami pomáhal i spolupracovníkům ve Škodovce, vysloužil si přízvisko advokát chudých. Ve volných chvílích si rád zahrál šachy. Zvlášť ho zaujalo řešení dvou- i trojtažek. Pokud mu to zdravotní stav umožňoval, býval v celoroční řešitelské soutěži Zory stoprocentní. Čest jeho světlé památce! Jiří Reichel # RETRO: Jeden větší článek ze starých stránek Zas se mi povedl rýmovaný nadpis. Ovšem básničky se, milí čtenáři, dočkáte až příště. Téma stále aktuální, zaměstnávání zrakově postižených. Zanechám tedy mudrování a dám se do opisování. Váleční slepci v průmyslu Opírajíce se o výsledky dosažené ve Spojených státech Severoamerických používají mnohé francouzské továrny na dynama, motory a jiné stroje elektrické slepců k různým pracím, zvláště k navíjení cívek elektromagnetických. Továrna společnosti Thomson-Huston v Neuille na řece Marně zařídila dokonce zvláštní dílnu výhradně pro práci slepců. Začalo se zde také s navíjením a upravováním cívek. Brzy však byly připojeny i jiné práce: Vykrajování plechu, vyrážení malých plíšků, napínání plechových kotoučů, montování rheostatů (Přístroje k měření odporu proudu). Ukázalo se ovšem, že jemnější práce jsou pro slepce výhodnější, poněvadž jim zaručovaly mzdu té výše jako dělníkům vidomým. Dílna v Neuille zaměstnávala z počátku jen 18 dělníků. Počet jejich však se stále zvětšoval podle jakosti práce, která jim mohla býti svěřena. Jsou to ovšem práce hlavně takové, při nichž pohyby jsou skoro automatické, nevyžadující takřka zraku. Táž společnost zřídila později v Paříži dílnu na suché články, kde slepci pracují na stlačování burelu (sloučenina manganu v suchých článcích) a vydělají tolik, jako dříve dělníci vidomí. V kanceláři společnosti zapisuje dokonce slepý voják pomocí diktafonu (gramofon, diktující rozkazy šéfovy) došlou poštu na psacím stroji. Jisté potíže způsobovala otázka, jak voditi slepce z jejich bytů do továrny. Ženaté vedou buď jejich kamarádi nebo ženy, které jsou rovněž v továrně zaměstnány jako dělnice. Pro svobodné zřídila společnost blízko továrny vilu, kde jsou ubytováni a stravováni za 4 franky 50 santimů denně. V čele této organizace stojí jeden z nejstarších inženýrů společnosti, M. Boucquet, jenž ve válce ztratil obě oči a jednu ruku. Laskavý čtenář v Zoře v roce 1921 už ví, co to je diktafon a lze předpokládat, že by si cosi takového jistě přál! A doufejme ani nám není vzdálené zjištění, že válka je jen k trápení všeho druhu! Jenže oni, na rozdíl od nespokojených nás, to měli vše z první ruky! A nakonec ještě, ač původně počítáno s jediným článkem, jsem pod ním našla informaci, týkající se finanční situace tehdy dosti nového spolku Český slepecký tisk. Hodno následování Pokladně spolku Český slepecký tisk odeslali i letos p. Hrubec 3, p. Regál 10 a p. Štěrba 10 K. Pan Horálek (Chrudim) pak vyvíjí horlivou činnost, aby získal Č.S.T. nových vidomých členů – přispivatelů. Je jich nutně třeba, neboť ceny zinku a papíru dosáhly závratné výše. Dalších komentářů se zdržujíc všem pevné zdraví přeje Eva Budzáková # LIDÉ KOLEM NÁS: Realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu Jeho „zvědavost“ ho přivedla na svět o dva měsíce dříve. Zaplatil za to malou, ale pro něho prý bezvýznamnou daň. Je prakticky nevidomý. Od školních let se věnuje hře na klavír, akordeon, zobcovou flétnu, zpěvu i recitaci básní. Dnes hudbu a poezii také sám skládá a publikuje. Díky básním se seznámil i se svou ženou Sandrou. Ona napsala knížku básniček a on si ji přečetl... Přinášíme rozhovor se skladatelem a spisovatelem Pavlem Vlčkem. Vydal jste tři hudební CD. Jakou hudbu na nich najdeme? Jen upřesním, jedná se o elektronická CD. Vydávám vše elektronicky, tedy v podstatě s nulovými finančními náklady. To samé platí i pro mé knihy. První album s názvem „Podzimničky“ je takový mix klasicismu a baroka, i když některé melodie se dají považovat za popové. Vyšlo během mého pobytu v Praze, kde jsem nejprve studoval konzervatoř, a poté strávil nějaký čas ve středisku Dědina. A bylo to období plné inspirace. Jde o elektronickou hudbu s virtuálními nástroji, kterou jsem skládal na zařízení Apple přes připojenou klaviaturu. Lze tu nastavit jakýkoliv nástroj, efekty apod. Na přelomu let 2015 a 16 vyšlo album „Theories“. Skládal jsem ho poměrně dlouho a hodně nad ním přemýšlel. Jako celek nabízí několik hudebně zpracovaných příběhů, teorií, které vyšly z mé mysli. Po úvodním intru následují zastávky, hudebně zpracované dramatické příběhy, jako konec světa, běh času, bouřka apod. Zatím poslední album „Rozjímky pod oblohou“ jsem natočil v roce 2017, a to během krátké doby, asi čtrnácti dnů. Jsou to miniskladby, při kterých jsem hodně experimentoval. Snažil jsem se tu hudbou, zvukovými i doprovodnými efekty vyjádřit třeba atmosféru nádraží, náměstí, akvária nebo uspávání dítěte. Prodej hudby jsem svěřil společnosti Supraphon. Najdete je sice i na Youtube premium nebo Google music, ale Supraphon online nabízí nejvíce platebních možností. Alba jsou zařazena do kategorie klasické hudby. Osobně je však vnímám spíše jako experimentální klasiku. Jejich hudba je