ZORA časopis pro zrakově postižené Ročník 104 číslo 7 duben 2020 OBSAH: ÚVODEM Aprílová úvaha POZVÁNKY • Na benefiční koncert aneb Není Rychnov jako Rychnov • Na tábor pro děti s Kyklopem • K účasti v soutěži Onkyo World Braille Essay 2020 – Evropa STALO SE Koronavirus zavřel i konferenci INSPO ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ Přehledně LIDÉ KOLEM NÁS I takto se mohou uplatnit nevidomí ZORA RADÍ A INFORMUJE Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 04/2020 O čem se moc nemluví – Žijeme ve vztazích IV. BUDE VÁS ZAJÍMAT Aprííííl! ZDRAVÍ Koho ohrožuje trombóza a jak ji léčíme Utajené nemoci našich prezidentů – 2. část SPORT Černobílé problémy # ÚVODEM: Aprílová úvaha Přiznám se, Apríla jsem nikdy neměl moc rád. Tedy tzv. vyvádění aprílem neboli žertování, spočívající v uvádění lidí v omyl. Možná proto jsem se stal novinářem, ale dneska je to pro novinařinu spíše každodenní rutina a profesní conditio sine qua non. Mně se totiž úporně drží pocit trapnosti za toho, který podlehl žertu, a to i když ten dotyčný to vůbec tak necítí a směje se s ostatními. Jde spíš o moji charakterovou vadu a tak zas budu jen informovat o genezi fenoménu Apríla, namísto abych otiskl nějaký aprílový žert. A že jich bylo! Jak ve světě, tak i v té ne tak dávné historii československé a pak české žurnalistiky! Do tohoto čísla se nám nevešlo několik textů, ale nebojte se, budou příště. Tak nějak si říkám, že nejlepšího Apríla nám připravila Matka Příroda svým exkluzivním představením s názvem Koronavirus: mrkni, lidstvo, jak jsi zranitelné! Když se zamyslíme, ta zranitelnost není ve smrtnosti choroby Covid-19, ta je v normě, ale v našich postupech… Ne, nebudu se věnovat ani politice a jejímu PR či pokrytectví, silným řečem a „skutek utek“! Dějiny jsou plné větších či menších katastrof a jen naše zaslepenost vlastní (zdánlivou) mocí mohla tolik z nás přesvědčit, že nám přece nic nehrozí! Pokusíme se dodat vám i trochu humoru a dobré čtení jako léčivku. Krásné dubnové dny za sebe i redakci přeje Václav Senjuk # POZVÁNKY: Na benefiční koncert aneb Není Rychnov jako Rychnov Ten, který mám na mysli, není “nad Kněžnou”, ale u Jablonce nad Nisou. Malé město, které má asi 2700 obyvatel. Jednou z nejstarších zdejších památek je kostel svatého Václava. V jeho věži visí zvon ze 17. století. Kdy ale naposledy zvonil, to ví dnes už málokdo. Pamětníci říkají, že snad někdy po 2. světové válce. Ten zvon je dnes už velmi poškozený, není funkční. Zdejší farníci proto před časem přišli s myšlenkou pořídit zvon nový. Město záměr podpořilo vyhlášením veřejné sbírky. Byl otevřen sbírkový účet, na který shromažďujeme finanční prostředky. Oslovujeme sponzory, rozdáváme informační letáky, pořádáme benefiční koncerty… Ten nejbližší se uskuteční v sobotu 18. dubna v 15 hod a vystoupí zde smíšený pěvecký sbor nevidomých Vokál klub, který už 16 let působí při Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých. Sbor se schází jednou měsíčně na pravidelných zkouškách a během roku vystupuje na různých místech republiky. O všech sborových akcích se můžete dozvědět na stránkách www.sons.cz/vokal-klub. Pokud bydlíte na Liberecku a nemáte to do Rychnova u Jablonce daleko, jste na výše zmíněný koncert srdečně zváni. Olga Valentová # Tábor pro děti s Kyklopem Kyklop o.p.s. organizuje pobyt táborového typu, pro děti od 8 do 15 LET s názvem: Kyklop versus Starověký Řím Zrakově postižení i úplně nevidomí účastníci jsou vítáni. KDY? 10. 07. – 19. 07. 2020 KDE? Příjemná, útulná chata Turistická Základna v Pohořanech okres Olomouc ZA KOLIK? 3000 Kč (v ceně je ubytování, strava 5x denně, pitný režim) CO VÁS TAM ČEKÁ? Skvělý program na motivy příběhů starého Říma z dávnověkých a tajuplných dob. Dále výlety za koupáním a zajímavostmi do okolí, krásná příroda, čerstvý vzduch, ostřílení vedoucí a instruktoři (s akreditací MŠMT) a hlavně spousta zábavy! A POČET VOLNÝCH MÍST? Jen 22! Tak se dlouho nerozmýšlejte! Místa se rychle zaplňují. Pokud se Vám tato nabídka zalíbila, podívejte se na web "www.kyklop.net", nebo pro podrobnější informace volejte na: 733 244 758 nebo 585 150 577. Případně víte-li o někom, koho by naše nabídka potěšila, neváhejte ji šířit. Další podklady potřebné k účasti včetně přihlášky naleznete na www.kyklop.net Přihlášky přijímáme nejpozději do 15. 06. 2020! Nebo do naplnění kapacity. Na Vaši účast se těší realizační tým KYKLOP o.p.s., a hlavní vedoucí Mgr. Ivan Jelenčič tel. 733 244 758, e-mail ivo.jelen@gmail.com web: www.kyklop.net; mail: kyklop@kyklop.net; # Soutěž Onkyo World Braille Essay 2020 – Evropa Jako každý rok vyhlašuje i v letošním roce Evropská unie nevidomých (EBU) jménem japonské společnosti Onkyo Corporation literární soutěž o nejlepší esej s tématem Braillské písmo. Účel a témata soutěže Cílem soutěže o evropskou „Braillskou esej“, kterou pořádá Evropská unie nevidomých jménem společnosti Onkyo Corporation, je podpora využívání Braillova písma jako klíče k přístupu nevidomých k informacím a k jejich sociálnímu začlenění. Podmínkou není napsat ji v Braillu, ale napsat o tom, proč je znalost braillského písma tak důležitá. Organizátoři navrhují řadu témat, aby účastníci mohli řešit důležitost Braillova písma z několika úhlů. Pozor, níže uvedený seznam není výlučný, účastníci si mohou vybrat jiná témata týkající se používání Braillova písma. • úloha Braillova písma při podpoře účasti osob se zrakovým postižením na politickém, ekonomickém, kulturním, vzdělávacím, společenském a rodinném životě; • Braillovo písmo ve věku technologie; • používání Braillova písma v každém věku; • Braillovo písmo a hlasování; • Život s Braillovým písmem – povzbuzujeme učitele, přepisovatele, ty, kteří používají Braillovo písmo jakýmkoli způsobem, nebo kteří by ho chtěli používat, aby psali o úloze Braillova písma; • Doporučujeme věcný popis potenciálních inovací, produktů a nápadů pro propagaci Braillova písma v celé Evropě; • Zábavné příběhy o Braillově písmu; • Budoucnost Braillova písma; • Výhody a nevýhody Braillova písma ve srovnání s používáním syntetizátorů řeči a zaznamenaných knih a dokumentů; • Braillovo písmo a hudba; • Braillovo písmo a přístup k turistice • Hraní s Braillovým písmem • Tajný jazyk Braillova písma. Vyhlašovatelé vyzývají autory, aby použili vlastní imaginativní interpretaci, aby byli kreativní a používali rozmanité formáty, odlišné od vyprávění vlastního životního příběhu, jako je například dopis, báseň nebo rozhovor. Obecné podmínky účasti v soutěži Účastníci Soutěže se mohou zúčastnit všichni uživatelé Braillova písma, kteří mají bydliště v zemi EBU a v Izraeli. Povolená je opakovaná účast v po sobě jdoucích letech, s výjimkou výherce první ceny, kterému je zakázáno účastnit se soutěže po dobu následujících 3 let. Soutěže se nemohou účastnit profesionální spisovatelé, tj. osoby, které pravidelně zveřejňují svoje texty za honorář na otevřeném mediálním trhu. Eseje Eseje se předkládají v digitální podobě. Účastníci nemohou podat