ZORA časopis pro zrakově postižené Ročník 97 Číslo 9 Květen 2013 Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel Redaktorka: Mgr. Taťána Králová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 Fax: 221 462 471 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR Tiskne: KTN v Praze Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost Vychází dvakrát měsíčně Roční předplatné činí 72,- Kč Obsah: K významnému výročí profesora Aloyse Klara Zemřela Mgr. Jaroslava Jesenská Ze zasedání Republikové rady SONS ČR Sociálně právní komise SONS ČR informuje Lepší vyhlídky pro diabetiky V Olomouci vznikne tyflolaboratoř Nadějné vyhlídky V Plzeňském kraji Klíčů přibývá pomalu Pozvánka na setkání Technika pomáhá Taktilní pásy Jubilejní Velikonoční koncert Benefiční koncert Mathildy Doteky Ocenění pro brněnskou knihovnu Vidím tě Škoda muzeum opět zve Za poznáním Horňácka Černobílé problémy Velikonoční turnaj v kuželkách a simulované střelbě S větrem ve vlasech # K významnému výročí profesora Aloyse Klara (dokončení z čísla 7) Příchod do Prahy v roce 1806 otevřel Aloysi Klarovi nové pole působnosti. V té době chtěl právě místodržící v Praze hrabě J. Wallis a úzký okruh jeho přátel užít náhodně uvolněných peněz k založení nějaké instituce pro slepé a hledal odborníka, který by zpracoval statut a určil způsoby práce. Věhlas o dobročinné a pedagogické činnosti Klara způsobil, že tím odborníkem se stal právě on. Tak byl Klar povolán do skupiny zakladatelů prvního slepeckého výchovně vzdělávacího zařízení v Českých zemích, Soukromého ústavu pro slepé děti a na oči choré v Praze, který byl založen v roce 1807 na Hradčanech. Tu se poprvé setkává s problematikou slepců. Ujímá se jí s nevšedním zápalem, dává jí všechny své síly a téměř veškerý svůj majetek. Získává pro ni i svou rodinu tak, že po tři generace spojili Klarové své osudy s řešením otázky slepeckého života. Aloys Klar se stal prvním ředitelem ústavu a sám zde řídil vyučování, což byla tehdy činnost průkopnická. Vedle statutu vypracoval i směrnice pro jejich výchovu. Stal se zakladatelem slepeckého školství u nás. Vycházel ze zásady, že i slepec musí být vzděláván a připraven na život. Jeho obětavost neznala téměř mezí. Po určitou dobu opatroval ve své domácnosti několik slepců jen proto, aby mohl dobře odpozorovat jejich potřeby a vtělit je do směrnic nového zařízení. Z vedení „Hradčanského ústavu“ odešel Aloys Klar v roce 1828, aniž byla kdy vysvětlena příčina jeho odchodu. Nevyjádřil se k tomu ani sám ve svých životopisných vzpomínkách. Více než dvacet let pracoval Klar pro blaho „Hradčanského ústavu“. Došel k názoru, že osudy slepců nevyřeší jen ústav pro několik desítek slepých dětí, je nutno řešit osud všech slepců. Protože tenkrát nebylo myslitelné, že by monarchie svým opatřením tyto osudy slepců řešila, snažil se Klar svým vlivem získat podporu šlechty, prosperujících peněžních ústavů i továrníků k tomu, aby zakládali nadace, z jejichž výnosu by bylo možné stále počet dětí v ústavech zvyšovat. Sám dával takovému počínání vzorný příklad. S velkým obětováním svým i své rodiny založil Klarovu slepeckou nadaci, která od počátku zajišťovala umístění jednoho slepého dítěte z Litoměřicka do ústavu. Hradčanský ústav však pečoval jen o děti do jejich dvacátého roku věku. Klarovi nedala tato skutečnost pokoje a po několikaleté přípravě vydává v roce 1831 spisek, ve kterém volá po lepším řešení slepecké otázky – totiž rozšíření péče na slepce od raného věku až do stáří. Obrací se na nejvlivnější kruhy. Žádá o pomoc a dary pro uskutečnění své myšlenky. Doba byla jeho záměru příznivá. V květnu 1832 pronajal Aloys Klar obytné prostory na Velkopřevorském náměstí v Praze na Malé Straně pro nově zřizovaný Zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro slepce. Jako den slavnostního otevření tohoto ústavu schválilo c. k. zemské prezidium 4. říjen 1832. Cílem bylo naučit slepce nějakou činnost, kterou by se pak mohli živit, protože žádné sociální pojištění tehdy nebylo. Dílo profesora Klara si získalo nejenom v Praze, ale i v celém Rakousku velikého uznání. V roce 1831 byl jmenován čestným měšťanem města Prahy. Dostalo se mu i dalších poct, z nichž nejcennější pro něho bylo pojmenování „otec slepých“, jímž jej označovali sami nevidomí. Profesor Aloys Klar zemřel ve věku 70 let 25. března 1833 po životě vrchovatě naplněném péčí o slepce. Je pochován na pražském břevnovském hřbitově. Císařským dekretem bylo rozhodnuto, že ústav se musí jmenovat „Klarův“. V roce 1833 započala a v roce 1848 byla dokončena stavba Klarova ústavu. Podle Klarova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara dostalo prostranství před ústavem v roce 1922 název Klárov. Dnes je tu rušná dopravní křižovatka a stanice metra A Malostranská. Po roce 1833 se vedení ústavu ujala zakladatelova manželka Rosina Klarová spolu se synem Pavlem Aloisem Klarem (1801–1860) a dále pak vnuk Rudolf Maria Klar (1845–1898). Smrtí rytíře Rudolfa Maria Klara rod Klarů končí. Péči o nevidomé věnovali profesor Klar a jeho potomci nejen téměř veškeré své finanční prostředky, ale zejména pečeť neutuchající osobní angažovanosti a horlivosti. Poctivě se pokoušeli naplnit svoje životní krédo: „Prospěti lidstvu podle nejlepších svých sil“. V roce 1932 byla ústavu ke stému výročí jeho založení předána k užívání nová funkcionalistická budova v Praze-Krči. Od roku 1948 se ústav stal státním školským zařízením pro zrakově postižené. V současné době funguje jako Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara. ? Ve středu 10. dubna uspořádala Evropská numizmatická asociace ve Střední škole a Mateřské škole Aloyse Klara v Praze-Krči prezentaci a uvedení do oběhu pamětní stříbrné mince v nominální hodnotě 200 Kč, kterou vydala Česká národní banka při příležitosti 250. výročí narození Aloyse Klara. Autorem schváleného návrhu mince je Branislav Ronai. ? Zastupitelstvo města Úštěk letos schválilo změnu názvu Základní školy v Úštěku na Základní škola Aloyse Klara. ? Cenu Aloyse Klara pro osobnost, která se významně zasloužila o rozvoj sociální oblasti ve městě Litoměřice, získala letos v březnu dlouholetá ředitelka litoměřické diecézní charity Růžena Kavková. K předání ocenění – keramického anděla – došlo v německé Fuldě, která je partnerským městem Litoměřic. Vzhledem k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti získala ocenění i nevidomá dobrovolnice Irene Kersting, která se ve Fuldě a okolí věnuje již 40 let práci s nevidomými a jinak handicapovanými lidmi. ? Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci se Společností pro obnovu památek Úštěcka, Střední školou a Mateřskou školou Aloyse Klara a Technickým muzeem v Brně pořádá k 250. výročí narození Aloyse Klara od 17. dubna do 31. května v Křížové chodbě Karolina (Ovocný trh 3, Praha 1) výstavu pod názvem Tys mě vedl… Zpracoval Jiří Reichel # Zemřela Mgr. Jaroslava Jesenská V pondělí 25. března po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 63 let zemřela významná pracovnice hnutí zdravotně, zejména zrakově postižených Mgr. Jaroslava Jesenská. S Jarkou jsem se znal od roku 1969, kdy jako čerstvá absolventka střední ekonomické školy nastoupila do nově založeného Českého svazu nevidomých a slabozrakých. V období velké naděje, kdy po 20 letech opět mohli zrakově postižení rozhodovat samostatně o svých záležitostech. Vznikalo hodně nových specifických základních organizací nevidomých a slabozrakých. Často jsem byl s Jarkou vysílán na schůze po celé vlasti. Velmi se mi líbilo, že Jarka nemířila hned za předsednický stůl, ale procházeli jsme kolem jednotlivých stolů, pozdravili se se členy, prohodili pár slov… Jarka totiž uměla pohladit nejen rukou, ale i milým slovem. Brzy byla mezi funkcionáři i členskou základnou známá, oblíbená a uznávána. Měla ráda mladou módu i recesi, s níž občas vytočila i své nadřízené. Svěřené úkoly ovšem plnila svědomitě a spolehlivě. Měla vysoce vyvinuté sociální cítění a smysl pro zodpovědnost. Oplývala též mnoha užitečnými nápady, které byla schopna s přáteli prodiskutovávat i u půllitru piva či sklenky vína. Třebaže normalizace výrazně oklešťovala samostatnost slepeckého hnutí, zastihla jej však v situaci, kdy „slepecký vlak“ už byl řádně rozjetý a měl jasnou vizi, co je potřeba pro lepší kvalitu života těžce zrakově postižených spoluobčanů dělat. Byly to zejména rozpracované programy sociální rehabilitace prostorová orientace a samostatný pohyb, sebeobsluha, tyflografika Apod. I na nich se Jarka spolu s PhDr. Zdeňkem Šarbachem a s manželem prof. PaedDr. Jánem Jesenským podílela. Začali vycházet první kvalifikovaní instruktoři tolik potřebných programů vedoucích k emancipaci nevidomých do společnosti. Stačila při plném nasazení vystudovat speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UK v Praze a v osmdesátých letech vykonávat zodpovědně funkci vedoucí II. oddělení pro zrakově a vnitřně postižené Sdružení zdravotně postižených ČR. V devadesátých letech působila na pozici ředitelky Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR, ředitelky Lormu – společnosti pro hluchoslepé, později pak jako metodik Sdružení zdravotně postižených v ČR a supervizit v Centru pro zdravotně postižené v kraji Praha. V tu dobu se již projevovala těžká nemoc, které Jarka statečně vzdorovala a stále se zajímala o dění v našem hnutí. Čest její památce! Jiří Reichel # Ze zasedání Republikové rady SONS ČR V pátek 1. března se v klubovně SONS v Praze uskutečnilo 3. řádné zasedání Republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky v jejím 6. funkčním období. Vzhledem k nemoci prezidenta SONS Mgr. Václava Poláška jednání řídil viceprezident PhDr. Rudolf Volejník. Republiková rada schválila 15 hlasy pro s 0 hlasy proti a se 2 zdrženími zápis ze svého 2. řádného zasedání, konaného 7. prosince 2012. Viceprezident PhDr. Rudolf Volejník informoval, že v pondělí 25. února proběhla konference prostřednictvím skype skupiny pro transformaci SONS, při níž si členové skupiny vyměnili několik základních poznatků. K tomuto účelu Mgr. Luboš Zajíc vypracoval zprávu o současném právním rámci, shrnul varianty transformace občanských sdružení, uvedl podstatná přechodná ustanovení, která dávají možnost uvést zakladatelskou listinu občanského sdružení/spolku do souladu s novou legislativou do tří let od účinnosti nového občanského zákona; jen název by měl být změněn do dvou let. Jan Příborský do 15. března připraví písemnou analýzu současné situace SONS a jejích dceřiných společností s názorem na to, jak by měla SONS fungovat po transformaci. Viceprezident připraví do konce června přednultou verzi stanov, které by měly obsahovat základní náležitosti. Republiková rada vzala na vědomí zprávu Ing. Vladimíra Krajíčka o současné situaci TC Ústí nad Labem. V dalším bodu jednání byla pozornost věnována chatě Oblastní odbočky SONS Česká Třebová. Jan Pakoš uvedl, že chata se nachází v pěkném prostředí, ovšem vyžaduje investice do oprav. Je třeba provést finanční rozvahu jejího dalšího využívání. K projektu Tacmon viceprezident konstatoval, že jde o zajímavou záležitost. Problematický může být jeden z cílů, kterým je levné zařízení oproti stávajícím. V rámci projektu Tacmon bude zařízení testováno i v Tyflokabinetu SONS. Evropský parlament vydal normu, podle níž by měla být tichá vozidla povinně vybavena ozvučujícím zařízením. Normu však bude ještě schvalovat Rada ministrů. Problémem je tlak výrobců, aby ozvučovací zařízení byla vypínatelná; naprosto tiché vozidlo považují za obchodní konkurenční výhodu. SONS bude komunikovat v této záležitosti s českým europoslancem Miroslavem Ouzkým, parlamentním zpravodajem pro tuto problematiku. Republiková rada vzala na vědomí zprávu Mgr. Igora Slouky o realizaci projektu prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených, nicméně k ní byla vznesena kritická stanoviska. PhDr. Josef Cerha se již před časem kriticky k projektu vyjadřoval a i po seznámení se s předmětnou zprávou zásadní výhrady trvají. Zpochybnil konkrétní provedení i výstupy projektu. Viceprezident konstatoval, že za vznik tohoto projektu současné vedení nenese odpovědnost vzhledem k tomu, že vznikal a z větší části byl realizován před jeho nástupem. V přijatém usnesení RR vyzývá prezidenta a viceprezidenta, aby vytvořili mechanismus komunikace záměrů a obsahu projektů SONS před jejich vznikem se zainteresovanými subjekty. PhDr. J. Cerha by měl nadále sledovat připravovaná školení instruktorů prostorové orientace. Jan Pakoš členy RR informoval, že prezident SONS převzal záštitu nad 42. ročníkem Děčínské kotvy Českého svazu květinářů a floristů. Jde o soutěžní a výstavní přehlídku vazeb květin a letošní ročník je pořádán k poctě Otto Wichterleho, vynálezce očních čoček. V pátek 17. května na děčínském zámku pod názvem Floristika čtyřmi smysly zpřístupní pořadatelé křehkou krásu zrakově postiženým návštěvníkům. Prezident Mgr. Václav Polášek jmenoval za SONS členem Ediční komise Knihovny a tiskárny pro nevidomé viceprezidenta PhDr. Rudolfa