totiž už z našeho století. Kdy a v jakém rozpoložení nejčastěji komponujete? Dříve to bylo hlavně ve stavech deprese. Byl jsem sám a měl o životě představu, kterou se mi nepodařilo naplnit. Původně jsem chtěl dělat překladatele a informační technologie. Nastoupil jsem ale na konzervatoř jako hráč na akordeon. Bylo však nutné hrát na velký nástroj, o poznání těžší než ten, na který jsem byl do té doby zvyklý. Jsem útlé postavy a má páteř ho neutáhla. Přestoupil jsem proto na klavír. A pak mi lékaři navíc objevili poruchu v levém zápěstí, kvůli které jsem se nemohl stát hudebníkem. Nakonec jsem se oklikou dostal tam, kam jsem chtěl. Pracuji ve společnosti „Red hat“. Zabývá se operačním systémem Linux a já se konkrétně věnuji jeho přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením. A jinak než anglicky se tu ani nemluví. Východiskem z deprese bylo „za to sednout“, a šlo mi to opravdu nejlépe. Ale moje hudba rozhodně není depresivní. To u poezie je to přesně obráceně. Tam jsem se skutečně vypisoval ze svých depresí. Ale stalo se, že jsem se oženil, chováme doma dva psy, deprese odešly, a já dále skládám hudbu i básně. Popíšete nám proces, jakým komponujete? Nejdříve přijde myšlenka ztvárnit hudbou příběh či teorii. Tak vznikne název alba. A poté čekám na inspiraci pro jednotlivé skladby. Jakmile nějaká přijde, okamžitě ji zapíši, a poté nepřetržitě pracuji, dokud ji nedokončím. Zápisník mám i u postele, kdyby mě něco napadlo ihned po probuzení. Za den si to totiž už nebudu pamatovat. Jedna skladba z „Theories“ tak vznikala třeba 12 hodin. Hotové skladby přidávám do alba. Někdy píši nepřetržitě celý týden, a pak nastane období, kdy se měsíc nic neděje. Pokud inspirace sama nepřijde, musím si ji hledat. Často se tak děje při venčení psů. Zvláštní byl třeba postup Skládání příběhu o konci světa. Zvolil jsem osnovu, part s harfou a bicími nástroji, a líbilo se mi to. Ale pak jsem si řekl, že tohle nechci jako začátek, ale jako střed. K němu mě poté napadl konec, přidal jsem klavír a v kánonu dvě kytary, jednu vlevo a druhou vpravo, ať to vypadá, že si spolu povídají. A úplný závěr? No konec světa! Prostě to řachne a skončí to akordem E-mol na barokních varhanách. Ale stále mi chyběl začátek. A v něm to chtělo naznačit, že teď to na světě ještě funguje, tedy zpěv ptáků, kytara, flétna. A po nich rána! Pozor! Bude konec světa. A ještě třeba teorie o běhu a konci času. Začíná piánem, přidávají se bicí a v závěru též varhany, kytara a flétna. Vyjádřil jsem tím, co to vlastně čas je, kam běží, a jak vše v uspěchané době mizí v nenávratnu. Kdo z nás ví, jak skončí svět nebo co je to čas a kam povede? Každý posluchač však může procítit hudbu a případně si udělat vlastní představu. Doufám, že si má hudba své posluchače najde. Svůj příběh má zkrátka celé album i každá jeho skladba. Jakou hudbu nejraději sám posloucháte? Nejraději klasiku, trend music, pop. Ale v podstatě si poslechnu cokoliv. Když na to přijde, tak i skladbu pro vysavač a potlesk, nebo pro jeden tón klavíru a ticho. Takové skladby skutečně existují. Možnosti hudby jsou dnes totiž, dle mého názoru, do značné míry vyčerpány, a skladatelé jdou často do velkých extrémů. A samozřejmě to pak není pro každého. A proč si myslím, že se možnosti hudby vyčerpaly? Když totiž někdo v minulosti okopíroval část skladby, původní skladatel si toho vážil. Dnes je to otázka komerce a nikdo to kopírovat nesmí. A časem, samozřejmě sice poměrně dlouhým, ale přesto, se dostáváme do bodu, kdy není co skládat. Kombinace akordů už zkrátka byly vyčerpány, a vymyslet něco originálního je těžké. O čem jsou vaše knihy? Všechny jsou, řekl bych, expresivní poezie. Tři jsou v prodeji, čtvrtá je na cestě. První kniha „Co mi život vzal a dal“ s mými životními zpověďmi je na mých stránkách pvlcek.cz ke stažení zdarma. Jsou to delší básně, kde je mezi řádky vyjádřen smutek. V jedné básni jsem vymyslel i nové slovo, zdravodram, které má vyjádřit jakýsi soubor zdravotních pocitů a událostí. Asi nejhezčí je knížka „S nádechem pozitiva“. Jsou to prý krásné básničky, romantické, dětské, i věnované mým nejbližším. Je to knížka na pár desítek minut čtení. Nová, a zatím nejdelší knížka se bude jmenovat „Zákoutí mysli“. Myslím, že ji ocení čtenáři abstraktní poezie. Ne vždy se úplně rýmuje, zato je stylisticky zajímavá. Tak trochu halucinace světa, ale i básničky o vodě, večernici, slunci, měsíci, ale i o cigaretách nebo alkoholu. I mé knížky si můžete koupit, prodej jsem svěřil společnosti e-bohém, a najdete je i na mých stránkách. Absolvoval jsem i kurz tvůrčího psaní u jednoho pražského spisovatele. Ale psát prózu mě tolik nebaví. Ještě snad jednoduchou krátkou povídku. Vy sám jste extrovert nebo introvert? Něco mezi, a také podle nálady. Určitě mě nelákají velké akce s mnoha lidmi. Akce podle mých představ, to je třeba autorské čtení s dvaceti posluchači. Dvě taková proběhla v Třinci v rámci festivalu Dny umění nevidomých na Moravě. Své básně jsem předčítal z braillské předlohy. Na jednom literárním večeru recitoval mou báseň i můj kamarád, herec z těšínského