Z O R A časopis pro zrakově postižené Ročník 97 Číslo 5 Březen 2013 Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel Redaktorka: Mgr. Taťána Králová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 Fax: 221 462 471 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR Tiskne: KTN v Praze Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost Vychází dvakrát měsíčně Roční předplatné činí 72,- Kč Obsah: Na návštěvě v knihovně Televize s audiopopisem Ještě k audiopopisům Anketa: cizojazyčné vstupy Zemřel Jaroslav David Pokus ve Francii HapAteliér zahájil Masopust ve Znojmě Veselé vaření „Trhák“ Ergonesu Seznam přátelský pro všechny Školáci zkoušejí vylepšit bílou hůl Na slovíčko se Solem Druhé dětství Ryby k dotýkání Vítání jara Dovolená v Itálii Černobílé problémy Inzerce # Na návštěvě v knihovně V březnu bývá zvykem připomínat si měsíc knihy, případně v poslední době i internetu. Z tohoto hlediska je pro nás důležité poznat, jak funguje specializovaná knihovna a tiskárna pro nevidomé. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana sídlí v Praze v ulici Ve Smečkách. Je významným kulturním zařízením, jediným svým rozsahem a historií v České republice. Nyní v ní pracuje 44 zaměstnanců. Dělí se na tři oddělení. Největší je samotná knihovna, menší oddělení zajišťují tisk v bodovém písmu a zvukové nahrávky. V současné době tu mají dvě nahrávací studia, která modernizují a připravují otevření třetího. Do knihovny je v současnosti přihlášeno 5667 čtenářů. Pravidelně využívají nepřetržitě doplňovaný a obnovovaný fond a další služby – například rozvážku knih či kontakt prostřednictvím internetu. Osobně si mohou čtenáři vybírat v prostorách knihovny v pražské Krakovské ulici číslo 23 (Po–Čt 9–18 hod, Pá 9–15 hod). Kromě toho má knihovna pro nevidomé smlouvu s veřejnými knihovnami v šesti velkých městech (Ostrava, Brno, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Plzeň, Strakonice), kam dodává zvukové nahrávky bezplatně. Za malý poplatek, který pomáhá uhradit výrobu knih, posílá nahrávky i do menších veřejných knihoven, které o tuto službu projeví zájem. V současné době je jich 56. V roce 2012 využilo služeb knihovny 26188 čtenářů, celkový počet výpůjček činil 52188 titulů. Na naše otázky nám ochotně odpověděl ředitel KTN Bohdan Roule. V čele této instituce působí od roku 1995. Předtím, od roku 1986, pracoval jako vedoucí provozu zdejší tiskárny. Za jeho vedení se provoz knihovny zásadně modernizoval. Z ruční sazby se přešlo na počítačovou a následný tisk je kvalitnější díky používání hliníkových matric zhotovených na automatizovaném sázecím stroji Puma V. Tisk bodového písma je také řízený počítačem, používají se tiskárny Index, Braillo 400 a 440 SW. Počítače pomáhají i při evidenci celé knihovní struktury včetně kontroly výpůjční sítě. Kolik přibylo loni v knihovně nových titulů? Rok 2012 byl v tomto směru rekordní, alespoň za posledních pět let. Nahráli jsme 123 nových knih. Kromě toho přebíráme nahrávky i od jiných subjektů – například z klasických vydavatelství či Českého rozhlasu. Jak pokračuje přehrávání již dříve namluvených knížek na nové nosiče, tedy MP3? Loni jsme obnovili 330 titulů. Jednodušší je přehrávat knížky z magnetofonových kazet, tuto službu pro nás zajišťuje občanské sdružení Mathilda. Knížky, které byly nahrané ještě na starých magnetofonových cívkách, si obnovujeme sami. Dalo by se říct, že digitalizace postupně končí. Kolik tedy máte na MP3 knížek celkem – nových i obnovených? Ke konci minulého roku to bylo 3631 knížek. Teď si k obnově vybíráme hlavně takzvané „špeky“, zejména osvědčené tituly, které přestaly po technické stránce vyhovovat. Kdo vybírá knížky, které budete nahrávat? O to se stará ediční komise. Jsou v ní zástupci z naší knihovny, knihoven z Brna, Hradce Králové, Plzně a zástupce SONS, kteří doporučují k nahrání zajímavé novinky. Sdružují i náměty z regionů. Komise vybírá dobré a zajímavé tituly, jako ředitel mám sice právo „veta“, ale nikdy jsem ho nemusel použít. Jak dlouho nahrávání trvá? Máme dvě studia, která pracují po čtyřech hodinách dopoledne a odpoledne. Knížky načítají zkušení profesionálové, takže je práce velmi efektivní. Za čtyři hodiny natočíme asi dvě hodiny čistého času. To znamená, že denně vznikne celkem až osm hodin nahrávek. Některé kratší knihy se vejdou třeba do čtyř až pěti hodin, rozsáhlejší zaberou dvacet až třicet hodin. Ještě že se toho na flash disky tolik vejde... Ano, flash disk je mnohem účelnější řešení. Mnozí čtenáři už si chodí i k osobní výpůjčce s vlastní „fleškou“, aby nemuseli přenášet domů CD nosiče. Další výhodou je, že titul, který si vyberou, je vždy k dispozici. Nahrávají se ve studiích jen knížky? Hlavně knížky, ale kromě nich i časopisy (Zora a její přílohy) a příbalové informace k lékům. Loni jsme nahrávali 12 druhů zvukových časopisů (106 jednotlivých čísel), 89 informací k lékům a čtyřikrát informace knihovny. Při poslechu nahrané knihy asi nejvíc vnímáme hlas, který nám ji čte. Většinou jde o známé herce nebo herečky. Kdo patří k nejoblíbenějším? Podle ohlasů mají čtenáři rádi třeba hlasy Jana Hyhlíka, Hedy Čechové a jejího syna Vladimíra, Hany Rychetníkové nebo Bořivoje Navrátila, který u nás načítal knížky až do konce svého života. Z mladších se dobře uvedl třeba Filip Sychra a mnozí další. Herecká profese není jednoznačnou podmínkou, nebráníme se ani hlasům profesionálních moderátorů z rádií. Je jasné, že různí čtenáři mají, pokud jde o oblíbené hlasy, různý vkus. Budeme rádi, když nám dají vědět, koho mají rádi nebo čí hlas by si rádi poslechli. Kolik a jakých nových titulů vytiskla loni tiskárna v bodovém písmu? Připravili jsme 57 knih a 20 hudebnin. Z beletrie různých žánrů přibyla například