Volejníka. Protože SONS nemá vyčleněného pracovníka, který by se zabýval vztahy s veřejností jako svou jedinou pracovní náplní, prezident SONS ustavil šestičlennou pracovní skupinu pro vztahy s veřejností (Mgr. Jan Frank, Mgr. Petr Kadlec, Mgr. Taťána Králová, Jan Pakoš, PhDr. Jiří Reichel a PhDr. Rudolf Volejník – předseda). Proběhly již dvě pracovní schůzky, na kterých byly rozděleny kompetence. Již v blízké době bude spuštěn nový redakční systém, který by měl opět zlepšit komunikaci v celé SONS. Viceprezident informoval RR o zřízení nového oddělení pro oblastní odbočky SONS, jehož vedoucím prezident jmenoval Jana Pakoše. I po doposud krátkodobém fungování tohoto oddělení je kladně hodnocena činnost směrem k oblastním odbočkám, pozitivní ohlasy jsou i mezi předsedy krajských koordinačních rad SONS. V další části jednání viceprezident konstatoval, že je nutno odlišovat problematiku zvukových popisů od nepřekládání cizojazyčných vstupů v televizním zpravodajství. Ve věci nepřekládání byl České televizi již v minulém roce odeslán dopis. Odpověď ředitele zpravodajství byla zcela neuspokojující, s argumentací SONS nesouhlasí. Proto viceprezident zorganizoval anketu, v níž jsou respondenti tázáni, zda jim praxe televizí vadí, či nikoliv. K 28. únoru přišlo 160 hlasů, kterým zvukové nepřekládání cizojazyčných vstupů vadí. Anketa je otevřena do konce měsíce dubna. Poté proběhnou další jednání s televizemi; pokud nebudou úspěšná, je třeba zvolit další (popřípadě i nátlakové) akce. V záležitosti zvukových popisů viceprezident RR seznámil s tím, že SONS jedná s jednotlivými televizemi. Snaží se, aby současné problémy způsobené vysíláním stopy se zvukovým popisem nebyly veřejností spojovány se zrakově postiženými, aby tak nevznikaly negativní nálady. Mgr. Luboš Zajíc zdůraznil, že při audiopopisu SONS řeší několik oblastí: technické parametry šíření audiopopisu, výběr pořadů, které budou audiopopisem opatřovány, informování o vybraných pořadech, samotný obsah, resp. kvalitu audiopopisu. Danou problematikou v SONS se intenzivně zabývá zejména Marek Salaba. Vice prezident uzavřel předmětnou záležitost tím, že SONS se snaží jednat se zainteresovanými subjekty, nicméně nebude podporovat komerční zájmy firem, zaměří se výhradně na zájmy cílové skupiny zrakově postižených. Republiková rada jednomyslně schválila informaci PhDr. Jiřího Reichela o vyhlášení nového ročníku soutěže ve čtení a psaní zrakově postižených, jejímž garantem je redakce časopisu Zora ve spolupráci s krajskými koordinačními radami SONS, jednotlivými TyfloCentry a Spektrou Praha. Během dubna až června proběhnou krajská kola a v neděli 6. října se v Městské knihovně v Praze uskuteční celostátní finálové kolo, do kterého se kvalifikují nejúspěšnější z krajů. Viceprezident PhDr. Volejník seznámil Republikovou radu s problémy navigačního centra. Téměř ustalo financování ze strany společnosti Vodafone, proto bylo nutné hledat další zdroje. K dané problematice vystoupil jako host jeho vedoucí Zdeněk Bajtl. Nastínil tři oblasti, kde může centrum získat další prostředky na svůj provoz: spolufinancování uživateli služby, zkrácení provozní doby a snížení nákladů využitím dotací od úřadů práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Členové RR byli Zdeňkem Bajtlem i viceprezidentem vyzváni k propagaci služeb navigačního centra mezi zrakově postiženými. Na funkci ve Fondu účelového jmění rezignoval ze zdravotních důvodů Josef Lachman. Prezident doplnil komisi fondu o Jaroslava Rusnáka. Rada vyjádřila Josefu Lachmanovi upřímný dík za dlouholetou a odpovědnou práci při zvažování často obtížných záležitostí, se kterými se musí komise vypořádávat. Informačně vzdělávací film o překonávání bariér v prostředí z hlediska zrakově postižených natočený TyfloCentrem Olomouc je natolik úspěšný, že bude nutné zajistit profesionální nakopírování DVD. Jan Příborský i Mgr. Viktor Dudr doporučují tento film pozornosti všem, komu záleží na osvětě související s problematikou nevidomých a slabozrakých. Příští řádné zasedání Republikové rady se uskuteční v pátek 7. června 2013. Jiří Reichel # Sociálně právní komise SONS ČR informuje Přinášíme informace z jednání sociálně právní komise SONS, které se uskutečnilo v pondělí 18. března 2013. Jak jsme vás již informovali v minulých článcích, komise se zabývá sledováním problematiky nepřekládání cizojazyčných zpravodajských vstupů v České televizi a problematikou audiopopisu. Co se týče cizojazyčných zpravodajských vstupů, 30. dubnem 2013 končí mezi zrakově postiženými anketa SONS vyhlášená prostřednictvím internetových konferencí a v časopise Zora. Pokud jde o audiopopis, vzhledem k nejednotným možnostem nastavení audiopopisu v různých přijímačích vzrůstá ze strany zrakově postižené veřejnosti potřeba přesně popsat nastavení audiopopisu. Rudolf Volejník se zavázal, že vytvoří obecný návod na nastavení audiopopisu a zašle informaci do časopisu Zora (viz již zveřejněný článek Chcete poslouchat zvukový popis televizních pořadů? Jak na to, aby se to povedlo). Komise stále sleduje právní předpisy týkající se přeměny občanských sdružení: Zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů se nás netýká, ale stále sledujeme návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Co se týče vývoje v sociální oblasti, SONS připomínkovala tyto oblasti: a) návrh zákona o zdravotnických prostředcích – podněty sestavilo oddělení pro odstraňování bariér na základě spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty – Tyfloservisem, výrobci apod. Připomínky se týkaly především holí, většina připomínek byla akceptována. b) návrh zákona, kterým se mění zákon č.73/2011 Sb., o Úřadu práce, a dalších souvisejících zákonech, a další související zákony ve vztahu ke kartě sociálních systémů. Z tohoto návrhu vyplývá, že - sKarta bude povinně poskytnuta, ale platební funkce sKarty bude dobrovolná; - v případě požadavku na sKartu jako průkazu osoby se zdravotním postižením a také jako platebního prostředku nebudou funkce sloučeny na jedné kartě, ale budou vydány karty dvě, a tyto dvě funkce budou tudíž odděleny - dávky nebudou zasílány přes účet sKarty, ale přímo buď na účet příjemce, či složenkou. Zasílání složenkou bude zpoplatněno. SONS bere tento návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na vědomí jako přijatelný a domnívá se, že předložený návrh činí z karty sociálních systémů moderní nástroj; zvláště vítáme dobrovolnost platební funkce karty. SONS však nad rámec návrhu změny zákona navrhovala