více než jednu esej. Eseje zaslané v daném roce nemohou být zařazeny do následujících soutěží. Texty musí být v angličtině nebo v národním jazyce autora, pro nás tedy v češtině. Text nesmí překročit 1000 slov, ale ani být kratší než 600 slov. Formální požadavky na esej jsou následující: Je třeba v záhlaví, ještě před název či titulek eseje uvést jméno, příjmení, pohlaví a věk účastníka, zemi trvalého pobytu a počet slov v národním jazyce. Rozhodnutí poroty jsou konečná a nelze se proti nim odvolat. Autorská práva Účastí v soutěži autoři převádějí automaticky a výhradně na EBU na celém světě všechna práva včetně autorských a EBU může tato práva postoupit nebo licencovat. Autoři umožní EBU používat jejich jméno a název eseje pro publicitu a pro informační účely, podle potřeb EBU. Jako držitel autorských práv může EBU autorům a jejich národním členům povolit používat eseje, jak uzná za vhodné. Vítězové Onkyo poskytnou EBU své fotografie a poskytnou EBU oprávnění reprodukovat, upravovat a zveřejňovat své fotografie na jakémkoli médiu, včetně webu a tisku. Postup Autoři musí předložit své eseje do redakce ZORA nejpozději do 18. května 2020 včetně, jako soubor ve formátu Word. V případě více než 5 v termínu odevzdaných kvalitních soutěžních příspěvků provede komise, kterou ustanoví redakce Zory, výběr. Pokud příspěvek nebude v některých ohledech vyhovovat zadání, eventuálně bude slohově nedostatečný, komise ho vyřadí, i když tím pro evropské kolo bude příspěvků méně než 5. Výběr textů bude ukončen do 25. května, aby do 30. června 2020 bylo možné porotě EBU předložit již do angličtiny přeložená díla. O vybraných textech budou informováni jejich autoři ve stejném termínu. Ceny Cena Otsuki (první cena): 2000 USD. Cena za vynikající práce (druhé ceny): - Kategorie Junior (do 25 let): 1000 USD. - Kategorie Senior (nad 25 let): 1000 USD. Ceny Fine Works (třetí ceny): - Kategorie Junior (2 ceny): každá 500 USD. - Kategorie Senior (2 ceny): každá 500 USD. red # STALO SE: Koronavirus zavřel i konferenci INSPO O této konferenci jsme již informovali v předchozím čísle Zory. Vzhledem k tomu, že Bezpečnostní rada státu rozhodla 10. 3. o zákazu akcí, kde počet účastníků přesahuje 100 osob, konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami se neuskutečnila v plánovaném termínu 28. března 2020. Organizátoři rozhodli o jejím přesunutí na pozdější období a nyní se snaží najít vhodný termín. Jakmile bude znám, již registrovaní účastníci budou mít možnost lístky vrátit, nebo si je ponechat podle vlastní volby. Generálním partnerem konference INSPO je již sedmým rokem Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jubilejního 20. ročníku INSPO jsou Autocont, ČSOB, Microsoft, McDonald’s, Skupina ČEZ, Teiresiás a Vojenská zdravotní pojišťovna, mediálními partnery ČTK Protext, portál Helpnet a Inspirante.cz. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci pořádá BMI sdružení s pomocí spolku Křižovatka.cz. Záštitu konferenci poskytli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Ministerstvo práce a sociálních věcí a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. red # ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ Přehledně V českolipské odbočce byli poctěni milou návštěvou, přišli žáci z MŠ a ZŠ v Horní Libchavě. Jeden z nich, Saša má právě babičku se zrakovým znevýhodněním a přál si vidět, kam chodí za poučením i za zábavou. Chtěl ale také svým spolužákům ukázat, co všechno babička a osoby s postiženým zrakem dovedou. Po vzájemném představení si všichni například vyzkoušeli rozpoznávání mincí a bankovek, psaní svého jména na Pichtově psacím stroji, chůzi s bílou holí, střílení podle zvuku, showdown, zahráli si různé stolní hry a seznámili se s některými kompenzačními pomůckami. Pro představu, jak vidí někteří lidé s postižením zraku, si vyzkoušeli simulační brýle. Do olomoucké odbočky přišel 6. února na besedu majitel tamního Zmrzlinária Café Centro Lukáš Ráb. Jeho provozovna se rekonstruuje, a tak měl čas pohovořit o svém podnikání. Nejprve popsal, jaká cesta ho vedla k tomu, že do tajů studené pochoutky pronikl tak hluboce. Přítomní se dozvěděli, že každý opravdu nepatrný detail má na výslednou chuť velký vliv. Už vědí, jaká má nebo nemá být pistáciová zmrzlina, proč jsou v kvalitní vanilkové zmrzlině vidět drobné tmavé tečky… Ale kromě podrobností o běžně známých příchutích toho teď vědí víc i o příchutích exotičtějších. Zapojili i chuť a čich, protože podnikatel přinesl ochutnávku čtyř druhů zmrzliny. Na šumperskou odbočku 17. února zavítaly dvě příjemné dámy z Centra oční a estetické medicíny Ottlens. MUDr. Lenka Ottová a Kamila Hlavsová, M. A., přijaly pozvání do Křesla pro hosta a povídaly o všem, co jejich činnost v centru zahrnuje a pro koho je určena. Najdete zde tým odborníků sestavený z lékařů, optiků, optometristů a oftalmologických sester. Všichni do jednoho mají za cíl pečovat o klientův zrak, předcházet méně vážným i závažným zrakovým vadám, řešit problémy, nebo jen udržet vidění na stejné úrovni a zabránit zhoršení. Kromě toho, že se soustředí na prevenci, léčbu a podporu zraku, zabývají se také řešením estetických problémů. Těmi mohou být například bradavice, převislá oční víčka, povislé koutky úst… Děti v České Lípě ještě jednou, tentokrát z MŠ Východní. Hned před vchodem do budovy je přivítala informace z majáčku spuštěná vysílačkou pro nevidomé a nasměrovala je do 1. patra, kde už čekaly vodicí dámy Kaya a Glorie s páníčky. Po úvodním představení zařízení vyprávěla paní Lída o životě osob se zrakovým znevýhodněním. Praktickými ukázkami se děti poučily, jak se mají chovat k nevidomým a k vodicím psům. O výcviku psích pomocníků si poslechly ukázku z knihy „Nabu, Nelsí a škola pro superpsy“ a potom si vyzkoušely chůzi s klapkami kolem židlí a některé zvukové a hmatové hry. Kyjovští se na jeden den stali aktivními obyvateli Centra sociálních služeb pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích. S mnoha jeho obyvateli se znají již dlouhá léta. Hned ráno je přivítal ředitel, dostali malé pohoštění a šlo se. Dopoledne ve dvou skupinách absolvovali úžasnou muzikoterapii, prohlídku bytu ve tmě a zvukovou střelbu. Po společném obědě při kávě trénovali paměť. Vše tak, jak jsou pracovníci zvyklí pracovat se svými klienty. Bylo prima si zažít také atmosféru v místnosti pro muzikoterapii a zrelaxovat. V únoru v Kyjově již po dvacáté uspořádali Slovácký turnaj v showdownu. Dvacet let není málo, za tu dobu uběhlo mnoho vody, proběhlo mnoho událostí, zážitků, vítězství či proher. Turnaj zahájili přípitkem a také si připomněli vítěze jednotlivých ročníků. Nejčastěji na stupni vítězů stála Květa Trnečková, která se shodou okolností stala vítězkou i nultého ročníku. Výjimečně tentokrát hráli na třech stolech, jeden zapůjčil Tandem Brno, pískalo šest rozhodčích a dohrávaly se všechny zápasy. Takže i hráč, který v základní skupině nepostoupil, měl možnost odehrát zbývající postupové zápasy. Již čtvrtým