klasika jako Robinson Crusoe nebo O mé rodině a jiné zvířeně, z novinek třeba Singl kuchařka Marie Formáčkové a pro děti například oblíbený Deník malého poseroutky. Z hudebnin jsme vytiskli mimo jiné Humoresky Antonína Dvořáka nebo Školu hry na příčnou flétnu Ladislava Kantora. Jaké služby tedy pak může čtenář vaší knihovny využívat? Čtenáři si mohou půjčovat knihy osobně nebo využívat zásilkovou službu. V Praze ještě navíc zajišťujeme jednou za čtrnáct dní rozvozy objednaných knih, čehož využívá přibližně padesát čtenářů. Nabízíme i možnost nadstandardu, tedy čtení knih prostřednictvím digitální knihovny. Kdo se může do knihovny přihlásit? Čtenáři mohou využívat našich služeb zcela bezplatně. Přihlásit se proto může každý, kdo má zrakovou vadu, která mu znemožňuje běžné čtení knih. To znamená, že se musí prokázat buď potvrzením, tedy doporučením od očního lékaře, nebo přímo průkazkou ZTP/P. Jak poznáte, že se do digitální knihovny dostanou skutečně jen čtenáři se zrakovým postižením? Do digiknihovny se zájemce přihlašuje svým čtenářským číslem, svou e-mailovou adresou a heslem, které si sami určí. Pokud už je čtenářem delší dobu a čtenářské číslo nezná, musí se na ně v knihovně zeptat. Každý čtenář musí pak ještě dodat prohlášení, že bude služby digiknihovny využívat jen pro svou potřebu. Může je podepsat buď osobně v knihovně, nebo poslat formulář poštou s ověřeným podpisem. Kolik čtenářů je v digitální knihovně evidováno? Na konci roku 2012 to bylo 1176 čtenářů. Máte čtenáře i v zahraničí? Knihovna slouží zdarma i přes hranice, především slovenským uživatelům. Několik klientů máme v dalších evropských zemích jeden vášnivý čtenář žije až v Austrálii. Všechno to jsou naši krajané, Češi. A za oceánem máme dokonce amerického čtenáře, kterému se při návštěvě v naší zemi zachtělo číst česky a objednává si naše knihy. Děkuji za rozhovor. Taťána Králová Aktuální informace o Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana naleznete na www.ktn.cz. # Televize s audiopopisem Jistě jste zaznamenali rozsáhlou mediální kampaň, která provází postupné zavádění audiopopisu televizních pořadů. Všechny velké plnoformátové televize už se technicky připravily na to, aby mohly divákům poskytovat vybrané pořady s audiopopisem. Primárně tak budou činit v rámci pozemního vysílání. Jazykovou stopu pro takzvaný audiopopis, v originále Audio Description (AD), už vysílá nejen Česká televize, ale i TV Nova. Testování zahájily i další stanice – např. Prima family a TV Barrandov. Komentářem pro zrakově postižené musí být ze zákona opatřena dvě procenta pořadů vysílaných na soukromých stanicích. Veřejnoprávní Česká televize musí zajistit audiopopis u deseti procent pořadů. Česká televize odvysílala první ostré testy nové služby AD na začátku letošního roku. Povedly se, a tak ČT spustila od 1. února pilotní vysílání doprovodné zvukové stopy, určené pro zrakově handicapované diváky. Služba AD plní roli zvukového popisu obrazové scény. Bude poskytována pouze u vybraných pořadů, zejména u těch, kde dialogy neposkytují dostatek informací nutných pro spolehlivé vnímání děje, respektive myšlenkového poselství televizního díla. Služba není vázaná na konkrétní programový okruh a bude dostupná jak v satelitní, tak v pozemní formě vysílání ve standardním rozlišení. Česká televize si je díky provedeným testům vědoma toho, že ne všechna příjmová zařízení jsou schopna divákům se specifickými potřebami novou službu uspokojivě poskytnout. Audipopis nelze spustit u starších přístrojů, tedy u těch s vakuovou obrazovkou. Modernější CD a LED televizory však již většinou umožní službu využít. Pokud tedy máme novější televizor, na němž lze audiopopis zprovoznit, můžete jej zapnout v Menu, kde je potřeba v položce Digitální nastavení najít a zapnout položku Zvukový popis. Tento příkaz pak zůstane trvale nastavený, nemá na něj vliv zapnutí a vypnutí televizoru. Některé nejmodernější televizory umožňují dokonce rychlopřístup k audiopopisu – tedy jeho spuštění zmáčknutím jediného tlačítka. Stále je třeba mít na paměti, že se jedná o novou službu, kterou bude v počátcích nutné dolaďovat. „Uvítáme všechny informace o změně obvyklého chování set-top-boxů a vestavěných přijímačů při zpracování standardního zvukového doprovodu a na základě vstupů od diváků, kterým je služba určena, se budeme snažit technické nastavení služby AD optimalizovat tak, aby osobám se specifickými potřebami maximálně vyhovovala a poskytovala tak plnohodnotný a kvalitní zážitek z vysílaného pořadu,“ říká technický ředitel ČT Ivo Ferkl. Česká televize již vyrobila nebo má v plánu vyrobit značné množství pořadů opatřených touto službou. V první fázi jedná se například o 14 seriálů, což reprezentuje celkem 137 dílů, a dalších 57 solitérních pořadů. Mezi díla opatřená službou AD patří seriál ČT Vyprávěj, přírodopisný zábavný cyklus Zázraky přírody, nový dramatický cyklus Nevinné lži nebo detektivní triptych Ztracená brána. Nově jsou audiopopisem vybaveny i pořady Setkání s hvězdou, Hledání ztraceného času, Cirkus Bukowski, Čapkovy kapsy, detektivní série Ach ty vraždy! či Cizinec a krásná paní. Letos ještě Česká televize zamýšlí opatřit komentářem například kriminální příběh Stín smrtihlava, cyklus Neobyčejné životy a velké množství dokumentů, např. Rozhořčení, Hráč bez limitu, Náš Vašek a Třetí světy. Po České televizi zahájila 6. února zkušební vysílání zvukového popisu pořadu i Nova. Budou jím vybaveny její nejsledovanější pořady – Televizní noviny a seriály Ulice, Ordinace v růžové zahradě II a Gympl. Televizní stanice vybírají pro audiopopis zejména naši původní dramatickou tvorbu, která pro tuto službu poskytuje nejlepší prostor. Je totiž potřeba najít v pořadu vhodné úseky, kam lze