divadla. Jaké jsou vaše plány do budoucna? V psaní básní hodlám pokračovat, ale realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu. Chci totiž vytvořit zázemí uzpůsobené pro lidi s různými typy postižení, kteří mají hudební a literární nápady a ambice. A jednoho dne si řeknou, že je chtějí natočit, sami nebo s mou pomocí, a nabídnout ostatním. To znamená hlavně přístupný hardware. Dnes ho tvoří klaviatura Komplete Kontrol, malá střižna a mikrofon. Na profesionální práci i další skládání hudby je ale třeba počítač, který stojí okolo 160 000 Kč. Na jeho zakoupení pořádám na portále donio.cz i veřejnou sbírku. Studio je takové moje dítě. Sen o něm jsem měl už na konzervatoři, od té doby ho v sobě posiluji, a dnes se v mé mysli rozvinul do té míry, že ho chci za každou cenu dotáhnout do konce. A do budoucna postupně vytvářet tým lidí s nějakým typem postižení, kteří se budou věnovat práci se zvukem, a tak se i pracovně uplatní. Antonín Vraný # LITERÁRNÍ KLÁNÍ S bílou holí po okolí Tak, teď si obléci bundu, obout si pevnou obuv, na hlavu čepici. Samozřejmě, moji nejbližší kamarádku, bílou hůl. Jak já jí říkám, očičko. „Dobrý den, já Vás zdravím. Jsem František a jsem z Hanušovic. A ještě, jsem členem šumperské odbočky SONS ČR, z. s. Budu vám vyprávět příběh o tom, jak cestuji já, jak se dá cestovat po šumperském okresu. Tak vyrazíme! A na záda batoh s občerstvením. Můžeme vyrazit.“ Mé rodné Hanušovice jsou pěkné město, které má do 5000 obyvatel. Přímo nad naším domem máme dobrý výhled na celou obec. I ti, co nevidí, mohou popsat její tvář, atmosféru. Na tu vyhlídku se dostanete cestou, která vede za benzinovou pumpu. Naše město je přístupné několika způsoby. Na dvou či čtyřech kolech po silnici. A to od Jeseníku, z Hynčic, z Habartic, od Prahy, od Zábřehu, také od Šumperka. Vlakem od směrů Šumperk i z Jeseníku. Z Čech k nám o víkendu přes Králíky jezdí Leo Expres, a je tu ještě jeden směr, Staré Město pod Sněžníkem, tam je možno také po silnici. Na uvedená místa se dá dostat i pěšky, jak se někdy hovorově uvádí, pěškobusem. První zastávkou je místní známý pivovar Holba, exkurze je velmi zajímavá i pro návštěvníky se zrakovým handicapem. K tomu můžeme navštívit muzeum, které se nachází kousek u pivovaru, kde se dá v přízemí občerstvit kávou, čajem, ale také pivem a jídlem. Teď si přes okénko můžeme zakoupit a vyzvednout i pizzu, tak snad to půjde i při normálních návštěvách restaurace. Můžu ji doporučit, protože se k ní dostanete po pár schodech nebo po nájezdu pro vozíčkáře. Také prostředí je u restaurace příjemné a obsluha také. Dalším místem je Galerie Abakuk, kam se dostanete pěšky, autem nebo autobusem. Zastávka je hned před příjezdovou cestou. Galerie se nachází v budově, která má zajímavou historii. Na tomto místě naleznete výstavu starých věcí ze všech koutů domova, školy a jiných zákoutí života. Můžete si pohladit a ohmatat řezbářské výrobky majitelů, kteří mají mnoho ocenění. V Abakuku můžete navštívit i další část výstavy, která je proměnná. A také se můžete exponátů dotýkat. Ještě něco k našemu městu. Bude se celé postupně měnit k lepšímu, jak komunikace, parky, tak i městský úřad, zastávky, a už brzy skončí rekonstrukce vlakového nádraží, která je přizpůsobena i pro nevidomé. Tak už se těším. Autobusem do Šumperka se jede příjemně, ale dostanete se tam i vlakem. Krásná krajina, jede se kolem papíren, ale ty jsou jen známé prodejem různých papírenských výrobků, nachází se v Rudě nad Moravou. I na této trase se naleznou místa k návštěvě. Třeba z vlakové zastávky Bludov lázně se můžete dostat do Bludovských lázní. V blízkosti Hanušovic se nachází i poutní místa, kostel Nejsvětější Trojice a kaple svaté Anny v Potůčníku. A jedeme vlakem dál, jinak musím říci, že po Olomouckém kraji se na průkazky ZTP a ZTP/P jezdí zdarma, stačí říci IDOSOK a ukázat průkazku a místo kam se jede v rámci našeho kraje. Dojeli jsme do Šumperka, jako každé známější město je nádraží upravené i pro chůzi s bílou holí, ale mám nakonec doprovod. To se mi nabídl výpravčí, který mě dovedl do haly, tam jsem se vydal k východu. Pak po dvou schodech na chodník k semaforu u přechodu, který je stále ozvučen. V Šumperku sídlí i moje odbočka organizace pro nevidomé, kterou najdete na ulici 8.května 22, kde se určitě dá domluvit prohlídka, ale opustíme toto místo a půjdeme směrem Turistické informační centrum, kde si můžeme zakoupit prohlídku historického města, třeba Malou Vídeň. Budeme se na této exkurzi zajímat o historii budov, míst ve městě, opravenou radnici, kde se můžete dostat i na věž. Na těchto místech je možno si sáhnout na některé sochy, domy a různé objekty. Víte, toto město je známé i čarodějnickými procesy, a tak si můžete se sluchátky projít Geschaderův dům, kde je jejich expozice. Nově rekonstruovaný bazén je docela přístupný i pro nás. V Šumperku je i dobrý výběr kaváren, cukráren, restaurací, třeba ta mexická, Red Rat, kde vás dobře obslouží, a dobře se najíte, je kousek od naší odbočky SONSu. Kvalitní pizzu koupíte v Pizzérii Istria, ale i saláty, těstoviny. Těch dobrých míst gastronomických naleznete více. Jako je Restaurace Opera, hned naproti dveřím do informačního centra, které sídlí v budově divadla. Můžeme zajet i do míst ve směru na Jeseník, v tomto městě naleznete hlavně Priessnitzovy lázně, jejich kolonádu, prameny a Balneo park v přírodě. Po cestě jsou i lázně v Lipové a kousek je i do Zlatých hor. Ale teď jsme nastoupili do autobusu. „Dobrý den, prosím jednou do Velkých Losin, děkuji.