další úpravy: 1. při žádosti o kompenzační pomůcku, která má hodnotu více než 24000 Kč, v zákoně upravit, že doložení příjmů v tomto případě nepatří mezi náležitosti žádosti na příspěvek, neboť výše příjmů nemá na nárok na příspěvek vliv; 2. zařazení příspěvku na výživu vodicího psa (500 Kč měsíčně) a příspěvku na veterinární péči (1200 Kč ročně za podmínky absolvování určitého počtu veterinárních prohlídek); c) novelu autorského zákona v oblasti definice audiopopisu; d) co se týče návrhu změny zákona 329/2011 Sb., poslanců klubu Věcí veřejných, který navrhuje posuzování nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle diagnózy a posuzování nároku na příspěvek na péči podle 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti, po konzultacích byl návrh zhodnocen jako neprosaditelný, tudíž se jej SONS rozhodla nepřipomínkovat. Komise též sleduje problematiku dalšího zpřístupňování bankomatů pro zrakově postižené, zajímá se o doplňující možnosti zrakově postižených vzdělávat se ve finanční gramotnosti, zajímá se o další možnosti využití bankovních karet a zpřístupnění těchto možností zrakově postiženým – např. platební terminály na Czech pointech, na letištích apod. Co se týče připravovaných podnětů pro jednání SONS s Úřadem práce, byl vytvořen interní materiál obsahující podněty v těchto oblastech: - nepřiměřené lhůty vyřizování příspěvků na zvláštní pomůcku; - připomínky k dokladování majetkových poměrů k žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku či příjmů v případě pomůcek nad 24000 Kč; - u příspěvku na elektronickou komunikační pomůcku pro nevidomé a hluchoslepé (obvykle mobilní telefon s hlasovým výstupem), příp. na digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem pro nevidomé (obvykle počítač) bývají reakce Úřadu práce, že může být příspěvek poskytnut pouze na speciální software této pomůcky; - problémy s nejednotným posuzováním základního ekonomického provedení pomůcky; - při šetření nároku na příspěvek na kompenzační pomůcku probíhá sociální šetření, které nemá oporu v zákoně o dávkách pro osoby se zdravotním postižením; - není počítáno s příspěvkem na zaškolení v práci s pomůckou; - problémy průkazu osoby se zdravotním postižením. V době zpracování podnětů však SONS již uskutečnila jednání s ÚP na urgentní témata, a to: 1) sKarta; 2) zaměstnávání zrakově postižených; 3) nepřiměřeně dlouhé lhůty pro poskytování příspěvků na pomůcky; 4) spolupráce ÚP a SONS. Komise dále sleduje možnosti dalšího vzdělávání pracovníků, působících v sociálních službách, doškolování poradců. Co se týče novinek z legislativy, bude novelizována prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách 505/2006 Sb., v rámci které budou zvýšeny částky úhrad za sociální služby. Komise se též zabývala podnětem z regionů ohledně pomůcky Přívěšek Zeitgeist, která se z hlediska určování času ukázala v domovech pro seniory jako nejvhodnější, ale nelze na ni získat příspěvek na zvláštní pomůcku. Komise se shoduje, že je možné tuto problematiku otevřít při případné novelizaci vyhlášky 388/2011 Sb., která obsahuje seznam pomůcek, na které je možno získat příspěvek. Též se komise zabývala podněty, že na obalech léčivých přípravků není vyznačena expirace přípravku v bodovém písmu. Komise se na základě kvalifikovaného názoru oddělení pro odstraňování bariér kloní k názoru, že požadavek na zavedení braillského označení expirace je vzhledem k technické náročnosti potisku bodovým písmem prozatím velmi obtížně splnitelný. Marcela Šmídová & Rudolf Volejník # Lepší vyhlídky pro diabetiky Každý třetí pacient, který potřebuje náročnou operaci oka, má cukrovku. Pokud se dostane na sál očních chirurgů včas, může se vrátit do běžného života. V případě prodlení však hrozí trvalé oslepnutí. „Díky novým možnostem léčby na rozhraní mezi sítnicí a sklivcem se významně změnily životní vyhlídky řady diabetiků, což považujeme za obrovský přínos vzhledem k nárůstu počtu těchto pacientů a komplikací spojených s touto nemocí, které rostou geometrickou řadou. U mladších lidí navíc přicházejí komplikace dříve,“ uvedl MUDr. Jan Sattran primář očního oddělení českobudějovické nemocnice. Dříve se oči vážně postižené cukrovkou operovaly pouze ve fakultních nemocnicích velkých měst. Oční oddělení českobudějovické nemocnice patří k pracovištím, kde mohou být pacienti operováni ihned, bez několikatýdenního čekání. Počet provedených vitrektomií (operací na zadním segmentu oka) se v současné době pohybuje v Českých Budějovicích ročně mezi 170 až 200. Z toho třetina je realizována z diabetické indikace. red. # V Olomouci vznikne tyflolaboratoř Studenti olomoucké pedagogické fakulty se budou moci lépe připravit na svoji budoucí práci se zrakově postiženými klienty. Letos konečně přišel na řadu projekt dostavby fakulty, který škola připravovala už od roku 2006. V nové budově vznikne také speciální tyflolaboratoř. Cvičné pracoviště s pomůckami pro zrakově handicapované pořídí fakulta zhruba za milion korun. V laboratoři nebudou chybět skenery pro Braillovo písmo či počítače se zvětšovacími softwary. V nové olomoucké laboratoři budou samozřejmě i pomůcky pro nácvik prostorové orientace osob se zrakovým postižením včetně vodicích linií i pomůcky pro nácvik sebeobslužných činností. Na vyšší úroveň se dostane také počítačové vybavení se speciálními softwary. Nové pomůcky zrovnoprávní mimo jiné i podmínky pro studenty se zrakovým postižením, kteří byli v Olomouci dosud limitováni v přístupu k informacím a jejich zpracování. Práce na dostavbě fakulty začínají nyní v květnu a potrvají do konce roku 2013. red. # Nadějné vyhlídky Masér s vlastní provozovnou, účetní, ostraha objektu, prodavačka nebo obsluha zmrzlinového stroje. To je jen částečný výčet pracovních míst, která si našlo jedenáct zrakově postižených účastníků projektu Nadějné vyhlídky. Občanské sdružení Kafira se v něm zaměřilo na zvyšování zaměstnatelnosti lidí od slabší slabozrakosti až po úplnou nevidomost. Akce trvala od dubna loňského roku až do letošního března. Nadějnými vyhlídkami prošlo během trvání padesát lidí z celého Moravskoslezského kraje. Projekt poskytl účastníkům ve dvou na sebe navazujících bězích motivační kurzy k hledání zaměstnání a zvládání stresové zátěže. K tomu nabídli pracovně právní poradenství, pomoc s hledáním pracovních míst a oslovováním zaměstnavatelů. Souběžně vedli organizátoři rekvalifikační počítačové kurzy na speciálně upravených strojích pro handicapované uživatele, bilanční a pracovní diagnostiku. Jeden