rokem v době jarních prázdnin připravují v Kyjově pro své členy, jejich rodinné příslušníky, děti, vnoučata či pravnoučata Maškarní rej se vším všudy. Příprava trvá několik dnů. Chtějí mít barevné, krásně připravené prostory, zajištěného fotografa s foto koutkem a letos nově i s pomůckami k focení. Dále musí připravit tvořivý koutek, aby si děti odpočinuly, zklidnily se – takže nějaké tvoření, lepení, malování. Kosmetický koutek s malováním na tvář – bylo třeba někoho oslovit, nakoupit potřebná malovátka. Chtěli tak všechny přítomné zabavit soutěžemi, aby byly vhodné pro mrňata, školáky, jejich rodiče či nevidomé. Tak jako již v minulých letech nenechali si Kroměřížští ani v tomto roce ujít výstavu kamélií v Květné zahradě. Tu, pro letošní 10. ročník s názvem Kamélie 1920, společně navštívili 19. února. Během komentované prohlídky měli možnost prohlédnout si a osahat oba skleníky, ve kterých byly instalovány kvetoucí rostliny, kamélie, klívie a citrusy podle dobových fotografií z roku 1920. V podobě, jak ji mohli zhlédnout návštěvníci před sto lety, včetně zrenovované staré kované klece pro ptáky. Overball je úžasná cvičební pomůcka, vhodná pro každý věk. A jelikož se míč zcela nedofoukne, lehce se uchopí a nevyklouzne, je velmi vhodný i pro nevidomou osobu. Takže není divu, že po této cvičební pomůcce sáhli Kyjovští hned zkraje roku a procvičovali svá těla v rámci Fit clubu. Ale na posilněnou, ještě před cvičením, si připravili výživný nápoj – ovocno-zeleninové smoothie – a po cvičení se každý svým dílem podílel na přípravě jednoduchého, rychlého, zdravého obědového jídla. Je něco rychlejšího, zdravějšího než kuskus? V Blansku se 25. února zaposlouchali do mluveného slova Karla Slezáčka. Řeč byla o jeho sběratelském umu, vědomostech a znalostech o platidlech u nás – od vzniku prvních peněz za doby Keltů až po první jáchymovský tolar. Ale to nebylo všechno. Hned pokračoval dobou vlády Leopolda, kdy na území Rakouska-Uherska bylo pět mincoven. Dále se dostali společně přes 1. světovou válku a první korunu – haléře až po opravdu první československé mince. Ty se začaly razit v roce 1922. Následovalo období po 2. světové válce. Neopomněl se zmínit o měnové reformě v roce 1953. Sdělil, že dnes můžeme být klidní. Naše měna je jedna z nejstabilnějších. 25. února měli ve Frýdku Místku možnost sejít se u příležitosti masopustu. Připraveno bylo pohoštění – koblížky, které jsou pro tuto tradici typické, a jelita a jitrnice, jež k masopustu neodmyslitelně patří. Všichni měli také možnost zhlédnout video, ve kterém se dozvěděli, co je pro masopustní veselí typické a jak se ještě v některých částech naší země slaví. V únoru se v Jeseníku plně projevil nejen vliv chřipkové epidemie, ale také vrtochy počasí. Měsíc zahájili středečním klubem vaření, společnou přípravou bramborového guláše. V Klubu procvičování paměti si zahráli slovní fotbal a hledali přesmyčky. V posledním středečním klubu je již podruhé navštívil profesionální hasič – por. Bc. Josef Jelínek, tentokráte s besedou na téma Dopravní nehoda. V keramice z různých druhů a barev hlíny vykrajovali písmenka abecedy a skládali z nich křestní jména. Dále vytvářeli keramické kočky, misky a velikonoční vajíčka. Ve čtvrtečních dopoledních klubech nejprve pletli košíky z papírových ruliček, v dalším klubu se ponořili do reflexních masáží. Během února také byli jednou relaxovat v solné jeskyni Solvita v místních lázních. V Prostějově 25. února pořádali prezentaci odbočky pro studenty 4. ročníku Střední zdravotnické školy Prostějov. Studentům mj. promítli dokument, ve kterém se dozvěděli, jak se mají chovat k nevidomému či slabozrakému člověku. Ukázali jim pomůcky, které si osahali. Vyzkoušeli si namazat rohlík se zakrytýma očima. Zkusili si chůzi poslepu s bílou holí. Seznámili se s tím, jak se nevidomý orientuje při jídle na talíři. Zkusili se poslepu podepsat. Zahráli si šachy, Člověče, nezlob se a pexeso pro nevidomé a slabozraké. Zvážili se na mluvicí váze a změřili si krevní tlak tlakoměrem s hlasovým výstupem. Ministryně financí Alena Schillerová navštívila ve čtvrtek 27. února Českou Lípu. Prohlédla si mimo jiné také prostory nově zrekonstruované pobočky knihovny na Špičáku a neodmítla ani pozvání na prohlídku tamní odbočky. Pozdravila se se všemi přítomnými a se zájmem si prohlédla celou budovu. Vyzkoušela si i zvukovou střelbu a showdown. V době jarních prázdnin v Šumperku nelenili. Připravili takové aktivity, aby je mohli členové odbočky vykonávat se svými dětmi, vnoučaty, neteřemi či synovci společně a přitom udělali i něco dobrého pro své zdraví. V relaxačním centru Maják navštívili solnou jeskyni, následoval bowling a ke konci týdne se vydařil i výlet do olomouckého aquaparku. Všichni si tyto dny náramně užili a určitě bude zase na co vzpomínat. Také Vsetínští se 26. února vydali v početné skupině členů za krásami květů kamélií a dalších rostlin do Květné zahrady. K početné skupině se cestou přidávali další členové, tudíž celkem 30 zvídavých účastníků se těšilo nejen na kamélie, ale i do muzea města Kroměříže. Během komentované prohlídky si ve sklenících měli možnost přiblížit exponáty a květenu dalšími smysly, tj. hmatem, čichem, sluchem. Milými průvodci byli i tentokrát Mgr. Petr Hudec, pracovník NPÚ v Kroměříži, a jeho kolegyně Míša z NCZK Květná zahrada, kteří všechny navnadili recitací z kaméliových novin netypického formátu pod názvem Krasokvět. Blanenští se 27. února vypravili na návštěvu do Městského klubu důchodců v Letovicích. Členky klubu je mile přivítaly a nabídly malé pohoštění. Hlavní náplň byla beseda a promítání filmu o Letovicích, památkách, historii, přírodě i průmyslu. Tento film natočil a komentoval Bohuslav Kuda. Poznali opět kousek blízké krajiny a historii sousedního městečka. Ve středu 4. března se v Kroměříži sešli u příležitosti březnového klubového odpoledne. Pozvání tentokrát přijal Jan Šnyrych, pracovník pražského ústředí SONS, člen Republikové rady a kandidát na funkci viceprezidenta SONS pro volby, které se uskuteční v rámci květnového Celostátního shromáždění v Táboře. Představil členům svůj kandidátský program a možnosti případné spolupráce s kandidátem na funkci prezidenta, Mgr. Lubošem Zajícem. Dále pohovořil o své práci v SONS, především v oblasti elektronických kompenzačních pomůcek a přístupnosti internetu a mobilních aplikací. Více o akcích se dočtete na sons.cz. # LIDÉ KOLEM NÁS: I takto se mohou uplatnit nevidomí Během života i pracovní kariéry sledovala akce zaměřené na psaní na klávesnici. Vadilo jí však, že z nich nevznikají možnosti pracovního uplatnění. Pak oslovila společnost Transkript online, s. r. o., a v roce 2013 společně podali první evropský projekt. Získali podporu, začali trénovat nevidomé přepisovatele mluvené řeči a pro ty nejlepší vytvořili pracovní místa. Druhý projekt zaměřili na vývoj služby telefonování s přepisem a třetí na tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem. O sociálním podnikání a zaměstnávání