komentář namluvit. Proto jsou pro slovní doprovod vhodné dramatické či přírodovědné snímky, ale ne třeba pořady hudební, zpravodajské či publicistické, kde se nepřetržitě mluví a na další slovní doprovod není místo. „Komentář samozřejmě musí mít vypovídací hodnotu, aby popsal situaci, kterou nevidomý divák není schopen vnímat,“ popisuje Vladimír Salzman z oddělení služeb pro handicapované České televize vznik audioscénáře. „Autor scénáře pak jde do zvukové režie a tam namluví komentáře. Vznikne samostatný soubor – zvuková stopa, která se pak nezávisle na pořadu vysílá divákovi,“ vysvětluje celý proces Vladimír Salzman. Cílovým stavem je opatřit audiopopisem deset procent odvysílaných pořadů České televize. „Bude se to vyvíjet dál, budou následovat další žánry a formáty,“ slibuje Vladimír Salzman. Kavčí hory informovaly o zavádění audiopopisu také SONS. Požádaly její zástupce, aby vysílání sledovali a vyhodnotili jeho přínosnost pro nevidomé občany. „Bude nás zajímat, zda tato forma vyhovuje potřebám zrakově postižených, a určitě si vyslechneme připomínky těch, pro něž je služba určena,“ uvedl technický ředitel ČT Ivo Ferkl. red. # Ještě k audiopopisům Jak jsme vás již informovali, Česká televize i ostatní televizní stanice začaly některé ze svých pořadů nyní nově zpřístupňovat zrakově postiženým pomocí tzv. audiopopisu (užívá se anglický termín Audio Description – zkratka AD). Velkým problémem bylo zjistit, který z daných pořadů je tímto popisem opatřen. V úterý 19. února jsme obdrželi vyjádření České televize. Všechny pořady zpřístupněné tímto způsobem opatřuje zkratkou AD. Jde o podobné označení, jako se třeba pro pořady se skrytými titulky používá zase zkratka ST. Nově je tedy nyní na webových stránkách České televize mezi příznaky v TV programu uvedeno Audio Description, takže je možné si najít pořady, které jsou audio popisem opatřeny. Filtr funguje po jednotlivých dnech, ve kterých se dá listovat: www.ceskatelevize.cz/tv-program/?filtr%5Baudio-description%5D=ano. V tomto přehledu naleznete informaci, zdali se v aktuální den nějaký pořad s popisem vysílá. Pokud ne, je tam uvedeno „žádný pořad nebyl nalezen“. Pomocí odkazu „následující den“ si zjistíte, zdali není nějaký pořad s audiopopisem v dalších dnech. Přehlednější je však druhá varianta, přímý odkaz pro snadné vyhledání AD pořadů napříč více dny: www.ceskatelevize.cz/ad. Pro pohyb po TV programu používejte funkci svého screenreaderu – pohyb po nadpisech. Vždy je vám přečten název pořadu opatřeného popisem. Pod ním šipkou dolů naleznete další informace o něm, jako třeba kdy a na jakém programu se vysílá. Ohledně ostatních televizí vás zatím chceme upozornit, že i třeba v naší distribuce televizních programů přes konferenci Rozhlas je u pořadů s audiopopisem právě uveden zmíněný kód – znaky AD. Zdeněk Bajtl oddělení digitalizace SONS # Anketa: cizojazyčné vstupy V současné době se často v televizi hovoří a na jejich internetových stránkách píše o zvukovém popisu hraných filmů a seriálů. Existuje ale i jiný problém, pro nevidomé koncesionáře České televize daleko závažnější. Píše o něm v následujícím příspěvku viceprezident SONS Rudolf Volejník. Umíte baskicky? Umíte bengálsky? Umíte čínsky? Můžete číst otitulkované cizojazyčné zpravodajské vstupy? Pokud na všechny tyhle otázky platí pro vás odpověď „ne“, je tato anketa určena právě vám. Zapomeňme na chvíli na zvukový popis hraných filmů a seriálů a povšimněme si nešvaru, který Česká televize potichu zavedla již před několika lety. Když posloucháte večerní zprávy a mluví tam nějaký státník, záchranář, bezdomovec, učitel atd. cizím jazykem, není text souběžně čten v češtině, jak tomu bývalo dříve a jak to také doposud dělají jiné televizní stanice. Pro každého, kdo nemůže číst z obrazovky doprovodné české titulky, to znamená, že se nedoví, co ona osoba říkala, leda by uměl všechny jazyky světa. Dne 6. září loňského roku požádal prezident SONS ředitele České televize mj. o jednání ve věci výše popsaných cizojazyčných zpravodajských vstupů. Odpověděl šéf zpravodajství dopisem z 19. září 2012. Zde ČT svoji stávající praxi hájí následujícími důvody: 1) „Snažíme se divákům poskytovat ve zpravodajství co nejautentičtější zážitek, ke kterému patří původní promluva konkrétního zahraničního mluvčího, obohacená o sílu okamžiku projevující se v emocích, tónu hlasu, náladě atd.“ Podle argumentace zdravého rozumu je zpravodajství především o přenosu informace, a teprve potom o přenosu nálad a emocí. A když už jsme u těch nálad a emocí – ani ty se nepřenášejí ve všech jazycích stejně: japonská nebo korejská chvalořeč zní Čechovi jako studená sprcha nadávek, takže nabude nevidomý posluchač televizních zpráv naprosto opačného dojmu, než zamýšleli redaktoři pořadu. 2) „Hlasové přemlouvání … v drtivé většině případů zásadně připravovalo televizní diváky o původní zážitek, podobně jako např. dabované filmy zásadně mění celkové vyznění filmu, i když je dabing sebelepší.“ Tento argument je ještě daleko nejapnější; nevím, nevím, jak by jej rozdýchávali klasici českého dabingu (herci, překladatelé, tvůrci dialogů, režiséři i všichni ostatní aktéři). 3) „Přestože kultivace veřejného prostoru, chcete-li přímo vzdělávání, nepatří mezi cíle našeho zpravodajství, jedná se o jednu z důležitých funkcí České televize jako celku zakotvenou přímo v zákoně o ČT. Možná že právě i tímto přispíváme k tomu, že se zlepší jazyková vybavenost některých diváků či posluchačů, ve většině případů se totiž jedná o titulkování hlavních světových jazyků.