ZORA časopis pro zrakově postižené Ročník 99 Číslo 9 Květen 2015 Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel Redaktorka: Mgr. Taťána Králová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR Tiskne: KTN v Praze Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost Vychází dvakrát měsíčně Roční předplatné činí 72,- Kč Obsah: INSPO 2015: Byli jsme u toho Finanční gramotnost a uplatnění na trhu práce Nevidomí pomáhají neslyšícím Nová šance v boji proti diabetické slepotě Pomoc Mongolsku Nová kniha První jarní výlet Expo v Miláně Pozvánka na Tmavomodrý festival 2015 Johnny Blue Stalo se, nestalo Představ si Květiny v Olomouci Safari ve Dvoře Králové Betlém na dotek Černobílé problémy Brno opět mistrem Velikonoční nadílka v Zábřehu # INSPO 2015: Byli jsme u toho 3D tisk biologických materiálů, elektronická asistentka komunikující s nevidomým uživatelem lidskou řečí nebo ovládání domácích spotřebičů pouhými pohyby očí pro lidi s motorickými problémy – o takových věcech bychom před dvaceti lety mohli číst snad jen ve sci-fi literatuře, dnes jsou to ale reálné technologie, které pomáhají zdravotně postiženým. S těmito možnostmi a mnoha dalšími pomůckami a službami pro zdravotně postižené jsme se mohli seznámit 28. března v pražském Kongresovém centru na 15. ročníku konference INSPO věnované informačním technologiím pro osoby se specifickými potřebami. Když jsem byl požádán, abych si na letošní konferenci připravil povídání o některých zajímavých možnostech využití mobilů iPhone nevidomými, věděl jsem, že mě čeká dost práce s přípravou prezentace pro široké publikum, které se vždy na INSPO sejde, od laiků a běžných uživatelů až po odborníky v oboru. Na druhou stranu jsem se těšil na množství zajímavých prezentací a setkání s kolegy z oblasti pomůcek a služeb pro zrakově postižené, kterých se na INSPO schází rok od roku víc a víc. Obojí se naplnilo. A co jsem tedy na letošním INSPO viděl? Dopolední blok společný všem účastníkům zahájila Martina Kollerová z 3Dees prezentací přínosů 3D tisku ve zdravotnictví. Využití této technologie demonstroval hokejista Roman Bernát s protézou nohy vyrobenou na míru právě za pomoci 3D tisku. V další prezentaci předvedl Vratislav Fabián z Medicton Group, jak lze pomocí analýzy očních pohybů u dětí včasně diagnostikovat dyslexii a další poruchy. Dále následovaly celkem tři bloky věnované sdílení informací o přístupnosti různých lokalit pro tělesně postižené prostřednictvím elektronických map. Jako vnějšího pozorovatele mě napadlo, proč se tělesně postižení místo budování tří různých řešení raději nedomluví na jediné službě. Nicméně i my máme např. několik nezávislých a nekoordinovaných elektronických knihoven pro zrakově postižené, takže pokud jde o efektivitu poskytovaných služeb, je asi všude co zlepšovat. O službách a konkrétních technologických řešeních pro zrakově postižené ve Španělsku promluvil Ricardo Garcia ze španělské organizace ILUNION a v poslední dopolední prezentaci ukázala Jana Ecksteinová ze serveru Hithit, že na dobrou věc mohou neziskovky sehnat finance i pomocí malých finančních darů jednotlivců v rámci tzv. crowdfundingu. V odpolední části se program rozdělil do tří sekcí. Nám zrakově postiženým byla asi obsahově nejbližší sekce přístupnosti. Zde byly tři příspěvky věnovány čistě mobilním technologiím – ukázky praktického využití kamery mobilu nevidomými, hlasová asistentka Antelli a mobilní prostředí pro seniory Koala. Též zde byl představen internetový portál FriendlyVox poskytující služby nevidomým. Inspirativní byla také prezentace Marka Salaby, který ukázal, že mnoho menších i větších pomůcek pro zrakově postižené lze nalézt i v běžné obchodní síti. V sekci o vzdělávání a zaměstnávání zaujal příspěvek Michala Jelínka upozorňující na to, že má-li nám veškerá tato technika sloužit, musíme v prvé řadě věnovat péči dobrému výběru vhodné pomůcky a zaškolení v práci s ní. K zamyšlení byl také povzdech Jana Březny z Kooperativy, který by v pojišťovně rád zaměstnal více zdravotně postižených, ale nedaří se mu odpovídající pracovníky sehnat. Zdá se tedy, že ne vždy je problém v zaměstnávání zdravotně postižených jen v neochotě zaměstnavatelů, ale někdy i na straně potenciálních zaměstnanců. A překvapivě i v sekci pro sluchově postižené se našlo něco pro nás. Zdeněk Bumbálek z firmy Transkript online zde představil projekt, ve kterém nevidomí pracovníci přepisují neslyšícím klientům online v reálném čase mluvenou řeč, a pomáhají tak sluchově postiženým v komunikaci s okolím (viz článek Nevidomí pmáhají neslyšícím, pozn. red.). V souvislosti s konferencí INSPO nemůžu opomenout tradičně perfektní technické zázemí zajišťované Střediskem Teiresiás – v každém sále simultánní přepis mluveného slova, tlumočení do znakového jazyka a pro slabozraké účastníky možnost sledovat prezentace zblízka na zapůjčených tabletech. Letošní konference INSPO mě utvrdila v názoru, že moderní technika přináší nám zrakově postiženým možnosti, které jsme nikdy dříve neměli. Z Kongresového centra jsem tedy odcházel s myšlenkou, kterou napsal do svého příspěvku jeden z účastníků literární soutěže na INSPO: „Dnešní doba je pro handicap dobrá.“ Jan Šnyrych # Finanční gramotnost a uplatnění na trhu práce Dne 31. ledna 2015 byl ukončen dvouletý projekt Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR s názvem Finanční gramotnost jako nástroj uplatnění na trhu práce pro osoby se zrakovým postižením. Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. „Hlavním cílem projektu byla prevence sociálního vyloučení a odbourávání bariér v přístupu k zaměstnání prostřednictvím zvyšování finanční gramotnosti osob se zrakovým postižením a využití finanční gramotnosti jako nástroje k získání zaměstnání,“ uvedla manažerka projektu Mgr. Lenka Koubová. Projekt byl určen osobám s těžkým zrakovým postižením v produktivním věku ve všech regionech ČR s výjimkou hlavního města Prahy, Plzeňského kraje a kraje Vysočina. Zaměřoval se zejména na osoby se zrakovým postižením, které měly zájem uplatnit se v profesi finančního poradce. Vzhledem k očekávanému nadpolovičnímu počtu účastníků projektu z řad osob ve věku 50+, který se potvrdil, byl rovněž realizován v rámci EY 2012, Evropského roku stárnutí a mezigenerační solidarity. V průběhu realizace projektu bylo celkem podpořeno 201 osob se zrakovým postižením. Podařilo se zvýšit jejich informovanost prostřednictvím poradenství, zaměřeného na řešení konkrétních nepříznivých situací (např. zadluženost, nedostačující rodinný rozpočet, aj.), nebo kurzu (4 základní kurzy, 2 pokročilé kurzy). 24 absolventů základního a pokročilého vzdělávání se zúčastnilo simulace jednání s finančním poradcem. Při něm si účastníci vyzkoušeli, jak se bránit dotěrnému finančnímu poradci a jak si ověřit, zda poradci skutečně umějí vyřešit klientovy finanční problémy. „Na základě těchto simulací jsme vybrali 12 nejlepších, kteří pokračovali v dalším odborném výcviku a absolvovali tříměsíční praxi pod vedením finanční a pracovní poradkyně,“ dodala asistentka projektu Ing. Alice Martínková. Komplikací u osob se zrakovým postižením při nakládání s finančními prostředky jsou bariéry bránící ve využívání moderních nástrojů, jako jsou bankomaty a elektronické bankovnictví. Tyto bariéry jim pak brání v zapojení se do běžného života např. kvůli obavám, že se špatným zacházením s technologiemi připraví o peníze. „V průběhu realizace projektu bylo proto uskutečněno školení zaměřené na ovládání bankomatů s hlasovým výstupem a elektronického bankovnictví na ozvučeném PC. Těchto instruktáží se zúčastnilo 69 osob se zrakovým postižením v 11 městech,“ poznamenala Mgr. Lenka Koubová. red. # Nevidomí pomáhají neslyšícím Projekt Rozvoj a uplatnění specifických profesních předpokladů osob se zrakovým postižením v asistivních hlasových službách na trhu práce financovaný z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost se pyšní zajímavou ideou: skupina osob se zrakovým postižením bude pomáhat skupině osob se sluchovým postižením. Cílem je kvalifikovat šest již velmi kvalitně píšících nevidomých stážistů na pozici online přepisovatele, kteří budou přes internet zapisovat mluvenou řeč do textové podoby pro osoby se sluchovým postižením, čímž jim usnadní komunikaci ve svém okolí. Nejšikovnějším stážistům bude po skončení projektu nabídnuta práce ve společnosti Transkript online, s. r. o. Měsíce tréninků tak zužitkují rovnou v praxi. Projekt probíhající od května 2014 do června 2015 vznikl společným úsilím organizací Tyflodrom, Transkript online, s. r. o., a Česká unie neslyšících. Zdeněk Bumbálek, Gong/red. # Nová šance v boji proti diabetické slepotě V roce 2013 bylo v České republice evidováno přes 120 tisíc diabetiků s diabetickou retinopatií, z toho jich je postiženo 2900 trvalou slepotou. Přes všechny pokroky v léčbě je nárůst slepoty nezastavitelný. Zvyšování počtu chronických komplikací není vysvětlitelné pouhým nárůstem celkového počtu diabetiků, ale i delší dobou jejich života. Diabetická retinopatie se čím dál tím více v návaznosti na onemocnění cukrovkou objevuje i u mladé populace. Je to daň za životní styl, jehož součástí je nezdravá strava a nedostatek pohybu. Novou nadějí pro pacienty s touto diagnózou je fotodynamická terapie světelnou oční maskou Noctura 400, kdy světelný tok o specifické vlnové délce působí během spánku na oční pozadí. Tato metoda léčby byla vyvinuta v Anglii. V Česku jako první tuto neinvazivní léčbu za pomoci masky použil profesor MUDr. Pavel Kuchynka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Oční maska může být aplikována v jakémkoliv stadiu diabetické retinopatie nebo i u zcela nově diagnostikovaných pacientů. Světelná maska Noctura 400 je certifikovaný a neinvasivní léčebný prostředek. Díky ní mohou pacienti v České republice jako vůbec první na světě zvýšit kvalitu svého každodenního života, a to na základě zcela bezpečné domácí léčby. Světelná terapie byla úspěšně klinicky testována v King`s College v Londýně. Závěry této studie podpořil i tuzemský léčebný projekt, který se uskutečnil ve spolupráci s Oftalmologickou klinikou FKNV v Praze. Fotodynamická terapie světelnou oční maskou Noctura 400 je kontinuální monitorovaný proces léčby diabetické retinopatie, kdy světelný tok o specifické vlnové délce působí během spánku na oční pozadí. Každá oční maska funguje po dobu 12 týdnů, přičemž doporučená frekvence světelné terapie  činí čtyři léčebné cykly do roka. Maska je naprogramovaná tak, aby ji každý pacient mohl používat v rámci svého individuálního spánkového režimu, a to kdykoli mezi osmou hodinou večerní a osmou hodinou ranní. Noc co noc, po celou dobu léčby poskytuje Noctura 400 pacientovi přesně kontrolovanou dávku světelné terapie. Po skončení léčebného cyklu pacient masku zasílá zpět, a to nejen kvůli k bezpečné recyklaci, ale především pro účely vyhodnocení daného léčebného cyklu. Jelikož jde o programovatelný zdravotnický prostředek, maska poskytuje ošetřujícímu lékaři cennou zpětnou vazbu o tom, do jaké míry pacient dodržoval předepsanou léčebnou terapii. Velkou osvětovou kampaň nyní spustil Nadační fond Dar Zraku. Přijíždí se svým OKO Busem nebo dochází zejména do seniorských organizací, kde informuje o zrakových postiženích a jejich řešení. Přednášky se zaměřují nejen na diabetickou retinopatii, ale i na šedý zákal či glaukom. Více o projektu na http://www.diaoko.cz. red. # Pomoc Mongolsku Velvyslankyně České republiky v Mongolsku Ivana Grollová podepsala 6. března s předsedkyní nevládní organizace Mongolská národní federace nevidomých Gerel Dondow