“ A vyjeli jsme. Složil jsem si hůlku a poslouchal zvuk motoru, hlášení zastávek. Dorazili jsme do Velkých Losin, první zastávkou je zámek, který je přístupný i zrakově postiženým. Je to další známé místo spojené s čarodějnickými procesy, ale podle mne je to krásná kulturní památka s jedinečným stropem, který je znám tím, že ho nikde nedrží žádný sloup. Nikdo tam nesmí. A i park je hezký. Tak a parkem a cestou se blížíme k Ruční papírně, jedinečné v tom, že se tam stále vyrábí a zpracovává papír ručně. Až si celou papírnu projdete, tak se dostanete k lázním, také mají svou historii, architekturu. Koupit si můžete vstupenku do termálního bazénu, zajít si do místní kavárny, kde se v létě dá posedět venku. Projít si park a také si projít k Termálnímu aquaparku. Kousek od lázní se nachází autobusové i vlakové nádraží. A co se týče ubytování, naleznete jej v hotelu Praděd. Ještě jedno kouzelné místečko, obec Vernířovice, také známá čarodějnickými procesy. To víte, v obci nalezete penzion U čarodějnice, který se nachází u obecního úřadu a u Kostela svatého Matouše. V penzionu se dá samozřejmě i ubytovat. Kousek dál je možné ubytování v Hotelu ReoNeo, je příjemný k přespání, wi-fi připojení, televize, příjemné prostředí a okolí, příjemná obsluha, vedení. U objektu se můžete vykoupat, opalovat, zahrát si tenis, badminton, fotbal, houpačky, uvnitř si zahrajete kulečník, stolní tenis, stolní fotbálek, ale ta příroda je krásná a hlavně zdravá. Je tam i možnost dojít a sáhnout si na památnou lípu, která stále bojuje. Když si na ni sáhnu, obejmu, a ať je jaro, léto, podzim, zima, vždy mě nabíjí energií. „Ach, ta krása ...“ Těch míst a měst k poznání je více, jako v Chromči, to je obec mezi Bludovem a Zábřehem. Tam si můžete zajít k Obru Drásalovi, příjemná hospůdka. Tak do autobusu a pojedu přes Šumperk, kde přesednu a pojedu domů, zde v Olomouckém kraji v Arrivě jezdíme s průkazkami zdarma. Už jsem doma, tak zase někdy příště. A hlavně s úsměvem a hezky si odpočiňte. Děkuji. František Vyhnálek, OO SONS Šumperk # Dovolená? Olomouc a Litovel! Dovoluji si vás pozvat k trávení vaší dovolené do středu moravského kraje, ve kterém se v Olomouci nachází naše organizace zrakově postižených SONS, a do města Litovel, kde bydlím já – autorka této nabídky pro trávení dovolené. V našem regionu si přijde na své každý, kdo přijede k nám do kraje trávit dovolenou i osoby nevidomé i se zbytky zraku. Olomouc je krajské město, ve kterém se nachází jak mnoho historických památek, tak i mnoho parků, které obepínají město jako zelený prstenec. Z památek bych ráda upozornila na Sloup nejsvětější trojice, který je zapsán v seznamu UNESCO, dále zde máme barokní kašny, na kterých je možné si osahat různě fragmenty kašen. Velkým lákadlem je původně středověký orloj na průčelí olomoucké radnice. Před radnicí s orlojem se nachází bronzový hmatový model historické části Olomouce, na kterém si mohou nevidomí představit, jak vypadá Olomouc hmatem. Mimo orloje je další jedinečnou památkou Katedrála svatého Václava, ve které je dřevěný hmatový model katedrály, aby si nevidomí mohli představit, jak detailně vypadá. Další modely pro představu nevidomých, jak objekty vypadají, jsou v Kostele svatého Michala a v Kostele svatého Mořice, kde se nachází vzácné varhany a vyhlídka ze středověké věže. Za povšimnutí stojí i Arcibiskupský palác, kde se po domluvě pořádají i speciální prohlídky tzv. Haptickou stezkou. Pro milovníky přírody a k odpočinku po prohlídce kamenných monumentů stačí udělat pár kroků a ze samotného centra města se ocitnete v oáze klidu a zeleně. Olomouci se díky parkům, kterými je obklopena jako prstencem, říká „perla uprostřed zeleně“. V Olomouci je také botanická zahrada s rozáriem. V botanické zahradě je vyvýšený záhon pro nevidomé. Rostliny jsou označeny jmenovkami i v Braillově písmu. Nedaleko města Olomouc se nachází Svatý kopeček, kde je zoo a bazilika minor, ve které je také model pro osoby zrakově postižené, aby si mohly představit, jak objekt vypadá. V zoo se návštěvníkům naskýtají různé zážitky, např. netradiční pohled z vyhlídkové věže, nebo po domluvě osahání různých pozůstatků zvířat pro představu hmatem, např. kožešiny aj. Ale nyní představím své město Litovel Leží na úrodné Hané západně od Olomouce. K významným památkám města patří Svatojánský most, který je třetí nejstarší v ČR a barokní morový sloup, jehož autorem je Václav Render. Ve městě se dochovaly části gotických hradeb. Litovli se díky sedmi ramenům řeky Moravy říká „Hanácké Benátky“. Jedno z ramen, zvané Nečíz, protéká pod hlavním náměstím a pod radniční věží, která se tyčí do výšky 65 metrů a stala se tak nejvyšší věží na