osob nejen se zrakovým postižením jsme si povídali s nevidomou Mgr. Markétou Outratovou. Pracujete v komerční sféře. Čím se vaše společnost zabývá? Společnost Transkript online, s. r. o., zajišťuje v rámci bezbariérové komunikace služby simultánního přepisu mluvené řeči klientům s postižením sluchu. Zároveň zaměstnává osoby se zdravotním postižením, hlavně zrakovým. Služby poskytujeme online prostřednictvím speciální mobilní aplikace. Našimi zákazníky jsou banky, úřady státní správy, velké korporace i neziskovky. Pokud s námi mají uzavřenou smlouvu, pak jejich pracovník aktivuje službu v době přítomnosti klienta. Ten si tak nemusí plánovat čas podle možností přepisovatele. Přichází kdykoliv a služba je mu okamžitě zdarma dostupná prostřednictvím tabletu, mobilu nebo počítače. Jde o doslovný přepis v reálném čase, na který může okamžitě reagovat. Pokud si stejnou službu objedná klient sám (třeba u České unie neslyšících), musí to udělat s velkým předstihem a v určený den být i s přepisovatelem v místě jednání. Naše služba šetří čas, náklady na cestování a umožňuje nám zaměstnávat nevidomé přepisovatele, kteří mohou pracovat kdekoliv, kde jsou připojeni k internetu. Přepis zvládáme už i během telefonického rozhovoru. Při něm komunikuje neslyšící klient s pracovníkem instituce a v okně mobilní aplikace se objevuje zápis našeho přepisovatele. Službu mohou využívat ti, kteří zvládají standardní češtinu, tedy hlavně lidé nedoslýchaví nebo ohluchlí. Nevyužije ji klient, který nemluví nebo mu není rozumět. Bývají to vrozeně neslyšící, kteří preferují český znakový jazyk a využívají tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem. Jaká je ve společnosti vaše funkce? Nejsem přepisovatelka. Starám se o marketing a komunikaci s veřejností i zákazníky. Při hledání těch nových se obecně snažíme v příslušné instituci oslovit osobu, která s neslyšícími pracuje a pomůže potřebnou službu prosadit. U velkých korporací a bank to bývá manažer společenské odpovědnosti, jinde vedoucí odboru sociálních věcí apod. Náš návrh v oslovené instituci prochází procesem schvalování. Pokud projde, spouštíme nejprve pilotní službu na zkušební dobu tří měsíců a teprve poté ji nasazujeme komerčně. Pro klienta s postižením sluchu je vždy zdarma, instituce ji platí paušálně. Paušály dojednáváme individuálně podle počtu klientů a velikosti korporace. Banka má jiné možnosti než úřad městské části nebo neziskovka. Regulované ceny tu nejsou. Hledáme i nové přepisovatele a tlumočníky. To je obecně vážný problém. Většina žáků základních škol prochází integrací, umí pracovat se špičkovými technologiemi, někdy ti lidé i programují, ale s psaním na klávesnici mívají potíže. A přitom je to zásadní pro jejich studium i pracovní uplatnění. Ve speciální škole jsme se to učili už od 4. třídy. I běžné školy ten předmět vyučují, ale myslím, že chybí dostatek kvalitních pedagogů, kteří umí učit nevidomé. Kontaktovali jsme centra podpory pro handicapované studenty při vysokých školách a spojit se chceme také s gymnáziem pro ZP a Střední odbornou školou pro ZP v Praze 5, Nových Butovicích. V souvislosti se svou prací se i více zajímám o problematiku sluchového postižení. Hodně čtu odbornou literaturu o vývoji sluchu u dětí a jeho důležitosti pro rozvoj řeči a myšlení. Přitom zjišťuji a porovnávám důsledky obou typů postižení. Největší rozdíl vnímám v tom, že zrakové postižení se obvykle zjistí velmi brzy a ihned se s dítětem začne pracovat. Sluchové postižení se může zjistit mnohem později a normální vývoj dítěte se poté hůře dohání. Kolik nevidomých zaměstnáváte a jaké nároky na ně kladete? Dnes s námi spolupracuje 8 nevidomých přepisovatelů, kteří docházejí nebo pracují z domova. Ti nejlepší, kteří dokáží psát rychlostí 600 úhozů za minutu, pořizují zápisy na místě, tedy z jednání soudů, magistrátů apod. To je velmi náročné, proto pracují ve dvojici a střídají se. Je jich velice málo, s námi spolupracují nevidomý Lukáš Hosnedl a Jiří Hubáček (Mgr. Jiří Hubáček je náš redakční kolega – pozn. red.). Další pořizují přepisy online, hlavně rozhovory. Ti píší rychlostí 400 až 500 úhozů za minutu. 400 úhozů za minutu je hranice, kdy je ještě možné řeč smysluplně zaznamenat. Třetí kategorií je přepis ze záznamu, kde je potřeba minimální rychlost 300 úhozů za minutu. Dále zaměstnáváme ještě 2 neslyšící kolegy pro správu sociálních sítí a testování služeb. Vysoká rychlost psaní je do značné míry dána talentem, ale je nutné ji procvičovat a rozvíjet. Ověřujeme ji standardizovaným desetiminutovým diktátem, který se postupně zrychluje. Důležité je nedělat překlepy ani gramatické chyby. Ideální je, když přepisovatel umí ještě nějaký jazyk. V současnosti by se nám hodila slovenština. Testování lidí je pro mě vždy zajímavé. Někdo si myslí, že píše rychle, a není to tak. Jiný to jde zkusit a zjistí, že ani netušil, co v něm je. Mohla by být služba přepisu mluvené řeči využitelná i pro nevidomé? Zřejmě pro klienty se souběžným postižením zraku a sluchu. Zatím jsme ale neinformovali TyfloCentra ani jiné organizace, může to být pro nás výzva do budoucna. Z textu se také lépe učí někteří studenti. Mohou si třeba nechat pořídit záznam z přednášky. V takovém případě jde o přepis ze záznamu, službu, která je placená. Pokud si ji objedná vysokoškolský student, může mu na ni přispět také škola. Jaké jsou plány společnosti do budoucna? Dokončit projekt tlumočení mluvené řeči do českého znakového jazyka. To nám umožní zaměstnávat i lidi s postižením sluchu. Také chceme zpřístupnit nevidomým výuku psaní na klávesnici počítače. Existuje několik softwarů, které to umožňují. Antonín Vraný # ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 04/2020 V dubnovém článku z pražské poradny vás čekají následující témata: - malá oprava k informaci z minulého článku o daňovém bonusu - krátká informace o změně zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, - nepříznivá zpráva o doplatcích na bílé hole a - protože jde o článek dubnový, jemuž by odlehčení naší jindy o serióznost usilující rubriky snad mohlo slušet, vás na konci čeká malý aprílový občanskoprávní kvíz. Oprava k daňovému bonusu V článku 3/2020 jsem uvedl, že pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu se do příjmů poplatníka nezapočítávají příjmy, z nichž se daň odvádí srážkou z daně, např. tedy odměna z dohody o provedení práce. Tato informace není správná, do příjmů se započítávají všechny příjmy ze závislé činnosti i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, nezapočítávají se jen tzv. pasivní příjmy, z kapitálového majetku a pronájmu. Za upozornění na tuto chybu děkuji pozornému čtenáři z Náchodska. Ke změně zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením S účinností od 1. března 2020 došlo ke změně zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který upravuje pro nás důležité příspěvky, a to na mobilitu, na zvláštní pomůcku, a také nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Změny, které