projekt na Zlepšení přístupu zrakově postižených osob k informacím. Projekt, vybraný českou vládou spolu s dalšími pěti k realizaci v Mongolsku v roce 2015, zahrnuje dodávku dvou tiskařských strojů v Braillově písmu pro tisk ve formátu 3D a softwarové vybavení pro převod do braillského notového záznamu. Díky tomuto daru vzroste kapacita jediné mongolské tiskárny pro nevidomé a slabozraké, která začala pracovat v roce 2005. Tiskárna patří zmíněné federaci a její zástupci předpokládají, že uvedeným krokem bude v oblasti tisku v Braillově písmu pokryta potřeba zrakově postižených na celém území Mongolska. Distribuci tiskovin zajišťuje jediná mongolská státní škola pro zrakově postižené (116. základní a střední škola v Ulánbátaru) a dosud řídká síť center pro zrakově postižené občany v některých provinciích. TaK # Nová kniha V nakladatelství Triton vyšla v roce 2014 kniha Jak žít s těžkým zrakovým postižením. Jejími autorkami jsou Tereza Kimplová a Marta Kolaříková. Publikace nabízí čtenářům ucelené odborné informace týkající se problematiky zrakového postižení. Nová kniha je určena především rodinám dětí se zrakovým postižením, které chtějí pochopit důsledky vzniklé životní situace a hledat řešení. Dalšími potenciálními čtenáři jsou lidé, kteří ztratili nebo ztrácejí zrak v dospělosti. Třetí skupinou zájemců o tuto brožuru je laická veřejnost, která by se ráda dozvěděla, jak konkrétně a správně lidem se zrakovým postižením porozumět a pomoci. Brožura může přinést nové informace také odborné veřejnosti. Může se hodit zejména zdravotníkům majícím přehled o zrakových vadách, ale hledajícím i souvislosti pedagogicko-psychologické. Dále je vhodná pro psychology, kteří naopak představu o prožívání jedince s postižením a jeho rodiny mají, ale chtějí se lépe informovat a vyznat v přehledu zrakových vad či možných typech kompenzací. Kniha je určena i učitelům, kteří se s dětmi se zrakovým postižením setkávají ve své pedagogické praxi. Brožovaná kniha má 160 stran, její cena je 169 korun. red. # První jarní výlet Začalo nám jaro a my, členové odbočky z České Lípy, jsme měli možnost se vypravit na první jarní výlet. V sobotu 28. března jsme naplánovali výpravu do přírody s krásnou procházkou po krajině, prohlídkou dřevěných soch rozmístěných po obci s lidovou architekturou, dřevěnými domky, postavami z pohádek a malým parkem s vojenskou technikou v obci Doubice. Sešlo se nás celkem 17 lidí a jeden vodicí pes. Obec Doubice s rozsáhlými lesy národního parku Českosaské Švýcarsko leží v nadmořské výšce 390 metrů. Přímo Doubicí prochází hranice s chráněnou krajinnou oblastí, která se rozprostírá v Lužických horách. Na přelomu 15.–16. století byla založena Stará Doubice. Její vznik souvisí se založením sklářské huti, které je datováno rokem 1457. Huť potřebovala k provozu mnoho dřeva, proto zde kvetl dřevařský průmysl. V 18. století vznikla Nová Doubice. Obživu obyvatel zajišťovala práce v lese, výroba nití a zpracování bavlny. V obci se nachází klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1814. Severovýchodně od Doubice můžete navštívit zajímavý Vápenný vrch, který je pozoruhodným výskytem pěti různých horninových typů. Okolí Doubice skýtá spoustu dalších přírodních krás, které je možné navštívit: Kyjovský hrádek, Kyjovské údolí, Falknštejn, Pavlino údolí, Jetřichovice, Rozhledna, Jedlová. Už  zpovzdálí na nás dýchala vůně dřeva. Krásný zážitek nás čekal hned při vstupu pod kamenitou bránou, kde jsme si mohli vše sami osahat. Poznali jsme pískovcový i žulový materiál, na který navazovalo voňavé dřevo různých druhů. Nespočet dřevěných soch nám umožnil si v hlavě rozvinout neskutečnou fantazii tvarů. Od pohádkových postav přes faraonské a bájné sochy. Člověk se mohl vrátit do dětských let a vyzkoušet různé průlezky i vojenskou techniku. Výborným zakončením byl skvělý oběd s kávičkou a dezertíkem v restauraci Stará hospoda, která je součástí areálu. Aby nebyly výčitky po dezertu tak veliké, zakončili jsme výlet příjemnou procházkou k vodopádu. Počasí celkem přálo a umožnilo si den náležitě užít. Roman Vaněk # Expo v Miláně Pátek 1. května je dnem zahájení světové výstavy Expo 2015 v Miláně. Český pavilon představuje návštěvníkům Českou republiku a její regiony. Některé známé památky jsou přizpůsobené pro nevidomé a je možné si je doslova osahat. K haptickému zkoumání je určen také dotyk ruky bývalého prezidenta Václava Havla. Pomocí interaktivního stolu s dotykovým panelem ve tvaru České republiky se návštěvníkům výstavy představí turistické atraktivity od proslulých památek UNESCO přes tradiční lázně až po neobjevené přírodní krásy. Pomocí jednoduchého ovládání dotykového panelu se návštěvníci budou moci seznámit se zajímavostmi jednotlivých regionů. Vstupu do pavilonu vévodí obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. „Je to jakási metafora křižovatky. Z jedné strany reprezentuje civilizaci a vědeckotechnický rozvoj a z druhé strany je to o otevření se přírodnímu světu,“ vysvětluje její autor Lukáš Rittstein. Kromě toho, že má přilákat návštěvníky do pavilonu, funguje socha i jako fontána. „Vytváří duhu a mlhovinu, a je v tom tak obsažena jak Šumava, tak deštný prales,“ popisuje autor netradiční objekt s hlavou velkého kolibříka. Pojetí skulptury u vchodu odráží celou koncepci českého pavilonu, v němž se spojuje příroda s moderními technologiemi. „Je to taková netradiční laboratoř a laboratoř je od počátku symbolem České republiky pro Expo. To bylo původně prezentací vědy, kultury a průmyslu, která má bourat hranice mezi státy a kontinenty. A my máme vědce natolik kvalitní, že dokážou svět nejen inspirovat, ale i ohromovat,“ popisuje generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Jedním z hlavních lákadel je 12 metrů čtverečních živého lesa s miniaturními