řece Moravě. Při výstupu na její ochoz si můžete prohlédnout komůrku hlásného. V Litovli byla dlouhou dobu Škola pro slabozraké a nevidomé, kterou založil profesor Václav Vejdovský. Po mnoha letech byla přeložena do Olomouce. V místním muzeu určitě navštivte expozici o slavném zápasníkovi Gustavu Frištenském, který si vzal dceru litovelského sládka a strávil zde většinu života. Byl to vynikající zápasník a na jeho počest je před místní sokolovnou ve Smetanových sadech jeho bronzová socha a je pochován na místním hřbitově v Chořelicích. V muzeu jsou i jeho ocenění a nářadí, na kterých cvičil a posiloval. Další velmi zajímavá expozice je věnována litovelským řemeslům první poloviny 20 století a je možné si některá pod dohledem personálu osahat. Dále je zde expozice související s předešlou výrobou gramofonů – od hracích strojků po moderní gramofony. V Litovli je v rodinné vile pana Sedláčka soukromé Muzeum harmonik, které je největším muzeem svého druhu ve střední Evropě a po předchozí domluvě je přístupné i s průvodcem. Naučná stezka „Historická Litovel“ vás provede po významných kulturních památkách města. Litovli dodávají působivý vzhled i parky a dva rybníky – Uničovský a Olomoucký. Když se řekne Litovel, tak se mnoha lidem vybaví pivo. To se zde vaří již od roku 1291 a vy se můžete podívat, jak se vaří v pivovaru Litovel, po předchozí domluvě. V pivovaru je i pivovarnické muzeum, které je také možné po domluvě navštívit. Mezi Litovlí, Olomoucí a Mohelnicí se rozkládá Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, které je domovem mnoha druhů vzácných rostlin a živočichů. Přírodu zde ovlivňují meandry řeky Moravy, vyskytují se lokality s jezery vytvořenými v bývalých pískovnách. Jsou zde lužní lesy s typickou květenou a mokřady. Litovelské Pomoraví je protkáno množstvím stezek, můžete zde jezdit na kole, chodit pěší túry i absolvovat plavbu po vodě nafukovacími čluny. Známá je Moravská stezka, na kterou navazuje i naučná stezka Luhy Litovelského Pomoraví. Známé jsou podzemní krasové jeskyně Mladečské a Javořické. Mladečské jeskyně jsou známy nálezy pozůstatků člověka kromaňonského. Obě jeskyně jsou tvořeny spletitým systémem chodeb, dómů, propastí a úchvatnou přírodní výzdobou. V okolí Litovle ve směru na Mohelnici se nachází romantický areál Nové zámky, který si nechal vystavět kníže Jan Josef z Lichtenštejna. Autorem krajinné kompozice s drobnými stavbami byl Bernard Peri, jehož rukopis je patrný také v Lednicko-Valtickém areálu. Nedaleko Litovle stojí také za návštěvu obec Chudobín, která má tu zvláštnost, že má tři kostely různých vyznání – katolického, Československé církve husitské a pravoslavného. O našem kraji by se dalo psát ještě velmi dlouze, protože u nás je ještě mnoho míst, která jsou zajímavá a stojí za to je navštívit, ale o tom až v příští pozvánce na dovolenou. Anna Hňoupková # ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2021 V tomto článku najdete: - stručný přehled zdravotnických prostředků, na které je poskytován příspěvek z veřejného zdravotního pojištění z důvodu zhoršeného zraku, - informaci o zvýšení maximálního limitu odpočtu darů ze základu pro daň z příjmů a - aktualitu týkající se průkazu osoby se zdravotním postižením. Co hradí zdravotní pojišťovny pojištěncům s poruchami zraku? Při on-line besedě se členy olomoucké odbočky SONS, kde jsme se zabývali hlavně příspěvkem na zvláštní pomůcku, jsem zmínil, že příspěvek nelze získat na pomůcky, které jsou částečně či zcela hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Následoval velmi případný dotaz, o které pomůcky se jedná; v odpovědi jsem uvedl, že jde o několik typů bílých holí, indikátor hladiny a světla, některé optické pomůcky (brýle a čočky), ale uvědomoval jsem si, že můj výčet není úplný. Dohodli jsme se, že se na zdravotnické prostředky, které jsou částečně či plně hrazeny zdravotními pojišťovnami, zaměřím v některém z následujících poradenských článků. Stručný přehled tedy následuje: Bílé hole Začněme informací o bílých a červenobílých holích; novela, která by měla zakotvit již tak dlouho slibované a dávno dohodnuté zvýšení úhrady u holí bílých signalizačních a orientačních, stejně jako možnost úhrady tří kusů za kalendářní rok proti současným dvěma, je obsaženo v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je jako poslanecký tisk č. 992 přikázána k projednání ve druhém čtení na 98. schůzi, jež by měla začít 13. dubna 2021. Vládní návrh je v Poslanecké sněmovně již od podzimu 2020; jak dopadne jeho projednávání si již opravdu netroufám odhadovat. Pojďme se však podívat na další zdravotnické prostředky určené pacientům s poruchou zraku, jak tuto kategorii nazývá příloha č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, jež obsahuje kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz. 09.01 – zdravotnické prostředky pro léčbu šilhavosti dětí V této kategorii najdeme náplasťové okluzory, s nárokem na úhradu až čtyř set kusů ročně, s limitem 3,04 Kč za kus – mějte na paměti, že všechny zde uváděné částky nezahrnují DPH, skutečná úhrada pojišťovny bude tedy reálně vyšší. 