“ Hned dnes si najděte učitele arabštiny, hindi a čínštiny – vždyť přece i tyhle jazyky je nutno počítat mezi světové. V současné době se zdá, že ČT nestačí zdvořile předkládané rozumné argumenty skupiny koncesionářů. Zároveň je však možné, že většině nevidomých a slabozrakých cizojazyčné vstupy bez českého překladu nevadí, a SONS se tudíž snaží bojovat za něco, o co naše skupina ani moc nestojí. Abychom to zjistili, vyhlašujeme následující anketu: Odpovězte, prosím na otázku: „Vadí mi, když se v televizním zpravodajství cizojazyčné vstupy nepřekládají do češtiny?“ Odpovídejte, prosím, pouze „ano“ nebo „ne“; teprve pak přidejte případný komentář. A nezapomeňte na veledůležitou věc: počítáme osoby, nikoli celé rodiny; je-li tedy v některé rodině více členů, kterým popsaný jev vadí, hlasuje buď každý sám za sebe, nebo počet hlasů z příslušné rodiny sdělí jedna pověřená osoba (plnou moc samozřejmě nevyžadujeme). Pište, prosím, do konference INPORA, do redakce časopisu Zora nebo na adresu volejnik@sons.cz. Termín ukončení ankety: 30. dubna 2013. Dostane-li se nám několika set kladných odpovědí, bude naše vyjednávací pozice daleko silnější. Předem děkuji všem za aktivní účast. Rudolf Volejník # Zemřel Jaroslav David Rabindranáth Thákur: Dostal jsem dovolení odejít. Dejte mi sbohem, přátelé. Klaním se vám všem a ubírám se cestou svou… Zde vracím klíče od dveří svých a vzdávám se veškerých nároků na svůj byt vezdejší. Nadešel již můj den, pozvání přišlo a já jdu… Ve chvíli loučení mého popřejte mi pokoje, přátelé. Tímto mottem se rozloučili s Jaroslavem Davidem v pátek 1. února 2013 členové oblastní odbočky SONS Vsetín. Hojnou účastí svému kamarádu a neúnavnému bojovníku poděkovali za dlouholetou práci pro hnutí zdravotně postižených. Zemřel po krátké těžké nemoci ve věku 86 let. Ve 38 letech přišel při pracovním úrazu nejen o zrak, ale přivodil si ještě další závažná postižení, s nimiž doslova bojoval celý svůj život. Nezůstal sedět doma. Jako člen smíšené základní organizace Svazu invalidů na Vsetíně požádal se svými kolegy ústředí v Praze o souhlas se zřízením specifické základní organizace zrakově postižených s celookresní působností. Tato organizace byla založena v roce 1969. Po pěti letech se stal jejím předsedou a věnoval se členům jak svou právní radou, přičemž si stále doplňoval své znalosti, tak i praktickou pomocí, a to všem zdravotně handicapovaným osobám, především lidem s postižením zraku. Několikrát v roce cestoval do Prahy jako člen, později předseda sociálně-právní komise nově utvořené Společnosti nevidomých a slabozrakých ČR, kde se zasazoval o kvalitní proškolování poradců a instruktorů. Byl neuvěřitelně aktivní a starostlivý. Řešil problémy na úrovni celostátní, především však v regionu Valašska. Stíhal se věnovat milované rodině – ta mu zase pomáhala zajišťovat pestrý program 200členné oblastní odbočky, kterou po dobu 35 let spolehlivě řídil. Na oblíbených rekondičních pobytech uměl skloubit tolik potřebnou výuku prostorové orientace, samostatného pohybu a péče o domácnost se zpěvem a vtipnou radostnou zábavou. Od roku 2009 v této práci nejen pokračuje, ale spolu s výborným týmem spolupracovníků ji rozvíjí Ludmila Pavelková. K přátelské atmosféře pan David stále přispíval jako čestný předseda. Za dlouholetou práci ve prospěch zdravotně postižených občanů byl v roce 2003 vyznamenán Cenou města Vsetína. Byla mu předána na vsetínském zámku tehdejším starostou, dnešním senátorem Jiřím Čunkem. Byl také zakladatelem zvukové knihovny na Trávníkách, kde pravidelně navštěvoval besedy pro zrakově postižené klienty. Všichni jsme ho obdivovali, vždy si ho vážili. Na našich setkáních nám bude chybět. Zůstanou jen milé vzpomínky. Na našeho tak obětavého člena, na jeho náročnou, bohatou, odpovědnou a prospěšnou činnost zapomenout nelze. Čest jeho památce. Ludmila Pavelková # Pokus ve Francii Vědci v jedné pařížské nemocnici zkoušejí novou technologii, která by mohla pomoci lidem s poškozenou sítnicí. Při testech, kterých se účastní padesát pacientů, zkoušejí, zda by jim mohli alespoň částečně umožnit rozeznávat barvy nebo číst. Testované zařízení se skládá z brýlí, počítače a sítnicového implantátu. Na brýlích je kamera, která posílá obraz do přenosného počítače umístěného například v kapse. Počítač obraz převede do potřebného formátu a pošle ho do implantátu v oku. Z něj už odchází informace přes zrakový nerv do mozku. „Pracujeme jak na technologiích, tak na způsobu, jak nejlépe stimulovat zbylé neurony na sítnici. Tak dostaneme lepší signál do obrazového centra v mozku,“ vysvětluje výzkumník Thomas Lauritzen. Dosavadní výsledky ukazují, že u většiny pacientů nová metoda zabírá. „I když bílé hole se asi nikdy úplně nezbaví, náš cíl do budoucna je, aby lidé mohli plynule číst titulky novin, rozeznávali tváře a získali částečnou nezávislost v pohybu,“ dodává lékař Joe-Alain Sahel. red. # HapAteliér zahájil Od 1. února k sociálně-terapeutické dílně brněnského TyfloCentra přibyla také dílna s chráněnými pracovními místy. Tři ze čtyř těžce zrakově postižených zaměstnanců dílny znali prostor HapAteliéru v Brně v Poděbradově ulici již z dřívějška, z doby, kdy coby klienti brněnského TyfloCentra v dílně tvořili v rámci terapie. Čtvrtý kolega je nový, dojíždí každé ráno až ze Znojma. Samotnému spuštění provozu chráněných pracovních míst předcházel nácvikový měsíc. Během celého ledna si noví zaměstnanci vytvořili nový životní rytmus: pravidelné vstávání, cestování do dílny za každého počasí, celé dopoledne v plném nasazení, kdy pracují na výrobcích bez ohledu na momentální osobní preference. Tělo i mysl klientů se s novým nastavením vyrovnávají skvěle a z dílny vycházejí krásné předměty. Patří mezi ně zejména košíky nejrůznějších tvarů a velikostí z pedigu či vskutku valentýnská mýdlová srdce. Práce v HapAteliéru je zdrojem radosti a uspokojení. A na věcech, které v dílně vznikají, je to nadšení vidět. Už se těšíme