novela č. 228/2019 Sb. přinesla, jsou zajímavé z hlediska osob s jiným zdravotním postižením než zrakovým, pro nás se nemění vůbec nic. Změny se týkají příspěvku na pořízení motorového vozidla, na který, jak známo, z důvodu zrakového postižení nárok nevzniká. Další změnou je pak rozšíření okruhu lidí, kteří mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, a to o osoby mající zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti. Seznam těchto postižení obsahuje 12 položek zahrnujících nemoci srdce, plic a další. Nepříznivá informace k bílým holím Když jsem naposledy referoval o změnách v úhradě zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění, uvedl jsem, že doplatky, které musíme platit od 1. prosince 2019 při pořizování bílých i červenobílých holí, by se měly radikálně snížit, resp. u většiny bílých holí odpadnout, a to zhruba od 1. července 2020. Tento termín byl uváděn i při jednání pracovní skupiny pro zdravotnické prostředky při Pacientské radě v srpnu 2019, stejně tak ještě na jednání Pacientské rady 30. září. Ovšem při setkání stejné pracovní skupiny 10. února tohoto roku již bylo jasně řečeno, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění bude účinná nejdříve od 1. ledna 2021. Za SONS jsem na jednání vyjádřil s tímto časovým posunem značnou nespokojenost, ale tím naše možnosti ovlivnit tempo legislativního procesu končí. To znamená, že současný stav, kdy je nutné si na bílé hole orientační připlácet kolem dvou set korun, o něco více ještě na bílé hole opěrné potrvá nejméně po celý tento kalendářní rok. Malý aprílový občanskoprávní kvíz K sestavení následujícího kvízu mě inspiroval jazyk, který používá staronový občanský zákoník, který je účinný již více než šest let, ale stále umí překvapit. Víte, co znamenají následující pojmy: 1. Odúmrť: a) neslušná nadávka; b) pozůstalost, kterou zdědí stát, protože neexistuje jiný právoplatný dědic; c) odpadnutí části těla v důsledku závažné choroby, nebo působení jiné osoby. 2. Pachtovné: a) dávka náležející oběti trestného činu, kterou je povinen platit jeho pachatel; b) poplatek kompenzující zápach šířící se z pozemku, na němž je skladován hnůj; c) poplatek za pronájem věci, z níž má nájemce užitek, např. zemědělské půdy. 3. Závdavek: a) preventivní ponaučení zákonného zástupce učiněné fyzickým působením na svého potomka; b) věcné plnění snoubence před uzavřením manželství, poskytnuté s cílem zajištění budoucího závazku; c) plnění jednoho z kontrahentů při uzavření smlouvy, kterým poskytuje druhé straně jistotu, že má v úmyslu závazek určený smlouvou plnit. 4. Služebnost: a) věcné právo postihující vlastníka věci tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět či něčeho se zdržet; b) titul udělovaný nejvýkonnějším sluhům či služkám, jeho držitelé pak byli oslovováni „vaše služebnosti“; c) hanlivý název pro nekvalitně poskytnutou službu. 5. Novace: a) změna obsahu závazku, která starý závazek zruší; b) neověřená zpráva ČTK; c) změna, která měla výrazně zlepšit fungování složitého systému, avšak drobným opomenutím podstatného detailu došlo k absolutnímu znefunkčnění. 6. Adhezní smlouva: a) smlouva sepsaná na mírně lepkavém formuláři; b) smlouva, které ani jedna ze smluvních stran nerozumí; c) smlouva uzavřená pomocí formuláře, do kterého slabší smluvní strana prakticky nemá možnost zasáhnout. 7. Dovětek: a) přezdívka uvedená namísto podpisu, chráněná autorským právem stejně jako pseudonym; b) vyjádření poslední vůle zůstavitele, v níž může nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz; c) stručný závěr stati, jímž je popřen předchozí výklad. Pro případ pochybností u některé z odpovědí uvádím správné řešení: 1. b), 2. c), 3. c), 4. a), 5. a), 6. c), 7. b). Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze Luboš Zajíc # O čem se moc nemluví – Žijeme ve vztazích IV. V předchozích částech pojednání o vztazích, které jsme dosud otiskli v našem časopise Zora, jsme sledovali vývoj života jedince ve vztazích, a vlastně vývoj vztahu jako takového. Dospěli jsme k poznání, že vztah není daná neměnná skutečnost, ale proces prožívaný dvěma i více lidmi, který se průběžně buduje zkušenostmi a prohlubuje společným sdílením životních proměn. V každém procesu, který se odehrává v makro i mikrokosmu, dochází ke změnám, chcete-li k vývojovým fázím. Každá změna je provázená určitou krizí, z které se rodí další vývojový stupeň. Mezi dospělými jedinci existuje zcela specifický, právně podpořený vztah, nazvaný manželství Uzavírá se na základě oboustranné smlouvy potvrzené svědky a evidované v matrice. I manželství je provázeno procesem změny ve vztahu. Tyto změny jsou vyvolávány nejen trváním vztahu v čase, ale i zráním obou partnerů, rodičovstvím a stárnutím. Manželské krize jsou častým tématem psychologického a partnerského poradenství, o manželských krizích se píšou knihy, točí seriály a filmy, hrají se divadelní hry. Je to téma, které stále někoho zajímá, a proto je spousta více či méně erudovaných autorů chytrých knížek, i konzultantů a koučů, kteří se oběma partnerům v krizi věnují a pomáhají jim. Pokusím se v tomto článku postřehnout příčiny krize ve vztahu obecně, manželské problematiky se pro její košatost a popularitu v médiích dotknu jen částečně. Krize Žádná krize ve vztahu nepřichází bez příčiny. Většinou to začíná špatnou komunikací, kdy se jeden snaží uplatnit především své potřeby a na druhého nebere zřetel. Matka má potřebu dělat kariéru, a tak dítě svěří do mateřské školky nebo někomu na hlídání. Přitom třeba nebere na zřetel zdravotní znevýhodnění, jeho nezralost nebo citovou labilitu, takže mu odepření matčiny péče neprospívá. A hned tady máme první krok k narušenému vztahu. Chybí porozumění i dorozumění, chybí komunikace. Komunikace je podmínkou každého vztahu, každého společného díla. Komunikují mezi sebou nejen savci, ale i mnohem nižší živočichové, včetně ryb a hmyzu. I my lidé běžně užíváme neverbální komunikaci, přestože jsme si osvojili řeč, dokonce i tehdy, když nevidíme. Gesta a mimika se nikomu nevyhýbají, a to ani tehdy ne, když jsou zcela mimovolné. Řeč a gesta tvoří základní pilíře dorozumění. Ve vztahu nesmíme opomenout dorozumívání řečí, ale nesmíme zapomínat ani na doteky, gesta a mimiku. Kdo odmítá komunikovat, tedy naslouchat a sdílet myšlení a city druhého, odmítá budovat vztah. Tato pravda funguje od nejútlejšího věku člověka bez ohledu na jeho sociální prostředí nebo zdravotní stav. Jak tedy předcházet krizi? Už jsme si leccos přečetli nebo jsme slyšeli o respektování. Znamená to, že v momentě, kdy se mi chce, nebo mám pocit, že musím uplatnit nějakou svou potřebu, je dobré se zastavit a chvilku nebo i nějakou delší dobu přemýšlet. Je moudré dopředu předvídat, jaké výhrady nebo přímo nelibost může prožívat náš protějšek A nejen to – je nutné vědět i o jeho potřebách. Mám-li potřebu umístit dítě ve školce nebo odjet s kamarádkou na dovolenou, nestačí proběhnout se po internetu a zjistit zajímavé