09.02 – zdravotnické prostředky pro korekci zraku V této kategorii nalezneme jednak různé druhy kontaktních čoček (hydrogelové, silikon hydrogelové) normálních i abnormálních rozměrů, sférické i torické. Jejich počet a úhrada závisí na závažnosti diagnózy, pro kterou jsou předepisovány. V téže kategorii následují čočky brýlové; i u nich bude počet a výše úhrady záviset na závažnosti diagnózy, dále také na věku pojištěnce, v příloze je uvedeno 9 druhů brýlových čoček. Další položkou v této kategorii jsou brýlové obruby, na něž pojišťovny přispívají pouze dětem do 14 let věku, a to částkou 261 Kč. Posledními zdravotnickými prostředky v této kategorii jsou Prizmatické folie a absorpční vrstvy na brýlové čočky. Všechny zdravotnické prostředky této kategorie musí pochopitelně předepsat oční lékař, některé brýlové čočky podléhají i schválení revizním lékařem. 09.03 – zdravotnické prostředky pro slabozraké Tuto kategorii otvírají dalekohledové systémy a příslušenství. Poukaz na dalekohledový systém do dálky i do blízka musí předepsat oftalmolog a podléhá následnému schválení revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny. nárok je jednou za 7 let a maximální příspěvek činí 4348 Kč (opět bez DPH). Asférické lupy zvětšující čtyřikrát a více musí opět schvalovat revizní lékař, je možné získat úhradu ve výši 1218 Kč jednou za pět let. 09.04 – zdravotnické prostředky kompenzační pro zrakově postižené Sem patří lékařské mluvící teploměry pro nevidomé. Tuto pomůcku může nevidomému či těžce slabozrakému pacientovi předepsat praktický lékař nebo pediatr. Nárok na úhradu je jednou za 7 let a limit činí 1739 Kč. V této souvislosti je třeba uvést, že k tomu, aby zdravotní pojišťovna mohla úhradu poskytnout, je nutné, aby konkrétní typ zdravotnického prostředku byl na tuzemském trhu dostupný a zejména aby byl řádně zaregistrován. Podle dostupných informací v době vzniku tohoto článku, tedy duben 2021 takovýto teploměr na českém trhu chybí. Totéž lze říci o následujícím zdravotnickém prostředku, jehož poslední registrované exempláře jsou dle informací z pražské prodejny tyflopomůcek právě v této chvíli doprodávány a další již na trhu nejsou. Jde o indikátor světla a hladiny, který tak může nevidomému či těžce slabozrakému pacientovi předepsat pediatr, praktický lékař nebo oftalmolog, a to jednou za dva roky, maximální úhrada činí 1044 Kč. Doufejme, že se tedy naleznou dodavatelé, kterým se vyplatí proces registrace jejich konkrétního zdravotnického prostředku na českém trhu absolvovat. Pomyslný kruh se uzavírá, další položkou této kategorie jsou bílé hole, konkrétně bílé hole opěrné, bílé hole signalizační a orientační, jež může předepsat praktický lékař nebo oftalmolog. V současnosti, jak již řečeno, máme nárok na dva kusy holí ročně, limity částek uvádět nebudu, věřím v jejich blížící se navýšení. Samostatnou položkou jsou pak červenobílé hole určené hluchoslepým pojištěncům. Zvýšení hodnoty daru, jako položky odečitatelné od základu daně z příjmů Jednou z daňových úprav, prý související s proticovidovými opatřeními, je zvýšení limitu odpočtu tzv. bezúplatného plnění, resp. daru. Od základu daně z příjmů si lze odečíst ve zdaňovacích obdobích let 2020 a 2021 v úhrnu až 30 % místo dosavadních 15 % ze základu daně. Ostatní pravidla pro dar zůstávají nezměněna, tedy dar musí činit nejméně 1000 Kč, může být učiněn ve prospěch právnické i fyzické osoby na účel specifikovaný v ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ze zákonem mnoha vyjmenovaných účelů vybírám některé, jež by mohly být zajímavé pro naši komunitu: - Ze základu daně lze odečíst dar fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nebo pomůcky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo příspěvkem na zvláštní pomůcku, stejně jako na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. - Odečíst ze základu daně lze také darování biologického materiálu, konkrétně za odběr krve lze odečíst částku 3000 Kč, za odběr orgánu od žijícího dárce částku 20 000 Kč a odběr krvetvorných buněk (kostní dřeně) částku 20 000 Kč. Aktualita k průkazu osoby se zdravotním postižením Poslaneckou sněmovnou byl již koncem března schválen návrh novely zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, měnící k lepšímu pravidla pro řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením. Novela nyní čeká na verdikt Senátu. Protože se mně již několikrát nepodařilo správně predikovat, jak bude legislativní proces pokračovat, nebudu raději popisovat příliš detailně, co přesně novela přináší, omezím se jen na stručnou informaci, že obsahuje úpravu, podle níž by některé zdravotní stavy, mezi něž patří i těžká postižení zraku, měly být posudkovými lékaři automaticky posuzovány, resp. rozhodnutí o průkazech v těchto případech vydávána bez časového omezení. Novela také obsahuje ustanovení, podle něhož by měl Úřad práce sám písemně upozornit každého držitele 90 dní před tím, než skončí platnost jeho průkazu, aby měl držitel čas na tuto skutečnost zareagovat. Podrobnosti si nechám raději až na okamžik, kdy bude