kamerami, snímači pohybu a projekcemi. Interaktivnost projektu spočívá v detekci přítomnosti návštěvníka - čím déle se v expozici zdrží, tím kamera rostliny snímá blíže a může se dostat až na buněčnou úroveň. Mottem této Laboratoře ticha je také: čím pomaleji jdeme přírodou, tím větší tajemství nám odkrývá. Výstavní prostor s názvem Laboratoř života pak v podobě sedmi uměleckých děl, moderně ztvárňujících české vynálezy a patenty, prostupuje celým pavilonem. „První je dole v jezerní ploše a poslední je nahoře na střeše a člověk, když prochází, tak jde vlastně od molekuly vody, přes rostlinné a živočišné buňky až po tu největší buňku, kterou je planeta,“ dodává Jiří F. Potužník. Českému pavilonu nechybí invence, lehkost a humor. To by mohlo způsobit, že bude lákat k návštěvám a posezení. Italští organizátoři očekávají, že do konce října světovou výstavu v Miláně navštíví na 20 milionů lidí. Tvůrci českého pavilonu doufají, že jím projdou alespoň dva miliony návštěvníků. TaK # Pozvánka na Tmavomodrý festival 2015 Také v letošním roce proběhne v Brně ve dnech 15. a 16. května hudební přehlídka pro zrakově postižené děti a mládež, již 26 let známá pod názvem Tmavomodrý festival. A již po čtyřiadvacáté bude její nedílnou součástí setkání zrakově postižených příznivců výpočetní techniky, které organizuje brněnské TyfloCentrum, a na které vás tímto srdečně zveme. Naše setkání v prostorách sálu Břetislava Bakaly, v budově známé pod označením Bílý dům, bude již tradičně doprovázet výstava výpočetní techniky s úpravou pro uživatele s těžkým postižením zraku. Ta bude probíhat v pátek 15. května od 13 do 18 hodin a v sobotu 16. května od 9 do 12 hodin. V průběhu sobotního dopoledne, konkrétně od 9:30 do 12 hodin, pak bude paralelně s výstavou probíhat i přednášková část, v níž nás prezentující formou krátkých upoutávek seznámí s novinkami v oblasti speciální výpočetní techniky pro uživatele s těžkým postižením zraku. Zástupci osvědčených firem ACE Design, Spektra, Galop, Sagitta a nově také firmy Symbio nám představí to nejlepší ze svých nabídek. Těšit se můžete na nejžhavější novinky z oblasti kamerových lup, nové možnosti a vychytávky nových funkcí nejaktuálnějších verzí počítačových odečítačů obrazovky či na ukázky možností využití celé řady aplikací pro mobilní telefony. To vše vám v krátkosti představí ve svých upoutávkách v přednáškové části programu a následně podrobně předvedou na svých stáncích. Program sobotní přednáškové části je následující: 9:30 Josef Konečný, Hana Bubeníčková, Martin Baláž: přivítání, zahájení 9:45 Marek Susčík, Libor Doušek, ACE Design: ovládání aplikace DotWalker Pro pomocí hlasových příkazů; obsluha aplikace Talkman pro Android prostřednictvím externí klávesnice nebo ovládacích prvků na handsfree. 10:00 Jan Šnyrych, Spektra: ovládání dotykových zařízení iPhone a iPad pomocí klávesnice Rivo 10:15 Michal Jungman, GALOP: SmartVision, chytrý mobilní telefon navržený pro zrakově postižené 10:30 Petr Bláha, Symbio – kamerová lupa Vocatex 10:45 Roman Kabelka, TyfloCentrum Brno: FriendlyVox, portál, kde nevidomí mají přednost 11:00 Jan Šnyrych, Spektra: využití kamery v iPhone 11:15 Matěj Plch: využití kamery v telefonech s OS Android 11:30 Martin Baláž, TyfloCentrum Brno, o. p. s.: Windows 10 11:45 zakončení, rozloučení Chybět nebudou ani pracovnice olomouckých Tyflopomůcek s bohatou nabídkou pomůcek každodenní potřeby, ale i novinek, jimiž jsou rádio Boombox, česky mluvicí hodinky, rohaté Pexeso či hmatová hra Scrable. Na venkovní prezentaci školy vodicích psů Milana Dvořáka pak budete moci pobesedovat přímo s ním o všem, co se týká problematiky výcviku vodicích psů. Na stánku brněnského TyfloCentra si budete moci zakoupit i pár drobností na památku z nabídky naší výtvarné dílny HapAteliér. Letošní ročník jsme se rozhodli obohatit o „pracovní“ setkání uživatelů chytrých mobilních telefonů a speciálních aplikací pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zájemci budou mít příležitost zúčastnit se několika prakticky zaměřených hodinových workshopů, které pro ně organizuje Středisko Teiresiás ve spolupráci s brněnským TyfloCentrem. Workshopy budou probíhat v sobotu od 13 do 16 hodin. A jaká jsou jejich témata? . Seznámení s portálem FriendlyVox: vede Roman Kabelka . Tipy pro praktické využití kamery iPhonu zrakově postiženými: vede Jan Šnyrych . Využití kamery v zařízeních se systémem Google Android: vede Matěj Plch . DotWalker Pro v praxi: vede Libor Doušek a Marek Susčík . Málo známé, ale velmi užitečné funkce JAWSu: vede Michal Jelínek a Michal Jungmann Všechny workshopy proběhnou v nedalekém Středisku Teiresiás, kam se společně přesuneme z Bílého domu hned po oficiálním ukončení výstav a prezentací. Ve Středisku Teiresiás vám nabídneme malé občerstvení a na závěr setkání obdržíte i materiály k prezentovaným tématům na flash disku. Aby bylo možné zajistit občerstvení i dostatečný počet flash disků, je nutné, abychom znali aspoň přibližně počet zájemců. Proto, pokud vážně počítáte s návštěvou Brna a účastí na těchto workshopech, prosíme o vyplnění malého přihlašovacího formuláře na webové adrese: http://tmf2015.jdem.cz/ Přihlásit se můžete také telefonicky nebo e-mailem na kontaktech: Radek Pavlíček: pavlicek@teiresias.muni.cz, 776 733 918 Josef Konečný: konecny@tyflocentrumbrno.cz, 774 715 110 Zde vám rádi zodpovíme i vaše případné dotazy. Pokud byste za námi do Brna rádi přijeli, ale brání vám v tom obava, že to bez doprovodu nezvládnete, tak i tady vám můžeme nabídnout pomoc. Jestli znáte cestu a jste schopni se sami dopravit až do Bílého domu, tak se vás na místě aktivně ujmou naše kolegyně z brněnského TyfloCentra, které vás rády provedou výstavami, zavedou vás do přednáškového sálu, do kavárny či za vašimi přáteli apod. Pokud