kontakty. První krok by mělo být hluboké zamyšlení, co svou nabídkou nebo rozhodnutím způsobím. Je moje dítě spokojené v kolektivu svých vrstevníků? Bude mít má kamarádka radost z nabídnutého společného prožitku nebo ze změny situace? Nebude se můj manžel cítit odstrčený na vedlejší kolej, když ho jen seznámím se svým rozhodnutím? Vycházím ve svých realizacích jen z vlastních potřeb, nebo na druhou misku vah pokládám i potřeby svých blízkých? Nevím-li to, musím se dotyčného buď ptát, musím vypozorovat i z jeho chování, jak na moje nápady reaguje třeba změnou komunikace. Musím se zkrátka dozvědět, jestli uspokojování mé potřeby nezasahuje do našeho vztahu. Partner ve vztahu, ať dítě nebo dospělý, je svébytnou samostatnou bytostí. Někdo na naši potřebu zareaguje jako extrovert, dá okamžitě najevo, co mu vadí nebo co by také chtěl sdílet, z čeho má radost, z čeho obavy, atd. Tam máme vyhráno, tedy pokud náš dialog nepřeroste v uřvanou hádku. Máme-li před sebou introverta, který se raději stáhne do sebe než by dal najevo své emoce a svůj názor, je situace obtížnější. Musíme trpělivě čekat, až v sobě informaci zpracuje a vyhodnotí. Může se ale stát, že se zalekne, stáhne se do své ulity a nevyleze z ní, protože se cítí ohrožený. Nepomůžou nám silné argumenty, hlasitě vyřčené logické závěry, ani hra na zbytečné otázky a žádné odpovědi. Pomůže nám ticho. Pomůže nám trpělivost. A hlavně, pomůže nám respektování i nevyřčeného názoru. Nedokážeme-li vycítit, v jaké emoční poloze se ten druhý nachází, smiřme se s tím. Podruhé svou potřebu vyjádříme jinak, dáme si pozor, abychom nezraňovali, nemanipulovali, nevkládali druhému odpověď do úst a ani do hlavy. V ovzduší důvěry a bezpečí se i čítankový introvert nakonec pokusí srozumitelně zareagovat. A my budeme obezřetnější, abychom místo příkazů a striktního oznamování používali otázky doprovázené třeba i neverbálně úsměvem, dotykem, signály znamenajícími otevřené srdce. Jsme-li sami spíše introverti, musíme si pamatovat základní pravidlo: nebudu-li o svých potřebách mluvit, nikdo se o nich nedozví. Mám-li své „introvertní očekávání“, že se druhý dovtípí, co bych chtěla nebo co mně vadí, setkám se pravděpodobně nikoliv s pochopením, ale spíš s vlastní frustrací. Nikdo kolem nás nemá křišťálovou kouli, aby správně vytušil, kde mě tlačí bota. Vzájemné komunikaci musíme napomoci sami, vyjít ze své nejistoty a srozumitelně, nikoliv však agresivně, svá očekávání formulovat. Pocity a komunikace Bez ohledu na psychologické kategorie se stává, že se bojíme mluvit o svých pocitech. Někdo o nich nedovede mluvit vůbec. Je omyl myslet si, že tato schopnost nebo neschopnost je jakousi osobní vlohou. Mluvit o pocitech se učíme už od raného dětství. Učíme dítě pojmenovat to, co prožívá, mluvíme o svých i jeho pocitech kdykoliv je to možné. Běžně říkáme věty jako „maminka se zlobí, tatínek je smutný, Pepíček se vzteká“. Nikdy k tomuto sdělení nepřidáváme hodnocení – chybné je např. Pepíček se vzteká, a to je ošklivé. Naopak se snažíme co nejvěrněji zrcadlit prožívání svého protějšku. Můžeme si myslet, že když druhý nedovede pojmenovat své pocity, nemá smysl mluvit o těch svých. To je další omyl. Není nic špatného říct tomu druhému – ať je to manžel, dítě nebo kamarád – podívej, to co říkáš mě zraňuje a já jsem pak zbytečně nevrlá, zbytečně brečím, zbytečně se naštvu. Jde o to, abychom si vždy obapolně dokázali uvědomit, co se mezi námi děje. Nechceme-li o nepříjemných věcech spolu mluvit, zůstanou pod hladinou komunikace a tam hnijí. Nechceme-li mluvit o příjemných věcech, za chvíli se bude zdát, že se nikdy nestaly a komunikace bude mít po nějaké době více podobu informačního toku než sdílení společných témat. Jak se zachovat, když nejsme zběhlí v respektování nebo ve zdravé komunikaci, o tom se dočtete v dalším článku. Jaroslava Novotná Pokračování # BUDE VÁS ZAJÍMAT: Apríííl! Apríl je označení pro první dubnový den – 1. duben. Původem může být již íránský svátek Sízdah be-dar. Podle webu tv Nova vůbec první zmínka o něm pochází z roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku Sizdah Be-dar je prý mýtický král Jamšíd. Íránci oslavují tento bláznivý den tradičně 13. dne prvního měsíce roku – a toto datum připadá právě na náš 1. duben. Věnují ho však více oslavě jara a přátelství, přestože na žertíky nikdy nezapomínají. Apríl v evropské podobě je anglosaská tradice, poprvé s ním přišli v Anglii ve 14. století. V Chaucerových Povídkách Canterburských je příběh, ve kterém liška napálí pyšného kohouta. Chaucer den povídky situoval na 32. den od března. Myslel tím zřejmě 2. květen, ale Angličané to pochopili jako 1. duben, a od té doby se tradice ustálila právě na 1. dubnovém dni. Předpokládá se, že svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období ze smutné zimy na veselejší jaro. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi i u nás. První písemná zmínka v Česku apríl zmiňuje v roce 1690 a zápis pochází od Bartoloměje Chrystellia z Prahy. V dřívějších dobách se jako oběti žertíků stávali známí a příbuzní, které žertéři posílali například na nákupy neexistujících věcí, jako třeba ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy, závit M0, apod. Ve Francii se tento den (ale i zvolání při prozrazení žertu) nazývá poisson d’avril podle toho, že děti vystřihnou rybu (poisson) z papíru a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá tušení. Tradice „aprílování“ ve Francii vznikla již kolem roku 1564 a proti ČR je zde žertování stále bráno mnohem vážněji. Těší se oblibě v hojné míře nejen mezi přáteli, nýbrž i v médiích. Aprílové žerty posledních let často reagují na aktuální události daného období. Například v roce 2013, kdy zastupitelstvo Prahy jednalo o výstavbě trasy D pražského metra, se v Univerzitních novinách ČZU iZUN se 1. dubna objevila informace, že zastupitelstvo Prahy schválilo investici na vybudování trasy D, která na rozdíl od původních plánů nepovede jihovýchodní částí města, ale bude vedena mezi stanicemi Stadion Strahov a Suchdol s mezilehlými stanicemi Střešovice a Pražský hrad a přestupní stanicí Dejvická pro přestup na linku A. Tento žert se autorovi vydařil, neboť v červenci téhož roku byl Pražském Deníku otištěn článek, který obsahoval stejné údaje o novém vedení linky D, jako článek v Univerzitních novinách. Ještě předtím, v roce 2004, se u nás „urodilo“ relativně dost aprílových článků, většinou v okruhu IT skutečností, kdy autoři spoléhali i na malou informovanost čtenářů. Třeba Máte LCD monitor? Je to i webová kamera! Nebo Myši budou mít počítadlo ujetých kilometrů, Česko postihne výpadek mobilní sítě, ale také Česko hledá PornoStar (iDnes) nebo Do důchodu nepůjdeme, dokud neřekne lékař (iHNed). Těmi světově nejslavnějšími Apríly se ovšem honosí, logicky, ta nejserióznější média v čele s britskou BBC. Ta v roce 1957 informovala, že díky mírné zimě a úspěšnému boji s broukem nosatcem špagetovým se švýcarští farmáři těší z neobyčejné úrody špaget. Záběry