zákon definitivně schválen. Luboš Zajíc # BUDE VÁS ZAJÍMAT: S lékařem o způsobech vyšetření ledvin Jejich nejdůležitější funkcí je odstraňovat odpadní látky z krve a vylučovat je z těla močí. Podílejí se ale i na hospodaření s vodou a minerálními látkami, regulují krevní tlak, jsou důležité pro tvorbu vitamínu D, červených krvinek a některých hormonů. Pokud má lékař podezření, že vaše ledviny nefungují správně, může si objednat jejich vyšetření. Která to jsou a jak se provádějí, jsme si povídali s internistou a praktickým lékařem MUDr. Pavlem Vítem. Kdy je potřeba zjistit správnou funkci ledvin? Pokud ve vzorku moči zjistíme přítomnost bílkoviny, krve nebo bakterií. Bílkovina v moči (proteinurie) se objevuje i po zvýšené námaze nebo prodělané infekci, ne vždy je tedy příčinou zhoršení funkce ledvin. Pokud je diagnostikována, je nutné po čase vyšetření zopakovat. Přítomnost krve v moči (hematurie) může být známkou zánětu nebo močových kamenů. Dalšími důvody pro vyšetření funkce ledvin jsou příliš časté močení, zhoršená schopnost se vymočit, bolest a řezání při močení, otoky končetin apod. Pokud se objeví jeden z uvedených příznaků, ještě se nemusí jednat o nic závažného, pokud se jich objeví více, naznačuje to zhoršenou funkci ledvin. Zvláštní pozornost pak vyžadují pacienti trpící vysokým krevním tlakem, cukrovkou, srdečními a cévními chorobami. Ty mohou totiž časem poškodit ledviny nebo zhoršit jejich funkci. Jaké způsoby vyšetření ledvin má lékař k dispozici? Tím základním je vyšetření renálních funkcí, tedy jak ledviny filtrují krev a odstraňují z ní odpadní látky. Těmi, které sledujeme, jsou kreatinin a močovina. Kreatinin je odpadní produkt látkové výměny svalů, močovina vzniká při odbourávání bílkovin. Pro zjištění jejich hladiny v krvi odebereme pacientovi vzorek žilní krve, který odešleme do laboratoře. Hladina kreatininu by neměla překročit hodnotu 110, močoviny 8,3 (počítáno v milimolech na jeden litr krve). Vyšší hodnoty zpravidla signalizují poruchu funkce nebo poškození ledvin. Vyšší hladina močoviny ale může být i nežádoucím účinkem některých léků, typicky aspirinu nebo antibiotik. Lékaře proto vždy informujte o lécích i doplňcích stravy, které užíváte. Z krve diagnostikujeme také mnohá zánětlivá onemocnění. Ještě přesnější údaj o funkci ledvin poskytne vyšetření glomerulární filtrace, též clearance (klírens) kreatininu. Pacient sbírá moč po dobu 24 hodin. V jejím vzorku pak laboratoř změří koncentraci kreatininu a s pomocí speciálního vzorce vypočítá, jak rychle se z těla vylučuje. Normální hodnota glomerulární filtrace se pohybuje v poměrně širokém rozmezí, zjednodušeně řečeno od 80 do 130 mililitrů za minutu (tedy 1,7 až 2,3 ml za sekundu). Obecně platí, že tato hodnota je u mužů vyšší než u žen, a že s věkem klesá. Za varovné považujeme hodnoty pod 60 ml/min (1 ml /s), a to bez ohledu na pohlaví a věk. Ledvinové a močové kameny, cysty, nádory či zadržování a městnání tekutiny v ledvinách vyšetřujeme zobrazovacími metodami. Tou nejznámější a nejužívanější je ultrazvukové (sono) vyšetření. Je rychlé a pacienta na něj není třeba nijak zvlášť připravovat. Hojně využívaný je dnes rentgen ve spojení s počítačovou tomografií (CT). Pomocí něho lze získat trojrozměrný obraz ledvin a močového ústrojí. Komplexním vyšetřením, které odhalí i některé vrozené vady, je CT vylučovací urografie. Pacientovi při něm podáme kontrastní látku, která je dobře viditelná na rentgenu, a sledujeme ji po celou dobu putování močovým ústrojím. Jak se v ledvinách filtruje z krve do moči, jak pokračuje do močovodu a močového měchýře, i jak močovou trubicí odchází ven z těla. Velmi detailně lze zobrazit tkáně ledvin a močového ústrojí s pomocí magnetické rezonance (MR). Při podezření na nádor, větší poškození ledvin nebo jejich selhání je pacient odeslán do nemocnice na zákrok zvaný biopsie. Nejčastěji dutou jehlou lékař odebere kousek tkáně ledviny, který se následně vyšetří pod mikroskopem. Vyšetření je velmi přesné a lze z něj určit konkrétní typ nádoru, zánětu atd. Vyšetřujete funkce ledvin v rámci preventivních prohlídek? Všeobecná preventivní prohlídka se provádí jednou za dva roky a její součástí je vždy vyšetření moči diagnostickým papírkem. U pacientů trpících diabetem, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi provádíme navíc od 50 let vyšetření hladiny kreatininu v krvi i výpočet glomerulární filtrace. Obě vyšetření opakujeme každé 4 roky. Antonín Vraný # ZDRAVÍ: Vědecky ověřovány jsou dnes i účinky léčivých rostlin Některé druhy bylin a koření nám pomáhají nejen zlepšit chuť pokrmů, ale mohou mít i pozoruhodné účinky na naše zdraví. Lidé je používají od nepaměti, dnes se jimi ale zabývají také vědecké studie. Pět z nich, jejichž léčivé účinky byly vědecky ověřeny a potvrzeny, si zde představíme. Své jméno získala šalvěj lékařská z latinského slova Salvere, což znamená "chránit". Její nať si dokáže poradit s bolestí v krku i s žaludečními problémy. Ve středověku se její léčivé účinky využívaly i v prevenci moru. Současný výzkum ukazuje, že šalvěj pomáhá zlepšovat fungování