však zvládnete jen cestu z vašeho bydliště do Brna a do Bílého domu budete chtít doprovodit už od vlaku či autobusu a zpátky, pak je možné si v brněnském TyfloCentru s předstihem domluvit doprovod, a to na telefonních číslech 515 919 670 a 774 715 094, nebo na e-mailové adrese tkacova@tyflocentrumbrno.cz. Na setkání s vámi se za všechny pořadatele těší Pepa Konečný Radek Pavlíček # Johnny Blue V sobotu 28. března se v Městském divadle Brno odehrála světová premiéra muzikálu Jonny Blue. Hlavním hrdinou autora a režiséra Stanislava Moši je nadaný nevidomý zpěvák s kytarou. Zárukou úspěchu by měla být také hudba německého hitmakera Ralpha Siegla. Johnny Blue je nevidomý pouliční zpěvák, kterého ďábel, zde v podobě hříšně krásné dívky Satany, svede na svou cestu. Výměnou za něco tak nehmatatelného a nejistého, jako je duše, nabídne Satana Johnnymu „dar“ vidění. Dokud Johnny zpívá na ulici, vede spokojený život. Má vedle sebe svou milovanou Marii, a tak se zdá, že mu nic nechybí. Pak se ovšem objeví přítel z dětství Fred, který jej přesvědčí, že se stane jeho manažerem a dostane jej do velkého šoubyznysu. Johnny má totiž vzácný talent, na němž se může přiživit i spousta okolních rádoby přátel. Johnny v nablýskaném pozlátkovém světě pomalu ztrácí svou původní tvář, vzdaluje se milované Marii a čím větší je jeho sláva, tím osamělejším se stává. S příchodem Satany se situace ještě přiostřuje. Johnny sice uvidí svět kolem sebe, svoji duši však zcela ztrácí. Naštěstí je tu ovšem ještě Marie, která na starou lásku nezapomíná a stojí jí za to o ni, respektive o něj, bojovat i se samotným peklem… V tomto novém, aktuálním pojetí známého faustovského příběhu, se v roli nevidomého hrdiny střídají Dušan Vitázek a Jiří Mach. „Vytvořit postavu nevidícího nebylo kupodivu zase tak složité. Ale zřejmě je to i proto, že hodně starostí se mnou, tedy se slepým muzikantem, jednoduše nechávám na scéně svému okolí. A za tmavými brýlemi se skutečně snažím mít často oči zavřené a nechávám se spoluhráči, tak, jak jim velí scénář, vodit z místa na místo. Někde mě postaví, dají mi do ruky kytaru, na krku mám držák s foukací harmonikou a hraju. Autor a režisér představení Standa Moša nám sice nabízel před začátkem zkoušení možnost exkurze do zařízení na oční kliniku a mezi skutečné nevidomé, ale poté, co jsme začali zkoušet, jsme zjistili, že to nebude třeba,“ popsal Dušan Vitázek. Podle něj byl paradoxně pro něho mnohem obtížnější moment, kdy v příběhu do té doby slepý muzikant Johnny Blue prohlédne. „Zrak se mi na scéně vrací během okamžiku asi tak, jako když se rozsvítí v úplně tmavé místnosti, a na našem výkonu to musí být znát,“ dodal představitel hlavní role. Nejbližší reprízy muzikálu jsou na programu 22. a 23. června. TaK # Stalo se, nestalo Pod tímto názvem vydal Jiří Maršálek již svou osmou knížku. Její křest se uskutečnil v úterý 31. března v hudebním salónku Knihovny Jiřího Mahena v Brně. „I když nevidomý, tak se snažím lidi zaujmout svou tvorbou. Píši z důvodu, že mě to baví a také proto, že se to líbí mým čtenářům. Za období mého psaní se jich docela dost vytvořilo. Tomu jsem opravdu rád,“ uvádí autor v předmluvě publikace a dodává: „V dnešní době, kdy máme samé špatné zprávy, násilí, vulgaritu, aroganci a sprostá slova, je určitě příjemné se začíst do laskavého humoru veselých trapasů lidiček kolem nás. Nebo do dobrodružných snů vodicího psa s jeho věrnými kamarády.“ Při volbě názvu se Jiří Maršálek nechal inspirovat televizním seriálem Věřte, nevěřte. Knížka má dvě části. V první si čtenář v deseti příbězích může vyzkoušet, který je pravdivý, a který je fantazií, fikcí. Na konci první části je rozuzlení jednotlivých příběhů. V druhé části jsou barvitě vylíčeny divoké sny Césara (vodicího psa páníčka), který se stává admirálem plachetnice. Je to poutavé vyprávění o hledání tajuplného ostrova. V poeticky laděném vystoupení kmotr knížky Michal Kolařík při jejím křtu mimo jiné řekl: „Talent je charakterizován třemi pé. První pé je posedlost a v té posedlosti můžeme vidět i to, co píše Jirka v úvodu – proč píše. Druhé pé je pracovitost a o té si myslím, že nemůže být pochyb, protože tato knížka, kterou budeme křtít, je knížkou již osmou. To třetí pé je pokora. Až si přečtete úvod, tak poznáte, že i z něj ta Jirkova pokora vyzařuje.“ Iva Týcová, která ilustrovala autorovy předchozí knižní tituly, tentokráte však v roli knižní kmotry ocenila autorovy zkušenosti a moudra, s nimiž nevtíravým způsobem přibližuje čtenářům život zrakově postižených. Pro demonstraci si vybrala příběh Bílá hůl. Knížka je zatím k dispozici v tištěné formě, na CD nosiči spatří světlo světa kolem Vánoc. Jiří Reichel # Představ si V roce 2012 natočil polský režisér Andrzej Jakimowski v portugalsko-francouzské koprodukci film s názvem Představ si (na některých festivalech uváděný s titulem Imagine), který se odehrává na klinice pro nevidomé děti. Přestože se tento pozoruhodný snímek nedostal do české distribuce, byl v roce 2013 uveden v rámci Polské sklizně na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Tento koprodukční film s sebou nesl značná očekávání. Jednalo se o zatím nejambicióznější Jakimowského snímek, poprvé natočený v angličtině, s relativně skromným rozpočtem kolem dvou milionů euro, zároveň se dvěma výraznými hereckými osobnostmi v hlavních rolích. Režisér tentokrát vsadil na herce Edwarda Hogga (Bunny a býk, Komik), do titulní ženské role obsadil Alexandru Marii Laru (Control, Předčítač). Nezastupitelné místo mají ve filmu i neherci, zejména nevidomé děti a mladiství různých národností. Děj se odehrává na lisabonské klinice pro zrakově postižené, kam přichází protagonista Ian (Edward Hogg). Jako specialista na prostorovou orientaci má učit mladé klienty vnímat prostor. Ian je sám nevidomý. Nechodí