z úspěšných absolventů prvního běhu se stal jako asistent součástí pracovního týmu občanského sdružení. Podílel se pak na realizaci druhého běhu projektu. Součástí projektu byl rovněž workshop, jehož součástí byla řízená diskuze zástupců zaměstnavatelů, Úřadu práce ČR a účastníků projektu o problematice zaměstnávání zdravotně postižených osob. Handicapovaní se přímo seznámili s tím, co zaměstnavatelé potřebují. Podnikatelé se zase dozvěděli, kolik toho až překvapivě mohou lidé se špatným zrakem nabídnout. Dát práci zrakově postiženému je pro většinu zaměstnavatelů prozatím těžko představitelné, protože se touto otázkou dosud nezabývali. „Zaměstnavatelé většinou neví, jakou nevidomý člověk potřebuje úpravu pracoviště, jestli potřebuje nějaké kompenzační pomůcky,“ vyjmenovává některé obtíže při zaměstnávání nevidomých manažerka sdružení Kafira Lenka Svobodová. Více než pětina absolventů projektu Nadějné vyhlídky si našla zaměstnání na otevřeném či chráněném trhu práce. Jedním z jedenácti nově zaměstnaných účastníků projektu je těžce slabozraký Petr Vala, který si otevřel vlastní masérské studio. „Odborníci mi řekli, že mám cit v rukách. Když člověk ztrácí zrak, tak to přidá zase na tom hmatu,“ vysvětluje své rozhodnutí pracovat jako masér Petr Vala. Obdobný handicap má i Ladislav Holba, dnes zaměstnaný jako sociální pracovník. Dlouho hledal práci hlavně v chráněných dílnách, zajímal se i o post obchodního zástupce. Nic mu ale nevyšlo. „Já jsem hledal tu práci bezmála tři roky a obešel jsem víc jak padesát míst,“ sděluje Ladislav Holba svou zkušenost. Nyní především jezdí po školách a školkách besedovat s dětmi o životě nevidomých. red. # V Plzeňském kraji Oblastní odbočky SONS působící v Plzeňském kraji se pro své členy snaží připravovat co nejpestřejší nabídku aktivit. Zároveň musí přihlížet k faktu, že většina členů je již vyššího věku. Proto je nutné uzpůsobit akce jejich fyzickým možnostem. Stěžejní náplní odboček jsou tedy především společenské a klubové aktivity. Jedná se například o společné návštěvy divadelních představení a koncertů. Velmi oblíbená jsou ale i pravidelná klubová setkání včetně těch velikonočních či vánočních, popřípadě takzvané zpívané. Zvláštní kapitolou jsou pak pobytové akce spojující společenské i sportovní vyžití s poznáváním nejrůznějších koutů naší země. Pro mladší část členské základny, ale i starší v dobré kondici, jsou tu navíc pohybové aktivity jako bowling, plavání a cvičení. Každá odbočka přitom má svůj specifický program. Tachovská odbočka SONS pořádá například víkendové toulky po Tachově a jeho okolí. Pro plzeňskou odbočku je typická spíše klubová činnost a přednášky věnované například bezpečnosti a sebeobraně. Rokycanští kolegové se naopak specializují na sport, konkrétně střelbu a kuželky, v nichž se účastní mnoha turnajů. Aktivní jsou rovněž v regionálním přeboru Plzeňského kraje v šachu. Domažlická odbočka využívá možností návštěv Centra vodní zábavy Kdyně. Pobočka Plzeň-jih se díky muzikantovi Josefu Ježkovi věnuje hraní a zpívání a již zmíněnému bowlingu. V pátek 12. dubna proběhlo v prostorách SONS Plzeň-jih první diskuzní setkání U kulatého stolu. Zástupci odboček SONS Plzeňského kraje, Tyflocentra a Tyfloservisu na něm hledali cestu ke spolupráci, podělili se o své zkušenosti a nápady, o poznatky v oblasti získávání grantů a možnosti oživení práce odboček. Výsledkem tohoto setkání je snaha o podporu vzájemného setkávání se členů z různých odboček. První taková společná aktivita Krajské koordinační rady proběhne na podzim tohoto roku. Půjde o společenské odpoledne s krátkým kulturním programem, prezentací tyflopomůcek a hudbou, na které jsou zváni zástupci odboček Plzeňského kraje a neorganizovaní klienti Tyfloservisu a Tyflocentra Plzeň. KKR se také rozhodla uspořádat podzimní bowlingový turnaj v E Centru v Plzni, kterého se zúčastní členové SONS Rokycany, SONS Plzeň-jih a klienti Tyflocentra. Alžběta Švábková # Klíčů přibývá pomalu V evropských zemích začala před dvaceti lety vznikat síť toalet, které jsou přístupné přes univerzální klíč. Prozatím se k ní připojilo šest zemí, jednou z nich se před sedmi lety stalo i Česko. Projekt u nás zaštiťuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Týká se lidí se sníženou schopností pohybu, tedy i nevidomých. V praxi to znamená, že si dnes mohou vyzvednout univerzální klíč na úřadech práce nebo na sociálce. Euroklíčem lze pak odemknout kteroukoliv ze šesti set toaletních kabin, které jsou přístupné z ulice. Většina z nich se nachází na nádražích, úřadech, benzinových čerpadlech a supermarketech. Je však zřejmé, že síť toalet by měla být mnohem hustější. „Ta síť zatím není dostatečná, víme to,“ říká Pavel Hříbek z rady. „V Německu je těch toalet deset tisíc. Tam to ale dělají už třicet let a centrálně všechno zaplatila vláda, zatímco my jsme závislí na tom, kolik vyprosíme na krajích či ministerstvu pro místní rozvoj, které tu projekt financují – a není to zrovna politická priorita.“ I přes obtíže u nás ročně přibude asi sto nových eurozámků. Odkaz na seznam všech míst s eurozámky najdete na stránkách Národní rady osob se zdravotním postižením: www.eurokeycz.com/7_jiz_osazeno.html red. # Pozvánka na setkání Jako každý rok se i letos v květnu koná setkání absolventů brněnské školy pro zrakově postižené. Kdy? V sobotu 25. května 2013 od 10 hodin. Kde? Opět se sejdeme v restauraci Pastouška, Jílkova 219, Brno-Židenice. (Zastávka tramvaje 8 a 9 Geislerova, od zastávky bude zajištěn doprovod.) V ceně 250 Kč za osobu je oběd, káva, drobné občerstvení a nezbytné náklady na tuto akci. Přihlásit se můžete do 15. 5. u Heleny Klimové – 544 215 957 nebo 732 930 194, Marie Hauserové – 725397502 a Mileny Tourkové – 548 211 161, které vás na toto setkání co nejsrdečněji zvou. # Technika pomáhá Jaké jsou pokroky v oblasti internetu či mobilních telefonů, které mohou ulehčit život se zrakovým postižením? Novinky, jež umožní lépe se vypořádat s jakýmkoliv handicapem, představila v dubnu pražská konference INSPO 2013 – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami.      