na další výrobky – záběr dílny je plánován velmi široce. Brzy tak budeme mít možnost obdivovat výrobky z keramiky – hrníčky, misky, džbány, zvonečky, svícny, a také předměty z batikovaných látek, ať už se bude jednat o trička či prostírání. Na své si jistě přijde i ten nejnáročnější zákazník. Kdo má zájem, může již teď nahlédnout na výrobky a přijít si nějaké koupit na stálou prodejní výstavu do prostor brněnského TyfloCentra v Chaloupkově ulici číslo 3 v Brně Králově Poli (bližší informace: http://centrumpronevidome.cz/hapatelier/stala-prodejni-vystava ). První dny provozu má chráněná dílna za sebou. Usadily se nové návyky, vytvořily se nové zvyklosti. Do dalších dní, týdnů, měsíců a let přejeme všem kolegům z HapAteliéru neutuchající radost z práce! Irena Kocí # Masopust ve Znojmě  Klienti TyfloCentra Znojmo a studenti zdejšího Středního odborného učiliště a Střední odborné školy v Přímětické ulici jsou již staří známí. Potkali se již při zdařilých přednáškách o kávě a čaji, které škola pro TyfloCentrum zorganizovala. Nyní se znovu sešli krátce před začátekem masopustního období. Znojemští studenti, specializovaní na obor sociální činnost, si pro přátele se zrakovým postižením připravili pásmo zajímavostí a zábavy, zaměřené na masopustní zvyky a tradice. Účastníky masopustního setkání přivítaly melodie v podání školního pěveckého sboru. Všechny příjemně naladila ochutnávka typického masopustního pečiva. Žákyně učebního oboru kuchař-číšník pro hosty připravily tradiční koblihy a boží milosti, které sklidily velký úspěch. Studentky sociální činnosti představily masopust ve všech podobách. Pověděly hostům nejrůznější zajímavosti o jeho vývoji a oslavách u nás i ve světě. Malou prezentaci zakončily pohádkovým příběhem. Krátký testík ověřil, nakolik dávali posluchači během vyprávění pozor. Tři výherci získali zaslouženou odměnu. Velkým překvapením byl rej masek, doplněný o masopustní říkačky, hry a taškařice. Na závěr se klienti TyfloCentra s nadšením zapojili do výroby masopustní škrabošky. Na kdy připadl masopust v roce 2013? Letos se masopust jako období průvodů a karnevalů začal slavit v neděli před Popeleční středou, která v tomto roce připadla na 13. únor. Po Popeleční středě nyní následuje čtyřicetidenní půst, trvající až do Velikonoc. Do něj se ovšem nezapočítávají neděle. Začátek masopustu lze tedy jednoduše spočítat tak, že od Velikonoční neděle odečteme 46 dnů. red. # Veselé vaření V klubu chomutovské odbočky se každý měsíc scházejí klienti s výtvarnicí Mgr. Jaroslavou Bendovou, která je vlastním příkladem inspiruje k tvořivým či manuálním činnostem. Malování už vyzkoušeli, a tak Jaroslava na únor vymyslela změnu. Bude se vařit! Klubovému setkání předcházela pečlivá příprava. Jaroslava přinesla vlastní remosku, naplánovala suroviny a recepty, a hlavně – chystala se představit zajímavý fígl, který zaručeně připraví jakoukoliv pečínku v co nejchutnější a také nejzdravější podobě – bez tuku. „Vyzkoušíme pečící sáčky, které klienti v klubu (kategorie 60+) neznají a neví, jak úžasné a jednoduché je s nimi vaření. No a kdyby se náhodou vaření nepovedlo, mám připravenu variantu chléb a škvarková pomazánka,“ promýšlela Jaroslava v předstihu. Akce s názvem Veselé vaření přilákala sedmnáct členů chomutovské odbočky. Kromě Jaroslavy se o její hladký průběh starala Martina Kolesárová, pracovnice v sociálních službách SIA. „To zvládne i chlap,“ uklidnila s nadsázkou Jaroslava hned zpočátku tazatele, kteří byli zvědaví, jestli nebude recept moc složitý. Fotografie dokazují, že chleba se škvarkami nakonec nebyl prvním a posledním bodem vlastnoručně připraveného menu. Posloužil však jako vydatný předkrm, který zasytil, zatímco z remosky již se linula slibná vůně. Po padesáti minutách pečení v sáčku bylo hotovo. Směs kuřecích paliček a amerických brambor hravě zasytila všech sedmnáct „kuchařů“, kteří při její přípravě různě vypomáhali, nebo alespoň sledovali postup. Většina z nich si pochvalovala, že takové zdravé vaření s nápadem určitě vyzkouší i doma. red. # "Trhák" Ergonesu TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., je známou a zavedenou neziskovou organizací, poskytující sociální služby zrakově postiženým, která funguje již 12 let. Z důvodu zvýšení zaměstnanosti zrakově postižených jsme v rámci této obecně prospěšné společnosti založili sociální firmu Ergones. V současné době zaměstnává již 18 pracovníků se zdravotním, převážně zrakovým postižením. Sociální firma Ergones se zabývá především prodejem a poradenstvím v oblasti elektronických kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené (mobilní telefony, tablety, přehrávače MP3, počítačové sestavy, digitální lupy). Již rok se zabýváme grafickými pracemi a tiskem propagačních materiálů. Rozjeli jsme i další zajímavé činnosti, jako například výuku jazyků a překladatelské služby, digitalizaci médií, opravářské práce hodinového manžela a další. Klademe velký důraz na inovace, a proto sledujeme nejmodernější trendy a novinky v oblasti výpočetní techniky. Neustále díky tomu rozšiřujeme sortiment o nové, kvalitní a cenově dostupné produkty vhodné pro děti i dospělé se zrakovým handicapem. Protože se u nás v Ergonesu děje pořád něco nového, rádi bychom vás chtěli pravidelně informovat o novinkách a důležitých akcích naší sociální firmy. Aktuálně je naším největším „trhákem“ přenosná kamerová digitální lupa Zoomax, která slaví u svých prvních klientů velký úspěch. Ve srovnání s ostatními lupami dopadla při testování odborníky z Tyfloservisu nad očekávání dobře. I přesto, že stojí pouhých 13490 Kč, kvalitou a počtem funkcí poráží s přehledem podobné výrobky, které se prodávají i za více než 20000 Kč! Pokud nevěříte, nezbývá vám než se podívat na naše internetové stránky www.ergones.cz, nebo se přesvědčit na vlastní oči. Lupu si můžete prohlédnout a vyzkoušet v krajských ambulantních střediscích Tyfloservisu v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě a Olomouci. Martin Jakubík # Seznam přátelský pro všechny Orientace v nekonečně rozmanitém prostředí internetu je složitá a komplexní problematika. Zkusili jsme se zaměřit na firmu, která je českým uživatelům nejblíže – Seznam.cz. Tiskové mluvčí Mgr. Ireně Zatloukalové jsme položili otázku, jaké byly na Seznam.cz realizovány úpravy pro zrakově postižené. Začněme tím, jaká je historie zaměření vaší firmy na uživatele, kteří mají zrakový handicap.   „Seznam.cz je velká česká firma. Orientujeme se na české uživatele a český trh a chceme naše služby dostávat k co nejširšímu spektru lidí. Zároveň považujeme za samozřejmé také něco z našeho úspěchu vracet zpět. Dlouhodobě  a komplexně se věnujeme tomu, aby naše služby byly co nejvíce bezbariérové. Od roku 2000 pracujeme na tom, aby naše služby byly přístupné, tedy aby byly uzpůsobeny pro lidi s jakýmkoliv zrakovým handicapem. Tato naše práce se ještě více zintenzivnila v roce 2006, kdy jsme začali spolupracovat s centrem Tereza (nyní ELSA: www.elsa.cvut.cz). Tehdy byl péčí o přístupnost našich služeb pověřen Lukáš Marvan, v té době webmaster, nyní vedoucí týmu návrhářů v Seznam.cz. Ten, po konzultaci s partnery z centra Tereza, nebo při spolupráci se SONS, zavedl do firmy základní pravidla pro přístupnost, kterých se drží kolegové dodnes. Na druhou stranu práce na přístupnosti je nekončící. Dále tedy na přístupnosti pracujeme a náš pohled na ni neustále poměřujeme se světovými trendy.“   Přejděme tedy ke konkrétním opatřením, jaká průběžně děláte pro to, aby byly weby firmy Seznam.cz pro lidi se zrakovým handicapem stále víc přístupnější a přátelštější. „Ze specifických příkladů můžeme například vypíchnout tyto úpravy: * Máme tzv. "Bezbariérový fulltext".  Jedná se o speciálně naprogramovanou webovou stránku s výsledky hledání na internetu, tak aby byla co nejlépe čitelná pomocí screen readeru. * Využíváme a k dalšímu volnému využití nabízíme CAPTCHA API, což je rozhraní pro automatizované rozpoznávání lidí od spamujících robotů, které jsme obohatili o hlasový výstup, aby již nebylo překážkou pro nevidomé uživatele. * Naše služby obsahují skrytou navigaci, díky které se na čtečkách objevují například označení hlavních článků na domovské stránce Novinky.cz, nebo třeba začátky výsledků hledání na našem Vyhledávání. * S tím souvisí i vyvinutý standard klávesových zkratek, který vznikl v unikátní spolupráci s firmami Atlas, Centrum, iDnes a Jyxo. Seznam.cz navrhl a zavedl jednotnou implementaci klávesových zkratek na internetových stránkách, a díky nim se mohou lidé, kteří webové stránky ovládají pouze klávesnicí, snadno dostat tam, kam potřebují. * Ve spolupráci se střediskem ELSA vyvíjíme speciální mapové podklady, které umožní tisk haptické mapy. Zjednodušeně řečeno, děláme všechno proto, aby naše služby byly programované tak, aby byly snadno čitelné, respektive interpretovatelné pomocí hlasových čteček (neboli Screen Readerů).“ red. # Školáci zkoušejí vylepšit bílou hůl V Centru podpory inovací při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě-Porubě se konalo už druhé Tržiště nápadů. Zúčastnili se ho žáci sedmých a osmých tříd z Moravskoslezského kraje. Předvedli různé zlepšováky, které se mohou hodit v běžném životě. Třeba hrající kartáček, sprchový kout s pamětí nebo univerzální brusle. Nejlépe u poroty dopadla inteligentní slepecká hůl, jež vibruje před překážkou. Vlastní nápad na vylepšení bílé hole pro zrakově postižené představili v Ostravě školáci ze 6. základní školy ve Frýdku-Místku. „Hůl pracuje díky čidlu, které snímá překážky, informace přenese do srdce hole a ta začne vibrovat. K holi patří také dálkové ovládání, díky němuž může nevidomý svou hůl, v případě, že ji ztratí, zase najít,“ popsal školák Jiří Buchta. Nejdůležitější je, že mladí nadšenci sami přemýšlejí, co by se možná mohlo někomu hodit. „Hodně nápadů je inspirovaných věcmi, které už existují. Je tu například několik mobilních aplikací a spousta vylepšení pro tablety. Tato akce má perspektivu a má smysl sledovat, jak děti a studenti přemýšlejí a kam směřují,“ podotkl Martin Palkovič, ředitel ostravského superpočítačového centra IT4Innovations, který s dětmi o jejich nápadech zaujatě diskutoval. Pro budoucí vynálezce připojil i jedno podstatné doporučení. „Je potřeba děti trochu nasměrovat. Například dost málo přemýšlejí nad tím, jak své nápady technicky realizovat,“ dodal Palkovič. Zlepšováky i to, jak je umějí školáci prodat, hodnotili zástupci firem, třeba ArcelorMittalu, OKD či Hyundai. Bezpečnou bílou hůl letos vyhodnotili jako nejlepší nápad. red. # Na slovíčko se Solem Těsně před charitativním koncertem Země vzdálená, který uspořádalo neziskové sdružení Světlo pro svět 20. prosince v pražském Divadle Hybernia, jsem měl možnost v šatně se setkat s protagonistou večera nevidomým zpěvákem Solem Dja Kabakem z africké Burkiny Faso. „Protože jsem se narodil slepý, nemohl jsem chodit do školy,“ lakonicky konstatoval sympatický devětatřicátník, ženatý, otec šesti dětí. Všemu se učil poslechem, jak říká ušima. Za mnohé, co získal, čeho dosáhl, vděčí vstřícné početné rodině, zejména mamince. Hudba ho oslovovala od mala. „V naší zemi se hodně zpívá a hraje na hudební nástroje. Říká se, že Burkina Faso je země kultury, takže hudba tam má velmi silné zastoupení,“ přibližuje Solo atmosféru země vzdálené. Tvrdí, že Bůh mu dal vedle slepoty i dar hudby. Nejdříve zpíval, později, když dostal kytaru, tak se na ni i doprovázel. Zúčastňoval se různých hudebních soutěží, v nichž většinou vyhrával. Je obdivuhodné, že všeho toho dokázal bez učitele či odborného vedení. Stejně tomu tak bylo i s francouzštinou. I tu na velmi dobré úrovni zvládl jen odposlechem. Solo žije hudbou. Poslouchá veškerou hudbu, upřednostňuje však tu, ve které se zpívá. „Česká hudba se mi velice líbí, rád ji poslouchám. Vlévá do mě život. Chtěl bych se naučit zpívat česky,“ a obratem dodává: „A určitě se to jednou naučím!