však s holí a jeho metody nejsou konvenční. Používá echolokaci: pomocí odrazu zvuku (např. luskáním prsty) dokáže určit umístění objektů. Jeho příchod a netradiční hodiny znamenají na klinice oživení stereotypu – jsou událostí, protože Ian zapojuje do světa nevidomých imaginaci. Díky ní dokáže z dobrovolné izolace vyvést také do té doby uzavřenou dívku Evu. Zároveň se ale dostává do střetu s autoritami, zejména doktorem (Francis Frappat), který zpochybňuje věrohodnost a bezpečnost Ianových postupů. Scény na dvorku, kdy Ian učí své žáky naslouchat konkrétním zvukům a vybízí je k přemýšlení, jsou nezapomenutelné. Režisér totiž divákovi ukazuje jen tolik, aby také mohl spolu s hrdiny hádat a představovat si, kdo může být nositelem zvuků. Ty jsou v Imagine velmi podstatné, protože dávají prostor fantazii. Většinu času je soustředění upřeno pouze na obrazy a zvuky, jen občas se ozve minimalisticky hravý hudební doprovod. Když se při jedné z hodin žáci pokouší nalít vodu do sklenice tak, aby nepřetekla, odehrává se ve filmu audiovizuální koncert, při kterém není k vidění zdánlivě nic neobvyklého, ale ve skutečnosti je překrásný zážitek. Zmíněné scény ve škole a na dvorku se vyznačují poklidem a zdánlivým bezpečím. V momentě, kdy Ian spolu s Evou opustí známý svět kliniky a kráčejí rušnou ulicí, vnímají parfémy lidí a okolní zvuky nebo přecházejí silnici, zapojuje se do tempa i dynamická kamera: rozpálené město, přeplněné chodníky rychle kráčejících lidí a hustý provoz na silnici. Hlavní hrdina filmu se, jak je pro režiséra Jakimowského typické, odlišuje od davu svou schopností vnímat něco navíc. Ian se snaží své vidění předat mladým žákům a u Evy i Serrana se mu to postupně daří. Režisér přitom vypráví o zdánlivě obyčejných věcech kolem nás tak, že uhranou svou krásou. Tentokrát si vybral prostředí Lisabonu, ze kterého vidíme jen opravdu nepatrné množství míst. Nejde o prohlídku města ve stylu evropských filmů Woodyho Allena, do Lisabonu se pravděpodobně nebudete chtít hned po skončení filmu vydat.  Důležité je zde opět to „něco navíc“, co pro mnoho lidí zůstává skryté – i když vidí, jsou vlastně slepí a uzavření, protože nevnímají svět kolem sebe. Sám Jakimowski podotkl: „Metody používané nevidomými lidmi k orientaci ve světě kolem nich jsem shledal poetickými a zároveň absolutně kinematografickými.“ Silným momentem filmu je scéna nočního výletu Iana a dalšího z nevidomých klientů Serrana (Melchior Derouet) za poznáním. Nelze opomenout jednu z nezbytných esencí Jakimowského snímků: jemný humor. Je zde přítomen třeba ve chvíli, kdy žáci vychytrale testují, zda Ian skutečně při chůzi nepoužívá hůl. Imagine není narativně nikterak složitý film, dalo by se říct, že je ideální pro každého, kdo je alespoň trochu otevřený a vnímavý. Jeho kompozice je promyšlená až do posledního záběru a jednotlivé záběry samy o sobě nesou fotografickou kvalitu. Za zmínku stojí, že Edward Hogg prošel před natáčením echolokačním výcvikem a svou roli zahrál s neprůhlednými kontaktními čočkami. Jeho výkon je naprosto brilantní a kdo tohoto herce nezná, může se snadno domnívat, že je skutečně nevidomý. TaK # Květiny v Olomouci Tématem jarní etapy Mezinárodního zahradnického veletrhu Flora Olomouc byl letos od 23. do 26. dubna motiv Zahrada smyslů. Svaz květinářů a floristů ČR se ve spojení s tímto zaměřením a zadáním své floristické soutěže rozhodl podpořit výstavu Neviditelná Olomouc. Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity a s Tyfloservisem Olomouc na ní představil florální objekty zajímavé svou vůní, texturami a strukturami nebo zvukovými efekty. Svaz květinářů a floristů je tradičním pořadatelem floristických soutěží. Letos opět nabídl soutěžní téma, přitažlivé pro zrakově postižené – vnímání jarních kompozic hmatem a čichem. Soutěž v aranžování květin, kterou svaz v dubnu uspořádal  pro začínající i zkušené floristy, měla název Jaro všemi smysly. Soutěž měla dvě kategorie – junior a senior. Zadáním pro seniory bylo vytvoření sesazované nádoby – voňavé kompozice se zastoupením cibulovin a na jaře kvetoucích květin a zajímavým ztvárněním nádoby, které mělo podněcovat smyslové vnímání hmatem. Soutěžící museli vysadit rostliny do substrátu v nádobě tak, aby byly schopné plnit svou dekorativní funkci po celé období jara. Samotná nádoba o minimálním půdorysu 30 centimetrů musela mít autorsky zpracovaný povrch, stimulující hmat pozorovatele, a zároveň působit esteticky spolu s výsadbou. Nádoba byla v soutěži hodnocena jako důležitá dekorativní součást celku. Rostliny mohly být vhodně doplněny různými přírodninami, živými či suchými větvičkami, proutím, dřevem, sušinou, kameny atd. Živý materiál však musel ve výsledku převažovat nad dekorativním. Junioři do dvaceti let dostali za úkol uvázat kytici pro slabozrakou nebo nevidomou osobu, která zaujme svou vůní a je stimulující i pro hmat. Podmínkou bylo zpracovat rostlinný materiál tak, aby vydržel minimálně čtyři dny. Na doporučení pořadatelů použili květiny a dekorace, které svými vlastnostmi dokáží zprostředkovat vnímání kytice i zrakově postiženému člověku. Vhodné a žádoucí přitom bylo použití různých aromatických rostlin, kořeninových rostlin nebo bylinek, zajímavých svou vůní, a rostlinného materiálu, který byl podnětný hmatově. Do kytice mohli použít rostliny živé i sušené nebo jinak preparované, nicméně ve výsledné kompozici musel živý materiál převládat. Soutěž floristů vyvrcholila ve středu 22. dubna slavnostním vyhlášením výsledků na olomouckém výstavišti. Na Neviditelné výstavě budou květinové kompozice připravené pro zrakově postižené i pro běžnou veřejnost ve dvou etapách. První z nich začala spolu s jarní etapou Flory Olomouc 23. dubna. Druhá se pak bude pojit s letní etapou této mezinárodní květinářské výstavy, která