Do pražského Kongresového centra přijelo 278 účastníků, kteří se přesvědčili, že v uplynulém roce vznikla řada nových aplikací a programů. Speciálně pro nevidomé je určen nový systém hlasového vyhledávání jízdních řádů na mobilním telefonu, který vyvíjejí odborníci na pražském ČVUT. Na konferenci zazněly i informace o geolokační službě. Jeden z partnerů konference, portál Práce.cz, seznámil s novými možnostmi, které internet nabízí lidem se zdravotním postižením při hledání zaměstnání. red. # Taktilní pásy Na mezinárodním kongresu Retina International v Hamburku představila německá společnost Bayer zajímavou novinku. Jsou to taktilní pásy na podlahu, které se odlišují strukturou, tvrdostí a barvou. Měly by zrakově postiženým usnadnit pohyb a orientaci na chodbách v obchodních i zdravotních střediscích, na nádražích či v metru. Několik milimetrů vysoké pásy jsou vyrobené z materiálu TPU (termoplastické elastomery na bázi polyuretanu). Jejich rozdílnou strukturu povrchu a rozličné stupně tvrdosti lze taktilně vnímat přes obuv. Díky tomu získá zrakově handicapovaný chodec informaci, zda má například jít rovně, nebo zabočit doprava či doleva. Mimo rozdílných povrchových struktur a formy jsou pásy různě vybarvené. Sleduje se tím to, aby se lidé se zbytky zraku mohli třeba při pohybu v metru orientovat podle kontrastů světla. Experti koncernu Bayer ujišťují, že pokládání taktilních pásů probíhá zcela bez problémů a věří, že se jejich vynález brzy rozšíří. Nový orientační systém by pak mohl aktivně pomoci milionům lidí se zrakovým postižením po celém světě. red. # Jubilejní Velikonoční koncert Ve velmi příjemném prostředí kostela Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli se dne 5. dubna 2013 uskutečnil jubilejní benefiční koncert, jehož spolupořadateli byly Oblastní odbočka SONS Karlovy Vary a TyfloCentrum Karlovy Vary, o. p. s. V pořadí již pátý Velikonoční koncert byl uspořádán pod záštitou města Karlovy Vary a města Ostrov. V úvodu svátečního odpoledne zazněla z kúru Krušnohorská meditace, posléze to byly duchovní a chrámové písně, jako jsou Buď Tobě sláva, Vesel se nebes královno a další, v podání Věry Smržové za varhanního doprovodu Petra Rojíka. Z Prahy mezi nás zavítalo hudební seskupení Lenpela z Pobytového rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina, které u návštěvníků sklidilo velký obdiv a uznání. V podání tria ve složení Lenka Čermáková-Kosinová, Petra Ševčíková a Vladimír Albrecht zazněly romantické písně z repertoáru Marty Kubišové či Edith Piaf nebo duety z muzikálů Hamlet a Jesus Christ Superstar. Na kytaru sólově zahrála a zazpívala také zrakově postižená učitelka hudby z Prahy Hana Šimková, která si pro nás připravila pohodové country písničky, vážící se k  období svátků jara. Jako další zde vystoupil, nám již dobře známý pěvecký sbor Cubitus z Lokte, který letos slaví již desáté výročí svého působení. Z jejich bohatého repertoáru zde zazněly skladby z oblasti duchovní a chrámové hudby. Na závěr koncertu nás velmi potěšil dětský pěvecký sbor Zvoneček ze Základní umělecké školy v Karlových Varech, který si pro nás připravil pásmo velikonočních koled a mnoha dalších dětských písniček. Velké a upřímné poděkování za vstřícnost a ochotu náleží duchovnímu tohoto kostela, panu Müllerovi, který nám již v uplynulých čtyřech letech nabídl možnost uskutečnění této charitativní akce, jejíž výtěžek bude věnován na podporu sociálních služeb pro zrakově postižené na Karlovarsku. Po skončení koncertu se velmi živě zajímal o problematiku zrakově postižených, filozofii vnímání jejich pocitů a potřeb, ale i o vztahu naší společnosti k handicapovaným vůbec. V předsálí kostela si mohli návštěvníci prohlédnout prodejní výstavu výrobků zrakově postižených, a tak si domů odvézt nejen skvělý kulturní zážitek, ale i nějaký drobný dárek pro své přátele a známé. Co zbývá dodat? Poděkování za ozvučení jubilejního Velikonočního koncertu náleží Studiu 060 Štefana Škulavíka a Martině Brožové za velmi milé a příjemné moderování. Emil Miklóš # Benefiční koncert Mathildy Pod záštitou Jeho Eminence kardinála Miloslava Vlka a místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga uspořádal Nadační fond Mathilda v úterý 9. dubna ve Stavovském divadle v Praze benefiční koncert zrakově postižených sólistů a Evy Urbanové. „Posláním fondu je vyhledávání a podpora smysluplných projektů, které pomáhají lidem s těžkým zrakovým postižením. Prioritně jsou podporovány projekty, které se přímo dotýkají péče a podpory zrakově postižených – konkrétně těchto organizací: Výcvik vodicích psů, Tyfloservis, o. p. s., Klub držitelů vodicích psů a Konzervatoř Jana Deyla,“ uvedla moderátorka večera Martina Kociánová. Úvod benefičního koncertu patřil Vokál klubu SONS, který pod vedením Olgy Valentové a za klavírního doprovodu Ivony Mojžíškové zazpíval písně Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany. Líbily se i lidové písně v úpravě Milana Uherka. Ředitel Tyfloservisu PhDr. Josef Cerha a vedoucí Výcviku vodicích psů Ing. Hana Jasenovcová poděkovali za podporu a seznámili přítomné v zaplněném hledišti, k čemu a jak jsou získané prostředky používány. V první části koncertu ještě vystoupila klavíristka Ráchel Skleničková se skladbami od Vítězslava Nováka, Claudia Debussyho, Luboše Fišera a Frederyka Chopina. Během přestávky si mohli návštěvníci zakoupit vedle nástěnného kalendáře na rok 2013 i trika s kresbami psů od známých českých výtvarníků. Pozvání paní hraběnky Mathildy Nostitzové na benefiční koncert přijalo britské flétnové duo – Kate Osborne a Patrick Williams, které za klavírního doprovodu Adély Donovalové zahrálo skladby Iana Clarka, Jehana Alaina a Franze Dopplera. Hlavním partnerem koncertu byla agentura práce a vzdělávání Lidé a Příležitosti, s. r. o. Její ředitel a majitel Mgr. Karel Rejman ve svém vystoupení naplnil motto Mathildy „Pomáháme pomáhat“ slovy: „Podporujeme příležitosti pro nevidomé. Děkujeme Nadačnímu fondu Mathilda, že nám umožnil pomáhat.