“ V repertoáru má nejen písničky převzaté, ale i z vlastní tvorby, píše texty, skládá i hudbu. Má mezi nimi i píseň o pivu. „Pivo mám rád, zvlášť to vaše. Piji je však s mírou – jen pro radost a snad i pro inspiraci.“ Byl jsem zvědav, jak probíhala zkouška s Okamžitým filmovým orchestrem pod taktovkou Varhana Orchestroviče Bauera a pěveckým sborem Konzervatoře Jana Deyla, na kterou bylo málo času. „Mým hlavním komunikačním prostředkem je hudba, jakmile začne hrát, tak to všechno přijde samo,“ s jistotou v hlase prohlásil Solo. Pochvalně se vyjádřil i o sboru konzervatoře: „Jsou tam krásné hlasy. Když zpívali, tak mě to unášelo do dálky. Moc se mi to líbilo.“ Pak si již pořadatelé přišli pro Sola, aby ho doprovodili k jevišti. Při loučení se ještě ptám, co mu nejvíce chutnalo z české kuchyně. S úsměvem vyhrkl: „Smažené kuře s hranolkami z KFC.“ Jiří Reichel # Druhé dětství Příspěvky podepsané jménem Jaroslava Novotná jsou čtenářům Zory víc než dobře známé. Například v loňském roce zaznamenala příznivý ohlas série rozhovoru s názvem Komenského děti. V roce 2013 na ni navázaly jiné texty na pokračování – povídky vycházející pod společným titulkem Stopy, které píše Delicie Nerková. Pozorným čtenářům jistě neunikl podobný autorský rukopis. Aby ne, když obě jména patří stejné autorce. Pod uměleckým pseudonymem Delicie Nerková vydala stálá spolupracovnice Zory také několik básnických sbírek. Při prezentaci poslední sbírky Druhé dětství se sešli příznivci básnířčiny tvorby 31. ledna v prostorách pražského křesťanského knihkupectví Brána. Knihu vydala zrakově postižená Delicie Nerková vlastním nákladem v roce 2011. Literárně hudební večer uváděla básnířka a publicistka Radana Šatánková, která spolu s Radkem Nešetřilem přednesla pásmo básní, vybraných z několika autorčiných knih, zejména však z Druhého dětství. Mluvené slovo střídal v průběhu večera zpěvák a hudebník Zdeněk Sobotka, který vlastní písně doprovázel hrou na kytaru. „Začteme-li se do poetické knížky Delicie Nerkové Druhé dětství, připomenou se nám cenné hodnoty – moudrost a lidskost. Obojí je dobré získat už v dětství a nenechat si je ukrást ani ve zralém věku. To, co jsme nabyli jako děti, pracně hledáme – anebo také ne – jako starci. Delicie Nerková, ač není stařena, zdá se, že dostala, našla a nepotrácela. Možná i proto může dál hledat. Tolik času snad ještě zbývá...“ napsala Radana Šatánková v doslovu ke knize. Básnířka Radana věnovala v úvodu autorského večera své kolegyni Delicii zelené jablko, nazvané stejným jménem. Autorka po celý čas třímala kulatý symbol v dlani a v závěru svolila, abychom ji i s jablkem pro časopis Zora vyfotografovali. O jaké verše by se se svými stálými čtenáři ráda podělila? Je to báseň Nic samozřejmého, jíž sbírka Druhé dětství končí. Nad tímto textem se zamyslela i Radana Šatánková, jejíž slova vypovídají o přístupu Delicie Nerkové k životu i tvorbě: „Pozorně sleduje mnohá znamení na cestě od dětství ke stáří, ale ne všem znamením věří a ne všechny si přisvojuje. Když občas utrousí moudrou radu, činí tak laskavě a nenásilně, jak je na to zvyklá z civilního povolání psychoterapeutky.“ Ve zmíněné básni autorka adresuje svým čtenářům toto poselství: „Když na tvé okno usedne pták/ zanech všeho a začni zpívat/ Když motýl uvázne v pavučině/ zanech všeho a pomoz mu z pout/ Když se před tebou objeví hora/ zanech všeho a najdi stezku vzhůru/ Buď pozorný k takovým znamením/ Příležitost k životu není nic samozřejmého!//. Taťána Králová # Ryby k dotýkání Ve zprávách z tisku nás zaujala informace o akci na Střední rybářské škole ve Vodňanech. V rámci dnů otevřených dveří předvedli v lednu a únoru svým potenciálním studentům a dalším zájemcům modely z oblasti rybářství. Mezi nimi i repliky ryb, které jsou určené pro zrakově postižené. Poznámka v novinách byla velmi stručná, a tak jsme se zeptali přímo ředitele rybářské školy Ing. Karla Dubského. O jaké modely šlo a kde se teď nacházejí? „Haptické modely ryb jsme měli zapůjčené z fondů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Jejich stálé místo je v expozici na tvrzi Žumberk. Byly připraveny pro speciální výstavu Ryby a lidé, která se stala součástí akce Rožbmerský rok. Autorem haptických modelů je Pavel Böhm z Českých Budějovic.“ Kolik je haptických modelů celkem a jaké ryby představují? „Jde o šest modelů ryb. Konkrétně je to štika, lín a kapr. Každý model existuje ve dvou verzích. Jedna je vždy vypouklá, druhou variantou je obrácený prolis. Návštěvníci si mohou ryby osahat, zkusit je rozpoznat, a pak si svůj tip ověřit na popisku, který je v bodovém písmu.“ Jaký byl o modely na vaší škole zájem? „Každý rok se snažíme při dnech otevřených dveří představit něco zajímavého. Tentokrát to byly právě modely ryb, které měly velký ohlas. Celkem se s nimi seznámilo 420 návštěvníků.