se bude konat od 20. do 23. srpna. Taťána Králová # Safari ve Dvoře Králové Východočeské město Dvůr Králové nad Labem leží v široké kotlině Chlumecké tabule 30 km od Hradce Králové v okrese Trutnov. Není odtud daleko ani do Krkonoš či sousedního Polska. Město se do povědomí českého národa zapsalo výrazněji dvakrát. Poprvé v 19. století nálezem „falešného“ Rukopisu královedvorského a podruhé v polovině 20. století, kdy zde vznikla zoologická zahrada nového typu – safari. Na místě dnešního Dvora Králové nad Labem stál od roku 1139 knížecí dvůr Chvojno. Přemyslem Otakarem III. založené město se v roce 1399 stalo městem královniným. V 17. století se nevyhnulo švédskému plenění. Po staletí se zde udržovala tkalcovská a barvířská tradice. Ta se promítla i do 20. století, kdy ve městě vznikly závody Tiba a Juta. V historickém jádru se zachovaly renesanční a barokní domy, renesanční radnice, novorománský kostel, gotické městské opevnění s Šindelářskou bránou, Hankovo divadlo z roku 1876. Ve městě se narodil známý český sochař Otto Gutfreund (1889-1927), autor sousoší z Babiččina údolí v Ratibořicích. V roce 1817 nalezl ve sklepní kobce Václav Hanka knihu básní, tzv. Rukopis královédvorský psaný staročeštinou. Až po 70 letech se po dlouhých vědeckých sporech prokázalo, že jde o podvrh. Pro turisty je však v současné době největším lákadlem místní zoologická zahrada. Vznikla v roce 1946 na ploše téměř 100 hektarů. Byla koncipována jako safari ve volných výbězích v lesnaté a luční krajině se skupinami africké zvěře s některými ohroženými druhy. Najdeme zde zebry, antilopy, nosorožce bílé i černé, levharty, lvi berberské, gorily, šimpanze, lemury, surikaty, langusty, exotické ptactvo, plazy a rybičky. Výběhy doplňuje přístřešek s prosklenou částí a pavilony pro návštěvníky. K nosorožcům a žirafám vedou můstky s vyhlídkami. Budují se další vyhlídkové plošiny. Děti se mohou vyžít na hřišti s mnoha atrakcemi. Návštěvníci ZOO se mají možnost občerstvit v restauraci se zahrádkou U Lemura. Za sklem pavilonu v její blízkosti je přitom možné pozorovat dovádění lemuří rodinky. Královedvorské safari slouží jako genetická banka. Je zde umístěna veterinární klinika a Ústav pro diagnostiku a chráněnou reprodukci zvířat. Nenechte si ujít návštěvu dvou tropických pavilonů – Vodního světa, Ptačího světa, expozici želv obrovských, talapoina severního, langhy madagaskarské, okapi a antilop koňských. Součástí dvorské ZOO je animalistická galerie s 84 obrazy vývoje pravěkých zvířat na zemi malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Od roku 1983 je umístěna v budově Neumanovy vily. Najdeme zde i expozici afrických předmětů – masek, sošek, batik, šperků, bubnů ze sbírek Josefa Vágnera a kreslíře Jiřího Neprakty Wintera. Josef Vágner byl jedním z hlavních iniciátorů založení dvorské ZOO a jejím dlouholetým ředitelem. V expozici najdete model odchytového tábora v Ugandě s puškami, objektivy atd. V prodejně si můžete zakoupit jako suvenýry předměty afrických tradičních výrobků. ZOO pořádá celoročně mnoho akcí pro veřejnost, pro děti a školní mládež. Královedvorská ZOO je umístěna v rovinatém terénu polabské krajiny. Na rozdíl od většiny zoologických zahrad v České republice, které mají kopcovitý terén. Je tudíž snadno zdolatelná i pro méně zdatné návštěvníky z řad zrakově postižených. Aby byl zážitek dokonalý, mohou nevidomí využít zdejších služeb ve formě komentovaných prohlídek nebo návštěv pavilonů, doplněných komentovaným krmením zvířat. Dalším doplňkem je haptická prohlídka s vybranými exponáty afrických sbírek v Neumannově vile. Je možné si domluvit i speciální přednášku s hmatovými ukázkami částí zvířecích těl – rohy, parohy, kosti, kopyta, kůže atd. Vstup do expozic Neumannovy vily je zdarma. Pokud vám na návštěvu nebude stačit jeden den, můžete se ubytovat v hotelu Safari, který je součástí celého areálu spolu s restaurací U Lemura. Ve městě kromě toho najdete i muzeum automobilových veteránů a textilní muzeum. Cestu do ZOO najdete snadno, neboť na každé křižovatce ve městě jsou umístěny plastiky zvířat. Pokud vás tento tip na výlet zaujal, navštivte královédvorské safari co nejdřív. Já jsem tak se svou rodinou učinil letos na jaře a byli jsme spokojeni. A když už budete ve dvoře Králové nad Labem, nezapomeňte na návštěvu blízkého Šporkova Kuksu s galerií Braunových soch nebo pevnosti v polském Klodsku. Hodně zážitků vám přeje Milan Linhart # Betlém na dotek Dalším českým skanzenem, který připravuje speciální prohlídkový program pro nevidomé návštěvníky, je po skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm nyní Betlém, soubor lidových staveb v centru města Hlinsko. Soubor lidových staveb Vysočina má připravený program Betlém na dotek. Roky zvažovaný a diskutovaný projekt nakonec odstartovala studentka pedagogiky Tereza Hrdličková. „Po několika letech intenzivního přemlouvání se nám tak díky konkrétnímu úkolu konečně podařilo navázat spolupráci s katedrou speciální pedagogiky Univerzity Hradec Králové a jedna ze studentek magisterského studia si jako svou magisterskou práci vybrala přípravu prohlídky památkové rezervace Betlém pro zrakově postižené,“ popsala Ilona Vojancová, vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina. Projekt Betlém na dotek jako první testovali klienti z královéhradeckého TyfloCentra. „Absolvovali jsme s nimi zkušební prohlídku. Dopadla dobře, proto ji budeme nabízet. Je určena nejen dospělým návštěvníkům, ale dá se přizpůsobit i pro nevidomé děti,“ dodala vedoucí. Během prohlídky si návštěvníci projdou tři domky, kde si budou moci osahat typické vybavení. Jsou pro ně připravené i hmatové mapy, znázorňující rozmístění staveb v areálu skanzenu. Ukázkový model přiblíží dispozice objektu a hlavní zdobené prvky Horácka, záklopové prkno, lomenici