Švýcarů tahajících ze stromů špagety pak vedly k záplavě telefonátů od diváků, kteří chtěli vědět, jak si mohou vypěstovat špagety na vlastní zahrádce. V roce 1962 švédská národní televize odvysílala pětiminutový speciál, ve kterém divákům radila, jak z černobílého vysílání přímo doma udělat vysílání barevné. Stačí přes přijímač přetáhnout nylonové punčochy. Zkoušely to prý tenkrát davy lidí… V roce 1950 Honolulu Star-Bulletin oznámil, že se na ostrově Oahu zřítil létající talíř. V roce 1971 francouzské státní rádio oznámilo, že země změnila pravidla silničního provozu a že bude povinné jezdit po levé straně silnice. V roce 1975 The Times of London napsal, že největší britská cestovní společnost Thomas Cook prodává za 575 dolarů zájezd k nově objeveným pozůstatkům Lochnesské příšery. A v roce 1980 stanice BBC oznámila světu, že hodiny Big Ben budou vyměněny za digitální. V roce 2008 pak táž BBC informovala o nově objevené kolonii létajících tučňáků. Závěrem dovolte poděkovat kamarádovi, dlouholetému redaktorovi Hospodářských novin a vtipálkovi par excellence Františkovi Skalskému za to, že mi pomohl najít snad nejlepší apríl, který se – světe div se! – povedl ještě před rokem 1989 Mladé frontě: Humor za přestavby Asi nejlepší tuzemský apríl osmdesátých let se povedl deníku Mladá fronta – pod typickým dobovým titulkem Zdařilý zásah vyšel článek o tom, že kvůli autostrádě v centru Prahy odstřelili městské muzeum. Čtrnáct dní předtím skutečně ze stejných důvodů pyrotechnici zlikvidovali blízké nádraží Těšnov. „Přesně v osm hodin ráno se muzejní zdi v oblacích prachu sesuly do vymezeného prostoru, aniž musel být sebeméně omezen provoz na nedalekém autobusovém nádraží Florenc. Stříkačky požárníků záhy pomohly vyčistit vzduch a přítomný dr. R. Lípa z Útvaru přestavby hl. města Prahy nám mohl podat k celé věci zasvěcený komentář...,“ stálo v novinách. Apríl zabral a druhý den bylo potřeba napsat, že „Muzeum hl. města Prahy je v současné době ještě zčásti zahaleno do lešení, aby zazářilo novotou při otevření nové trasy metra na podzim. Chystáme se již zanedlouho oslavit 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a chceme, aby Praha vypadala při této příležitosti co nejlépe. Každá ruka pro tento účel je žádoucí!“ K tomu fotografie, aby bylo vidět, že muzeum stojí. „Žádný průšvih jsem z toho neměl, protože mě tenkrát podržel šéfredaktor Ivan Kulhánek,“ vyprávěl předloni autor článku Jan Plachetka. Tak přeji veselého Apríla! – a následující článek není Apríl Václav Senjuk # ZDRAVÍ: Koho ohrožuje trombóza a jak ji léčíme Zánět žil je onemocnění, které vzniká v důsledku zpomalení toku krve v žilách, přímého poškození žilní stěny nebo vzniku krevní sraženiny. Nejčastěji postihuje dolní končetiny, výjimečně se však může objevit také v ruce, krku nebo hrudníku. Zatímco zánět povrchových žil nebezpečný není, trombóza hlubokých žil může končit i smrtí. Koho zánět žil ohrožuje? Určitě pacienty, kteří jsou v důsledku nemoci, úrazu nebo chirurgického výkonu dlouhodobě upoutáni na lůžko. Také osoby se sedavým způsobem života, sedavým zaměstnáním nebo ty, které často a dlouho cestují autem, autobusem či letadlem. Jejich nohy jsou v sedu nepřirozeně ohnuté a špatně se dokrvují. Ohroženou skupinu představují také ženy těhotné a ty, které užívají hormonální antikoncepci. Dalšími riziky jsou pak dědičnost, věk nad 50 let, obezita, kouření, špatná životospráva a nedostatek pohybu. Pokud vám lékař diagnostikuje tromboflebitidu, znamená to, že trpíte zánětem povrchových žil. Při něm bývají postižená místa zarudlá, zatvrdlá a bolestivá na pohmat, Nikdy ale neotékají. Zánět často doprovázejí varixy, též zvané křečové žíly. Jejich viditelným projevem je zvětšení, zprohýbání a vychlípení povrchových žil. Pacienti mohou pociťovat tíhu a únavu nohou nebo mravenčení. Postižená místa sice nevypadají hezky, jinak ale tromboflebitida nepředstavuje nebezpečný stav. Tím je až trombóza, tedy zánět hlubokých žil. Při něm se tvoří nebezpečné krevní sraženiny, tromby. V některých případech se samy rozpustí, jindy ovšem narušují průtok krve a zabraňují prokrvení určitých částí těla. Postižená končetina může mít namodralou barvu, viditelně otéká a zpravidla velmi bolí, hlavně při došlapu. U ležících pacientů se však může rozvíjet i bez těchto nápadných příznaků. Nejzávažnějším důsledkem trombózy je plicní embolie. Krevní sraženina se oddělí od cévní stěny a je spolu s krví vedena směrem do pravé srdeční síně, komory a odtud do tepen, které vyživují plíce. Ty následně ucpává, což se projeví akutní dušností, bolestí na hrudi, selháním srdce a ztrátou vědomí. Pokud se postižený okamžitě nedostane do péče lékařů, zpravidla umírá. Pokud se u vás objeví některé příznaky zánětu žil, měli byste neodkladně navštívit lékaře. Ten při pozitivním nálezu trombózy zahájí léčbu, která zabrání jejímu dalšímu šíření, usnadní rozpuštění už vytvořených trombů a minimalizuje riziko embolie. Spočívá v podávání protisrážlivých (antikoagulačních) léků. Doba trvání léčby je různá, nejčastěji 6 až 12 měsíců. Pacienti, kteří trpí trombózami opakovaně, se musejí léčit celoživotně. Pokud je pacient vystaven více rizikovým faktorům najednou, může být léčen také preventivně. Základem prevence trombózy je zdravý životní styl, vyvážená strava a dostatek tekutin, vyhýbání se kouření a stresovým situacím a dostatek pohybu. Pokud trombózou a záněty žil trpěl někdo z vaší rodiny, informujte o tom svého lékaře. Při sedavém zaměstnání a dlouhých cestách používejte elastické kompresní punčochy, které zlepšují průtok krve končetinami. Antonín Vraný Zdroj: zdravi.euro.cz, mojezdravi.cz # Utajené nemoci našich prezidentů – 2. část HUSÁK Gustáv Husák, který přežil mučení a dlouholetý vězeňský režim a také osobní tragedie, v době své vlády na Hradě propadal alkoholu a nikotinu: stále častěji si otvíral láhve koňaku a kouřil americké cigarety. To zhoršovalo jeho zdravotní stav, který už od dětství oslabovala lehká podvýživa a záněty průdušek, proto nebyl povolán do vojenské služby. Během vězeňské anabáze trpěl dalšími onemocněními, zejména katarem spojivek a průdušek, defekty chrupu. Později ho provázela ztížená orientace, zhoršování zraku. Ztrácel paměť, začal špatně mluvit, pletl si češtinu a slovenštinu. Stále větší dávky léků mu sice krátkodobě pomáhaly, ale ničily jeho organismus. Také stále hůře viděl, měl brýle až s 16 dioptriemi, všechny texty se mu musely psát velkými písmeny a hlavně krátké, nedokázal se soustředit. Operovat šedý zákal bránila cukrovka. Přesto nakonec operaci podstoupil a zrak se poněkud zlepšil. V únoru 1980 jsem jako poradce pro danou oblast doprovázel Husáka na oficiální návštěvě Indočíny. I za krátkého letu z Ho Či Minova Města do Phnompenhu prezident za letu usnul. Letadlo muselo zastavit na okraji přistávací dráhy, aby ho jeho ochranka probudila a on se mohl obléci k oficiálnímu uvítání. Byl sice v té době prvním státníkem, který se po vyhnání polpotovců odvážil v kambodžské