“ Nyní se tedy expozice haptických modelů ryb vrátila do tvrze Žubmerk, kde je součástí projektu Ryby a lidé. Vznikl jako součást ve velkém slaveného Rožmberského roku, tedy vzpomínky na 400 let od úmrtí nejznámějšího a posledního Rožbmerka Petra Voka (6. listopadu 1611). Tvrz Žumberk leží u Nových Hradů, zhruba 30 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Je půvabným výletním místem, lákajícím krásnou přírodou a zrekonstruovanou tvrzí s hradbami, shlížející se v hladině rybníka. Doporučujeme výlet odložit na teplejší dny, protože do konce března bude tvrz i expozice odpočívat zimním spánkem. Velmi potěšitelná zpráva zní, že vznik výstavy Ryby a lidé, jejíž součástí jsou haptické modely, podpořily fondy EU, takže je sem vstup zdarma. red. # Vítání jara Ve středu 3. dubna vás srdečně zveme do Brna na tradiční koncert Vítání jara 2013. Hudební produkce se uskuteční v sále Konzervatoře Brno, Tř. Kpt. Jaroše 45 (vchod z ulice Lužánecké). Začíná v 17 hodin. Koncert pořádají pracovníci oddělení dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně již podvacáté. První Vítání jara se odehrálo v roce 1993. Na začátku tradice byl záměr tří čerstvých absolventek pražské konzervatoře (nyní Konzervatoř Jana Deyla) zahrát si maturitní program také v Brně. Na doporučení PhDr. Josefa Smýkala jsme požádaly o spolupráci vedení Konzervatoře Brno. Tenkrát nám zde vyšli vstříc a zapůjčili nám svůj koncertní sál včetně klavíru. Tím se nám podařilo obnovit tradici koncertů, které v Brně začal počátkem 70. let 20. století organizovat právě PhDr. Josef Smýkal. Na dřívějších i současných koncertech tradičně účinkují bývalí žáci Základní školy pro nevidomé a slabozraké v Brně, pozdější posluchači nebo absolventi Konzervatoře a Střední školy Jana Deyla v Praze. V poslední době zde účinkují jako hosté i nevidomí a slabozrací absolventi z jiných škol. Každý koncert je vždy připomínkou učitele nebo jiné osobnosti působící v ústavu nebo pozdější škole pro nevidomé v Brně, ale také dalších nevidomých a slabozrakých osobností, které celý svůj život usilovaly o zařazení těžce zrakově postižených osob do společnosti. Návštěvnost koncertů je od počátků velmi uspokojivá. Nadšené publikum vždy dává potleskem účinkujícím najevo ocenění jejich velkého úsilí, které vynakládají, aby předvedli pěkné výkony. Vedení Konzervatoře Brno patří dík za vstřícnost a dlouholetou spolupráci při organizování našich koncertů. Na jubilejním 20 koncertu Vítání jara vystoupí absolvent Školy pro nevidomé v Brně, absolvent Konzervatoře pro mládež s vadami zraku v Praze Jan Budín (klarinet, basetový roh). Jako host vystoupí absolvent Školy pro zrakově postižené Jaroslava Ježka v Praze, absolvent Konzervatoře a Střední školy pro zrakově postižené v Praze Milan Arner (klarinet), o klavírní doprovod se postará Otakar Kohl. V jejich podání si vyslechneme díla Ludwiga van Beethovena, Bohuslava Martinů, Carla Marii Webera a Františka Vincence Kramáře, jehož Koncert pro dva klarinety a orchestr Es dur, op. 35, tentokrát zazní s doprovodem klavíru. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na restauraci a údržbu exponátů sbírkového fondu oddělení dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně. Pořadatelé srdečně zvou všechny, kteří se rozhodnou přijít a podpořit kulturní aktivity slepeckého oddělení Technického muzea. Eliška Hluší # Dovolená v Itálii OO SONS Dobruška  s cestovní kanceláří Avanti Tour Dobruška vás zvou na letní dovolenou do Itálie. Letoviska Lido Adriano se nachází 15 km od města Ravenny. Termín: 10. září – 19. září 2013 Cena: 7 690 Kč Ubytování: v budově vzdálené od písčité pláže cca 50 m, apartmány: 2x dvoulůžková ložnice, obývací pokoj, kuch. kout, příslušenství, balkon Stravování: polopenze Cena zahrnuje: dopravu, ubytování, polopenzi, pojištění, služby delegáta Vodicí psi mají pobyt zdarma. Přihlášky do 15. 3. přijímá a bližší informace ráda poskytne: Renata Moravcová, tel. 494 622 953, mobil 732 26 26 00, e-mail: renata.dobruska@seznam.cz. # Černobílé problémy - Řídí kandidát mistra šachu Stanislav Juříček (Vsetín) Úloha č. 3: Miroslav Havel (ČSR) Bílý: Kh4, Db6, Ve4, Sg4, Jf1 (5) Černý: Kd5, Ve2, Sg1, Ja2, Pa6, d3, e5, e7, f2, f3 (10) Mat 3. tahem (C+) 1. cena „Parallele 50“ 1950 Můžeme být právem hrdi na to, že jedním z nejlepších trojtažkářů historie byl náš Miroslav Havel (1881–1958), vlastním příjmením Košťál. Velkou měrou zpopularizoval český skladební šach v celém světě, svými pracemi proslavil uznávanou tzv. českou školu úlohovou a získal celkem 56 prvních cen. Prvotinu mu publikovaly noviny Národní listy 1. 5. 1898, bylo mu tedy pouhých 17 let! V roce 1923 vyšla anglicky sbírka jeho úloh pod názvem Bohemian Garnets, v roce 1936 České granáty v miniatuře, v roce 1943 České granáty II. Celé souborné dílo pak vydal jeho kolega Ilja Mikan ve své Galerii skladatelů. Minulého roku mu byl na kongresu úlohářů v Japonsku retrospektivně udělen titul velmistra. Vysokou technickou úroveň jeho prací dokumentuje i diagram uvedené klasické trojtažky, která obdržela nejvyšší ocenění v prestižním francouzském časopise. Úloha má velmi překvapivý úvodník a všimněme si, že v konstrukci nepoužil autor ani jednoho bílého pěšce. Řešení úlohy číslo 1 (Juříček) z ledna 2013: Z několika neúspěšných pokusů 1.Ve6?, Dxg3?, fxg5? Kxd5!, 1.De6? Kf3! vyplynulo, že kromě vytvoření hrozby matu na g2 musíme zamezit především obranu 1.-Kxd5. A to splňoval pouze úvodník 1.De2! [2.Dg2#], po němž následovalo pět variant: 1.-Dxe7 2.Jxe7#, 1.-Dxf4, gxf4 2.Jxf4#, 1.-Vxd5 2.Je5#, 1.-Vc2 2.Vd4#, 1.-Kxd5 2.Dd3#. S. J. Další body za správné řešení v celoroční soutěži získali: Ondrej Čanecký z Doks, Miloš Černý z Brna, Jan Horák z Děčína, Antonín Maňák z Louky nad Veličkou, Josef Lachman z Mladé Boleslavi, František Skoumal z Bludova, Irena Šourková z Děčína a Kostas Zisopulos ze Dvora Králové. red. # Inzerce Prodáme psací stroj na Braillovo písmo (nepoužívaný) – cena dohodou. Zájemci, volejte na číslo 725 769 791, Nebo pište na adresu SONS ČR, oblastní odbočka, Sluneční 76, 280 02 Kolín. Koupím použitou stolní kamerovou elektrickou lupu, východní Čechy, nabídněte, děkuji. Václav Borovec, 533 05 Dříteč 32, okr. Pardubice. Mobil: 728 947 928.