a okřídlí. „Návštěvníci si mohou hmatem udělat představu o tom, jak taková lomenice vypadá, kde se nachází, co je to šindelová střecha. Dokonce si mohou dva šindele sesadit. K ohmatání jsou připraveny předměty z jednotlivých expozic. V závěru prohlídky je připravena „ochutnávka“ koření a bylinek v plátěných sáčcích,“ přiblížila Ilona Vojancová expozici určenou ke zkoumání hmatem a čichem. Průvodci ve skanzenu Betlém absolvovali školení, jak hovořit s nevidomými, čemu věnovat zvýšenou pozornost, jakých chyb se zásadně nedopouštět. Není totiž jednoduché zbavit se mnohaletých zvyků a automatismů. Prohlídka Betlém na dotek nemůže být uspěchaná, protahuje se až na sto dvacet minut a je třeba si ji dopředu včas objednat. Kontaktní telefon na průvodce Betléma je 469 311 429, e-mail vysočina@npu.cz. Právo/red. # Černobílé problémy Řídí kandidát mistra šachu Stanislav Juříček (Vsetín) Úloha č. 5 Valerij Rezinkin (Bělorusko) 4557 Freie Presse 28. 8. 2006 Bílý: Kd2, Dg2, Vh7, Se1, Jb4, Pb5, b6, d3, e4, h3 (10) Černý: Kf6, Pd4, e6, f5, g6 (5) Mat 3. tahem (C+) Trojtažka, kterou sestavil současný, velmi aktivní a významný běloruský autor má poměrně neobvyklou stavbu a v dnešní době se vidí jen zřídka. Důvody jsou dva: 1. Konstrukce je v tempovém provedení. 2. Vidíme zde zřetelně velký nepoměr mezi počtem bílých a černých kamenů. V prvním případě vám to připomene spíše dvojtažku, protože tam se tato konstrukce vyskytuje daleko častěji, v tom druhém pak nabudeme přesvědčení, že matové vedení najdeme snadno (ovšem při hledání řešení zjistíte, že tomu tak není). Ať tak, či onak, objevíte-li, jak se dostat ve třech tazích na kůži černému králi, budete určitě překvapeni, kolik matových zakončení tato trojtažka obsahuje – bude jich neméně než devět a jedno hezčí než druhé! Řešení úlohy č. 3 (Bogdanov) z března 2015: 1.Dxf6/xg7/f7/e8? d3!, 1.Dg3/g5/d3? e5!, 1.Dg2? Sxg2!, 1.Df5? exf5!, 1.Ve5? fxe5!, 1.De4? Sxe4!, 1.Jxf6? gxf6!, 1.Jf4? Jxf4!, 1.Jb6? Jxb6!, 1.Je3? dxe3! – 1.Dg4! [tempo] 1.-d6 2.Dxe6#, 1.-g6/g5 2.Jxf6#, 1.-e5 2.Dxd7#, 1.-f5 2.Ve5#, 1.-d3 2.Je3#, 1.-Jc7/b6 2.J(x)b6#, 1.-Jg5/f4/f2/g1 2.J(x)f4#, 1.-Sg2 2.Dxg2#, 1.-Sf3 2.Dxf3#, 1.-Se4 2.Dxe4#. V obsahu je 15 svůdností v deseti pokusech a stejné počty jsou i v možných obranných tazích a výsledných variantách. Krásná tempová úloha. Další body za správné řešení v soutěži získali: Ondrej Čanecký z Doks, Miloš Černý z Brna, Jan Horák z Děčína, Josef Lachman z Mladé Boleslavi, Antonín Maňák z Louky nad Veličkou, Rostislav Miller z Bludova, Jan Olejník z Málkova, František Skoumal z Bludova, Petr Šíma z Chromče, Irena Šourková z Děčína a Kostas Zisopulos ze Dvora Králové. red. # Brno opět mistrem Prvoligová celoroční soutěž zrakově postižených kuželkářů byla uzavřena v sobotu 18. dubna vzájemným utkáním v současné době dvou nejlepších našich oddílů. Výhrou domácí rokycanský SKK-ZP 8 : 4 nad Sokolem Brno IV „A“ se bodově dotáhl na svého soupeře. Při rovnosti 14 bodů o titulu mistra České republiky pro sezónu 2014/15 musely rozhodnout až dílčí body za výhry, kterých Brňáci nasbírali 76 a rokycanští „jen“ 70. Třetí místo s osmi body obsadilo „áčko“ Slavie Praha – OZP. Na čtvrtém místě skončil Zrapos Opava se čtyřmi body a sestupující Zora Praha na páté příčce zůstala bez bodů. Vítězem 2. Ligy se stalo „béčko“ Sokola Brno IV s 10 body a v příští kuželkářské sezóně doplní prvoligovou pětici družstev. Druhé místo vybojoval SK „Handicap(?)“ Zlín se 6 body před Jiskrou Kyjov (5 bodů) a SK Slavia Praha „B“ (3 body). Jiří Reichel # Velikonoční nadílka v Zábřehu Na Bílou sobotu 4. dubna si v Zábřehu na Moravě dali dostaveníčko finalisté Českého poháru jednotlivců, který pořádala sekce kuželek Českého svazu zrakově postižených sportovců. Pořadatelství se ujal místní kuželkářský klub v čele s českým reprezentantem Martinem Sittou, který odvedl skvělou práci. Pro účastníky optimální podmínky, a ti se jim snažili předvést co nejlepší výkony. V kategorii open vedl před finálem Zdeněk Paulus z SK Michálkovice ZPS. Ve finále se mu však příliš nedařilo, a to byla příležitost pro jeho pronásledovatele. Nakonec se z vítězství ve finále i celkovém radovala výkonem 670 bodů Marie Gutová z TJ Jiskra Kyjov, stříbrnou příčku uhájil Zdeněk Paulus a bronz putuje zásluhou Davida Mašky do Brna. Bez účasti Karla Pařila byl největším favoritem kategorie B3 rokycanský Václav Webr, který od úvodního hodu nenechal nikoho na pochybách a skvělým výkonem 724 bodů zvítězil ve finále rozdílem třídy. Stříbrnou příčku obsadila po tuhém boji Jaromíra Nývltová ze Zory Praha o pouhé 3 body před Ivanou Vlachovou ze Sokola Brno IV. V konečném pořadí poháru si za vítězným Václavem Webrem své pozice vyměnily. Kategorie B2 přinesla vyrovnaný souboj čtyř hráčů, z něhož nakonec čtvrtou příčku ve finále obsadila Anna Paulusová (675) z SK Michálkovice ZPS. I toto umístění jí nakonec stačilo k obhajobě loňského vítězství v Českém poháru. Druhou příčku v něm obsadil ve finále třetí Vladimír Odstrčilík (688) z SKK ZP Rokycany. Bronz putoval zásluhou ve finále druhého Petra Mrkvičky (698) do Opavy. Vítězství ve finále získal Jan Kemeny (711) z SKK ZP Rokycany. Jeho pozdní finiš však v konečném účtování stačil pouze na čtvrté místo. Závěr celého finále obstarala kategorie B1 a bylo to doslova sólo Daniely Hladíkové ze Sokola Brno IV. Svůj triumf ozdobila skvělým výkonem 733 bodů. Druhé místo ve finále obsadil František Koplík z TJ Jiskra Kyjov, ale na stupně vítězů v celkovém hodnocení mu to nestačilo. Na ty naopak vystoupila ve finále třetí Eliška Čermáková z SK Slavia Praha OZP. Celkovou třetí příčku v poháru uhájil její oddílový kolega Pavel Petříček. Český pohár 2014/15 je minulostí, ale již nyní připravuje sekce kuželek ročník nový a věřme, že stejně úspěšný jako ten letošní. V. W.