“ Pak Martina Kociánová pozvala na jeviště paní hraběnku Mathildu Nostitzovou, která Marku Dudovi, studentu Konzervatoře Jana Deyla, předala šek na 40 000 korun jako příspěvek k zakoupení pozounu. Vydařená benefice vyvrcholila áriemi z oper Georga Friedricha Händela, Francesca Cilea a Antonína Dvořáka v podání první dámy české operní scény Evy Urbanové, kterou na klavír doprovázel David Švec. Již bezmála dvacet let patří k největším hvězdám pražského Národního divadla a sklízí ovace v zahraničí. Jiří Reichel # Doteky Před časem jsem požádala kolegyni, jestli by si členové naší uherskohradišťské odbočky SONS mohli prohlédnout výstavu výtvarného oboru Základní umělecké školy Uherské Hradiště. Při této příležitosti jsme si uvědomili, že se najde příliš málo věcí, na které mohou lidé sahat, aby pochopili jejich význam a zároveň je nepoškodili. A tak vznikla myšlenka na uspořádání specificky pojaté výstavy. Naše odbočka se stala rádcem při její přípravě. Vernisáž výstavy výtvarného oboru ZUŠ Uherské Hradiště pod názvem Doteky se uskutečnila ve čtvrtek 11. dubna ve Felixově sále Reduty v Uherském Hradišti. S jednotlivými exponáty se měli možnost návštěvníci seznámit všemi smysly – hmatem, čichem, sluchem i zrakem. Byla snad vynechána jen chuť. Všude byly popisky nejen v černotisku, ale i v Braillově písmu. Nevidomý tak byl při prohlídce samostatný a nepotřeboval k prožitku popis vidícího člověka. Návštěvníci, kteří si chtěli vyzkoušet, jak lze vnímat svět bez zraku, mohli použít černé brýle. Děti je upravily tak, aby přes ně nebylo vidět. Mezi exponáty byly věci, na něž si ve skutečnosti nelze sáhnout. Například průřezy gotických oken či pavoučí sítě z různých materiálů, které byly příjemné na dotek. Nacházely se tu i modely ptáků, ryb a jiných zvířat, květin, ptačích vajec nebo peří. Podněty pro hmatové i čichové vjemy byly vytvořené z lehce přístupných materiálů, ale vždy volené tak, aby kontakt s nimi nebyl nepříjemný. Starší žáci se pokusili i o zprostředkování děl slavných výtvarníků a převedly je do hmatové podoby. Byla jsem velmi mile překvapena tím, jak se děti do přípravy výstavy zapojily, s jakým nadšením a vlastními nápady se zúčastnily tvorby všeho, co na ní bylo ke zhlédnutí. Ano, první popud vyšel od dospělých, ale hlavní práce byla na žácích výtvarného oboru paní Radky Doskočilové, kteří se na tvorbě exponátů podíleli. Tato ojedinělá výstava probíhala do konce dubna a těšila se velkému zájmu. M. K. # Ocenění pro brněnskou knihovnu Ve Žďáře nad Sázavou se v březnu konala prestižní akce Mosty. Šlo o jubilejní desátý ročník celostátní akce, oceňující instituce a jednotlivce pomáhající handicapovaným. S pravidelným vyhlašováním této ceny začala Národní rada osob se zdravotním postižením ČR už v roce 2003. „Chceme podporovat dlouhodobé projekty, které umožní handicapovaným integrovat se do společnosti,“ uvedl předseda organizace Václav Krása. Mezi laureáty ceny Mosty 2012 byla letos i Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Ocenění získala za bezbariérovost a soustavnou péči o uživatele s různými druhy handicapů, a to v I. kategorii – Instituce veřejné správy. „Celkem bylo do jubilejního 10. ročníku nominováno 70 projektů a osobností a mě velmi těší, že mezi všemi pozoruhodnými počiny zaujaly právě naše aktivity, které představují každodenní příležitost k setkávání zdravých a handicapovaných dětí i dospělých a tím i možnost překonávat vnitřní bariéry v každém z nás,“ uvedla ředitelka knihovny Libuše Nivnická. Jednou z klíčových aktivit, která o udělení ceny Mosty rozhodla, je provozování Knihovny pro nevidomé a slabozraké. Byla založena již v roce 1976 a její fond slouží téměř třem stovkám registrovaných uživatelů. Najdou zde širokou nabídku knih a notových záznamů v Braillově písmu, audioknih, internet s hlasovým výstupem a specializované zobrazovací programy). V návaznosti na Hudební knihovnu a její zvukový fond otevírá toto oddělení větší prostor bezbariérovému přístupu ke klientům. Pro své čtenáře také pořádá řadu společensko kulturních akcí. „Dlouhodobě pracujeme s nevidomými i mentálně postiženými dětmi a mohli bychom se pochlubit i aktuálním projektem Ruku v ruce, který se zaměřuje na kontakt mezi postiženými a zdravými dětmi. Celkem jich tímto programem prošlo na čtyři tisíce,“ sdělila Libuše Nivnická po obdržení ceny. Za aktivity vztahující se k uživatelům s různými druhy handicapů obdržela Knihovna Jiřího Mahena v Brně již v minulém roce cenu Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2012 v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. red. # Vidím tě Do celostátního kola soutěže školních filmových štábů KWN postoupil snímek s názvem Vidím tě. Pojednává o životě nevidomých a natočili jej deváťáci ze Základní školy Dr. M. Tyrše v České Lípě. KWN je vzdělávací program společnosti Panasonic pro žáky 2. stupně základních škol (či studenty osmiletých gymnázií od primy do kvarty). Hlavním cílem je povzbudit soutěžící i jejich spolužáky v rozvíjení týmových, tvůrčích a komunikačních dovedností prostřednictvím používání moderních videotechnologií. V České republice odstartoval program v roce 2010. V rámci soutěže žáci pod vedením učitelů vytvářejí pětiminutové video. Filmový tým tvoří pět žáků a učitel jako konzultant. Technické vybavení, které tým k vytvoření videa používá, zapůjčuje společnost Panasonic. Pětičlenný tým jazykové třídy 9. C z českolipského Tyršova gymnázia tvořily 4 dívky (Tereza Stejskalová, Daniela Tejkalová, Magdalena Nešněrová a Karolína Váňová) a jeden chlapec (Marek Stránský). Konzultantkou byla angličtinářka Helena Hanzelková. „Paní učitelka vyučuje angličtinu i v centru pro zrakově postižené. Doporučila nám, že bychom tam mohli zajít natočit náš dokument,“ prozradila redakci Zory Tereza Stejskalová. „Řekli jsme si, že je to dobrý námět,“ doplnila kamarádku Daniela Tejkalová. „Chtěli jsme, aby se všichni seznámili s tím, jak takový člověk se zrakovým postižením žije. V televizi to moc často nebývá, a tak si to třeba leckdo ani nedokáže představit.“ Deváťáci se při natáčení v práci se zapůjčenou kamerou střídali. Natočili s ní rozhovory s několika zrakově postiženými. „Nikoho jsme nenutili. Jedna paní nám řekla, ať si vybereme někoho mladšího, a tak jsme ji poslechli. Zpovídali jsme spíš lidi středního věku. Každý řekl na kameru svůj příběh. Jednoho pána jsme natočili i s jeho vodicím psem,“ vzpomínají deváťačky. Výsledný snímek Vidím tě je nakonec dlouhý 5 minut a 18 vteřin. Zaujal porotu soutěže natolik, že jej vybrala mezi pětici nejlepších. Vítězné video vybere odborná porota pod vedením významného českého kameramana Vladimíra Smutného. Porota hodnotí scénář, produkci i týmovou spolupráci. Budeme českolipským deváťákům držet palce, aby se s filmem ze života zrakově postižených probojovali do mezinárodního kola soutěže. Taťána Králová # Škoda muzeum opět zve Po více jak devítiměsíční rekonstrukci se v listopadu minulého roku návštěvníkům znovu otevřelo Škoda muzeum na Třídě Václava Klementa 869 v Mladé Boleslavi. Muzeum je držitelem certifikátu Přátelské místo s pěti křížky a osoby se zrakovým znevýhodněním jsou ve Škoda muzeu vítány. Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P + 1 osoba jako doprovod mají vstup do muzea i hmatovou prohlídku s průvodcem zdarma. Otvírací doba muzea je denně od 9 do 17 hodin. Hmatová prohlídka s průvodcem Muzejní průvodci jsou vyškoleni k vedení hmatové prohlídky, která je koncipována jako reprezentativní výběr 10 historických vozů podle zájmu návštěvníků. Návštěvu je nutné objednat předem na telefonu 326 831 134-5 nebo 326 831 137 či e-mailem na muzeum@skoda-auto.cz. Jinak není možné zaručit, že bude průvodce k dispozici. Individuální hmatová prohlídka Na recepci muzea jsou k dispozici sešity ve zvětšeném černotisku (ke stažení i na webu: muzeum.skoda-auto.cz) a Braillově písmu, které obsahují krátký text o zakladatelích automobilky a popis 10 vozů, které jsou tvarově a typově charakteristické pro určitou dobu a seznamují tak s historií výroby automobilů v Mladé Boleslavi od samých počátků v roce 1895 až po současnost. V expoziční části Evoluce je pak umožněno tyto vozy a busty zakladatelů vnímat hmatově. Žaneta Marešová Poznámka redakce: Již v minulosti návštěvy zrakově postižených skupin v Mladé Boleslavi probíhaly. Pokud byste chtěli při této prohlídce zajistit ubytování, případně navštívit jiná místa ve městě, nebo okolí, můžete se obrátit na Františka Krčmu – Oblastní odbočka SONS Mladá Boleslav, Jana Palacha 1297 293 01 Mladá Boleslav mobil: 603 310 738 e-mail: mladaboleslav-odbocka@sons.cz # Za poznáním Horňácka V rozsáhlém komplexu strážnického skanzenu (oficiálním názvem Muzea vesnice jihovýchodní Moravy) stojí samostatný areál Horňácka. Nyní tu vznikla i nová hmatová expozice pro zrakově postižené návštěvníky. Mohou si osahat různé textury, z nichž se dříve vyráběly střechy nebo podlahy. Horňácký areál se skládá ze sedmi staveb. Obec Lipov je zastoupena kovárnou Jana Veverky, rolnické domky, domkařské stavení a selská usedlost pocházejí z Hrubé Vrbky a Nové Lhoty. Vloni na podzim oslovili pracovníci skanzenu členy kyjovské odbočky SONS, aby poskytli průvodcům výklad s praktickými ukázkami, jak se k zrakově handicapovaným chovat. Všichni průvodci si v rámci workshopu za doprovodu kyjovských poradců prošli areál s klapkami na očích a bílou holí. Vyzkoušeli si, jak lze vnímat cestu poslepu. Zdejší pracovnice Markéta Mikulčíková a Eva Rýpalová se pustily do nového projektu informačního systému pro nevidomé a slabozraké „Jednotlivé objekty opatříme novými popisky. Novinkou budou speciální čipy na čtečky pro nevidomé návštěvníky,“ přislíbil Martin Šimša, etnograf Národního ústavu lidové kultury. Skanzen ve Strážnici má otevřeno denně kromě pondělka od 9 do 16 hodin, o víkendech, svátcích a během letních prázdnin do 17 hodin. red. # Černobílé problémy Řídí kandidát mistra šachu Stanislav Juříček (Vsetín) Úloha č. 5: Heyl Peter (Německo) Mat 3.tahem (C+) 3. pochvalná zmínka, Sächsische Zeitung 2004 Bílý: Ke1, Da8, Vh1, Jg6, Pd3, g2 (6) Černý: Kg3, Sa6, Sh4, Jd8, Pc7, f5, g4 (7) Nejen hezký a překvapivý úvodník, ale především celkovou koncepci této trojtažky ocenil rozhodčí celoroční soutěže známých německých novin. Skladba je koncipována v klasickém stylu (úvodník, dvoutahová hrozba, tři varianty) a hlavní slovo bude mít dáma. Ta zatím číhá skromně v rohu šachovnice, ovšem po obranách, které mají jednotnou motivaci, prudce zaútočí a ve finále obstará všechny tři maty. Autor je populární a úspěšný skladatel (*1938) patřící ke špičce nejen německých, ale i světových komponistů. Řešení úlohy číslo 3 (Havel) z března 2013: 1.Kh3! [2.Sxf3 (3.Vd4#) 2.-Vxe4 3.Je3#] 1.-Kxe4 2.Jg3 Kf4 3.Dh6# (2.-Kd5 3.Se6#), 1.-Jb4/c3 2.Se6 Kxe4 3.D(x)b4#, 1.-Vb2/c2/e3 2.Se6 Kxe4 3.D(x)e3#. Klasická koncepce trojtažky se třemi variantami bez duálů byla umocněna velmi jemným a překvapivým úvodníkem králem. Zcela právem ji rozhodčí soutěže ve francouzském časopise Parallele vyznamenal 1. cenou! S. J. Další body za správné řešení v celoroční soutěži získali: Ondrej Čanecký z Doks, Miloš Černý z Brna, Jan Horák z Děčína, Antonín Maňák z Louky nad Veličkou, Josef Lachman z Mladé Boleslavi, František Skoumal z Bludova, Irena Šourková z Děčína a Kostas Zisopulos ze Dvora Králové. red. # Velikonoční turnaj v kuželkách a simulované střelbě V období velikonočních svátků již tradičně uspořádala Oblastní odbočka SONS a TyfloCentrum Karlovy Vary Velikonoční turnaj v kuželkách a simulované střelbě. Tohoto klání, které se konalo v neděli 7. dubna 2013 v prostorách kuželny u Chebského mostu, se zúčastnili zrakově postižení z celé severozápadní oblasti Podkrušnohoří, tedy od Chebu až po Chomutov. Zájem o tento turnaj byl veliký, sportovního zápolení v kuželkách se zúčastnilo 16 osob, pevnou ruku a dobrou střeleckou mušku si vyzkoušelo celkem 15 účastníků. V kuželkách se házelo 2 x 30 hodů. Třetí místo obsadila Eva Krovská z Chomutova s počtem 299 bodů, druhé místo získal Josef Fajgl rovněž z Chomutova za 306 bodů a prvenství obhájila Eva Bednářová taktéž z Chomutova s počtem 359 bodů. V simulované střelbě si účastníci vyzkoušeli nový typ střelnice. Z počátku si nemohli zvyknout na nový typ jejího ozvučení, to je však neodradilo od bojovného úsilí. Turnaj probíhal systémem 2 x 10 nástřelů. Třetí místo si vybojovala Markéta Žítková z Karlových Varů za 139 bodů, druhé místo náleželo Ferdinandu Špenglerovi rovněž z Karlových Varů s 162 body. O jeden bod více a tak i celkové vítězství si vystřílela Maruška Zemanová z Jáchymova s počtem 163 bodů. Při vyhlašování výsledků byli vítězové obou soutěží slavnostně dekorováni medailemi a v upomínku na dosažený sportovní výkon získali diplomy a ceny. Obě vítězky soutěží obdržely pohár za první místo. Po tomto slavnostním vyhodnocení čekalo účastníky ještě velmi příjemné a přátelské posezení s hudbou. Nechybělo zde ani malé občerstvení či sklenka dobrého moku. O pohodovou a skvělou atmosféru tohoto setkání se postarala kytara a zpěv pana Šebesty z Karlových Varů, se kterým jsme si společně zazpívali mnohé známé trampské a country superhity. Emil Miklóš # S větrem ve vlasech Čtyřiasedmdesátiletý důchodce Peter Sheath z jihoanglického města Southampton si i přes to, že je nevidomý, dál užívá dvakrát týdně zábavy na vodních lyžích. Sportovat začal ve svých 25 letech. Ve 30 let přišel kvůli dědičné poruše o zrak. Nyní dokáže rozlišovat jen světlo a tmu. Krátce po dovršení padesáti let věku začal Peter soutěžit v disciplínách pro postižené vodní lyžaře. Získal i řadu medailí. Nevidomý lyžař podle svých slov vodní sporty miluje, neboť mu poskytují pocit nezávislosti. Málokdy je prý nervózní nebo vystrašený. Vodní lyžování bude provozovat tak dlouho, dokud bude zdravý. Jen na otočky o 360 stupňů si už kvůli vysokému věku netroufá. „Vítr vám fouká ve vlasech. Vždy jsem měl rád takovou svobodu,“ odůvodnil sportovec svou lásku k vodním lyžím. red.