metropoli přespat, stále tam nebylo bezpečno, ale spíše než výrazem statečnosti to bylo tím, že by už ve stejný den nezvládl přelet do laoské metropole Vientianu a uvítací ceremoniál. V březnu 1989 ho postihl další těžký záchvat mrtvice. V prosinci téhož roku si při své abdikaci ještě s bývalými disidenty, které předtím nechával zavírat, přiťukl šampaňským a nabízel jim své cigarety, ale to už byl jen poslední záchvěv důstojnosti. Poté se odstěhoval do svého bratislavského domu, kde jako nemocný důchodce žil ze svých úspor, protože nedostával ani důchod, ani jiné výhody vyplývající z prezidentské funkce. Zemřel v nemocnici, protože mu vypověděly funkce všechny životní orgány. Skonal přesně v den druhého výročí listopadových událostí. HAVEL Václav Havel měl zdravotní problémy už jako disident a jeho zdravotní stav se silně zhoršil v roce 1983, kdy právě končil své druhé, tentokrát čtyřleté vězení. Předtím odmítl Husákovu nabídku, aby požádal o propuštění, a tak se jeho vězeňské podmínky prudce zhoršily. Poslali ho na kovošrot, kde musel pracovat i v zimě v letním oblečení a bez rukavic. Dostal silný zápal plic a byl převezen do vězeňské nemocnice. Pod tlakem protestů z celého světa byl nakonec dopraven do civilní Milosrdných sester sv. Karla Boromejského pod Petřínem. K dalšímu vážnému zhoršení jeho zdravotního stavu došlo na konci roku 1996. Na naléhání Dáši Veškrnové byli k němu povoláni nejlepší lékaři, a ti zjistili, že má rakovinu plic. Byla nutná okamžitá operace, po ní se stav stabilizoval, ale po několika dnech se opět výrazně zhoršil. Znovu zasáhla Dáša, která ho navštívila ve chvíli, kdy se dusil. Po třech a půl měsících nemocničního pobytu se konečně mohl vrátit do svého úřadu. Trpěl však depresemi, částečně vyvolanými i tím, že měl zákaz kouření a alkoholu. Nemoci ho však pronásledovaly dál. O rok později při návštěvě Rakouska se mu protrhlo tlusté střevo, ale lékaři, tentokrát rakouští, ho opět zachránili. Nemoc jej však silně poznamenala a to, co dříve ostře kritizoval, začal sám dělat. Například se přestal scházet s bývalými přáteli, nesnášel kritiku, zrušil tiskové konference, odmítal nabídky na rozhovor, a pokud souhlasil, otázky cenzuroval. KLAUS Zdravotní stav Václava Klause byl – a dosud je – až záviděníhodný. Dosud aktivně sportuje, například hraje tenis, zúčastňuje se každoročního výstupu na Sněžku, jezdí po světě, vystupuje veřejně, píše knížky. ZEMAN Miloš Zeman pro srdeční vadu dostal modrou knížku, takže nemohl projít základní vojenskou službou. Už delší dobu trpí cukrovkou, kvůli níž nemá cit v nohou od kotníků dolů. Zvláště při chůzi po schodech mu musí pomáhat doprovod, což při prezidentské funkci činí jednak ochranka, jednak se o něj stará Jaroslav Hlinovský, který mu asistoval už v předchozích funkcích. Vedoucí jeho lékařského konzilia Martin Holcát, bývalý ministr zdravotnictví, mu proto doporučoval omezit alkohol. Zeman dokonce přiznal, že během první volební kampaně vypil denně tak šest sklenek vína a tři panáky – jeho oblíbeným nápojem se po becherovce stala slivovička. Tou jsme si přiťukávali, když jsem v době jeho desetiletého politického důchodu jezdil za ním na Vysočinu do Nového Veselí. O tu jsme se také sázeli, když jsme se o něco přeli. Zeman chodí o holi zejména poté, co v noci koncem října 2013 zakopl o shrnutý koberec a poranil si koleno. Má rovněž problémy se sluchem – na tiskovce 31. srpna 2015 přiznal, že ztráta sluchu je 40procentní. Na summitu k Hedvábné stezce, který se konal v květnu 2017 v Číně, na něho při přípravě na společné focení museli ostatní čekat, než dojel na golfovém vozíku. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to vysvětlil únavou z namáhavého programu a vyloučil, že by došlo ke zhoršení prezidentova zdravotního stavu. Což Miloš Zeman potvrdil o tři týdny později ve Vietnamu – zdravotní stav je pořád stejný, a že špatně chodí, je sice nepříjemné, ale politika se dělá hlavou, nikoliv nohama. Na druhé straně se mu hůlka občas hodí i k jinému účelu, jak jsme mohli vidět v televizi třeba při přijetí premiéra Bohuslava Sobotky. Vyšlo v MY 2/2018. # SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY Řídí kandidát mistra FIDE Stanislav Juříček (Vsetín) Úloha číslo 4: Josef Drnek (Rakousko - Uhersko) Nové pařížské módy 1906. Mat 2. tahem (C+) Bílý: Ka2, Dc3, Vg5, Je5, Jg7, Pe3, g2 (7) Černý: Kh4, Va4, Sh6, Jg1, Pa3 (5) Autora dnešní dvojtažky, kterým je Josef Drnek (*1875 Kocelovice †1941 Horažďovice) bych zařadil tak trochu mezi samorostlé „venkovské“ úloháře, k nimž se ostatně počítám i já. Jihočeský skladatel kdysi řekl (a jako by mi z duše hovořil): „Vždy jsem viděl ve svém skládání i v řešení úloh jiných autorů především ušlechtilou zábavu... Své jádro má konečně každá úloha. Rozhoduje její vnitřní kvalita i vnější forma, rozhoduje výslednice, maty, ale i cesta k nim, a rozhoduje – a to velmi často – subjektivní nazírání... Z toho důvodu jsem se nikdy nepouštěl do studií různých těch úlohových škol, systémů, idejí i s jejich učenou terminologií...“ Prvotinu mu otiskl společenský časopis „Nové pařížské módy“ roku 1900 a některé další práce pak publikoval pod pseudonymy Marie Drnková (manželka) a Marie Češková (bytná, u níž bydleli). Album českých skladeb uvádí, že publikoval asi 66 dvojtažek a 260 trojtažek, já ve světové databázi objevil, že těch prací tam má celkem 330. Sbírku jeho 60 úloh vydal roku 1940 M. Soukup v edici Šachové umění pod názvem „Otavské perly“. K úloze řeknu více až v řešení, dnes jen tolik, že najít úvodník, to bude pro vás, myslím, opravdu oříšek. Řešení úlohy 2 (Skoba) z února 2020: Hezký úvodník 1.Ja4! vytvořil hrozbu [2. Vc4 mat], načež měl černý tyto obrany: 1. - cxd5 2. e5 mat; 1. - Dxd5 2.exd5 mat; 1. - Dxc5 2.De5 mat; 1. - e2 2.Vd2 mat. Pozice B vznikla přesunutím bVc2 na f5. Pak bylo nutno nalézt jiný úvodník 1. dxc6! [2. Jb5 mat] s variantami 1. - Dxc6/e5 2. D(x)e5 mat; 1. - Dxf4/d5/b8 2. V(x)d5 mat; 1. - Dxc5 2. e5 mat; 1. - e2 2. Dd2 mat. Mistrně zpracováno! Další body za správné řešení soutěže zapisujeme těmto úspěšným řešitelům: Ondreji Čaneckému z Doks, Antonínu Maňákovi z Louky nad Veličkou, Rostislavu Millerovi z Bludova, Janu Olejníkovi z Málkova, Františku Skoumalovi z Bludova, Petru Šimovi z Chromče, Ireně Šourkové z Děčína a Kostasu Zisopulosovi ze Dvora Králové nad Labem. Dodatečně blahopřejeme k devadesátinám úspěšnému řešiteli šachových úloh Janu Olejníkovi, které oslavil 8. ledna letošního roku. Dobrou životní pohodu, pevné zdraví a hodně pěkných chvil nad úlohami přeje redakce. # Tiráž ZORA, časopis pro zrakově postižené Ročník 104, číslo 7, duben 2020 Redakce: Šéfredaktor PhDr. Václav Senjuk Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Mgr. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Pavla Jungwirthová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR. Tiskne: KTN v Praze. Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 72 Kč. Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.