mozku a posiluje paměť, a to i u lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Máta peprná se v přírodní medicíně používá stovky let. Olej, který je v ní obsažen (peprmintový olej), zmírňuje projevy trávicích obtíží, jako jsou křeče hladkého svalstva žaludku a střev, plynatost, nadýmání nebo syndrom dráždivého tračníku. Účinky oleje nejlépe vyniknou při aromaterapii. Studie na více než 1100 ženách zjistila, že vdechování peprmintového oleje pomáhá zmírňovat projevy nevolnosti při porodu, po císařském řezu i dalších operacích. Zázvor je oblíbené koření i prostředek přírodní medicíny. Stavů, při kterých dokáže pomoci, je mnoho. Patří k nim nachlazení, kašel i bolest v krku. Zázvor mírní ztuhlost a bolesti kloubů, hlavy, projevy nemocí jater, žaludku, střev i kůže. Funguje v boji proti obezitě, glaukomu i šedému zákalu, dokáže zvýšit krevní tlak i zrakovou ostrost. Současné studie potvrzují také účinky zázvoru při ranní těhotenské nevolnosti nebo nevolnosti po chemoterapii. Vědeckými studiemi byly rovněž potvrzeny jeho silné protizánětlivé účinky, které pomáhají předcházet rakovině tlustého střeva. Pískavice řecké seno je léčivá bylina používaná v indické medicíně na posílení mužnosti a libida. Tento její účinek však dosud nebyl jednoznačně prokázán. Co ale v rostlině vědci objevili, je látka s názvem hydroxyizoleucin. Ta zlepšuje fungování hormonu inzulinu a zejména u diabetiků druhého typu pomáhá snižovat hladinu krevního cukru. Poslední bylinou, kterou dnes zmíníme, je rozmarýn lékařský. Účinná látka, kterou v něm najdeme, se jmenuje kyselina rozmarýnová, a dle vědeckých studií umí potlačovat alergické reakce a pomáhat při léčbě ucpaného nosu. Vzhledem k tomu, že překrvuje tkáně, se rozmarýn nedoporučuje užívat během těhotenství. Co říci závěrem? Léčivé rostliny účinkují. Ovšem i léčivé látky z nich musejí naše játra a ledviny zpracovat, a proto je nelze užívat neomezeně. Podobně jako u léků, i zde hrozí předávkování. Vhodná doba jejich užívání je obvykle dvakrát až třikrát denně po dobu 14 dnů. Za kratší dobu se účinek bylin nemusí projevit. Pokud je naopak třeba kůru opakovat, je vhodná alespoň týdenní pauza. Pro život a zdraví je zkrátka tím nejlepším doporučením dodržovat zásadu „všeho s mírou“. A pokud máte zdravotní problém, vždy vyhledejte lékaře. Jiří Petr Zdroj: ireceptar.cz, cs.medlicker.com # SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY Řídí kandidát mistra FIDE Stanislav Juříček (Vsetín) Úloha číslo 5 Pavel Kameník (Československo), Průboj 20. 7. 1985 Bílý: Ka8, Df7, Sa1, Sh3 (4) Černý: Kd3, Pe4 (2) Mat 3. tahem (C+) Autor dnešní trojtažky RNDr. Pavel Kameník patří už dlouhá léta mezi přední české úloháře. V „Almanachu českých problémistů“, který zpracoval náš další výborný komponista Zdeněk Libiš, čteme: „*1. 6. 1963 Praha. Prvotina: Průboj 22. 3. 1986. Uveřejnil přes 100 skladeb. Více než 10 let je redaktorem Šachového umění v Čs. šachu.“ To je ovšem velice skromný údaj. Prvotina je uvedena nepochybně mylně, protože jak jsem objevil ve světové databázi (má tam 36 prací), trojtažka co je teď před vámi byla publikována už o rok dříve. Stejně tak počet skladeb bude určitě dvakrát, možná i třikrát vyšší a rovněž ten počet let, kdy vede rubriku ŠU, musíme hodně navýšit. Archivní údaje žijících autorů prostě, tak jako my, stárnou... Dr. Kameník se ve své tvorbě zaměřuje nejen na klasiku, nýbrž i na pomocné maty, které jsou často ve spolupráci s význačnými komponisty, jak našimi: Dragoun, Meergans, Maršálek, Vašírovský, tak i zahraničními: Frak, Zimmer (oba POL), Markovcij, Nagnibida (oba UKR), Hudák, Kuchyňa (oba SVK), atd. Z počtu kamenů vidíme, že se jedná o trojtažku v miniaturním provedení, použitých kamenů je pouze šest. Ale řešení není vůbec snadné, protože v našem případě musíte mít opravdu velkou prostorovou představivost. Velkým kladem úlohy je to, že všechny tři varianty končí modelovými maty, což je jedna ze zásad „české školy úlohové“. Řešení úlohy 3 (Lošinskij) z března 2021: V textu naznačenou ideu připravoval úvodník 1. Ve2! [2. e4 Kd4 3. Jdb5 mat (2. - fxe4 3. J libovolně mat)]. Pokud černý hrozícího Pe3 vzal, pak se v první variantě ocitla ve vazbě dáma: 1. - Dxe3 2. Jf7 Ke4 3. Jg5 mat, ve druhé věž: 1. - Vxe3 2. Jxf5 Ke4 3. Jg3 mat a ve třetí střelec: 1. - Sxe3 2. Jdc4 Ke4 3. Jd2 mat. Zbývající dvě varianty byly tzv. přidané: 1. - Sxa3 2. Vd2 Jd3 3. Vxd3 mat; 1. - c4 2. Jxb7 Ke4 3. Dc6 mat. Opravdu nádhera! Za správné řešení březnové úlohy připisujeme další body Rudolfu Birtusovi z Teplic, Antonínu Maňákovi z Louky nad Veličkou, Rostislavu Millerovi z Bludova, Ireně Šourkové z Děčína a Kostasi Zisopulosovi ze Dvora Králové. Blahopřejeme! *.* Tiráž ZORA, časopis pro zrakově postižené Ročník 105, číslo 9, květen 2021 Redakce: Šéfredaktor PhDr. Václav Senjuk Redaktoři: Mgr. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Pavla Jungwirthová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR, z. s. Tiskne: KTN v Praze. Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 72 Kč. Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.